4 As 31/2006 — Nejvyšší správní soud

14 A 153/2023- 122 - text 23 14 A 153/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Štěpána Výborného a soudců Martina Bobáka a Jana Kratochvíla ve věci žalobce: EUROVIA Kamenolomy, a.s., IČO: 270 96 670 sídlem Londýnská 637/79a, Liberec XI – Růžodol I zastoupená advokátem Mgr. Ondřejem Surgou sídlem Štefánikova 1/65, Praha 5 – Smíchov proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí sídlem Vršovická 1442/65, Praha 10 za účasti: 1) J. M. bytem X zastoupený advokátem JUDr. Milošem Tuháčkem sídlem Převrátilská 330, Tábor 2) Mgr. M. S. bytem X zastoupená advokátem JUDr. Oldřichem Nejdlem sídlem Valentinská 56/11, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 30. 8. 2023, č. j. MZP/2023/430/1223, a ministryně životního prostředí ze dne 29. 8. 2022 č. j. MZP/2022/430/821 , takto: I. Žaloba proti rozhodnutí ministryně životního prostředí ze dne 29. 8. 2022, č. j. MZP/2022/430/821, se odmítá. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh řízení před správními orgány 1. Ministr životního prostředí shora označeným rozhodnutím ze dne 30. 8. 2023 zamítl rozklad žalobce a potvrdil rozhodnutí ministra práce a sociálních věcí, pověřeného řízením ministerstva životního prostředí, ze dne 6. 12. 2022, č. j. MZP/2022/430/1115 (dále jen „přezkumné rozhodnutí“), kterým bylo v přezkumném řízení zrušeno rozhodnutí žalovaného o stanovení chráněného ložiskového území Smržovice 3 – Zadní kopec (dále jen „CHLÚ“) ze dne 31. 8. 2021, č. j. MZP/2021/520/1133 (dále jen „rozhodnutí o stanovení CHLÚ“). Přezkumné řízení bylo zahájeno napadeným rozhodnutím ministryně životního prostředí ze dne 29. 8. 2022, č. j. MZP/2022/430/82. 2. Z obsahu správního spisu zjistil soud následující, pro věc podstatné skutečnosti. 3. Rozhodnutím Ministerstva stavebnictví ČSR, generálního ředitelství ČS kamenoprůmyslu ze dne 28. 9. 1979, zn. DP-238/79, byl stanoven dobývací prostor Smržovice v kat. úz. Smržovice, Branišov a Dobříkov, jehož plošný rozsah činí 43 ha. Ke stanovení dobývacího prostoru došlo z důvodu dobývání vyhrazeného nerostu dioritu pro účely výroby drceného kameniva. 4. Dne 15. 1. 1981 bylo vydáno ONV Domažlice rozhodnutí o stavební uzávěře pro oblast do 500 m od hranice dobývacího prostoru Smržovice, které zakazovalo v tomto území novou rekreační výstavbu. 5. Dne 16. 2. 2021 žalobce podal návrh na stanovení CHLÚ. Dne 21. 7. 2021 žalobce návrh upravil po zohlednění připomínek vyřčených mimo jiné při ústním jednání, které se konalo dne 29. 4. 2021. 6. Ministerstvo průmyslu a obchodu zaujalo k návrhu souhlasné stanovisko. Námitky nevznesl ani Obvodní báňský úřad pro území krajů Plzeňského a Jihočeského. Městský úřad Domažlice souhlasil s upraveným návrhem. Městský úřad Kdyně jako stavební úřad s návrhem souhlasil za dále uvedených podmínek. 7. Dne 31. 8. 2021 žalovaný vydal rozhodnutí o stanovení CHLÚ ve výměře cca 122,5 ha, a to za následujících podmínek: 1) Na omezení některých činností a umisťování staveb a zařízení v CHLÚ Smržovice se vztahují pravidla uvedená v §§ 18 a 19 horního zákona. 2) Ve stanoveném CHLÚ Smržovice je možné v souladu s platnou legislativou umožnit výstavbu veřejné dopravní a technické infrastruktury, jakož i zemědělských staveb, resp. přístřešků pro zemědělské účely do velikosti 100 m2. Přístřeškem pro zemědělské účely se rozumí stavba, která nemá opláštěné všechny boční konstrukce (alespoň jedna boční konstrukce musí být vždy otevřená) a může být zastřešena. 3) V CHLÚ Smržovice budou respektovány stávající povolené a legálně užívané stavby, jejichž výstavba nepodléhala omezení či zákazu dle dosavadní stavební uzávěry, a to po dobu životnosti těchto staveb, pokud se organizace s vlastníky těchto staveb nedohodne jinak. 4) CHLÚ Smržovice bude respektovat plán společných zařízení dle schválených pozemkových úprav v k. ú. Smržovice. 8. V odůvodnění tohoto rozhodnutí žalovaný uvedl, že navrhované CHLÚ má zajistit ochranu ložiska v souladu s platnou legislativou. V místech, kde nebyly identifikovány střety zájmů v rozporu se stanovením a účelem CHLÚ, byla hranice CHLÚ navržena ve vzdálenosti 300 m od hranice dobývacího prostoru Smržovice. Západní a severozápadní hranice CHLÚ respektuje území vymezené stavebním úřadem Městského úřadu Kdyně, ve kterém se nacházejí stávající či plánované vodní zdroje pro obce Dobříkov, Branišov a Hluboká. V místech, kde existuje v současnosti zástavba, je hranice CHLÚ navrhována do vzdálenosti 100 m od intravilánu obcí. Účelem CHLÚ je zajištění ochrany výhradního ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání. Jsou zohledněna některá specifika oblasti tak, aby byl minimalizován negativní dopad omezení plynoucích z rozhodnutí o stanovení CHLÚ na stávající zástavbu a využívání dotčeného území. 9. Dne 8. 10. 2021 obdrželo ministerstvo podání pana Pavla Mráze (dále též „podatel“) nazvané „Odvolání proti rozhodnutí Ministerstva životního prostředí týkající se stanovení CHLÚ Smržovice“, které vyhodnotilo jako podnět k provedení přezkumného řízení. V podnětu podatel uvedl, že v nově vymezeném CHLÚ se nachází stávající zástavba - rodinná zemědělská farma, že v katastrálním území Smržovice nebyl CHLÚ stanoven ve vzdálenosti 100 metrů od zastavěného území obce, a že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s platnou územně plánovací dokumentací. Tento podnět žalovaný vyhodnotil jako nedůvodný a přezkumné řízení nezahájil. 10. Dne 30. 6. 2022 byl žalovanému doručen nový podnět téhož podatele. V něm podatel poukázal na porušení ústavních zásad (subsidiarity a minimalizace) zásahu do vlastnického práva, na dostatečné nezajištění dalšího fungování farmy, na opomenutí účelu sledovaného stanovením CHLÚ za konkrétních skutkových okolností, na porušení základních zásad činnosti správních orgánů, na nezohlednění vyjádření fyzických osob a na absenci stanoviska Městského úřadu Kdyně k upravenému návrhu. Přílohou tohoto nového podnětu byla rovněž zpráva o šetření Veřejného ochránce práv (dále jen „Ochránce“) ze dne 23. 3. 2022, č. j. KVOP-22405/2022, ve věci stanovení CHLÚ Smržovice, ve které bylo shledáno pochybení v postupech úřadů (jednalo se o předběžnou zprávu). 11. Na základě tohoto podnětu zahájila ministryně rozhodnutím ze dne 29. 8. 2022, č. j. MZP/2022/430/821, přezkumné řízení. 12. Následně bylo žalovanému doručeno závěrečné stanovisko Ochránce ze dne 22. 8. 2022, č. j. 6818/2021/VOP/JCZ. Dle Ochránce je argumentace úřadů vzájemně nekompatibilní a vykazuje zřetelné rozpory ohledně jejich vzájemné součinnosti v řízení o stanovení CHLÚ. Ochránce se pozastavil nad mnohdy svéráznými přístupy zainteresovaných úřadů k aplikaci relevantních ustanovení zákonů týkajících se stanovení CHLÚ (například v případě obligatorního ústního jednání či koncentrace řízení). Ochránce považoval za vhodné, aby se mezi úřady postavilo najisto, jak celý proces řádně vést (a to i v návaznosti na potenciální „prvotní“ návrh hranic CHLÚ předložený do řízení navrhovatelem, na nutnost svolávání ústního jednání, popř. i místního šetření, je-li ho zapotřebí), resp. jakou formou vydávat podkladová stanoviska v řízení o stanovení CHLÚ orgánem územního plánování a stavebním úřadem. Setrval na pochybnosti stran dosažení dohody s Městským úřadem Kdyně, včetně toho, zda měly být respektovány úřadem stanovené podmínky. Ochránce dále uvedl, že chybí dodatečně konkrétní zdůvodnění způsobu vymezení hranice CHLÚ. Ochránce se připojil k podnětu podatele na přezkoumání napadeného rozhodnutí. Ochránce konstatoval, že existence, další rozvoj a fungování farmy, jejíž stavba byla povolena, je také naplněním veřejného zájmu. Nezodpovězenou otázkou dle Ochránce zůstalo, proč už v minulosti CHLÚ nebylo stanoveno, byť uznal, že jeho roli mohla plnit i stavební uzávěra. Ochránce uzavřel, že zde existuje nejasnost stran respektování základních principů správního procesu, mj. zásad materiální pravdy v řízení (zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti), souladnosti rozhodování s veřejným zájmem (zájem na vyváženém rozvoji venkova, zájem na udržení chovu genetické rezervy původního plemene zvířat garantovaný mj. Ministerstvem zemědělství) či ochrany práv nabytých v dobré víře (stavby v území byly v minulosti řádně povoleny na dobu neurčitou). 13. Ministr práce a sociálních věcí, pověřený řízením ministerstva životního prostředí, následně rozhodnutím ze dne 6. 12. 2022 rozhodnutí o stanovení CHLÚ zrušil a věc vrátil žalovanému k novému projednání. Důvodem byla skutečnost, že odůvodnění rozhodnutí o stanovení CHLÚ nevyhovuje požadavkům § 68 odst. 3 správního řádu, neboť v něm absentují úvahy správního orgánu a podrobné zdůvodnění zejména ve vztahu k vymezení hranic předmětného CHLÚ, jak důvodně namítl Ochránce. Nepřesvědčivé a nepřezkoumatelné jsou rovněž podmínky, za kterých bylo CHLÚ stanoveno, kdy např. podmínka č. 1