7 As 31/2011 — Nejvyšší správní soud

4 A 16/2024- 48 - text  15 4 A 16/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou ve věci žalobce: A. S., narozený dne X bytem X zastoupený advokátem Mgr. Viktorem Rytikovem sídlem nám. Míru 341/15, 120 00 Praha 2 proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 3. 2024 č.j. MV-146142-32/SO-2022 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí ze dne 27. 3. 2024 č.j. MV-146142-32/SO-2022 (dále jen „napadené rozhodnutí”), jímž žalovaná rozhodla v řízení o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu tak, že platnost povolení k trvalému pobytu se ruší dle § 77 odst. 2 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), neboť je důvodné nebezpečí, že by účastník řízení mohl ohrozit bezpečnost státu, zároveň byla podle § 77 odst. 3 zákona o pobytu cizinců účastníkovi řízení stanovena lhůta k vycestování z území do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Obsah žaloby 2. Žalobce poukazoval na to, že byl od 30. 5. 2014 držitelem povolení k trvalému pobytu, na území ČR trvale pobývá od února 2007, popsal průběh správního řízení i soudního přezkumu. Měl za to, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, trpí špatným posouzením skutkového stavu a vadami předcházejícího řízení, jeho odůvodnění je nedostatečné a zmatečné, není zřejmé, jak žalovaná dospěla ke svým závěrům, použila znovu stejnou argumentaci a odkazuje pouze na obecné informace poskytnuté blíže neurčenou bezpečnostní složkou. 3. Namítal porušení povinnosti řádného zjištění skutkového stavu dle § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), žalovaná nevyšla ze spolehlivě a přesně zjištěného stavu věci, neopatřila si potřebné podklady pro komplexní posouzení věci. Při seznámení se s poklady žalobce seznal, že žalovaná si pro vydání napadeného rozhodnutí opatřila pouze tzv. pobytový přehled žalobce a sepsala další vlastní záznam do spisu č. 2, rozhodnutí je z těchto důvodů tendenční, nepřesvědčivé a nepřezkoumatelné. 4. Měl za to, že v novém řízení došlo k procesnímu pochybení žalované, neboť v rozporu s § 46 odst. 1 správního řádu žalobce nebyl o jeho zahájení nijak vyrozuměn, byl pouze vyzván k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí. V důsledku tohoto procesního pochybení k zahájení tohoto řízení vůbec nedošlo a napadené rozhodnutí je tak nezákonné. 5. Poukazoval na to, že žalovaná dle jejího názoru v napadeném rozhodnutí doplněním dodatečné informace č.j. D55/2023-SO odstranila vady vytýkané rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2023 č.j. 10 A 11/2023-54, avšak žalovaná neuvedla ani v obecných souvislostech nic nového k otázce specifikace místních či časových údajů, ani to, na jakých skutkových okolnostech zpravodajská služba svou novou úvahu zakládá; de facto jen odkazuje na použití dodatkové informace, ze které snad má plynout, jaké zdroje či metody byly využity k získání informací, že pobyt žalobce na území představuje možné ohrožení bezpečnosti státu. Odůvodnění se točí kolem povrchních závěrů, kromě odkazů na obsah utajované informace č.j. D108/2022-OAM doplněné o informaci č.j. D55/2023-SO odůvodnění nic dalšího neobsahuje, tedy ani to, zda tyto informace poskytly dostatečný obraz, zda pocházely z důvěryhodných zdrojů či zda např. nebyly vzájemně rozporné. Žalovaná ani neuvádí, proč nebyl žalobce trestně stíhán či pravomocně odsouzen, pokud byl v jeho jednání spatřován rozpor s trestním právem. 6. Upozornil, že městský soud přípisem ze dne 2. 5. 2023 vyzval žalovanou k předložení doplňující informace a současně i vysvětlil, za jakým účelem toto doplnění potřebuje, bezpečnostní složka reagovala sdělením doručeným dne 10. 5. 2023, kde konstatovala, že již orgánům státu předala veškeré informace týkající se tohoto případu, které mohla, a že žádné další informace o svých zdrojích a metodách neposkytne, neboť by to ohrozilo její důležitý zájem. Nyní však žalovaná přichází s tím, že obdržela dodatečnou informaci č.j. D55/2023-SO, která poskytuje jasný obraz o místních či časových údajích, a dokonce i o využitých zdrojích či metodách pro její získání. Žalobce měl pochybnosti, zda se žalovaná opravdu postavila k obsahu utajované informace v souladu se závěry judikatury, z povahy věci, kdy žalobce ani nemůže namítat konkrétní nezákonnost či nevěrohodnost určitých zjištění, musí tuto roli převzít soud a přezkoumat relevanci všech předmětných informací, včetně toho, proč bylo nejprve žalovanou resp. bezpečnostní složkou tvrzeno, že již předala veškeré informace, které mohla, a proč nyní předkládá dodatečnou informaci č.j. D55/2023-SO, která snad má vše osvětlit. 7. Namítal, že ze správního spisu, jak byl předložen zástupci žalobce při seznámení se s podklady dne 5. 1. 2024, není evidentní ani to, kdo je zdrojem utajovaných informací a zda jim lze přisuzovat dostatečnou míru věrohodnosti, přesvědčivosti a relevance, resp. zda a na základě čeho toto správní orgán posuzoval. Poukázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu týkající se rozhodování na základě utajovaných informací, která byla potvrzena i přímo v rozhodnutí NSS ze dne 31. 8. 2023 č.j. 1 Azs 87/2023-32 týkajícím se žalobce. Pokud nyní žalovaná argumentuje dodatečnou informací č.j. D55/2023-SO, vzniká logická otázka, proč jejím obsahem nebylo argumentováno v původním řízení a zda tato informace v té době vůbec existovala. Měl za to, že ad absurdum by státní orgány mohly libovolně vyloučit ze spisu podklady pro své rozhodování pouze tím, že by je označily za utajovanou informaci, v důsledku čehož by tato musela být automaticky považována za pravdivou a relevantní, k tomu došlo i v tomto případě, kdy byla po zrušujícím rozsudku zařazena do spisu nová utajovaná informace, u které však není zřejmé ani postavení jejího autora, je poukazováno na blíže neurčenou „bezpečnostní složku“. Dokazování v řízení stojí na záznamech žalované ze dne 29. 8. 2022 resp. 12. 12. 2023, které však vzbuzují dojem, že zdrojem informací je autor, do jehož oblasti působnosti získávání takových informací vůbec nespadá. K jejich obsahu tak je nutné přistupovat se značnou mírou obezřetnosti, nelze ani vyloučit, že autor mohl být např. svými informačními zdroji uveden v omyl. Tvrzení žalované v uvedených záznamech je opřené o velmi vágní popis skutečností, bez důležitých údajů časových, místních a zdrojových. 8. Měl za to, že ani v případě záznamů žalované se nemohlo jednat o podklad pro rozhodnutí ve smyslu definice takové listiny z hlediska právních předpisů, v důsledku čehož došlo k odepření práva žalobce na seznámení se s podklady, žalovaná pak rozhodnutí opřela pouze o existenci utajovaných informací, žádné jiné důvody ani uvést nemohla, neboť žalobce na území ČR nespáchal žádný trestný čin, nebylo vůči němu zahájeno žádné trestní ani přestupkové řízení, žije na území ČR více než 17 let v souladu s právním řádem v režimu trvalého pobytu, je plně integrován do majoritní společnosti a má zde veškeré zázemí, od roku 2013 je v ČR pohřbena jeho manželka a žije zde i jeho nevlastní dcera, se kterou udržuje blízký rodinný vztah. Po celou dobu se nedopustil ničeho, co by bylo možné hodnotit jako ohrožení veřejného pořádku, zájmů nebo bezpečnosti ČR, pokud by žalobce představoval pro ČR nebezpečí, muselo by se to přece za 17 let jeho pobytu nějak projevit. 9. Uzavřel, že bude opět na soudu, aby suploval obhajobu a namísto žalobce ověřil věrohodnost a přesvědčivost skutkových zjištění žalované. Ze správního spisu totiž na jednu stranu plyne bezproblémová pobytová historie žalobce na území ČR a na druhou stranu utajovaná informace jako jediný zdroj pro zrušení trvalého pobytu. Zdůraznil, že jeho případ může paradoxně vést k tomu, že na něj bude (zejména při jeho medializaci) poukazovat právě ruská propaganda, což pak již skutečně povede k žalovanou namítanému prosazování zájmů Ruské federace na území ČR. 10. Navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalované k dalšímu řízení a přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalované 11. Žalovaná považovala žalobní námitky za nedůvodné, neboť informace poskytnuté bezpečnostní složkou popisují skutečnosti, na základě kterých nelze dospět k jinému závěru, než že žalobce ohrožuje bezpečnost ČR, zjištěné osobní jednání žalobce bylo shledáno v jeho nežádoucí činnosti v oblasti ruských krajanských aktivit, podporujících zájmy státní moci Ruské federace, které jsou v rozporu s bezpečnostními zájmy ČR, a existuje zde důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu. Žalovaná uvedla, že informace hodnotí jako pravdivé, a to na základě informace č.j. D55/2023-SO, ze