7 As 93/2014 — Nejvyšší správní soud

5 A 53/2022- 40 - text 10 5 A 53/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobce: P. S. bytem X zastoupený Mgr. Alenou Řenďovskou, advokátkou se sídlem Revoluční 763/15, Praha1 – Staré Město proti žalovanému: Ministerstvo dopravy se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1 – Nové Město o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 5. 2022, č. j. MD-17008/2022-160/3, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobci bylo rozhodnutím Magistrátu hl. n. Prahy (dále „prvostupňový správní orgán“) ze dne 23. 1. 2020, č. j. MHMP 140348/2020, vráceno řidičské oprávnění skupiny AM, B1 a B. Rozhodnutím ze dne 9. 2. 2022, č. j. MHMP 244621/2022, prvostupňový správní orgán rozhodl o obnově tohoto řízení z moci úřední, jelikož žalobce získal zkoušku odborné způsobilosti v rozporu se zákonem (podvodem). Žalovaný v záhlaví tohoto rozsudku uvedeným rozhodnutím (žalobou napadené rozhodnutí) odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí prvostupňového správního orgánu, jímž bylo obnoveno řízení, potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí žalovaného žalobce podal nyní posuzovanou žalobu. 2. Z předloženého správního spisu soud zjistil následující pro své rozhodnutí podstatné skutečnosti. 3. Citovaným rozhodnutím ze dne 23. 1. 2020 prvoinstanční správní orgán vrátil žalobci řidičské oprávnění skupiny AM, B1 a B. Prvoinstanční správní orgán rozhodl na základě záznamu o složení zkoušky z odborné způsobilosti ze dne 9. 1. 2020, který žalobce předložil. Policie České republiky následně dne 22. 6. 2021 podala podnět správnímu orgánu k zahájení obnovy řízení o vydání řidičského oprávnění žalobce, protože zjistila, že žalobce získal záznam o zkouškách z odborné způsobilosti ze dne 9. 1. 2020 v rozporu s právními předpisy. Součástí podnětu byl protokol o výslechu žalobce a videodokumentace testu. 4. Prvostupňový správní orgán vyrozuměl žalobce o možnosti seznámit se s podklady před vydáním rozhodnutí podáním ze dne 19. 8. 2021, č. j. MHMP 1281145/2021. Žalobce této možnosti využil dne 31. 8. 2021 a do protokolu o seznámení s podklady ze stejného dne, č. j. MHMP 1357319/2021, uvedl, že se seznámil s kompletní spisovou dokumentací, včetně kamerového záznamu, a pomocí mobilního telefonu si pořídil fotokopie. Žalobce se následně dne 7. 9. 2021 písemně vyjádřil k obnově řízení. Prvostupňový správní orgán vydal dne 14. 9. 2021 rozhodnutí o nařízení obnovy řízení č. j. MHMP 1441743/2021, kterým rozhodl o obnově řízení ve věci vrácení řidičského oprávnění, které žalobce pozbyl v důsledku dosažení 12 bodů. Žalobce se odvolal a žalovaný toto rozhodnutí zrušil, protože správní orgán nevypořádal námitky žalobce. Prvostupňový správní orgán následně vydal již výše citované rozhodnutí ze dne 9. 2. 2022, kterým řízení obnovil. Žalobce se opět odvolal. 5. Žalovaný v napadeném rozhodnutí konstatoval, že prvostupňový správní orgán řízení obnovil na základě podnětu Policie České republiky a pořízeného kamerového záznamu. Podnět byl podkladem rozhodnutí, na jehož základě se prvostupňový správní orgán rozhodl zahájit řízení o obnově z moci úřední. Klíčovým důkazem byl kamerový záznam. Správní orgán sice nehodnotil výpis ze systému eTesty, tento nedostatek však nezpůsobil nezákonnost prvostupňového rozhodnutí, protože výpis pouze prokázal, že žalobce vykonal test na 47 bodů z možných 50, nevypovídal nic o tom, zdali jej žalobce vypracoval samostatně. 6. Žalovaný neshledal důvod pro nařízení ústního jednání za účelem dokazování. Skutkový stav byl zjištěn nad důvodnou pochybnost pomocí podnětu Policie České republiky a kamerového záznamu. Správní orgán nemusel provést žalobcem navržené důkazy. Je podstatné, že žalobce měl možnost se s podklady seznámit a vyjádřit se k nim. Prvostupňový správní orgán nebyl povinen před vydáním nového prvostupňového rozhodnutí opět seznámit žalobce s podklady pro vydání rozhodnutí, neboť důvod zrušení prvního rozhodnutí správního orgánu o obnově řízení nespočíval v nedostatečně zjištěném skutkovém stavu, ale v nepřezkoumatelnosti. 7. Žalovaný podotkl, že předmět sporu spočíval v posouzení, zdali byl kamerový záznam získán a proveden v souladu s právními předpisy. Žalovaný měl za to, že šlo o zákonný důkaz, neboť k jeho pořízení dal souhlas státní zástupce a týkal se úmyslného protiprávního jednání žalobce (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 9. 2020, sp. zn. 7 Tdo 865/2020). Žalobce nebyl zkrácen na právu na soukromí, protože kamerový záznam sloužil pro účely neveřejného správního řízení a k ochraně veřejného zájmu na bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Žalobce pozbyl své řidičské oprávnění kvůli dosažení 12 bodů, pročež bylo nutné trvat na řádném výkonu zkoušky odborné způsobilosti. 8. Žalovaný neuvěřil tvrzení žalobce, že mu zkušební komisař test pouze kontroloval a neradil mu. Kamerový záznam zachytil čilou slovní i neverbální komunikaci žalobce se zkušebním komisařem v čase 9:44:01 hodin do 9:46:27 hodin, která dokládá nedovolené poradenství. Ze záznamu nevyplývá žádné jiné rozumné vysvětlení. 9. Dle žalovaného byly splněny všechny podmínky pro obnovu řízení, protože žalobce získal záznam o zkouškách z odborné způsobilosti podvodem, pročež bylo ve veřejném zájmu, aby žalobci nebylo vráceno řidičské oprávnění. Záznam o zkouškách z odborné způsobilosti není správním rozhodnutím, nebo osvědčením, ale jednostranným úkonem zkušebního komisaře, který popisuje, zdali uchazeč uspěl při zkoušce odborné způsobilosti. Z tohoto důvodu mu nesvědčí presumpce správnosti, tudíž správní orgán nemusel vyčkávat na zrušení tohoto dokladu. Žalovaný dodal, že správní orgán může přezkoumat správnost záznamu o zkouškách odborné způsobilosti, má-li o ní pochybnosti. 10. Žalovaný proto vydal napadené rozhodnutí, kterým odvolání žalobce zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 11. Žalobce v žalobě vznesl šest námitek. Soud tyto pro přehled jejich vypořádání očísluje. 12. 1) Správní orgán po zrušení svého rozhodnutí vydal nové prvostupňové rozhodnutí, aniž by dal žalobci najevo, že bude rozhodovat a umožnil mu seznámit se s podklady rozhodnutí. Žalobce proto neměl jak zjistit, zdali správní orgán doplnil podklady pro vydání rozhodnutí, a nemohl navrhnout důkazy. 13. 2) Žalovaný se nedržel předmětu obnovy řízení, nezjišťoval, zda se některý z důkazů ukázal být nepravdivý, pouze hodnotil průběh testu. Žalovaný měl provádět dokazování za účelem zjištění, zda je některý provedený důkaz nepravdivý, nemohl se obsáhle zabývat způsobem výkonu testu (přiměřeně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2016, sp. zn. 2 As 170/2015). V případě kladného závěru měl posoudit, zdali tato okolnost odůvodňuje jiné řešení předmětu původního řízení a zdali obnovu vyžaduje veřejný zájem. Žalovaný nevysvětlil, v čem spatřoval naplnění zákonných podmínek obnovy řízení. Pokud by způsob vykonání testu mohl být předmětem řízení o obnově řízení, pak by žalovaný musel prokázat, že komisař žalobci radil, žalobce jeho rady poslechl a upravil test a tato skutečnost vedla k dosažení dostačujícího počtu bodů, které by žalobce jinak nezískal. Nic takového žalovaný neprokázal. 14. 3) Kamerový záznam je nepřípustným důkazem, protože je výstupem sledování osob v trestním řízení a zasahuje do soukromí žalobce. Nejvyšší soud připouští takto nařízené sledování v řízení o závažnějším trestném činu, než pro který bylo nařízeno. Tento důkaz není přípustný v řízení o přestupku, natož pak v řízení o obnově. 15. 4) Žalovaný hodnotil podnět Policie České republiky nepřípustně jako důkaz, protože jeho závěry neměly oporu v žádném jiném podkladu založeném ve spise. Z kamerového záznamu nelze zjistit nic konkrétního o průběhu testu. Skutečnost, že zkušební komisař stál po boku žalobce, neznamená, že mu kontroloval a opravoval test. Samotné povědomí žalovaného o podvádění v jiných případech neodůvodňuje závěr, že žalobce se dopustil stejného jednání. 16. 5) Žalovaný měl nařídit ústní jednání k provedení výslechů navržených svědků. Žalovaný nedoplnil dokazování, protože považoval důkazy za nadbytečné. Jednalo se však o důkazy, které se přímo týkaly skládání testu. Předmět napadeného rozhodnutí spočíval právě v posouzení, zdali žalobce vykonal test samostatně. Žalovaný hodnotil pouze důkazy v neprospěch žalobce (kamerový záznam) a nehodnotil výsledky eTestu svědčící žalobci. I kdyby žalobce připustil, že mu zkušební komisař radil, nebylo nijak prokázáno, že jeho rady vyslyšel. 17. 6) Doklad o odborné způsobilosti je osvědčením dle § 156 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, pročež se na něj hledí jako na správný, dokud není zákonem předepsaným způsobem zrušen orgánem, který jej vydal, a to postupem dle § 156 odst. 2 správního řádu. Doklad je také veřejnou listinou, jejíž pravost může být vy