6 As 286/2018 — Nejvyšší správní soud

9 A 2/2023- 103 - text  22 9 A 2/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudkyň JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové ve věci žalobkyně J. W. bytem X zastoupen advokátem JUDr. Kateřinou Jeráčkovou sídlem Branická 128/17, Praha 4, PSČ 110 01 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, Odbor stavebního řádu sídlem Mariánské nám. 2/2, 110 01 Praha 1 za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) CETIN a. s., IČO: 040 84 063 sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha 9 2) Expert Solution a. s., IČO 282 01 931 sídlem Blatnická 136/4, 155 21 Sobín zastoupena advokátem JUDr. Vítem Kučerou, sídlem Obrovského 2407, 141 00 Praha 4 – Chodov 3) F. Č. bytem X 4) B. M. bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 11. 2022, č. j. S-MHMP 2036460/2022, sp. zn.: S-MHMP 51865/2022/STR takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí označeného v záhlaví tohoto rozsudku, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a dalších účastníků řízení před správním orgánem proti rozhodnutí Úřadu Městské části Praha 5, odboru stavebního úřadu ze dne 20. 10. 2021, č. j. MC05 215374/2021 (dále také „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím stavebního úřadu bylo k žádosti společnosti Expert Solutions, a. s., vydáno „Rozhodnutí ve společném územním a stavebním řízení (společné povolení), jímž byl podle § 94p odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, schválen stavební záměr „Novostavba 7 objektů pro bydlení, Za Zámečkem, katastrálním území Jinonice“ Praha 5, mezi ulicemi Za Zámečkem, U Panské zahrady, Schwarzenberská, na pozemcích uvedených parcelních čísel v katastrálním území Jinonice. 3. Stěžejní spor mezi účastníky řízení byl v řízení o schválení stavebního záměru a je i v přezkumném řízení soudním veden o zákonnost umístění a povolení stavby domu pro individuální bydlení v nezastavěném prostoru v sousedství okolní zástavby rodinným domem žalobce a dalšími rodinnými domy s tím, že dle žalobce předmětný záměr nekoresponduje co do hmoty a výšky umísťovaných domů s výškovou hladinou okolní zástavby. II. Rozhodnutí žalovaného napadené rozhodnutí 4. Žalovaný v odůvodnění svého rozhodnutí vyšel ze zjištění, že společným povolením byl schválen stavební záměr výstavby 7 domů pro individuální bydlení umístěných ve svažujícím se terénu na deseti pozemcích v krajním nezastavěném prostoru ohraničeném ulicemi Za Zámečkem, U Panské zahrady, Schwarzenberská, a to včetně související technické a dopravní infrastruktury. Žalovaný v napadeném rozhodnutí popsal, jak budou umístěny domy označené pod písmeny A, B, C, E, F a G, jejich půdorysnými rozměry, výšky a strukturu jejich nadzemních podlaží. Uvedl, že o předmětném záměru bylo rozhodováno již společným povolením ze dne 27. 5. 2019 ve znění odvolací rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 6. 2020, kterým bylo původní společné povolení zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání a řízení, v němž došlo k odstranění procesních vad a doplnění žádosti stavebníkem. Ten upravil původní dokumentaci z února 2018 revizí R1 z října roku 2020. Po provedeném řízení, doplnění dokumentace a také opatření nového závazného stanoviska orgánů územního plánování Magistrátu hl. m. Prahy (MHMP) stavební úřad vydal dne 20. 10. 2021 prvostupňové rozhodnutí a stavební záměr byl z důvodu žádosti podané dne 8. 6. 2018 stavebníkem posuzován podle Pražských stavebních předpisů a podle stavebního zákona ve znění po novele s účinností od 1. 1. 2018. 5. K odvolání žalobce i dalších účastníků řízení se žalovaný v napadeném rozhodnutí zabýval námitkami proti předmětnému záměru z hlediska souladu záměru s Územním plánem sídelního útvaru hl. m. Prahy a z hlediska cílů a úkolů územního plánování, kdy shledal, že tento záměr je přípustný, a to jak z hlediska výškového a hmotového působení záměru, když výstavba domu je situována ve stejné rozvojové ploše OB-D s obdobnou zástavbou, přičemž žalobce a další odvolatelé poukazovali zejména na rodinné domy na pozemcích východně při ulici Za zámečkem v katastrálním území Jinonice, které jsou na rozdíl od posuzovaného záměru situovány ve stabilizované ploše čistě obytné OB. Žalovaný uvedl, že se stavební úřad opíral o závazné stanovisko odboru územního rozvoje MHMP ze dne 23. 11. 2018, které bylo předloženo již v původním řízení a které bylo z důvodu námitek žalobce a účastníků řízení zasláno na nadřízený správní orgán - Ministerstvo pro místní rozvoj se žádostí o změnu nebo potvrzení. Ministerstvo pak ve svém závazném stanovisku ze dne 14. 1. 2020 závazná stanoviska odboru územního rozvoje MHMP přezkoumalo a změnilo je pouze doplněním dalších pozemků, které mají být stavebním záměrem dotčeny. Žalovaný na straně 29-31 napadeného rozhodnutí citoval z odůvodnění závazného stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 14. 1. 2020 jak z hlediska rozvojové plochy OB-D, na níž je umísťován předmětný záměr, tak stabilizované čistě obytné plochy OB, na kterém se nacházely stávající rodinné domy a následně i z hlediska podlažnosti, výšky stavby a hmotového působení. Žalovaný citoval ze závazného stanoviska ministerstva i posouzení, které se vztahovalo ke změně územního plánu provedeného změnou č. Z 2832/00 s účinností od 12. 10. 2018, podle níž byl předmětný záměr uznán jako podmíněně přípustný, neboť se jednalo o monofunkční bydlení vzhledem k charakteru daného území. Závazná stanoviska ministerstva potvrzovala i správnost výpočtu koeficientů podlahové plochy zeleně a podrobně zdůvodňovala splnění požadavků na podlažnost objektů v řešeném území a rozsah započitatelných ploch zeleně. 6. Žalovaný se po citaci závazných stanovisek Ministerstva pro místní rozvoj dále opřel i nové závazné stanovisko Odboru územního rozvoje MHMP ze dne 15. 12. 2020, které již bylo vydáno k upravené dokumentaci v novém projednání a řízení před stavebním úřadem, a to k upravené dokumentace s revizí R1 z října 2020 s tím, že i v tomto novém odvolacím řízení bylo nové závazné stanovisko zasláno Ministerstvu pro místní rozvoj se žádostí o jeho změnu nebo potvrzení z důvodu odvolání žalobce a dalších účastníků řízení. Současně po vrácení věci k novému projednání po předchozím odvolacím řízení bylo do spisového materiálu doplněno i souhlasné závazné stanovisko odboru dopravy Úřadu městské části Praha 5 jako silničního správního úřadu ze dne 11. 3. 2021, kterým bylo řešeno a povoleno připojení pozemků namítaných účastníky řízení ke komunikaci Schwarzenberská a Za Zámečkem a byla řešena dopravní situace v rámci dočasného záboru stavby. 7. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí zabýval i dalšími stanovisky dotčených orgánů státní správy, a to Hygienické stanice hl. m. Prahy z hlediska hlučnosti a podkladem, kterou byla akustická studie daného místa a závazné stanovisko odboru ochrany životního prostředí Úřadu městské části Praha 5 stanovující požadavky na minimalizaci prašnosti při provádění stavby. 8. Žalovaný se zabýval i tvrzeným nesouladem s Pražskými stavebními předpisy (dále jen PSP) k námitkám žalobce, že stavba překračuje uliční čáru, nezohledňuje charakter území a že studie proslunění a osvětlení z hlediska výškových parametrů navrhovaných domů a dotčení žalobcova rodinného domu není zpracována řádně. Žalovaný stejně jako stavební úřad zhodnotil, že uliční čára není vymezena územním ani regulačním plánem, jedná se o území, kde jsou založena uliční prostranství a díky neexistenci územní studie uliční čára a typ bloku se odvozuje z existujících veřejných prostranství s přihlédnutím k vyznačení uličních prostranství v územně analytických podkladech. Takto dle žalovaného vyplynulo i z výkresů územně analytických podkladů a ze situačního výkresů projektanta, který takto odvodil uliční čáru . Žalovaný tak nevešel na názor žalobce, že stavba vykusuje zub do uličního prostranství a ničí veřejné prostranství ulice Za Zámečkem. 9. Žalovaný se dále již s odkazem na vypořádání námitek jiných účastníků řízení (zejména pana F. Č.) vypořádával i s námitkami žalobce, že stavba nezohledňuje charakter území dle § 20 PSP a že nezohledňuje stávající stavební čáru v rozporu s § 21 a § 22 PSP. K uvedeným námitkám odkázal na již posouzený charakter rozvojového území na rozdíl od stávajících rodinných domů odvolatelů východně od navrhovaného záměru, které jsou ve stabilizovaném území a z hlediska PSP vysvětlil způsob zástavby stavebních bloků a prostorový vztah zástavby k veřejným prostranstvím a vymezení volné stavební čáry v dotčeném bloku ohraničeném ulicemi Za Zámečkem, Schwarzenberská, U panské zahrady a Na Vidouli ve stabilizované ploše OB i v rozvojové ploše OB-D v souladu s požadavky ustanovení PSP stavebních předpisů. Toto vypořádání učiněné k odvolání účastníka řízení pana F. Č. rovněž vztáhnul