2 As 282/2025 — Nejvyšší správní soud

10 A 1/2024- 52 - text 16 10 A 1/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové, soudce JUDr. Jaromíra Klepše a soudce JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobce: Mgr. T. M. nar. X. bytem X. proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 11. 2023, č. j. MV-86376-17/TP-2023 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Předmět sporu 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá přezkumu rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 11. 2023, č. j. MV-86376-17/TP-2023 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný potvrdil rozhodnutí ze dne 22. 09. 2023, č. j. KRPS-71118-71/ČJ-2023-0100AP-106 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“ nebo „rozhodnutí povinného subjektu“), vydané Krajským ředitelstvím policie Středočeského kraje (dále též „povinný subjekt“ či „krajské ředitelství policie“), jímž povinný subjekt částečně odmítl poskytnout žalobci informace ohledně trestního řízení vedeného v souvislosti s veřejnými zakázkami. 2. V předmětné věci se spor vede o rozsah anonymizace dokumentů, které povinný subjekt poskytl žalobci na základě jeho žádosti. Zatímco žalobce namítá v tomto ohledu příliš extenzivní zásah, krajské ředitelství policie naproti tomu argumentuje potřebou chránit práva třetích osob. II. Skutkové okolnosti a napadené rozhodnutí 3. Před rozborem napadeného rozhodnutí soud pro přehlednost stručně uvádí základní skutkové okolnosti vážící se k dané věci. 4. Žalobce se skrze žádost o informace podanou podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále též „InfZ“ nebo „informační zákon“) domáhal poskytnutí informací o trestním řízení vedeném policejním orgánem Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územním odborem Příbram, pod č. j. KRPS-302469/TČ-2020-011181 (dále jen „trestní řízení“). Trestní řízení se týkalo podezření ze spáchání přečinu podvodu podle § 209 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a to v souvislosti s veřejnými zakázkami. Jedním z podezřelých byla právnická osoba Staler spol. s. r. o., jež měla v rámci zadávacích řízení na stavební zakázky několika zadavatelů veřejných zakázek (mezi nimi též město Příbram) předkládat nepravdivé reference, nepravdivá osvědčení objednatele nebo nepravdivá čestná prohlášení o údajně realizovaných zakázkách pro určité právnické osoby. Pro osvětlení soud dodává, že podle § 79 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, se technická kvalifikace k vykonání dané zakázky prokazuje tzv. „referencemi,“ tedy odkazy na v minulosti vykonávanou činnost obdobného charakteru, kdy účelem je na základě předchozích zkušeností uchazeče ověřit, zda dostojí předepsaným požadavkům konkrétní veřejné zakázky. Podezření na trestný čin podvodu pak spočívalo v tom, že firma Staler spol. s. r. o. si některé z referencí vymyslela a bez vědomí údajných objednatelů., tj. mimo jiné též právnických osob, jejichž údaje požaduje žalobce zveřejnit, je předkládala. Předmětné trestní řízení skončilo Usnesením o odložení věci ze dne 13. 02. 2023, č. j. KRPS-302469-258/TČ-2020-011181. 5. Soud uvádí, že obsah žádosti byl původně širší a předmětem řízení není celý její obsah. Povinný subjekt o ní totiž rozhodoval opakovaně, poprvé 19. 04. 2023. V následném procesu, který vyústil až do žalobou napadeného rozhodnutí, žalovaný několikrát rozhodnutí povinného subjektu rušil a věc mu vracel k novému projednání. 6. Z původní žádosti o informace tak zbyly dva body, které znějí: 1) V souvislosti s uvedeným řízením prosím o poskytnutí kopie usnesení o odložení věci. 3) Příbramský starosta ohledně předmětného řízení v minulosti uvedl: „Byl jsem vypovídat já, kolegové z vedení města, úředníci.“ V návaznosti na toto vyjádření prosím o poskytnutí těchto informací: d) Kopie záznamů podání vysvětlení obou skupin veřejných funkcionářů (či jiných obdobných dokumentů s vyjádřením uvedených funkcionářů). 7. K výše uvedenému soud doplňuje, že žalobce kopie požadovaných dokumentů pod body 1) a 3d) obdržel. Nesouhlasí však s rozsahem jejich anonymizace. Začerněné údaje se mají týkat některých fyzických a právnických osob, které v trestním řízení figurovaly v různých rolích. Konkrétně v bodu 1 žádosti se požadavek zveřejnění údajů týká názvů (a dalších náležitostí vypočtených v bodu 8 tohoto rozsudku) právnických osob, které byly uvedeny v nepravdivých referencích podezřelé Staler spol. s. r. o. Bod 3d) se vztahuje k výpovědi pracovnice města Příbram, v níž zmínila spolupráci města s určitou fyzickou osobou. Osobní údaje spolupracovníka města, s nímž byl kontrakt ukončen v roce 2015, byly v kopii úředního záznamu o podaném vysvětlení anonymizovány. 8. Žalovaný tedy napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí a toto potvrdil. Postupem podle § 15 odst. 1 InfZ povinný subjekt rozhodl, že informace, kterých se odvolatel dožaduje pod dotčenými body žádosti, tj. kopie usnesení o odložení věci a kopie záznamů o podání vysvětlení veřejných funkcionářů, se poskytují pouze částečně, a to v anonymizované podobě. Na základě § 8a odst. 1 InfZ, ve spojení s čl. 5 odst. 1 písm. b) a čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále jen „GDPR“) a § 24 odst. 1 a 25 odst. 2 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“), nejsou poskytnuty informace ve vztahu k fyzických osobám v rozsahu jména, příjmení, data narození, místa trvalého bydliště, doručovací adrese, identifikačních čísel osobních dokladů, telefonických kontaktů a částí jejich vyjádření, které vypovídají o jejich zaměstnavateli, pracovním zařazení, funkci nebo plnění konkrétních úkonů, na základě kterých by mohly být jednoznačně identifikovány. Ve vztahu k právnickým osobám, uvedeným v dotčených kopiích dokumentů, nejsou poskytnuty informace v rozsahu jejich názvu, identifikačnímu číslu, sídlu a částí textu dokumentů, vypovídajících o názvech jimi realizovaných nebo zainvestovaných akcích, termínu jejich realizace nebo typu konkrétních prací, které byly uvedeny v jednotlivých referencích předkládaných společností Staler spol. s. r. o. v rámci zadávacích řízení na stavební zakázky zadavatelů veřejných zakázek, na základě kterých by byly jednoznačně identifikovatelné, a to na základě § 135 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též „občanský zákoník“ nebo „OZ“), a s přihlédnutím k ustanovení § 11 odst. 6 InfZ. 9. Povinný subjekt takto rozhodl s tím, že informace, kterých se žadatel domáhá pod body 1. a 3. písm. d), budou poskytnuty povinným subjektem podle ustanovení § 4a odst. 2 písm. b) InfZ formou datových souborů, obsahujících kopie výše konkretizovaných dokumentů, zpracovaných policejním orgánem KŘP-S ÚO Příbram, v anonymizované podobě, za účelem ochrany informací, týkajících se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobních údajů a ochrany práv dotčených právnických osob na ochranu pověsti, soukromí a jejich jména ve smyslu ustanovení § 8a odst. 1 InfZ, přičemž informace, kterých se žadatel domáhal pod body 2. a 3. písm. a), b), c) již byly dne 03. 04. 2023 žadateli poskytnuty formou sdělení informace podle ustanovení § 4a odst. 2 písm. a) InfZ. 10. Napadené rozhodnutí nejprve obsáhle shrnuje předchozí proces, kdy docházelo k opakovanému rušení prvostupňového rozhodnutí a následnému vracení věci k novému projednání. 11. Žalovaný se ztotožňuje s postupem krajského ředitelství policie, které provedlo jak ve vztahu k fyzickým, tak právnickým osobám test proporcionality. Proti sobě stála dvě ústavně zaručená práva. Na jedné straně právo na informace, na druhé právo na ochranu osobnosti a soukromí fyzických osob a ochrana dobrého jména a pověsti právnických osob. Jak u firem, tak u soukromých osob převážil zájem na ochranu jejich soukromé sféry před zájmem veřejnosti na informace. 12. Ve vztahu k fyzickým osobám shledal prvostupňový orgán výjimku pouze u základních osobních údajů veřejně činných osob a osob, jejichž údaje jsou dostupné v obchodním rejstříku a vztahují se ke společnosti Staler, spol. s. r. o., aniž by bylo zřejmé postavení statutárních zástupců této společnosti v trestním řízení. 13. Co se týče právnických osob, tyto nevstoupily žádným způsobem do prověřovaných zadávacích řízení, a zveřejnění údajů, které by vedly k jejich identifikaci, by je mohlo v budoucnu poškodit, vyvolat negativní dojem a tím ztížit postavení pro uzavírání podobných kontraktů v budoucnu. V tomto smyslu odkazuje žalovaný na odůvodnění předchozího