6 Ads 46/2013 — Nejvyšší správní soud

10 A 35/2025- 53 - text 17 10 A 35/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobkyně: Green Flats s.r.o., IČO: 075 75 548 sídlem Na dolinách 1272/41, 140 00 Praha 4 zastoupena advokátem JUDr. Zdeňkem Kramperou sídlem Kořenského 1107/15, 150 00 Praha 5 proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí sídlem Vršovická 1442/65, 100 00 Praha 10 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. MZP/2025/210/513 z 11. 3. 2025 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Vymezení věci a napadené rozhodnutí. 1. Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Praha (dále „inspekce“) rozhodnutím z 8. 1. 2025 uložila žalobkyni pokutu 4 500 000 Kč za přestupek podle § 121 odst. 1 písm. f) zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, jenž spočíval v tom, že nakládala s odpadem mimo zařízení určené pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu. Žalobkyně se přestupku dopustila tím, že ke dni kontroly (20. 8. 2024) soustředila na pozemku parc. č. 200 v k. ú. Bašť na ploše cca 9 000 m2 odpad tvořený směsí stavebních a demoličních odpadů: stavební suť, zemina a kamení, cihly, tvárnice, střešní tašky, obkladačky, kusy stavebního dřeva, kusy betonu, asfaltu, to vše s příměsí plastů, kabelů a skla, a tento odpad dále hutnila a zapracovávala do tělesa navážky. Mocnost navážky odpadů činila v průměru 5 metrů, takže na celém pozemku žalobkyně soustředila a následně zapracovala celkem cca 45 000 m3 odpadů. Pro tento pozemek přitom žalobkyni nebylo vydáno povolení provozu zařízení dle § 21 odst. 2 zákona o odpadech. 2. Inspekce shledala, že žalobkyně je držitelkou živnostenského oprávnění s předmětem podnikání Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, mimo jiné s oborem činnosti Nakládání s odpady (vyjma nebezpečných). Pro tento obor má zřízenu provozovnu na dotčeném pozemku, kterou otevřela 1. 1. 2022. Výměra tohoto pozemku činí 26 720 m2 a jeho vlastnicí je Shootingplace 12 s.r.o., IČO: 172 31 329. Průběh neohlášené kontroly je zachycen v záznamech o kontrolních úkonech a následně v protokolu ze 17. 9. 2024. Inspekce při ní zjistila, že vjezd na pozemek je opatřen uzamykatelnou bránou, u níž se nacházela tabule s informací, že se jedná o areál linky na drcení materiálu provozovaný žalobkyní a dále areál třídící linky společnosti GREENSTEAK s.r.o., IČO: 072 79 507. Za vstupní bránou se nacházel zděný domek sloužící jako zázemí personálu a mostová průmyslová váha k zjišťování hmotnosti odpadů navážených do areálu nákladními automobily. V blízkosti tělesa navážky se pak nacházel pásový buldozer osazený rozrývacími trny, rypadlo a malý drtič, které nebyly v době kontroly v provozu. Inspekce seznala, že hromada odpadu je na vrcholu navážky rovnoměrně rozhrnuta a zhutněna. Pomocí laserového dálkoměru zjistila, že plocha navážky činila přibližně 9 000 m2; výška navážky dosahovala v průměru 5 m. Pod touto navážkou se nacházela zjevně starší (již zarostlá) navážka z doby, kdy na pozemku prováděl činnost jiný provozovatel, jehož činnost (ukládání zemin) šetřila inspekce v letech 2020 a 2021. V areálu byla přítomna žalobkynina pracovnice, D. K., která o kontrole telefonicky vyrozuměla žalobkyninu jednatelku, Mariannu Safrankovou. Ta inspekci sdělila, že je do areálu ukládána stavební suť a že provoz zajišťuje pouze žalobkyně. V době kontroly zaznamenala inspekce příjezd několika nákladních vozidel s odpadem, ne všechna byla při vjezdu vážena. Následně tato vozidla vyložila stavební a demoliční odpad na různých místech na vrcholu hromady. Samotnou ukládku odpadů žalobkyně nijak neřídila. V průběhu fyzické obhlídky provozovny kontaktoval inspektory Marián Gučík, jednatel Shootingplace 12 s.r.o., jenž uvedl, že pozemek pronajímá žalobkyni. 3. Žalovaný se ztotožnil se skutkovými zjištěními i jejich právním hodnocením ze strany inspekce. Všechny okolnosti podle jeho názoru nasvědčovaly tomu, že odpad na pozemku soustředila a zpracovávala právě žalobkyně. Ta sice doložila nájemní smlouvu ze 17. 6. 2022, podle níž má pronajato pouze 1 000 m2 pozemku, ale to nemá na posouzení věci vliv, protože odpad prokazatelně ukládala i na jeho další části. Rozměry a mocnost navážky určili inspektoři pomocí laserového dálkoměru a kvalifikovaným odhadem na základě své odbornosti a předchozích zkušeností s prošetřováním ukládání zeminy na dotčeném pozemku. Žalovaný v této souvislosti podotkl, že žalobkyně nepodala proti protokolu o kontrole námitky. Pokud jde o výši pokuty, žalovaný shledal, že odpady sice nepatřily do kategorie nebezpečných, ale žalobkyně závažně ohrozila životní prostředí a zdraví lidí, neboť jí nebyly potřebnými povoleními stanoveny podmínky k minimalizaci případných negativních dopadů její činnosti, a navážka výrazně ovlivnila vzhled lokality, a má tudíž zásadní dopad na krajinný ráz i odtokové poměry. Jiné přitěžující či polehčující okolnosti žalovaný nezjistil. Žalovaný dále připomněl, že inspekce vyzvala žalobkyni k prokázání jejích majetkových poměrů, ale žalobkyně tak neučinila. Proto vyšla jen z údajů dostupných ve veřejných seznamech a rejstřících a pokutu stanovila na dolní hranici výpočtu toho, kolik by stálo legální uložení zjištěného množství odpadů na skládce. 2. Argumenty účastníků řízení. 4. Žalobkyně v žalobě nezpochybnila naplnění skutkové podstaty přestupku, ale nesouhlasila s řadou skutkových zjištění inspekce, které nemají oporu ve spisu, a v návaznosti na to také s výší uložené pokuty. Předně upozornila, že si pronajímá pouze část pozemku o výměře 1 000 m2, takže nemůže nést odpovědnost za jeho zbylou část, a že její nájemní vztah vznikl až v roce 2022, zatímco žalovaný zjevně zkoumal i starší navážku. Ostatně za celou dobu kontroly inspekce zaznamenala pouhá tři nákladní vozidla s odpadem a nijak se nezabývala tím, na které části pozemku odpad složila. Stejně tak se správní orgány nevypořádaly s tím, že v areálu podniká také Greensteak s.r.o.; v době kontroly sice žádná činnost této společnosti zaznamenaná nebyla, ale to neznamená, že k ničemu takovému nedošlo v minulosti. Tyto mezery ve skutkových zjištěných nemohou být vyplněny dvěma telefonáty s blíže neurčenými osobami. Za nepřezkoumatelný označila žalobkyně výpočet celkové plochy navážky i její průměrné výšky. Inspekce se odvolala pouze na svůj kvalifikovaný odhad, který žalobkyně v odvolání zpochybnila, ale žalovaný tuto vadu nijak nenapravil. Výšku navážky lze přitom zjistit jedině průzkumnými vrty, navíc není zřejmé, jak inspektoři oddělili vrstvu navážky od té, která vznikla před tím, než si žalobkyně pronajala část pozemku. Žalobkyně přitom výslovně navrhla, aby si inspekce vyžádala od stavebního a obecního úřadu listiny dokládající dřívější stav pozemku. Také závěr o zhutňování odpadního materiálu je založen na pouhých předpokladech a spekulacích a žalobkyni není zřejmé, jak konkrétně na něj inspekce při fyzické kontrole skládky připadla. Žalobkyně sice nestihla podat proti protokolu o kontrole námitky, ale to nelze považovat za potvrzení kontrolních zjištění. Postup správních orgánů tak odporuje zásadě materiální pravdy. 5. Žalobkyně dále uplatnila několik námitek týkajících se hodnocení závažnosti přestupku a určení výše pokuty. Žalovaný podle jejího názoru nesprávně nepřihlédl k tomu, že nenakládala s nebezpečným odpadem a že nezamýšlela navážku ukládat trvale, nýbrž šlo o mezideponii navážky před jejím dalším zpracováním. Žalovaný nezohlednil ani to, že žalobkyně byla dosud bezúhonná a že se přestupku dopustila pouze v jeden den (tak je formulováno i rozhodnutí inspekce); spekulace o dřívějším ukládání odpadu tak nemohou ovlivnit výši pokuty. Namísto zohlednění těchto skutečností žalovaný konstatoval, že neshledal žádné polehčující okolnosti. Správní orgány pochybily také tím, že v rozporu s judikaturou správních soudů neopatřily z úřední činnosti dostatek podkladů o žalobkyniných majetkových poměrech, aby nedošlo k uložení likvidační pokuty, což se nakonec zjevně stalo. Žalobkyně proto navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil, případně aby snížil uloženou pokutu na přiměřenou výši. 6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě do značné míry zopakoval argumentaci obsaženou ve svém rozhodnutí a setrval na jeho správnosti. Nad rámec toho zdůraznil, že v rámci kontroly byly zjištěny pojezdy nákladních vozidel a ukládka odpadů po celé ploše vrcholu navážky, tedy nikoliv jen na ploše 1 000 m2, kterou má žalobkyně formálně pronajatou. Je tudíž zřejmé, že žalobkynino protiprávní jednání probíhalo na celé ploše navážky. Uložená pokuta tak není trestem za ojedinělé pochybení při provozu zařízení, ale za dlouhodobé navážení odpadů ve velmi velkém množství na pozemku, na kterém žalobkyně nebyla oprávněna provozovat žádné stacionární zařízení k nakládání s odpady. K žalobkynině