9 Aps 11/2012 — Nejvyšší správní soud

10 A 4/2025- 44 - text 7 10 A 4/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobkyně: proti žalovanému: L. K. bytem X zastoupená Mgr. Martinem Douchou, advokátem, sídlem Jugoslávská 620/29, 120 00 Praha 2 Katastrální úřad pro hlavní město Prahu sídlem Pod sídlištěm 1800/9, 182 00 Praha 8 o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět sporu 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 10. 1. 2025 domáhala nejprve zrušení rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Praze ze dne 12. 12. 2024, č. j. ZKI PR-O-70/1869/2024-5. Po výzvě soudu ze dne 15. 1. 2025 žalobkyně upravila žalobu a žalobní petit tak, že se domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného a navrhla, aby byla žalovanému uložena povinnost vydat do sedmi dnů od právní moci rozsudku rozhodnutí ve věci návrhu na vklad vlastnického práva žalobkyně do katastru nemovitostí v řízení vedeném pod sp. zn. V-28355/2024-101. 2. Předmětem sporu je posouzení otázky, zda je žalovaný nečinný v případě, že usnesením ze dne 17. 10. 2024, č. j. V-28355/2024-101/19, přerušil podle § 18 odst. 7 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“), řízení vedené pod sp. zn. V-28355/2024-101 o vkladu vlastnického práva do dne, kdy v řízení vedeném pod sp. zn. V-66853/2023-101 bude katastrálnímu úřadu doručeno pravomocné rozhodnutí soudu ve věci vkladu zástavního práva. 3. Vkladové řízení ve věci žalobkyně vedené pod sp. zn. V-28355/2024-101 bylo zahájeno dne 16. 5. 2024 v 12:15:46 doručením návrhu na vklad. Tomuto řízení o návrhu na vklad předchází řízení o jiném návrhu na vklad, které se týká stejných nemovitostí, a které je vedené pod sp. zn. V-66853/2023-101. Řízení sp. zn. V-66853/2023-101 bylo zahájeno dne 11. 12. 2023 a katastrální úřad rozhodl dne 20. 2. 2024 o zamítnutí návrhu na vklad. Proti zamítavému rozhodnutí byla podána žaloba, která je vedena u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 92 C 34/2024. 4. Usnesení ze dne 17. 10. 2024, č. j. V-28355/2024-101/19, bylo napadeno odvoláním žalobkyně a rozhodnutím Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Praze ze dne 12. 12. 2024, č. j. ZKI PR-O-70/1869/2024-5, bylo ve věci přerušení řízení potvrzeno a odvolání bylo v této části zamítnuto. II. Žaloba a vyjádření žalovaného 5. Žalobkyně je vlastníkem tří nemovitostí specifikovaných v žalobě a o jejím vlastnickém právu k nim bylo rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 15. 7. 2024, č. j. 48 C 166/2024-25. Dodnes však není zapsaná v katastru jako vlastník těchto nemovitostí. Řízení o povolení vkladu vlastnického práva žalobkyně vedené pod sp. zn. V-28355/2024-101 bylo přerušeno do doby ukončení předcházejícího řízení o povolení vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí, vedeného pod sp. zn. V-66853/2023-101. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 4. 2013, č. j. 9 Aps 11/2012-66, na který odkazuje žalovaný není dle žalobkyně na posouzení případu vůbec aplikovatelný, naopak na podporu svých tvrzení žalobkyně odkázala na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 24. 2. 2023, č. j. 12 C 88/2021-542, který se měl zabývat vztahem dvou vkladových řízení. 6. Žalobkyně vymezila žalobní bod následovně: Žalovaný pochybil, když nevydal rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva žalobkyně a místo toho přerušil řízení o vkladu jejího vlastnického práva jen z důvodu probíhajícího soudního řízení o povolení vkladu zástavního práva pro třetí osobu. Dle žalobkyně výsledek řízení o vkladu zástavního práva třetí osoby nemá vliv na řízení o vkladu vlastnického práva žalobkyně. Žalovaný tím pádem nesplnil svoji zákonnou povinnost, jelikož o vkladu vlastnického práva žalobkyně k předmětným nemovitostem nerozhodl. Povolení vkladu vlastnického práva nemůže mít vliv na vklad zástavního práva a naopak. Žalovaný zasáhl do práv žalobkyně přísně formálním výkladem zásady priority dle § 9 odst. 2 katastrálního zákona. 7. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že vkladové řízení ve věci žalobkyně sp. zn. V-28355/2024-101 bylo zahájeno dne 16. 5. 2024 a tento návrh byl podán poté, co již bylo pod sp. zn. V-66853/2023-101 vedeno řízení o povolení vkladu zástavního práva ke stejným nemovitostem ve prospěch třetí osoby. Žalovaný návrh na vklad zástavního práva zamítl a proti zamítavému rozhodnutí byla podána žaloba podle části páté občanského soudního řádu, o kterém dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. Řízení o vkladu vlastnického práva je přerušeno podle § 18 odst. 7 katastrálního zákona do dne, kdy v řízení vedeném pod sp. zn. V-66853/2023-101 bude katastrálnímu úřadu doručeno pravomocné rozhodnutí soudu ve věci vkladu zástavního práva. Odvolání proti usnesení o přerušení bylo zamítnuto a napadené usnesení bylo potvrzeno Zeměměřičským a katastrálním inspektorátem v Praze. 8. Z § 18 odst. 7 katastrálního zákona plyne, že následující řízení se za situace, kdy v předcházející věci byl návrh na vklad zamítnut a proti tomuto rozhodnutí byla podána žaloba, přerušuje, přičemž společným prvkem je totožná nemovitost. Námitka žalobkyně, že vklad zástavního práva nemůže ovlivnit vklad vlastnického práva na tomto nemůže nic změnit. Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Aps 11/2012-66 se sice týkal původní právní úpravy, avšak jeho závěry jsou použitelné i pro nyní projednávaný případ, neboť ve vztahu k předmětné problematice de facto k žádné věcné změně nedošlo. Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2, na který žalobkyně odkazuje, na nyní projednávaný případ nedopadá, jelikož Obvodní soud pro Prahu 2 uvedl, že mu nepřísluší se touto otázkou zabývat. Žalovaný trvá na závěru, že v posuzované věci je dán zákonný důvod pro přerušení vkladového řízení. Úvahy, že § 18 odst. 7 katastrálního zákona dopadá pouze na situace, ve kterých by navazující řízení bylo stejného druhu jako dříve zamítnuté, jsou úvahami contra legem. Z pohledu citovaného ustanovení nemá žádný právní význam, zda je navazující řízení stejného druhu. 9. Žalobkyně v replice k vyjádření žalovaného uvedla, že je srozuměna se situací v probíhajícím soudním řízení o vkladu zástavního práva a velmi dobře si uvědomuje důsledky případného kladného rozhodnutí ve věci. V soudním řízení vystupuje jako vedlejší účastník, takže je o všem informována. Možnost plného uplatnění jejích práv jakožto vlastníka nemovitostí je naopak dotčeno tím, že doposud není jako vlastník zapsaná v katastru nemovitostí. O vklad svého vlastnického práva usiluje mimo jiné i proto, aby v uvedeném soudním sporu o zápis zástavy mohla plně hájit svá práva jako žalovaná, nikoli jako vedlejší účastník. Výklad žalobkyně je v souladu se smyslem a účelem předmětného zákona jako celku, oproti tomu výklad žalovaného je přepjatě formalistický. Zápis vlastnického práva žalobkyně neovlivňuje případný zápis zástavního práva k nemovitostem a naopak. 10. Žalovaný na repliku žalobkyně nereagoval. III. Posouzení žaloby 11. Soud projednal žalobu podle § 79 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“), podle nějž ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. 12. Soud nejprve shledal, že jsou splněny podmínky řízení. Skutečnost, že rozhodnutí správního orgánu o přerušení řízení je vyloučeno z přezkoumání soudem v řízení o žalobách proti rozhodnutím [§ 65 a § 70 písm. c) s. ř. s.], nesouvisí s povinností soudu v řízení na ochranu proti nečinnosti (§ 79 a násl. s. ř. s.) zabývat se k žalobní námitce otázkou, zda řízení je přerušeno důvodně (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 1. 2014, č. j. 7 Ans 10/2012-46). 13. Žalobkyně bezvýsledně vyčerpala prostředek k nápravě nečinnosti žalovaného, jelikož proti jeho rozhodnutí podala odvolání, kterým se domáhala změny usnesení o přerušení řízení tak, že se řízení nepřerušuje. Tuto podmínku má soud za splněnou. Je rovněž zřejmé, že žalobkyně se domáhá toho, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé – rozhodnutí dle § 18 katastrálního zákona. Žaloba byla podána dne 10. 1. 2025, lhůta dle § 80 odst. 1 s. ř. s. je zachována. 14. Žaloba je tedy přípustná, byla podána včas a osobou oprávněnou. O žalobě samé soud rozhodoval podle skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s. ř. s.). 15. O podané žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, neboť jak žalobkyně, tak žalovaný s takovým postupem vyslovili souhlas.