4 As 13/2013 — Nejvyšší správní soud

11 A 87/2025- 43 - text pokračování 11 A 87/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudkyně JUDr. Jitky Hroudové a soudce Mgr. Marka Zimy v právní věci žalobce: C. P. bytem X zastoupeného Dr. Massimilianem Pastore, advokátem sídlem I. P. Pavlova 1789/5, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: Finanční arbitr sídlem Legerova 69, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 5. 2025, čj. FA/SR/SU/1237/2025-15 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl jeho námitky a potvrdil usnesení žalovaného ze dne 1. 4. 2025, čj. FA/SR/SU/1273/2025-9 (dále jen „usnesení o zastavení řízení“). Tímto usnesením bylo řízení zahájené dne 11. 2. 2025 ve věci určení výše dluhu ze smlouvy o úvěru č. CA 101311/2022 a určení výše dluhu ze smlouvy o úvěru č. CA 101364/2023 zastaveno podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o finančním arbitrovi“), neboť návrh žalobce byl nepřípustný podle § 9 písm. a) citovaného zákona, protože spor nenáleží do působnosti finančního arbitra. Žalobní body 2. Žalobce zejména namítal, že se žalovaný odmítl vypořádat s doloženou skutečností, že při uzavírání inkriminovaných smluv působila zprostředkovatelská firma, a to navzdory tomu, že unijní judikatura považuje takovou skutečnost za relevantní k posouzení otázky, zda se v daném případě jedná o spotřebitele či nikoliv. Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (SDEU) ze dne 9. 3. 2023 ve věci sp. zn. C-177/22, JA proti Wurth Automotive GmbH (dále jen „judikát C-177/22“), na který žalobce poukázal ve svých námitkách, žalovaný dle žalobce ignoroval, namísto toho odkázal na blíže nespecifikovanou relevantní ustálenou judikaturu obecných soudů, Ústavního soudu nebo Soudního dvora Evropské unie. 3. Tímto postupem správní orgán potvrdil své rozhodnutí, které se opírá mimo jiné o písemné formuláře, které vytvářel poskytovatel úvěrů, aniž by ho žalovaný vyzval k podání ústního vysvětlení. Žalovaný podle názoru žalobce tím, že nenařídil ústní jednání, rezignoval na svůj úkol, který podle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/11/EU ze dne 21. 5. 2013, o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES, měl spočívat v zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele. Podle právní úpravy a judikatury platí, že správní orgán má aktivní roli v dokazování, ovšem žalovaný dle žalobce vůbec nezjistil okolnosti uzavření smluv o zápůjčkách, omezil se pouze na posouzení listinných důkazů, čímž formalisticky dospěl k závěru, že žalobce není spotřebitelem jen z důvodu, že je zapsán v živnostenskému rejstříku. 4. Podle názoru žalobce svým pasivním postupem žalovaný nesplnil úkol, který mu dává zákon k ochraně spotřebitele, tj. slabší strany smluvního vztahu, která si nemusí být vědoma všech právních následků svých jednání, nemá možnost konzultovat s právníkem a často jedná pod tlakem z časových nebo finančních důvodů. 5. Nad rámec výše uvedeného má žalobce za to, že byl zkrácen ve svých právech také procesním postupem žalovaného, který ignoroval jeho žádost o poskytnutí přiměřené lhůty, kterou učinil dne 26. 3. 2025, tj. několik dnů poté, co mu bylo doručeno obsáhlé podání společnosti CLEAR BALANCE, SE. Z neznámých důvodů žalovaný o žádosti nerozhodl a dne 1. 4. 2025 vydal usnesení, kterým řízení zastavil. 6. S ohledem na výše uvedené žalobce navrhl, aby Městský soud v Praze vydal rozsudek, kterým se napadené rozhodnutí zruší v celém rozsahu a věc se žalovanému vrátí k dalšímu řízení. Vyjádření žalovaného k obsahu podané žaloby 7. Žalovaný odkázal na podrobné odůvodnění svých závěrů v usnesení o zastavení řízení a v napadeném rozhodnutí. Má za to, že pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo. Žalovaný v řízení zjistil, že žalobce původnímu věřiteli před uzavřením každé ze smluv o úvěru opakovaně doložil své podnikatelské postavení a potvrdil svůj podnikatelský záměr, na jehož realizaci poptával poskytnutí finančních prostředků. 8. Žalovaný proto odmítá tvrzení žalobce, že právní závěry uvedené v usnesení o zastavení řízení a v napadeném rozhodnutí jsou založeny výlučně na zápisu žalobce v živnostenském rejstříku. Není ani pravdou, že by se žalovaný nevypořádal s argumentací žalobce ohledně jednání se zprostředkovatelem a ohledně námitek souvisejících se zprostředkováním úvěrů, když se žalovaný těmto námitkám náležitě věnoval a odůvodnil, proč je považuje s ohledem na svá skutková zjištění za liché. Stejně tak je liché tvrzení žalobce, že se žalovaný nezabýval právními závěry obsaženými v judikátu C-177/22. Žalovaný v závěru odůvodnění napadeného rozhodnutí odkázal, z jakého důvodu nepovažuje tuto argumentaci žalobce za přiléhavou. 9. Žalovaný ze shromážděných podkladů nezjistil, že by žalobce při jednání se zprostředkovatelem nebo před samotným uzavřením obou smluv o úvěru jakkoliv projevil, že žádá o spotřebitelský úvěr a nikoliv o úvěr podnikatelský, když naopak několikrát prohlásil, že získané peněžní prostředky využije k podnikání. 10. Současně žádný ze shromážděných podkladů nevzbudil v žalovaném důvodné pochybnosti o závěru, že žalobce jednal vůči věřiteli jako podnikatel a v souvislosti se svou podnikatelskou činností. Žalovaný tedy nemohl jinak, než dovodit, že smlouvy o úvěru mají podnikatelský charakter. 11. Žalobce v průběhu řízení o návrhu nenavrhl jako důkaz účastnické výpovědi žalobce či společnosti CLEAR BALANCE, SE, natož pak aby objasnil, z jakého důvodu jsou účastnické výpovědi či případné výslechy svědků zapotřebí pro doplnění dokazování o skutkovém stavu. V průběhu řízení se oba účastníci řízení ke sporným otázkám písemně vyjádřili. Žalovaný je přesvědčen, že v řízení shromážděné podklady, resp. zjištěný skutkový stav, bezpečně vypovídá o tom, že nebyly splněny procesní podmínky k řízení před finančním arbitrem, tedy že se v dané věci nejedná o spor mezi spotřebitelem a věřitelem nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru nebo jiného úvěru, zápůjčky, či obdobné finanční služby ve smyslu § 1 odst. 1 písm. c) zákona o finančním arbitrovi. 12. Žalovaný proto za daných okolností nepovažoval za účelné a hospodárné činit další úkony směřující k dodatečnému zjišťování skutkového stavu věci, resp. aby se k témuž obě strany vyjadřovaly osobně. 13. Žalovaný nemá pochybnosti o tom, že ustanovení § 9 písm. b) zákona o finančním arbitrovi zakládá jako překážku řízení vedle věci rozhodnuté též probíhající soudní řízení, a to bez ohledu na to, kdy bylo takové soudní řízení zahájeno. Žalovaný dovodil, že jak v řízení, které je v současné době vedeno Obvodním soudem pro Prahu 9 pod sp. zn. 19 C 69/2025 (dále jen „řízení“), ve kterém se společnost CLEAR BALANCE, SE, domáhá vůči žalobci plnění ze smluv o úvěru, tak v řízení před finančním arbitrem se jedná o otázku existence či neexistence práva společnosti CLEAR BALANCE, SE, požadovat po žalobci v souvislosti se smlouvami o úvěru peněžité plnění v určité výši. V řízení tedy jde o totožný předmět sporu a totožné účastníky řízení, jako by šlo v řízení žalovaným. 14. Žalovaný s ohledem na výše uvedené navrhuje, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl s tím, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Rozhodné skutkové okolnosti, dosavadní průběh řízení a obsah spisového materiálu 15. Ze spisového materiálu, který byl soudu předložen žalovaným správním orgánem, byly zjištěny následující, pro rozhodnutí ve věci samé podstatné skutečnosti: 16. Dne 1. 10. 2022 žalobce uzavřel se společností MAN CREDIT s. r. o., IČO: 06319416, se sídlem Seifertova 823/9, Žižkov, 130 00 Praha 3 (dále jen „zprostředkovatel“) zprostředkovatelskou smlouvu, ve které žalobce prohlásil, že má zájem získat od společnosti CREDIT ALIANCE SE, IČO: 24805394, se sídlem Freyova 983/25, 190 00 Praha 9 (dále jen „původní věřitel“), úvěr v minimální výši 2 000 000 Kč, a zprostředkovatel se naproti tomu zavázal žalobci tento úvěr zprostředkovat, a to za odměnu ve výši 105 000 Kč. 17. Dne 17. 10. 2022 žalobce a původní věřitel podepsali dokument označený jako „Žádost o poskytnutí podnikatelského úvěru“, který obsahuje jeho jméno, rodné číslo a identifikační číslo, a ve kterém žalobce prohlásil, že žádá o poskytnutí podnikatelského úvěru ve výši 2 260 000 Kč, a že jeho podnikatelský záměr je „nákup nemovitostni – a jejich pranajem“ a předpokládaný položkový rozpočet je „nakup nemovitostni - 2.100.000 cca spravny a zpracovatelsky poplatek 157.890 Kc“ (dále jen „žádost o úvěr 1“). 18. Dne 17. 10. 2022 žalob