9 As 236/2021 — Nejvyšší správní soud

17 A 18/2025- 41 - text 8 17 A 18/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci žalobkyně: proti žalované: Blue Style a.s., IČO 25609688 sídlem Jindřišská 27, Praha 1 zastoupena advokátem Mgr. Michalem Hanzlíkem sídlem Milevská 2094/3, Praha 4 Česká obchodní inspekce, ústřední inspektorát sídlem Gorazdova 1969/24, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 12. 2025, č. j. ČOI 159065/24/O100/Sy/Št, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu a dosavadní průběh správního řízení 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalované, kterým bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí České obchodní inspekce – Inspektorát Středočeský a Hl. m. Praha ze dne 11. 7. 2024, č. j. ČOI 85560/24/1000. Tímto prvostupňovým rozhodnutím byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání 3 přestupků a byla jí uložena úhrnná pokuta ve výši 400 000 Kč a paušální náhrada nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně byla konkrétně uznána vinnou z následujících přestupků: I. Jednání v rozporu s požadavky odborné péče, které bylo způsobilé podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele, čímž porušila § 4 odst. 1 a 4 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOS“), což naplnilo skutkovou podstatu přestupku dle § 24 odst. 1 písm. a) ZOS. Toho se žalobkyně konkrétně dopustila tím, že: a. prostřednictvím internetových stránek https://www.blue-style.cz dne 23. 8. 2022 nabízela zájezd Bulharsko-Burgas-Primorsko, hotel Cinema, v termínu od 10. 9. 2022 do 13. 9. 2022 (4 dny/3 noci), 1 dospělý, standardní pokoj, se snídaní za cenu 10 190 Kč, přičemž v druhém kroku rezervace tohoto zájezdu se cena změnila na 10 290 Kč, a b. na internetových stránkách https://www.blue-style.cz dne 11. 1. 2022 při rezervaci zájezdu do Řecka, Samos, hotel Blue Style Resort****, v termínu 31. 5. 2022 – 7. 6. 2022, v ceně 27 580 Kč (dvě osoby), přednastavila v elektronickém formuláři pro rezervaci zájezdu službu „cestovní pojištění BLUECOMFORT SAFE (povinné)“ pro dvě osoby v ceně 2 160 Kč a tato automaticky označená položka byla přidána do rezervace, přičemž automaticky označenou položku – cestovní pojištění nebylo možné ve formuláři zrušit, spotřebitel mohl pouze zvolit „cestovní pojištění BLUECOMFORT (povinné)“ pro dvě osoby v ceně 1 180 Kč. II. Žalobkyně nevydala spotřebitelce L. K. písemné potvrzení o datu uplatnění, obsahu a požadovaném způsobu vyřízení reklamace vad zájezdu (smlouva o zájezdu č. 02361115 – Tunisko, Djerba, hotel Meninx Resort & Aquapark ***+, v termínu 6. 5. 2023 – 13. 5. 2023) ze dne 17.5.2023, čímž porušila § 19 odst. 2 ZOS, a naplnila skutkovou podstatu přestupku dle § 24 odst. 7 písm. y) ZOS. II. Obsah žaloby 2. Ke shora uvedenému přestupku pod bodem I. písm. a. žalobkyně uvedla, že ze správního spisu nelze jednoznačně dovodit, že ke změně ceny došlo v rámci zcela identického zájezdu. Jelikož jednotlivé screenshoty pořízené prvostupňovým orgánem zachycují pouze konečnou výši ceny, nejde vyloučit, že došlo ke změně konfigurace zájezdu, což mohlo mít dopad na konečnou výši ceny zájezdu. Žalovaná se přitom s touto námitkou v napadeném rozhodnutí dostatečně nevypořádala. 3. Žalobkyně dále uvedla, že ceny zájezdů jsou dynamicky měněny v závislosti na řadě faktorů (termín, dostupnost hotelu či konkrétního letu, věk cestujících atp.), přičemž není technicky možné, aby byly do procesu cenotvorby zapojeny i off-line nabídkové systémy, u kterých dochází pouze k manuálnímu ověření dostupnosti. Spotřebitel dle žalobkyně činí konečné rozhodnutí ohledně uzavření smlouvy až samotným konečným vygenerováním návrhu smlouvy. 4. Ke shora uvedenému přestupku pod bodem I. písm. b. žalobkyně uvedla, že přednastavení cestovního pojištění v online formuláři nepředstavuje nekalou obchodní praktiku. Spotřebitelé jsou o přednastavení cestovního pojištění uvědomeni v obchodních podmínkách pro prodej on-line, přičemž mají možnost buďto využít jiný prodejní kanál (na pobočce či telefonicky), u kterých pojištění přednastavené není, nebo následně po kontaktu s pracovníky žalobkyně je možné objednané cestovní pojištění odebrat. Důvodem přednastavení cestovního pojištění u on-line objednávek je, že zákazníci v takovém případě nejsou v přímém kontaktu s pracovníky žalobkyně, a proto si nemusí být plně vědomi všech možných rizik případného neuzavření cestovního pojištění. Žalobkyně proto spotřebitele touto cestou chrání před případnými vysokými léčebnými náklady. Žalovaná proto dle žalobkyně nedostatečně vyhodnotila odlišnosti postupu při nabízení srovnatelných cestovních služeb pomocí odlišných prodejních kanálů, čímž porušila závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2023, č. j. 9 As 236/2021-40, jelikož uvedené jednání nenaplňuje podstatu nekalé obchodní praktiky dle § 4 odst. 1 a 4 ZOS v důsledku odlišnosti přístupu k různým prodejním kanálům. 5. Dle žalobkyně taktéž uvedené jednání nesplňuje materiální znak přestupku dle § 5 ZOS, jelikož se nejedná o společensky škodlivé jednání, což žalobkyně doložila odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2008, č. j. 7 Afs 27/2008-46. 6. K přestupku pod bodem II. žalobkyně uvedla, že spotřebitelka uplatnila reklamaci dne 11. 5. 2023, kdy jí bylo potvrzení vydáno. Další e-mail ze dne 17. 5. 2023 byl dle žalobkyně pouze doplněním již uplatněné reklamace, nikoli novým uplatněním práv. Žalobkyně následně v rámci třicetidenní lhůty vyřídila reklamaci ze dne 11. 5. 2023, a to včetně jejího doplnění ze dne 17. 5. 2023. Dle žalobkyně proto nemohlo dojít k naplnění materiálního znaku přestupku dle § 5 ZOS, resp. závěry prvostupňového orgánu i žalované jsou přepjatým formalismem ve smyslu rozsudku zdejšího soudu ze dne 14. 12. 2020, č. j. 11 A 31/2020-44, protože žalobkyně postupovala ve smyslu § 19 odst. 2 ZOS. 7. Na základě výše uvedeného navrhla žalobkyně soudu zrušit rozhodnutí obou stupňů, věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení a přiznat žalobkyni náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalované k podané žalobě 8. Žalovaná ve vyjádření k námitce žalobkyně, že nelze prokázat, že došlo ke změně ceny v rámci jedné rezervace, uvedla, že jednotlivé kroky rezervace byly řádně zdokumentovány v úředním záznamu ze dne 31. 8. 2022. Z přiložených screenshotů podle ní jednoznačně vyplývá, že se jednalo o totožný zájezd, u něhož došlo ke změně ceny v průběhu rezervace. Spotřebiteli tak byla nejprve prezentována nižší cena, avšak v dalším kroku byl nucen pokračovat s cenou vyšší, což žalovaná hodnotí jako nekalou obchodní praktiku ve smyslu § 4 odst. 1 ZOS. 9. Ve vztahu k přednastavení povinného cestovního pojištění žalovaná poukázala na to, že žalobkyně byla za obdobné jednání sankcionována již v minulosti, přičemž tehdejší rozhodnutí bylo potvrzeno jak rozsudkem zdejšího soudu ze dne 13. 12. 2021, č. j. 18 A 86/2021-51, tak rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2023, č. j. 9 As 236/2021-40. Podle žalované je automatické přidání pojištění bez možnosti jeho zrušení v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele. 10. K poslednímu skutku žalovaná uvedla, že e-mail spotřebitelky ze dne 17. 5. 2023 je nutno považovat za samostatnou reklamaci, neboť obsahoval nové vady zájezdu, které nebyly ani nemohly být v předchozí reklamaci uplatněny (např. vady zpátečního letu). Vzhledem k tomu měla žalobkyně povinnost vydat nové písemné potvrzení o uplatnění reklamace dle § 19 odst. 2 ZOS. Neposkytnutím tohoto potvrzení podle žalované došlo k porušení zákonné povinnosti, jejímž účelem je zejména ochrana důkazního postavení spotřebitele. 11. Na základě výše uvedeného navrhla žalovaná soudu žalobu jako nedůvodnou zamítnout. IV. Replika žalobkyně 12. Žalobkyně v replice zopakovala stěžejní obsah žaloby a již vznesených žalobních námitek. V. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze 13. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). 14. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobkyně i žalovaná s tímto postupem souhlasily, resp. nevyjádřily nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Veškeré podklady a listiny, z nichž soud vycházel a jichž se dovolávaly i procesní strany ve svých podáních, jsou obsaženy ve správním spisu, jímž se dokazování neprovádí (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008-117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Zároveň nebylo navrženo provedení důkazních prostředků, které by nebyly součástí správního spisu předloženého žalov