5 As 21/2016 — Nejvyšší správní soud

17 A 44/2025- 78 - text [OBRÁZEK] 17 A 44/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci žalobce: Společenství vlastníků Pujmanové 877 - 889, IČO 26487152 se sídlem Pujmanové 877/35, Praha 4 zastoupen advokátem Mgr. Lukášem Hojdnem, LL.B. se sídlem Francouzská 299/98, Praha 10 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 2. 4. 2025, č. j. MHMP 259191/2025, a ze dne 7. 4. 2025, č. j. MHMP 298101/2025, takto: I. Rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 2. 4. 2025, č. j. MHMP 259191/2025, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Ve zbytku se žaloba se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Obsah žaloby 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Prvním napadeným rozhodnutím bylo zrušeno rozhodnutí Úřadu městské části Praha 4, ze dne 26. 9. 2024, č. j. P4/597270/24/OST/LUKO (dále jen „rozhodnutí o schválení stavebního záměru“), a řízení bylo zastaveno. Na základě žádosti žalobce byl tímto rozhodnutím schválen stavební záměr na změnu stavby bytového domu č. p. 877–889, na pozemcích parc. č. 1770/35–42 a 1770/95–99 v k. ú. Podolí, spočívající v přístavbě přístřešků nad jednotlivými vstupy a zateplení fasády včetně lodžií. Proti rozhodnutí o schválení stavebního záměru podala odvolání MUDr. M. N. Následně bylo prvostupňovému orgánu doručeno zpětvzetí tohoto odvolání, pročež prvostupňový orgán vydal usnesení o zastavení odvolacího řízení a rozhodnutí o schválení stavebního záměru nabylo právní moci (byla vyznačena doložka právní moci). MUDr. N. však obratem sdělila, že zpětvzetí odvolání nepodala. Žalovaný pak v prvním napadeném rozhodnutí uvedl, že odvolání MUDr. N. nebylo vzato zpět a rozhodnutí o schválení stavebního záměru nenabylo právní moci. Dále žalovaný konstatoval, že z prohlídek předmětného staveniště vyplývá, že žalobce (resp. stavební firma NEPRO stavební a.s.) započal provádění stavebních prací na základě rozhodnutí o schválení stavebního záměru navzdory tomu, že dosud nenabylo právní moci. První napadené rozhodnutí proto uzavřelo, že nezbývá nic jiného než rozhodnutí o schválení stavebního záměru zrušit a řízení zastavit s tím, že prvostupňový orgán následně zahájí řízení o odstranění stavby. 2. Druhým napadeným rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobce a bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu městské části Praha 4 ze dne 25. 2. 2025, č. j. P4/139348/25/OST/PEFI (dále jen „rozhodnutí o zákazu provádění stavebních prací“). Důvodem zákazu provádění stavebních prací byly již výše zmíněné skutečnosti, tj. žalobce započal provádění stavebních prací na základě rozhodnutí o schválení stavebního záměru navzdory tomu, že dosud nenabylo právní moci. 3. Žalobce v žalobě popsal průběh správního řízení s tím, že usnesení o zastavení odvolacího řízení proti rozhodnutí o schválení stavebního záměru bylo vydáno dne 2. 12. 2024 a prvostupňový orgán vyznačil na rozhodnutí o schválení stavebního záměru doložku právní moci. Dne 3. 1. 2025 bylo žalobci doručeno sdělení žalovaného z téhož dne, č. j. MHMP 9086/2025, v němž žalobci sdělil skutečnosti týkající se zpětvzetí odvolání a jeho popření ze strany MUDr. N. Dne 21. 1. 2025 obdržel žalobce oznámení prvostupňového orgánu ze dne 20. 1. 2025, č. j. P4/040481/25/OST/LUKO, že bylo zrušeno vyznačení právní moci na rozhodnutí o schválení stavebního záměru. Žalobce na to reagoval vyjádřením ze dne 22. 1. 2025, v němž mj. sdělil, že stavební práce již probíhají a že mu hrozí nemalé finanční škody. Následně byl žalobce vyzván, aby se vyjádřil k odvolání MUDr. N., což učinil. Předpokládal proto, že bude následovat projednání odvolání. Prvostupňový orgán však vydal rozhodnutí o zákazu provádění stavebních prací a žalovaný posléze zrušil rozhodnutí o schválení stavebního záměru a zastavil řízení. 4. Žalobce namítl, že žalovaný porušil zásadu presumpce správnosti správních aktů a postupoval nepředvídatelně. Pravomocné rozhodnutí o schválení stavebního záměru je formálně i věcně správné a závazné pro dotčené orgány i účastníky, a to až do doby, dokud nebude zákonným způsobem případně zrušeno, k čemž nedošlo, neboť první napadené rozhodnutí je nezákonné. V každém případě nebylo rozhodnutí o schválení stavebního záměru zrušeno až do 2. 4. 2025, takže teze prvostupňového orgánu, že odvolací řízení probíhá a že předmětná stavba je prováděna bez pravomocného povolení, je pouhým předpokladem. Žalobce pak poukázal na judikaturu vztahující se k principu dobré víry jednotlivce ve správnost aktů veřejné moci a ochrany dobré víry v nabytá práva. 5. Žalobce měl za to, že žalovaný nezkoumal, zda bylo zpětvzetí odvolání MUDr. N. skutečně podvržené. Ve správním spise o tom není žádný důkaz. Měl-li prvostupňový orgán pochybnost o tom, zda zpětvzetí odvolání učinila MUDr. N. (zpětvzetí bylo učiněno písemně poštou, MUDr. N. přitom jinak komunikovala datovou schránkou), měla být pravost zpětvzetí ověřena znaleckým posudkem. 6. Žalobci bylo vydáním prvního napadeného rozhodnutí bez zákonného důvodu odňato právo na projednání odvolání (a jeho případné zamítnutí) proti rozhodnutí o schválení stavebního záměru. Žalobce měl za to, že odvolání MUDr. N. bylo, a to i dle vyjádření zaměstnankyně prvostupňového orgánu, nedůvodné. 7. Žalobce namítl, že odůvodnění prvního i druhého napadeného rozhodnutí je nepřezkoumatelné. První napadené rozhodnutí na str. 13 uvádí pouze to, že nemůže postupovat jinak než rozhodnutí o schválení stavebního záměru zrušit; ve zbytku toliko konstatuje stav věci a obsah spisu. Žalovaný pak jen odkázal na § 90 odst. 4 správního řádu s tím, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, nic konkrétního k tomu ovšem neuvedl. Důvody pro zastavení řízení jsou taxativně uvedeny v § 66 správního řádu, na žádné z tam obsažených ustanovení ovšem není odkazováno. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2016, č. j. 5 As 21/2016-56, musí být z výroku a odůvodnění rozhodnutí seznatelné důvody zastavení řízení. Nadto § 90 odst. 4 správního řádu stanoví, že se řízení zastaví, nastala-li skutečnost to odůvodňující, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků. Žalovaný se však možností jiného rozhodnutí o odvolání nezabýval, přestože již od vyjádření žalobce ze dne 22. 1. 2025 věděl, že žalobci hrozí vážná škoda. 8. Žalobce v žalobě vyčíslil odhad hrozících škod, kdy cena předmětné stavby přesahuje 100 mil. Kč s DPH, přičemž žalobce čerpá úvěr za výhodných podmínek, které by znovu nedostal. Škodu by představovaly vícenáklady na obslužnost úvěry, smluvní pokuty bance a stavební firmě, dále vícenáklady za jednorázové zakonzervování staveniště a měsíční pronájem lešení, zařízení staveniště a pozemků. 9. Obyvatelé předmětného domu jsou přitom nuceni žít v rozpracované stavbě s lešením, bez zábradlí na lodžiích a bez částí fasády, s provizorním zalepením oken fólií, s odhaleným skeletem domu a porušenou izolací proti vodě. Prvostupňový orgán při kontrole dne 27. 3. 2025 odmítl jakékoli návrhy žalobce i stavební firmy na provedení nutných zabezpečovacích prací. 10. Pokud jde o nepřezkoumatelnost druhého napadeného rozhodnutí, to se sice vyjadřuje k odvolacím námitkám žalobce, leč věcně je nevyvrací. Žalovaný zmínil, že se žalobce na schůzi SVJ (společenství vlastníků jednotek) dozvěděl od MUDr. N., že nevzala své odvolání zpět, avšak právní moc na rozhodnutí o schválení stavebního záměru byla vyznačena již dne 2. 12. 2024 s datem 25. 11. 2024, presumpce správnosti správního aktu tak již nastala. Žalovaný předestřel důvody pochybností o pravosti zpětvzetí odvolání MUDr. N., žalobce ovšem zopakoval, že žalovaný předpokládá, že MUDr. N. nevzala své odvolání zpět, aniž by k tomu byly důkazy (znalecký posudek). Za lichou označil žalobce argumentaci žalovaného, že pokud by žalobce vyčkal na rozhodnutí o odvolání MUDr. N., tak by mu škoda nevznikla. 11. Žalobce namítl, že součástí správního spisu není trestní oznámení MUDr. N., přestože jím žalovaný argumentuje. Žalobci též nebyl zaslán protokol o kontrole ze dne 27. 3. 2025, ač o něj žádal. Žalovaný rovněž nevyzval žalobce k seznámení se s podklady pro vydání prvního a druhého napadeného rozhodnutí. Žalobce přitom nemohl předpokládat, že žalovaný řízení prvním napadeným rozhodnutím zastaví. 12. Žalobce brojil proti nesprávnému a nepodloženému závěru žalovaného v prvním i druhém napadeném rozhodnutí o zahájení stavebních prací dne 27. 1. 2025. Při kontrole dne 27. 3. 2025 bylo prvostupňovému orgánu sděleno, že staveniště bylo stavební firmě předáno dne 3. 1. 2025. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 11. 2007, č. j. 3 As 24/2007-114, i v případě, že nejsou určité části stavby výslovně zmíněny ve výroku stavebního povolení týkajícího se zbytku stavby, se i