7 Afs 219/2017 — Nejvyšší správní soud

17 Af 28/2021- 122 - text 17 17 Af 28/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci žalobkyně: proti žalovanému: RPM Service s.r.o., IČO: 257 93 802 sídlem Moskevská 659, Praha 10 zastoupena advokátem Mgr. Ing. Janem Šelderem sídlem Thámova 4, Praha 8 Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 10. 2021, č. j. 39504/21/5300-21444-711275, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu a dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení napadeného rozhodnutí, kterým žalovaný potvrdil dodatečný platební výměr za daň z přidané hodnoty č. j. 6837869/20/201053522110206 ze dne 27. 8. 2020 za zdaňovací období červenec 2017, dodatečný platební výměr za daň z přidané hodnoty č. j. 6837949/20/2010-53522-110206 ze dne 27. 8. 2020 za zdaňovací období srpen 2017 a dodatečný platební výměr za daň z přidané hodnoty č. j. 6837966/20/2010-53522-110206 ze dne 27. 8. 2020 za zdaňovací období září 2017. Žalobkyně současně navrhuje, aby soud zrušil spolu s napadeným rozhodnutím také vyjmenované dodatečné platební výměry za daň z přidané hodnoty a aby uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení. 2. Žalovaný v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla své důkazní břemeno, když neodstranila pochybnosti správce daně a neprokázala faktické přijetí zdanitelného plnění od dodavatele deklarovaného na daňových dokladech (ZBIRSTAV) v deklarovaném rozsahu. 3. Nejvyšší správní soud uložil zdejšímu soudu v rozsudku ze dne 25. 7. 2025, č. j. 3 Afs 17/2024-65, aby soud přezkoumatelným způsobem vyhodnotil, zda žalobkyně poté, co na ni přešlo důkazní břemeno k rozptýlení pochybností vznesených správcem daně, důkazní břemeno unesla, a to v mezích žalobních bodů a existující judikatury. II. Obsah žaloby 4. Žalobkyně ve své žalobě uvádí, že dne 31. 8. 2020 obdržela platební výměr č. j. 6837949/20/2010-53522-110206, č. j. zprávy o kontrole: 3042711/20/3202-60563-806081 ze dne 27. 8. 2020, kterým byla doměřena daň z přidané hodnoty za srpen 2017 ve výši 168 033 Kč a penále v částce 33 616 Kč. Dále obdržela platební výměr č. j. 6837869/20/2010-53522-110206, č. j. zprávy o kontrole: 3042711/20/3202-60563-806081 ze dne 27. 8. 2020, kterým byla doměřena daň z přidané hodnoty za červenec 2017 ve výši 152 710 Kč a penále v částce 30 542 Kč, a platební výměr č. j. 6837966/20/2010-53522-110206, č. j. zprávy o kontrole: 3042711/20/3202-60563-806081 ze dne 27. 8. 2020, kterým byla doměřena daň z přidané hodnoty za září 2017 ve výši 190 372 Kč a penále v částce 38 074 Kč. 5. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný se dostatečně nevypořádal s argumentací žalobkyně v odvolání proti uvedeným platebním výměrům a stranil správci daně, jehož argumentaci bral za průkaznou a skutečnost určující. Tím se dle názoru žalobkyně dopustil krácení práv žalobkyně. 6. Žalobkyně je přesvědčena, že nezákonnost napadeného rozhodnutí spočívá v tom, že oba správní orgány vycházely z nesprávného hodnocení důkazů a nesprávných závěrů, k nimž došel jak správce daně, tak žalovaný. Dalším důvodem je dle jejího názoru postup správce daně při daňové kontrole. Žalobkyně se domnívá, že správní orgán v rozporu s § 3 správního řádu nezjistil dostatečně skutkový stav, jeho závěry jsou založeny na nesprávném právním hodnocení založeném na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu a odůvodnění rozhodnutí je v části hodnocení důkazů nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Žalovaný dle názoru žalobkyně postupoval také v rozporu s § 50 odst. 3 správního řádu. 7. Žalobkyně dále namítá, že v rámci provedené finanční kontroly dospěl správce daně k nesprávným závěrům, když údajně zjistil skutečnosti, které obchodní transakce provedené deklarovaným dodavatelem zpochybnily, a to navzdory tomu, že žalobkyně zajistila, předložila a prokázala uskutečnění plnění v souladu s daňovými doklady, smlouvami, dodacími listy, svědeckými výpověďmi zaměstnanců, uskutečněnými platbami z účtu a výpovědí právní zástupkyně dodavatele. 8. Dle názoru žalobkyně dospěl správce daně nesprávným vyhodnocením předložených důkazních prostředků a nesprávným posouzením zjištěných skutečností k nesprávnému závěru, že žalobkyně ani po výzvě neunesla důkazní břemeno dle § 92 odst. 3 daňového řádu, protože v předmětných případech neprokázala, že plnění vyplývající z přijatých dokladů bylo uskutečněno deklarovaným dodavatelem, tj. společností ZBIRSTAV, resp. že plnění uvedené na předmětných dokladech skutečně přijala od tohoto deklarovaného dodavatele. Správce daně proto nesprávně uzavřel, že žalobkyně neprokázala splnění podmínek pro vznik nároku na odpočet DPH dle § 72 a 73 zákona o DPH. Žalovaný pak dle tvrzení žalobkyně nesprávně následoval závěr správce daně. 9. Nad rámec výše uvedeného žalobkyně podotýká, že společnost ZBIRSTAV CZ s.r.o. byla vždy řádně fungující společností, není v insolvenci ani nebyla nespolehlivým plátcem. S touto společností spolupracovala žalobkyně od dubna 2016 a mezi stranami již byla osvědčena běžná obchodní praxe. Pokud jde o dokumenty nezaložené dodavatelem ve sbírce listin obchodního rejstříku, žalobkyně konstatuje, že tyto povinnosti správně neplní dvě třetiny všech společností. Žalobkyně poukazuje také na to, že zástupci dodavatele ZBIRSTAV CZ, s.r.o. potvrdili, že provedli dané plnění, toto plnění řádně vyfakturovali a vykázali a uhradili z něj daň z přidané hodnoty, což potvrdila při výslechu i právní zástupkyně zmíněného dodavatele. Z výslechu také vyplývá, že práce byly částečně provedeny prostřednictvím subdodavatele Cybernetic Solutions s.r.o., přičemž k tomuto byly doloženy i smlouvy mezi dodavatelem a subdodavatelem. Žalobkyně dále namítá, že správce daně neprovedl jí navrhovaný důkaz výslechem svědka Y. P., čímž omezil právo žalobkyně na navrhování důkazů, když výslech tohoto svědka by byl pro dané řízení důležitý. 10. Žalobkyně shrnuje, že prokázala, že jako plátce přijala od jiného plátce zdanitelné plnění, ze kterého jí vznikl nárok na odpočet DPH, a tento uplatnila na základě úplného daňového dokladu (faktury) v daňovém přiznání poté, co doklad od dodavatele obdržela. K výzvě správce daně žalobkyně dalšími důkazními prostředky doložila také uskutečnění tohoto plnění, když v rámci daňového řízení předložila smluvní dokumentaci s dodavatelem, dodací listy, které podpořily také výpovědi svědků, čímž dokázala skutečné provedení prací. Nakonec i výpisem z účtu prokázala, že proběhla platba za dodané plnění na správcem daně zveřejněný bankovní účet dodavatele. V neposlední řadě zástupkyně společnosti ZBIRSTAV s.r.o. toto potvrdila přímo správci daně. To vše dle názoru žalobkyně prokazuje, že plnění nebylo fiktivním. Žalobkyně v té souvislosti cituje rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 Afs 23/201837 ze dne 16. 1. 2020, podle kterého: „I v daňovém řízení je třeba vycházet z určité míry pravděpodobnosti a po daňovém subjektu nelze požadovat prokázání tvrzených skutečností s absolutní jistotou, ale postačí prokázat dostatečnou míru pravděpodobnosti.“. Žalobkyně má za to, že ani jednotlivé dílčí pochybnosti správce daně, které žalovaný aproboval, nemohou být v porovnání s řetězcem nepřímých důkazů, předložených žalobkyní v daňovém řízení, dostatečné k tomu, aby na jejich základě mohl být nárok na odpočet DPH žalobkyni odepřen. 11. K výše zmíněnému nepředvolání svědka Y. P. žalobkyně namítá, že jako nepodstatný, nezpůsobilý nebo nadbytečný nelze odmítnout důkaz, jímž mohou být v souvislosti s jinými důkazy prokázány skutečnosti podstatné pro rozhodnutí. Žalobkyně znovu upozorňuje, že výslech svědka Y. P. má souvislost s předmětem řízení a je způsobilý přinést nové a nepoznané skutečnosti. K tomu žalobkyně odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2009 č. j. 7 Afs 29/200992, ze dne 26. 1. 2011 č. j. 5 Afs 24/2010117 a ze dne 5. 8. 2016 č. j. 4 Afs 32/201636. Žalobkyně se domnívá, že žalovaný nevyvinul dostatečné úsilí k tomu, aby byl svědek vyslechnut. Tento postup dle jejího názoru zakládá vadu řízení a je důvodem pro zrušení napadených rozhodnutí. Žalobkyně podotýká, že žalovanému poskytují právní předpisy možnosti, např. předvedení svědka s pomocí bezpečnostních sborů. 12. Žalobkyně dále nesouhlasí s tvrzením správce daně, že jeho pochybnosti týkající se prokázání toho, že dodavatelem plnění a rozsahu jím provedených prací byla společnost ZBIRSTAV, nebyly žalobkyní vyvráceny, když dle tvrzení správce daně nekorespondovaly osoby, jež měly dle smluvních stran úklidové práce u konečných zákazníků provádět, a údajně žádná z osob uvedených smluvními stranami prokazatelně nepotvrdila provádění úklidových prací pro žalobkyni. K tomu žalobkyně uvádí, že nemá možnost kontrolovat osoby provádějící práce, a dodává, že měla uzavřenou řádnou obchodní smlouvu se společností ZBIRST