4 Ads 129/2024 — Nejvyšší správní soud

19 Ad 34/2024- 25 - text 12 19 Ad 34/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou ve věci žalobce: V. P., narozený X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 10. 2024, č. j. MPSV-2024/229923-911, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 10. 2024, č. j. MPSV-2024/229923-911, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „žalovaný“) ze dne 24. 10. 2024, č. j. MPSV-2024/229923-911 (dále jen „napadené rozhodnutí”), jímž bylo podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), rozhodnutí Úřadu práce České republiky - krajské pobočky pro hlavní město Prahu ze dne 9. 1. 2023, č. j. 49393/23/AB (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), změněno tak, že dávka státní sociální podpory příspěvek na bydlení ode dne 1. 10. 2022 se účastníku nepřiznává dle ustanovení § 24 odst. 1 v návaznosti na ustanovení § 24 odst. 5 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím bylo rozhodnuto nepřiznat dávku státní sociální podpory příspěvek na bydlení ode dne 1. 10. 2022, neboť účastník neosvědčil na výzvu rozhodné skutečnosti. II. Žalobní body 3. Žalobce namítal, že žalovaný odůvodnil své rozhodnutí tím, že smlouva o ubytování nezakládá nájemní vztah, což odůvodnil právním názorem Nejvyššího správního soudu (usnesení ze dne 15. 2. 2023, č. j. 4 Ads 76/2022-29, které mělo vycházet mj. z rozsudku ze dne 21. 1. 2011, č. j. 4 Ads 132/2010-96). Dodal, že nesplnění podmínky vlastnického nebo nájemního vztahu pak již samo o sobě vylučuje možnost vyhovění žádosti (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 7. 2018, č. j. 7 Ads 268/2017-28, ze dne 27. 3. 2019, č. j. 6 Ads 269/2018-17). Výše uvedené dle názoru žalobce nemůže obstát. 4. Namítá-li žalovaný, že smlouva o ubytování nezakládá nárok na příspěvek na bydlení, lze odkázat na právní názor, že slouží-li ubytovna k uspokojení potřeby bydlení, jedná se o smlouvu o nájmu bytu dle § 2235 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) – viz M. Hulmák, Občanský zákoník, část VI, Závazkové právo, zvl. část (§ 2055-§ 3014), 2014, str. 543, pozn. č. 29 po straně. Výklad ust. § 24 odst. 5 zákona o státní sociální podpoře nemůže toto pomíjet, a to jednak z důvodu požadavku na jednotu a bezespornost právního řádu (nález Ústavního soudu ze dne 30. 3. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 2/10) a rovněž na smysl zákona, kterým je sociální ochrana. 5. Potřebu bydlení jako podstatný znak pro výklad pojmu nájemní vztah ve smyslu § 24 odst. 5 zákona o státní sociální podpoře zaujal Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 20. 9. 2024, č. j. 4 Ads 129/2024, bod 27 a 30, kde uvedl, že stačí nájemní vztah, nemusí jít o nájem bytu. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný přezkoumal prvostupňové rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, a shledal pochybení. Účelem příspěvku na bydlení je přispět rodinám nebo jednotlivci na náklady spojené s bydlením. Oprávněnou osobou je vlastník nebo nájemce bytu, který splňuje stanovené podmínky nároku dle zákona o státní sociální podpoře. Žalovaný zjistil, že žalobce není vlastníkem ani nájemcem výše uvedeného bytu. Dávku nelze přiznat osobě, která užívá byt na základě smlouvy o ubytování. 7. Žalovaný má tudíž za to, že žalobce byl zbytečně zatěžován výzvou ze dne 1. 11. 2022, č. j. 1714419/22/AB, k doložení rozhodných skutečností příspěvku na bydlení na období říjen 2022, neboť úřadu práce byla již z předchozích řízení o dávku známa skutečnost, že účastník řízení se zdržuje na ubytovně. 8. Zákon o státní sociální podpoře stanoví podmínky pro přiznání dávky státní sociální podpory příspěvek na bydlení. Při vyhodnocení nároku na dávku státní sociální podpory příspěvek na bydlení úřad práce věděl, že účastník řízení neplní podmínku ustanovení § 24 odst. 5 zákona o státní sociální podpoře, které stanoví, že bytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností nebo samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt. Na základě uvedeného má žalovaný za to, že pokoj X, který má sociální zařízení a kuchyňský kout společný s pokojem č. Y, v P. Ch. tuto podmínku nesplňuje. Z tohoto důvodu dle žalovaného neobstojí námitka žalobce, že i smlouva o ubytování je svojí povahou nájemní smlouvou. 9. Ustanovení § 24 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře omezuje okruh osob, které mohou při splnění dalších podmínek získat příspěvek na bydlení, toliko na vlastníka nebo nájemce bytu. Existuje přitom více právních titulů, na jejichž základě lze byt užívat. V této souvislosti lze poukázat např. na podnájem, výpůjčku či služebnost. Z množiny titulů k užívání bytu zákonodárce v § 24 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře vybral pouze některé - vlastníka nebo nájemce bytu. Nárok na příspěvek na bydlení nelze rozšiřovat pro okruh osob, které nespadají do jasného vymezení stanoveného § 24 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře. 10. Při vydání napadeného rozhodnutí se žalovaný řídil rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 2. 2024, č. j. 2 Ads 61/2024-46, tj. posoudil danou smlouvu a dávku zamítl pro nesplnění podmínek nároku. Dále se žalovaný řídil usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 8. 2024, č. j. 6 Ads 126/2024-45. 11. K námitkám uvedeným v žalobě žalovaný uvedl, že z napadeného rozhodnutí je zcela zřejmé, že žalobce není nájemcem bytu ani vlastníkem, neboť předložená smlouva o ubytování v P. Ch. nezakládá nárok na danou dávku dle ustanovení § 24 zákona o státní sociální podpoře. Zákon o státní sociální podpoře je zákonem hlavním, který má přednost i před občanským zákoníkem. V zákoně o státní sociální podpoře je zcela jasně zakotveno, kdo má nárok na dávku příspěvek na bydlení, a jaké podmínky nároku musí být splněny. Bydlení v ubytovně je pokryto dávkou hmotné nouze, nikoliv dávkou státní sociální podpory. IV. Obsah správního spisu 12. Z obsahu spisového materiálu předloženého žalovaným vyplynuly následující pro rozhodnutí ve věci samé podstatné skutečnosti: 13. Žalobce podal dne 31. 10. 2022 žádost o příspěvek na bydlení s nárokem od 1. 10. 2022 do 31. 12. 2022, k žádosti doložil oznámení od ČSSZ o výši důchodu od 9/2022 ve výši 8 692 Kč pro svoji osobu, oznámení od ČSSZ o výši důchodu od 9/2022 ve výši 16 852 Kč pro osobu E. F. P., výplatní pásku za 06/2022 pro svoji osobu na čistou mzdu 3 149 Kč a výplatní pásku za 07/2022 pro svoji osobu na čistou mzdu 5 703 Kč, 6 dokladů (3 z části nečitelné) nazvané „Ubytovna, X“. Dne 9. 11. 2022 obdržel úřad práce podepsanou žádost o příspěvek na bydlení s nárokem ode dne 1. 10. 2022 do 31. 12. 2022. Žalobce uvedl, že je nájemcem bytu č. X na adrese X, P. – Ž., na který žádá o příspěvek na bydlení. V bodě B4. žádosti uvedl jako osoby, které s ním užívají společně předmětný byt, paní E. F. P. 14. Dne 1. 11. 2022 vydal úřad práce výzvu č. j. 1714419/22/AB, kterou žalobce převzal dne 7. 11. 2022. Ve výzvě byl žalobce vyzván, aby doložil platnou nájemní/podnájemní smlouvu v období od 1. 10. 2022, vyplněný a podepsaný tiskopis „Doklad o výši příjmu“ za 3. čtvrtletí 2022 pro svoji osobu, vyplněný a podepsaný tiskopis „Doklad o výši příjmu” za 3. čtvrtletí 2022 pro osobu E. F. P., vyplněný a podepsaný tiskopis „Doklad o výši nákladů na bydlení” za 3. čtvrtletí 2022, a to ve lhůtě 8 dnů ode dne doručení písemné výzvy. V písemné výzvě byl účastník řízení upozorněn, že pokud obsahu výzvy neuposlechne a neosvědčí uvedené rozhodné skutečnosti, může být dávka nepřiznána. Na výzvu reagoval žalobce dne emailem, ve kterém uvedl, že dne 7. 11. 2022 obdržel výzvu k předložení dokladu o čtvrtletním příjmu pro jeho matku, pro něj doklad o výši nákladů na bydlení a též nájemní smlouvu od 1. 10. 2022. V emailu žalobce úřadu práce sdělil, že zákon neukládá, že by doklad o příjmu, jakožto i o nákladech na bydlení musel být na předepsaném tiskopise, to platí pouze pro žádost. Souhlas k prověrce příjmu je již obsažen ve formuláři část. B., resp. G. 15. Nájemní smlouvu již úřad práce obdržel, a to v souvislosti se žádostí o příspěvek na bydlení od 1. 7. 2022 (smlouva je na dobu od 1. 7. - 31. 12. 2022). 16. Jelikož žalobce neosvědčil rozhodné skutečnosti pro nárok na dávku příspěvku na bydlení, vydal prvoinstanční orgán rozhodnutí ze dne 9. 1. 2023, č. j. 49393/23/AB, kterým byla zamítnuta jeho žádost o přiznání dávky státní sociální podpory – příspěvek na bydlení ode d