3 Ads 138/2010 — Nejvyšší správní soud

21 Ad 23/2024- 40 - text  6 21 Ad 23/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci žalobce: D. T., narozený dne X. bytem X. proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 8. 2024, č. j. MPSV-2024/175555-911 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 8. 2024, č. j. MPSV-2024/175555-911, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky, krajské pobočky pro hlavní město Prahu, ze dne 21. 5. 2024, č. j. 22868/2024/AAE, kterým mu ve smyslu ust. § 49 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi (dále jen „zákon č. 111/2006 Sb.“), nebyl přiznán doplatek na bydlení na základě žádosti ze dne 25. 4. 2024. II. Obsah žaloby 2. Žalobce v žalobě namítal, že mu nebyla doručena výzva k doplnění žádosti o doplatek na bydlení, dne 6. 5. 2024 pouze obdržel výzvu týkající se příspěvku na živobytí. Úřednice evidentně opomněla do datové zprávy přiložit přílohu ohledně výzvy k doplatku na bydlení. Žalobce se osobně dostavil na Úřad Městské části Praha 5, kde mu bylo vystaveno doporučení dalšího postupu, jež obsahovalo chybu v letopočtu, kterou ale žalobce napravil a dne 24. 5. 2024 obdržel nový správný dokument. Rozpis částky služeb za dodávku teplé vody je sjednán na majitele bytu, který není povinen předkládat své smlouvy na energie v rámci posuzování nároku nájemníka na doplatek na bydlení, což vychází z úpravy v občanském zákoníku, zákoně o ochraně osobních údajů a v zákoně o státní sociální podpoře. Žalobce doložil nájemní smlouvu, podle níž jsou v celkové ceně nájmu zahrnuty i platby na energie, které hradí majitel bytu, dále bankovní potvrzení o hrazení nájemného a evidenční list potvrzený majitelem bytu. Předložením těchto dokumentů žalobce splnil povinnost stanovenou v ust. § 49 zákona č. 111/2006 Sb., zatímco žalovaný nesprávně interpretoval právní předpisy a požadoval nepřiměřené důkazy, které žalobce nebyl schopen získat. Žalobce navrhl zrušit napadené rozhodnutí za současného přiznání doplatku na bydlení od dubna 2024. III. Vyjádření žalovaného a žalobcova replika 3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil, když shrnul průběh správního řízení. Žalobce nesplnil výzvu, aby doložil rozpis položek za dodávku tepla, čímž neosvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok. Výzva s přílohou týkající se doplatku na bydlení byla žalobci řádně doručena datovou zprávou. Podle nájemní smlouvy budou zálohy za energie a služby vyúčtovány. Tvrzení žalobce, že platí pouze nájemné a v jeho rámci také za služby a energie, neobstojí. Správní orgán postupoval podle ust. § 34 písm. b) zákona č. 111/2006 Sb., když žádal upřesnění záloh na vytápění a dodávku teplé vody. Bez upřesnění těchto položek nelze stanovit odůvodněné náklady na bydlení se zohledněním nákladů v místě obvyklých. Žalobce netvrdil, že údaje o zálohových platbách nemůže získat od majitele bytu. Žalobu navrhl žalovaný zamítnout. 4. V replice žalobce zopakoval, že mu nebyla doručena výzva k doplnění žádosti, faktury od majitele bytu jistě dokládat nemusel, ostatně, co by žalovaný dělal, pokud by mu je majitel bytu neposkytl, všechny relevantní podklady doložil. IV. Obsah správního spisu 5. Ze správního spisu bylo zjištěno, že dne 25. 4. 2024 podal žalobce u Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu žádost o poskytnutí doplatku na bydlení. 6. Dne 6. 5. 2024 byla žalobci do jeho datové schránky doručena výzva Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu ze dne 6. 5. 2024, č. j.: 20710/2024/AAE, aby ve smyslu ust. § 49 odst. 2, odst. 3 zákona č. 111/2006 Sb. do osmi dnů předložil k žádosti o doplatek na bydlení ze dne 25. 4. 2024 výpisy z bankovního účtu o hrazení nájemného za leden až duben 2024, výpisy z dalšího bankovního účtu za leden, únor a duben 2024, rozpis částky služeb za dodávku tepla ve výši 4000 Kč na položky za vytápění a na centralizované poskytování teplé vody společně s projednáním přiměřenosti bydlení. 7. Jelikož žalobce nedoložil rozpis částky služeb za dodávku tepla ve výši 4000 Kč na položky za vytápění a na centralizované poskytování teplé vody a projednání přiměřenosti bydlení, vydal prvoinstanční orgán rozhodnutí ze dne 21. 5. 2024, č. j. 22868/2024/AAE, kterým byla zamítnuta jeho žádost o přiznání dávky doplatku na bydlení. 8. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání, jehož obsah se shoduje s žalobními námitkami. 9. Žalovaný vydal žalobou napadené rozhodnutí ze dne 6. 8. 2024, v jehož odůvodnění uvedl, že účastník řízení je povinen objasnit veškeré skutečnosti, které jsou rozhodné pro zjištění nároku na dávku. Dle žalovaného žalobce nedoložil doklady požadované ve výzvě ze dne 6. 5. 2024 potřebné pro vyhodnocení nároku na dávku, když tato výzva mu byla řádně doručena do jeho datové schránky. Žalovaný shrnul, že žalobci nelze přiznat nárok na doplatek na bydlení. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 10. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle ust. § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 11. Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože s tímto postupem vyslovili souhlas účastníci ve smyslu ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. 12. Podle ust. § 34 písm. b) zákona č. 111/2006 Sb. do odůvodněných nákladů na bydlení se započítávají pravidelné úhrady za služby spojené s užíváním bytu, maximálně však do výše, která je v místě obvyklá; úhradou služeb bezprostředně spojených s užíváním bytu se rozumí úhrada za ústřední (dálkové) vytápění a za dodávku teplé vody, za úklid společných prostor v domě, za užívání výtahu, za dodávku vody z vodovodů a vodáren, za odvádění odpadních vod kanalizacemi, za osvětlení společných prostor v domě, za odvoz tuhého komunálního odpadu, za vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou, popřípadě další prokazatelné a nezbytné služby související s bydlením. 13. Podle ust. § 49 odst. 1 písm. a) zákona č. 111/2006 Sb. žadatel o dávku, příjemce i společně posuzované osoby jsou povinni osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, na její výši nebo výplatu a na výzvu se osobně dostavit k příslušnému orgánu pomoci v hmotné nouzi, nebrání-li tomu těžko překonatelné překážky, zejména zdravotní stav. 14. Podle ust. § 49 odst. 2 písm. b) zákona č. 111/2006 Sb. příjemce dávky je povinen vyhovět výzvě orgánu pomoci v hmotné nouzi, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li orgán pomoci v hmotné nouzi delší lhůtu. 15. Soud předesílá, že na rozhodnutí správního orgánu I. stupně a napadené rozhodnutí je nezbytné nahlížet jako na jeden celek. Při posouzení jejich obsahu zjistil, že obě rozhodnutí obsahují všechny základní náležitosti podle ust. § 68 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád: výrokovou část, odůvodnění a poučení. Výroková část vždy obsahuje vymezení věci (jde o žádost o doplatek, popř. rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně), označení žalobce jako účastníka řízení, i označení ustanovení, podle něhož bylo rozhodnuto. Odůvodnění rozhodnutí správního orgánu I. stupně je sice stručné, přesto z něj srozumitelně vyplývá, že žalobce byl v řízení písemně vyzván k doložení rozhodných skutečností, a že byl upozorněn na to, že není možné využít doporučení dalšího postupu od Úřadu Městské části Praha 5 z roku 2022 na řízení zahájené v dubnu 2024. Jelikož žalobce výzvě nevyhověl, správní orgán I. stupně bez doložení rozhodných skutečností žádost o dávku zamítl. Totožně průběh správního řízení rekapituloval žalovaný. Ten se přitom v odůvodnění zabýval velmi podrobně skutečnostmi, které vyplývají ze správního spisu, konkrétně se jedná o náležitosti žádosti a o zaslání výzvy k doložení mj. rozpisu služeb za dodávku tepla. Ačkoliv je odůvodnění napadeného rozhodnutí podrobnější, nevyplývá z něj, že by v něm žalovaný zásadně změnil či dokonce nahrazoval úvahy správního orgánu I. stupně. Také žalovaný totiž dospěl k totožnému závěru jako správní orgán I. stupně, tedy že žalobce přes výzvu správního orgánu I. stupně nedoložil rozhodné skutečnosti pro nárok na dávku, její výši a výplatu, a že bez tohoto doložení nebylo možné o dávce rozhodnout. Napadené rozhodnutí a potažmo též rozhodnutí správního orgánu I. stupně netrpí žádnou vadou, která by měla za následek jeho nesrozumitelnost či nepřezkoumatelnost. Odůvodnění rozhodnutí správních orgánů obou stupňů je přitom zcela ve shodě s obsahem správního spisu, z něhož uváděné skutečnosti vypl