1 As 98/2021 — Nejvyšší správní soud

3 A 27/2024- 58 - text 8 3 A 27/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň JUDr. Petry Kamínkové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobce: X. Y., IČO I sídlem Z zastoupený advokátem JUDr. Adamem Zítkem sídlem náměstí Republiky 60, Tachov proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 1. 2024, č. j. MZE-7475/2024-12126 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Státní zemědělský intervenční fond, Regionální odbor Ústí nad Labem, pracoviště Cheb (dále jen „Fond“) informoval žalobce oznámením ze dne ze dne 13. 12. 2023, č. j. SZIF/2023/0796708, sp. zn. 23/321/EPU/2/0068863 (dále jen „oznámení“) o provedení aktualizace evidence půdy. Fond vyznačil parcelu č. P v katastrálním území K (dále též „pozemek“) v evidenci půdy LPIS jako nezpůsobilou pro dotaci, protože žalobce neprokázal platný právní důvod jejího užívání. 2. Žalobce proti oznámení uplatnil námitky, které žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 29. 1. 2024, č. j. MZE-7475/2024-12126 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Proti napadenému rozhodnutí brojí žalobce žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) a domáhá se jeho zrušení. 3. Dne 24. 10. 2023 zahájil Fond řízení o aktualizaci evidence půdy, a to z podnětu paní J. V. (ze dne 22. 10. 2023), která byla spoluvlastnicí pozemku v rozsahu jeho ideální poloviny. Spoluvlastnice v podání adresovaném Fondu uvedla, že pachtovní smlouvu uzavřenou s žalobcem dne 23. 3. 2023 na dobu určitou do 31. 10. 2023 platně vypověděla ke dni 31. 10. 2023. 4. Z obsahu správního spisu vyplývá, že dne 23. 3. 2023 uzavřeli čtyři spoluvlastníci pozemku s žalobcem čtyři shodné pachtovní smlouvy, jimiž propachtovali žalobci předmětný pozemek. Těmito spoluvlastníky byli J. V. (ideální ½), M. H. (ideální ¼) a A. D. (ideální ¼). Z obsahu správního spisu dále vyplývá, že dne 19. 6. 2023, tedy necelé tři měsíce po uzavření pachtovních smluv, se žalobce stal vlastníkem ideální jedné čtvrtiny pozemku, a to na základě darovací smlouvy uzavřené s A. D. 5. Spoluvlastníkem tohoto pozemku byl i v době zahájení řízení ze strany Fondu (24. říjen 2023). 6. Fond v oznámení uvedl, že žalobce neprokázal platný právní důvod užívání k posuzovanému pozemku p. č. P v k. ú. K. Fond dospěl k závěru, že pachtovní smlouva s J. V. nebyla uzavřena platně. I kdyby pachtovní smlouva byla uzavřena platně, závazkový vztah z ní plynoucí zanikl v důsledku splynutí vlastnického práva X. Y. a jeho postavení jako pachtýře, a to ve smyslu § 1993 občanského zákoníku. 7. V napadeném rozhodnutí žalovaný uvedl, že pachtovní smlouva byla uzavřena platně a byla právním titulem pro užívání pozemku. Fond však k tomuto závěru v oznámení nemohl dojít, protože žalobce doložil další dvě pachtovní smlouvy uzavřené s ostatními spoluvlastníky až společně s námitkami. Tato skutečnost však na závěrech Fondu nic nemění, neboť ten správně uvedl, že nabytím spoluvlastnického podílu dne 19. 6. 2023 došlo k zániku závazků z pachtovních smluv splynutím podle § 1993 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“). Předmětem pachtu totiž nemůže být ideální podíl na věci, ale pouze věc jako celek. Žalobce nelze evidovat jako uživatele pozemku, dokud nedojde k dohodě většinových spoluvlastníků. Žaloba 8. Žalobce v žalobě uvádí dvě žalobní námitky, které se týkají právního posouzení věci. 9. Žalobce nesouhlasí s tím, že došlo k zániku požívacího práva a tvrdí, že právní důvod užívání pozemku stále má. Žalobce nesouhlasí se závěrem žalovaného, že nabytím spoluvlastnického podílu dne 19. 6. 2023 došlo k zániku závazků z pachtovních smluv. 10. Žalobce má za to, že mu svědčí požívací právo k pozemku z titulu (spolu)vlastnictví ¼ pozemku a současně požívací právo k témuž pozemku z titulu pachtovních smluv uzavřených s ostatními spoluvlastníky. 11. Žalobce uvádí, že spoluvlastnice A. D., od které nabyl spoluvlastnický podíl, mu nepropachtovala pozemek celý, ale jen jeho ideální čtvrtinu, jelikož nemůže převést více práv, než sama má. Žalobce se domnívá, že pacht zanikl jen v rozsahu nabytého ideálního podílu, zatímco ve vztahu k ostatním spoluvlastníkům pokračuje. Má za to, že tento závěr potvrzuje rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 2020, č. j. 26 Cdo 508/2019-337. 12. Pokud jde o trvání pachtovní smlouvy uzavřené s J. V, má za to, že tuto smlouvu nemohla paní J. V. platně vypovědět. Pachtovní smlouva byla sice uzavřena na dobu určitou do 31. 10. 2023 (článek III.1 smlouvy), avšak k tomuto datu nebylo možné ji ukončit, neboť se automaticky měnila na smlouvu na dobu neurčitou. Podle článku III.2 pachtovní smlouvy mělo platit, že „[s]mluvní strany se dohodly, že po uplynutí doby trvání pachtu sjednané v čl. III.1 se pacht mění na dobu neurčitou […]“. Žalobce tvrdí, že spoluvlastnice J. V. nemohla platně vypovědět pachtovní smlouvu k 31. 10. 2023. Pachtovní smlouva dle žalobce zůstává v platnosti a svědčí žalobci jako právní důvod pro zápis do evidence LPIS. Vyjádření žalovaného 13. Žalovaný ve svém vyjádření uvádí, že ujednání o automatické prolongaci pachtu z doby určité na dobu neurčitou by postrádalo jakoukoliv logiku, pokud by nebylo možné po uplynutí doby určité pacht ukončit. Zároveň zdůrazňuje, že uvedená úvaha je nadbytečná, protože k zániku pachtovního vztahu došlo již nabytím spoluvlastnického podílu žalobcem dne 19. 6. 2023. 14. Žalovaný odkazuje na svůj závěr obsažený již v rozhodnutí Fondu i v napadeném rozhodnutí, že nabytím spoluvlastnického podílu dne 19. 6. 2024 došlo k zániku pachtovních vztahů splynutím. V případě střetu mezi vlastnickým právem a právem nájemním převažuje právo vlastnické. Není totiž možné, aby žalobce pozemek užíval na základě dvou právních titulů, a to jednak na základě propachtování ideálního podílu ve výši ¾ ze strany spoluvlastníků a dále na základě svého (spolu)vlastnického práva k ideální ¼ podílu na pozemku. Žalovaný k tomu odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2005, sp. zn. 26 Cdo 1464/2005, a navazující judikaturu. Replika 15. Žalobce v replice uvádí, že i kdyby nemohl užívat pozemek na základě dvou právních titulů současně (spoluvlastnického práva a práva z pachtovní smlouvy), tak by rozhodnutí žalovaného stále bylo nesprávné a chybné. 16. Žalobce zdůrazňuje, že spoluvlastnické právo k pozemku je silnější titul než požívací právo. Žalobce jako spoluvlastník může užívat předmět vlastnictví v celém rozsahu, a to v návaznosti na dohodu spoluvlastníků o způsobu užívání či nakládání se společnou věcí. Takovou dohodu sice nepředložil, avšak taková dohoda může být toliko ústní či dokonce konkludentní. Žalobce má za to, že souhlas spoluvlastníků je možné dovozovat ze skutečnosti, že i po nabytí ideálního vlastnického podílu se všichni spoluvlastníci chovali tak, jako by zůstaly pachtovní smlouvy v platnosti. 17. Pokud jde o článek III.2 smlouvy, žalobce poukazuje na to, že již v žalobě připustil, že ujednání o automatické prolongaci pachtu je poněkud atypické, to ovšem neznamená, že je možné jej násilně vykládat tak, aby lépe „zapadlo“ do obvyklé a běžné typologie způsobů zániku kontraktů. Trvá na tom, že pachtovní smlouvy nezanikly. Posouzení soudem 18. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, po vyčerpání řádných opravných prostředků, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. Soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s takovým postupem ve stanovené lhůtě nevyjádřili nesouhlas (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Soud při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době jeho vydání (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), přičemž ho přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). 19. Podle § 3g odst. 8 zákona o zemědělství: „Fond může na základě vlastního zjištění nebo na základě podnětu ministerstva nebo jiného orgánu veřejné správy zahájit postup vedoucí k aktualizaci evidence půdy, popřípadě k úplnému vynětí z evidence půdy; takový postup Fond zahájí vždy, podá-li k tomu podnět vlastník pozemku, na němž se nachází díl půdního bloku. Fond vyzve dotčené uživatele k písemnému vyjádření ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. Odstavce 2 až 7 se vztahují na aktualizaci evidence půdy, popřípadě na úplné vynětí z evidence půdy, podle tohoto odstavce přiměřeně. Právní účinky změny v evidenci půdy provedené na základě tohoto odstavce nastávají dnem následujícím po dni, kdy Fond zahájil postup podle tohoto odstavce, nebo jestliže ze zjištěných důkazů nevyplývá, že nastanou později“.¨ 20. Podle § 3g odst. 2 zákona o zemědělství: „Zjistí-li Fond, že ohlášení změny podle odstavce 1 je v rozporu s ú