5 As 6/2023 — Nejvyšší správní soud

5 A 116/2024- 47 - text 9 5 A 116/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobkyně (navrhovatelka): Bc. I. K. bytem X zastoupená Mgr. Pavlem Černohousem, advokátem se sídlem Lublaňská 398/18, Praha 2 – Vinohrady proti žalovanému (odpůrci): Magistrát hl. m. Prahy se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1 – Staré Město o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 9. 2024, č. j. MHMP 1750039/2024/Syř, a o návrhu ze dne 18. 11. 2024 na zrušení opatření obecné povahy, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 9. 2024, č. j. MHMP 1750039/2024/Syř, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení o žalobě v celkové výši 9 800 Kč k rukám jejího zástupce Mgr. Pavla Černohouse, advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Návrh ze dne 18. 11. 2024 na zrušení opatření obecné povahy se odmítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o návrhu ze dne 18. 11. 2024 na zrušení opatření obecné povahy. V. Navrhovatelce se vrací zaplacený soudní poplatek za návrh ve výši 5 000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Městského soudu v Praze k rukám jejího právního zástupce Mgr. Pavla Černohouse, advokáta, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. VI. Zástupce žalobkyně Mgr. Pavel Černohous, advokát, se vyzývá, aby ve lhůtě do tří dnů od doručení tohoto rozsudku sdělil soudu číslo svého bankovního účtu, popřípadě svůj požadavek na poukázání předmětné částky poštovní složenkou. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Úřad městské části Praha 4 rozhodnutím ze dne 19. 4. 2024, č. j. P4/183892/24/OD/Kubk, uznal žalobkyni (dále i „navrhovatelka“) vinnou ze spáchání přestupku dle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění účinném do 30. 6. 2023, kterého se dopustila tím, že jako provozovatel vozidla v rozporu s § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu nezajistila, aby při užití vozidla byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích. Dne 12. 1. 2023 na pozemní komunikaci v lokalitě Budějovická v úseku, které bylo označeno svislým dopravním značením IP13c (Parkoviště s automatem) s dodatkovou tabulkou E13 s textem „PO-PÁ 08-20 h NEBO S PLATNÝM PARKOVACÍM OPRÁVNĚNÍM; OBLAST 4“ a s dodatkovou tabulkou E13 „symbol mobilního telefonu P4-1768“ nebyl za motorové vozidlo, jejímž provozovatelem je žalobkyně, uhrazen parkovací poplatek, čímž se nezjištěný řidič dopustil přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Proti danému rozhodnutí se žalobkyně bránila podaným odvoláním. Žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím (rozhodnutí napadené žalobou) částečně formulačně zpřesnil výrok rozhodnutí správního orgánu I. stupně a ve zbytku prvostupňové správní rozhodnutí potvrdil. 2. Žalovaný k odvolacím námitkám uvedl, že povinnost uhradit parkovné vyplývá přímo z dopravní značky „IP 12“ nebo „IP 13c“ bez ohledu na hypotetickou možnost nezákonnosti umístění takové dopravní značky. Ve správním spise je založena fotografie dané dopravní značky a i fotografie automobilu žalobkyně. Sama dopravní značka stanovuje povinnost zaplatit parkovné. Žalovaný s odkazem zejména na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 3. 2022, č. j. 6 As 254/2020-32, uvedl, že dopravní značky jsou správním aktem, jemuž svědčí presumpce správnosti, a proto správní orgán nemusí v každé jednotlivé věci prokazovat zákonnost umístění značky. Soudní ochrany proti němu je možné se domáhat výlučné v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy dle § 101a s. ř. s. Ulice Budějovická je vymezena jako úsek užitý za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy (nařízením č. 19/2017 Sb. hl. m. Prahy). Toto nařízení a jeho přílohy prokazují oprávněnost zpoplatnit na daném místě parkování a dále, že cena za parkování byla stanovena v souladu s cenovými předpisy, přičemž dopravní značka IP 13c byla v předmětném místě a době spáchání přestupku umístěna v souladu se zákonem. 3. Žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí s odkazem na judikaturu správních soudů rovněž uvedl, že provozovatelem systému zón placených stání je Technická správa komunikací hl. m. Prahy a.s. Žalovaný dále uvedl, že nesouhlasí s námitkou žalobkyně, že neznámá osoba předala městské policii oznámení o měření. Ve správním spise je založeno oznámení od Městské policie hl. m. Prahy o podezření ze spáchání přestupku ze dne 23. 1. 2023, identifikátor měření 136633470000, ve které je v zápatí uvedeno, že dokument byl vygenerován systémem ADP. Zda je dáno podezření ze spáchání přestupku posuzuje již Městská policie hl. m. Prahy a samotné řízení o přestupku provádí příslušný správní orgán městské části. Tak tomu bylo i v tomto případě. II. Obsah žaloby a vyjádření žalované 4. Žalobkyně v podané žalobě namítá, že stanovit místní úpravu na pozemní komunikaci lze jen opatřením obecné povahy. Žalobkyně ve správním řízení namítala, že ve správním spisu není založeno opatření obecné povahy, které by stanovilo místní úpravu omezující obecné užívání umožňující bezplatné parkování. Nebylo ani prokázáno, že takové opatření obecné povahy existuje. Neuvedl-li žalovaný, jakým aktem (jakým opatřením obecné povahy) byla stanovena místní úprava, nelze se dovolávat presumpce správnosti takového neexistujícího aktu. Dopravní značka je instalována při realizaci opatření obecné povahy, sama o sobě není aktem opatření obecné povahy. 5. Pro případ, že by existovalo opatření obecné povahy, které by stanovilo místní úpravu omezující obecné užívání umožňující bezplatné parkování na ulici Budějovická, žalobkyně napadá i toto opatření obecné povahy, které nemůže identifikovat a ani proti nemůže formulovat konkrétní žalobní body, jelikož nezná obsah opatření obecné povahy. 6. Žalobkyně rovněž namítá, že rozhodnutí žalovaného je vnitřně rozporné, jelikož správnost a zákonnost postupu dovozuje ze skutečnosti, že úkony spojené se zpracováním informací, vyhodnocením datových balíčků a oznamováním příslušnému správnímu orgánu vykonávali strážníci městské policie s platným osvědčením Ministerstva vnitra, ale zároveň je názoru, že oznámení o podezření ze spáchání přestupku byl vygenerován automatizovaně systémem ADP. Oznámení o spáchání tvrzeného přestupku tak nebylo učiněno kompetentním orgánem, ale počítačovým systémem. Jedná se tak o anonymní oznámení. Tuto námitku ani žalovaný řádně nevypořádal. 7. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě zrekapituloval správní řízení a zopakoval svoji argumentaci uvedenou v žalobou napadeném rozhodnutí. Svoji argumentaci doplnil odkazem na další judikaturu správních soudů. III. Posouzení žaloby 8. Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) v souladu s § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobkyní vymezených námitek, vycházel při tom v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného a shledal, že žaloba je důvodná. O věci rozhodl bez jednání, jelikož s takovým postupem žalobkyně i žalovaný vyjádřili souhlas, resp. nevyjádřili nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). 9. Žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí mimo jiné argumentoval nařízením č. 19/2017 Sb. hl. m. Prahy. Podle § 23 odst. 1 písm. a) zákona č. 13/1997 Sb., zákona o pozemních komunikacích přitom platí, že pro účely organizování dopravy na území obce může obec v nařízení obce vymezit oblasti obce, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy k stání silničního motorového vozidla v obci na dobu časově omezenou, nejvýše však na dobu 24 hodin, […] nebude-li tímto užitím ohrožena bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích a jiný veřejný zájem. V nařízení obce stanoví obec způsob placení sjednané ceny a způsob prokazování jejího zaplacení. 10. Nařízení č. 19/2017 Sb. hl. m. Prahy je opatřením obecné povahy vydané dle citovaného § 23 odst. 1 písm. a) zákona o pozemních komunikacích. Přezkumem přímo tohoto opatření obecné povahy se zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 15. 3. 2024, č. j. 5 As 6/2023-53, kde uvedl, že „zákonodárce prostřednictvím § 23 zákona o pozemních komunikacích umožnil obcím v případě potřeby za účelem organizování dopravy na svém území vymezit oblasti obce, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy. Základním cílem zřizování zón placeného stání je regulace dopravy v klidu na vymezeném území. Obce tak činí v rámci přenesené působnosti [viz § 44 zákona o hlavním městě Praze, resp. § 11 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)] formou nařízení (které je materiálně opatřením obecné povahy – vi