1 As 51/2008 — Nejvyšší správní soud

8 A 64/2024- 43 - text 12 8 A 64/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobkyně: TOMA odpady, s.r.o., IČ: 28306376, sídlem tř. Tomáše Bati 332, 765 02 Otrokovice, zastoupena advokátem JUDr. Vítem Buršou, sídlem 591, 68713 Březolupy, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, sídlem Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 4. 2024, č. j. MZP/2023/240/2495, sp. zn. ZN/MZP/2023/270/296, takto: I. Žaloba se zamítá II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobkyně se domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 4. 2024, č. j. MZP/2023/240/2495, sp. zn. ZN/MZP/2023/270/296, (dále jen „napadené rozhodnutí“), jakož i rozhodnutí jemu předcházejícího. Napadeným rozhodnutím bylo potvrzeno prvostupňové rozhodnutí České inspekce životního prostředí ze dne 8. 11. 2023, kterým byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 100 000 Kč za provozování „Zařízení na odstraňování kapalných odpadů“ v k.ú. X v rozporu s podmínkami rozhodnutí o integrovaném povolení Krajského úřadu Zlínského kraje podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o integrované prevenci“), ve znění účinném do 31. 12. 2023, č. j. KUZL 48400/2006 ze dne 16. 4. 2007, ve znění pozdějších změn. 2. Přestupek podle § 37 odst. 4 zákona o integrované prevenci byl spáchán porušením povinnosti stanovené v § 16 odst. 1 písm. a) zákona o integrované prevenci. Žalobkyně spáchala přestupek - a) porušením podmínky 4.2.2. písm. a) integrovaného povolení, kterou bylo povoleno vypouštět maximální měsíční množství odpadních vod ze zařízení v množství 1 250 m³ a které bylo překročeno v každém měsíci období prosinec 2021 až listopad 2022 (včetně) v celkovém množství 17 335 m³, - b) porušením podmínky 4.2.2. písm. f) integrovaného povolení, kterou byl stanoven způsob kontroly kvality vypouštěných odpadních vod prostým (bodovým) typem vzorku, byla obviněným prováděna v období prosinec 2021 až listopad 2022 kontrola typem vzorku směsným – vzorek časově závislý získaný v časovém období 7:00 – 13:00 hod. sléváním 6 prostých vzorků, - c) porušením podmínky 4.2.2. písm. i) ve spojení s podmínkou 4.2.2. písm. d) integrovaného povolení, kterými byly stanoveny emisní limity vypouštěných odpadních vod v bezodtoké jímce u budovy č. X, kdy byly dne 11. 11. 2022 překročeny maximální povolené limity u ukazatelů CHSKCr, BSK5, NL, RL, RAS, Ncelk., Pcelk., AOX, C10-C40, EL, Fe a Zn. 3. Podle ustanovení § 37 odst. 6 písm. b) zákona o integrované prevenci jí byla žalovaným uložena pokuta ve výši 100 000 Kč. 4. Ve výroku II. byla žalobkyni podle ustanovení § 79 odst. 2 a 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále také jen „správní řád“), ve znění pozdějších předpisů, ustanovení § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (zákon č. 250/2016 Sb.), ve znění pozdějších předpisů, a podle ustanovení § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši částky nákladů řízení, stanovena povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč, neboť řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti ze strany žalobkyně. II. Obsah žaloby 5. Podle žalovaného porušila žalobkyně podmínky integrovaného povolení ve třech bodech, když nedodržela maximální povolené množství vypouštěných vod, prováděla kontrolu vypouštěných vod jiným než uloženým způsobem a překročila emisní limity vypouštěných odpadních vod v odpadní jímce. Žalobkyně namítá nesprávnou aplikaci zákona v rámci posouzení jejího integrovaného povolení ve vztahu k pojmu veřejná kanalizace. 6. „Zařízení na odstraňování kapalných odpadů“ v k.ú. X (dále jen „zařízení žalobkyně“ nebo „žalobkynino zařízení“) umožňuje prvotní „předčištění odpadní vody“, která je vypouštěna do odpadní jímky, která je součástí zařízení žalobkyně. Z této jímky byly odebírány kontrolní vzorky. Tato jímka podle žalobkyně není „součástí veřejné kanalizace“ jako souboru staveb, protože pak by celé zařízení muselo být součástí kanalizace. 7. Žalobkyně uvádí, že z této odpadní jímky jsou předčištěné odpadní vody dále vypouštěny přímo do akumulační jímky, která je opět součástí jejího jiného zařízení pro čištění odpadních vod ve vlastnictví společnosti TOMA, a.s. V tomto dalším zařízení dochází k „dočištění“ odpadních vod mimo jiné i ze „Zařízení na odstraňování kapalných odpadů“. Toto dočištění probíhá podle složkového povolení vydaného společnosti TOMA, a.s. 8. Jinými slovy dochází k přečerpání předčištěných odpadních vod z jednoho zařízení na čištění do druhého. Podle žalobkyně tak nedochází k vypouštění předčištěných odpadních vod do kanalizace (veřejné, pro veřejnou potřebu, či jiné). Předčištěné vody ze žalobkynina zařízení jsou vypouštěny do dalšího čistícího zařízení jiného provozovatele TOMA, a.s. Žalobkynino zařízení není součástí ani netvoří soubor staveb jakékoli kanalizace. Ani návazné čistící zařízení společnosti TOMA, a.s. není součástí kanalizace, přičemž z něj je voda dále odváděna do přírodního prostředí (do řeky). Proto nemohlo být ani porušeno nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. 9. Žalobkyně sleduje orientačně množství přečerpávaných předčištěných vod pouze podle přijatého množství do našeho zařízení pouze a z toho vyplývající množství dodávané do uvedeného zařízení jiného provozovatele (část, která zůstává v zařízení, se odváží k jiné likvidaci), který je pak postupně odebírá k dalšímu zpracování, a to teprve pak po dalším čištění se dostává již vyčištěné od všech škodlivých látek ven (opět nikoli do veřejné či jiné kanalizace). Stanovené maximální množství v integrovaném povolení se tedy vztahuje na množství vypouštěné do „…kanalizace pro veřejnou potřebu ve správě společnosti TOMA, a.s. …“ 10. Žalobkyně připouští, že Krajský úřad Zlínského kraje pouze „převzal“ do jejího nově vydaného integrovaného povolení výše uvedený text o vypouštění odpadních vod, který již není technicky a logicky relevantní, z důvodu rozdělení původního jednoho zařízení na čištění odpadních vod. 11. Smyslem žalobkynina integrovaného povolení bylo umožnit předčišťovat odpadní vody, které budou přečerpávány do dalšího čistícího zařízení. Žalobkyni bylo povoleno „vypouštět“ vody v rámci systému, který je popsán v integrovaném povolení. Podle žalobkyně je v integrovaném povolení nesprávně uvedeno, že vypouštění je do kanalizace, a proto bylo převzato i omezení množství vypouštěných vod, systém kontroly vzorků a emisní limity. 12. Žalovaný se nevypořádal s námitkami žalobkyně. Došlo-li by k formálnímu porušení podmínek integrovaného povolení (z důvodu nepřesné formulace v něm), pak se nejedná o pochybení, které by mohlo vést k nepřiznivému následku na povrchových či jiných vodách anebo všeobecně na životním prostředí. Žalobkyně dále uvádí, že v případě zjištěných nadlimitních hodnot kontrolovaných látek jde pak navíc i o náhodnou námi přímo nezaviněnou situaci, která ale rovněž nemohla s ohledem na další zjištěné a námi doložené okolnosti vést k jakýmkoliv nežádoucím následkům. 13. V neposlední řadě upozorňuje žalobkyně na nízkou společenskou škodlivost jejího jednání, přičemž se žalovaný nezabýval dopadem, tedy následkem jejího jednání, který je podle názoru žalobkyně zásadní pro posouzení závažnosti jakéhokoliv porušení právních předpisů. Ve světle výše nastíněných okolností je uložená sankce přísná, přičemž by bylo možné od ní upustit anebo snížit na minimum. III. Vyjádření žalovaného 14. Žalobkyně porušila povinnosti stanovené v § 16 odst. 1 písm. a) zákona o integrované prevenci, podle kterého je provozovatel povinen provozovat zařízení v souladu s vydaným integrovaným povolením, včetně podmínek provozu zařízení stanovených v provozních řádech a dalších dokumentech schválených v rámci integrovaného povolení. Současně žalobkyně také naplnila skutkovou podstatu přestupků podle ustanovení § 37 odst. 4 zákona o integrované prevenci. Naplnění skutkové podstaty přestupků žalobkyně nevyvrátila ani v odvolacím řízení. Ze spisového materiálu vyplývá, že žalobkyně přestupky uvedené ve výroku prvoinstančního rozhodnutí pod písmeny a), b) a c) spáchala při své provozní činnosti. 15. Integrované povolení s podmínkami pro vypouštění odpadních vod bylo vydáno rozhodnutím Krajského úřadu Zlínského kraje po řádném projednání. Podmínky integrovaného povolení včetně měsíčního limitu vypouštěných odpadních vod, odběrů prostých vzorků odpadních vod včetně provádění jejich rozborů a stanovené limitní hodnoty pro vypouštěné znečištění v odpadních vodách z