4 As 31/2008 — Nejvyšší správní soud

9 A 102/2024- 126 - text 28 9 Af 17/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Naděždy Řehákové a soudkyň JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové ve věci žalobkyně: X., IČO sídlem x. zastoupená advokátkou Mgr. Adélou Pinkavovou sídlem Perlová 371/5, 110 00 Praha 1 – Nové město proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, IČO 48135097 sídlem Antonína Čermáka 1057/2a, 160 00 Praha 6 – Bubeneč za účasti osoby zúčastněné na řízení: Y. sídlem y. zastoupená advokátem Mgr. Lukášem Lorencem sídlem Štefánikova 256/34, 150 00 Praha 5 – Smíchov o žalobě proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 2. 10. 2024, č. j. O-572600/D24042660/2024/ÚPV, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým předseda žalovaného zamítl rozklad žalobkyně a potvrdil rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 3. 2024, č. j. O-572600/D22032531/2022/ÚPV (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) 2. Prvostupňovým rozhodnutím žalovaný Úřad zamítl přihlášku slovní ochranné známky sp. zn. O-572600 ve znění „Mailboxde.cz“ (dále jen „napadené označení (Mailboxde.cz)“), kterou žalobkyně (dříve XX., s. r. o.) podala dne 8. 6. 2021 pro výrobky a služby ve třídách 16, 35, 36 a 39 mezinárodního třídění výrobků a služeb (dále jen „třídy“ a „mezinárodní třídění“). Přihláška byla zamítnuta z důvodu uvedeném v ust. § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochranných známkách“) 3. Žalovaný vešel na námitky společnosti Y. (dále jen „společnost Y.“), která je vlastnicí prioritně starší kolizní slovní ochranné známky Evropské unie č. 835579 ve znění „MAIL BOXES ETC.“ (dále také „namítaná ochranná známka“) pro výrobky a služby ve třídách 16, 35, 36, 38, 39 a 42 mezinárodního třídění. Napadené označení Mailboxde.cz podle společnosti Y. vykazuje vysokou míru podobnosti s namítanou ochrannou známkou, jelikož obsahuje shodný řetězec písmen MAILBOX. Porovnávaná označení se tak do značné míry vizuálně překrývají. Další část přihlašovaného označení „-de.cz“ má postrádat rozlišovací způsobilost. Společnost Y. považuje tato označení za podobná z hlediska vizuálního, fonetického i sémantického; výrobky a služby dotčené označeními jsou podle ní rovněž shodné či podobné. 4. Žalobkyně se s náhledem společnosti Y. neztotožnila a podala proti prvostupňovému rozhodnutí rozklad, ve kterém vyložila, proč tvrzenou podobnost mezi označeními neshledává. II. Napadené rozhodnutí 5. Předseda žalovaného nevešel na rozkladovou argumentaci žalobkyně a rozklad zamítl z důvodů pravděpodobnosti záměny porovnávaných označení pro podobnost z hlediska sémantického, fonetického, vizuálního i jejich působení na průměrného spotřebitele jako celku. 6. 1. Sémantické hledisko 7. Předseda se ztotožnil se závěrem žalovaného, že porovnávaná označení jsou si z významového hlediska podobná v rozsahu slovní části a slovních prvků „Mailbox/MAIL BOXES“ s českým významem „poštovní schránka/schránky či pošta a krabice“, čemuž český spotřebitel s běžnou znalostí anglického jazyka snadno porozumí. Část „de“ (lze vnímat bezobsažně či jako kód pro stát Německo) a „.cz“ (jednotná státní doména České republiky prvního řádu) mají podle žalovaného i předsedy limitovanou rozlišovací způsobilost. K části namítané ochranné známky ve znění „ETC.“ předseda souhlasil se žalovaným, že význam této zkratky („a tak dále“) nemusí být průměrnému spotřebiteli znám a bude většinou relevantní spotřebitelské veřejnosti vnímán jako fantazijní pojem. Předseda shrnul, že dospěl ke stejnému závěru jako žalovaný, tedy že koncové části porovnávaných označení nejsou způsobilé od sebe označení spolehlivě odlišit, jelikož si spotřebitel spíš zapamatuje plnovýznamovou první část obou označení. K námitce žalobkyně, že se žalovaný dostatečně nezabýval tím, že slovní prvky/části „mail“ a „box“, resp. „boxes“, mají nízkou rozlišovací způsobilost z důvodu, že jsou částečně popisné pro poštovní a zasilatelské služby ve třídě 39 mezinárodního třídění, avšak rozlišujícími prvky jsou prvky „de“ a „cz“, které jsou neobvyklé a vyvolávají významový kontrast, předseda žalovaného uvedl, že ve vztahu ke zmíněným službám lze připustit mírně omezenou rozlišovací způsobilost, nikoliv však žádnou. Žalovaný podle předsedy nepostupoval v rozporu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie, jak namítala žalobkyně, když v odůvodnění prvostupňového rozhodnutí svou úvahu o sémantické podobnosti založil právě na částech „Mailbox/MAIL BOX“. 8. K námitce žalobkyně, že užité slovní elementy „mail“ a „box“ nemusí vyvolávat pravděpodobnost záměny, když se jedná o prvky částečně popisné a proto neplní rozlišovací funkci, předseda uznal, že toto slovní spojení může působit evokativně, navozovat představu, že takto označené služby souvisí s používáním poštovních či e-mailových schránek (resp. e-mailové pošty), to však nesnižuje distinktivitu tohoto spojení ve vztahu k přihlášeným/zapsaným výrobkům a službám. 9. K námitce žalobkyně, že právě kombinace písmen „de.cz“ vyvolává významový kontrast, předseda uvedl, že k tomu může průměrný spotřebitel dojít až při delším a podrobnějším rozboru, který nelze při výběru výrobků a služeb předpokládat. I při takové evokaci by ale podle předsedy průměrný spotřebitel vnímal jen jako obecný – odkaz na území Česka a Německa, který ale nijak neidentifikuje konkrétního výrobce/prodejce přihlašovaných produktů či poskytovatele přihlašovaných služeb. Předseda doplnil, že ani u namítané ochranné známky koncovka „ETC.“ význam hlavního slovního spojení nemění, případně může být vnímána jako fantazijní (bezobsažná). Předseda se ztotožnil s hodnocením žalovaného, námitky žalobkyně posoudil jako neopodstatněné a shrnul, že celkové sémantické vyznění obou označení hodnotil jako podobné, jelikož koncovky obou označení nejsou s to překonat podobnost hlavního slovního spojení. 10. 2. Fonetické hledisko 11. Předseda částečně přisvědčil argumentaci žalobkyně, že nelze přeceňovat význam první části označení, ale upozornil, že český průměrný spotřebitel je zvyklý vždy nejsilněji vyslovovat právě první slabiku, která je u obou porovnávaných označení stejná a má běžnou distinktivitu. Předseda nesouhlasil s tvrzením žalobkyně, že běžný spotřebitel bude část „de“ napadeného označení Mailboxde.cz vyslovovat jako samostatnou zkratku, tedy [dé e], když není od předchozí části žádným způsobem oddělena. Namísto toho předseda souhlasil se žalovaným, že lze předpokládat u napadeného označení „Mailboxde.cz“ výslovnost [meɪl-bɒks(boks)-de-tečka-cé-zet] a u namítané ochranné známky. zn. „MAIL BOXES ETC.“ výslovnost [meɪl-bɒksis(bokses)-et’setrə], případně [meɪl-bɒksis(bokses)-é-té-cé]. Předseda upozornil i na zvukově výraznou slabiku [cé] vyslovovanou v posledních částech obou označení („.cz“ i „ETC.“). Toto podobné zvukové vyznění nijak nepotlačuje ani rozdílný počet slabik, jak namítala žalobkyně, jelikož se podle předsedy průměrný spotřebitel nevyjadřuje ve slabikách a nemusí proto takový rozdíl pravděpodobně zaznamenat. Předseda uvedl, že koncové části nemusí spotřebitel ani vyslovit, protože se domény a zkratky často nevyslovují; v takovém případě by byla porovnávaná označení vyslovována toliko jako [meɪlbɒksde] a [meɪlbɒksis/ses]. Celkový fonetický vjem obou označení je podle předsedy velmi podobný. 12. 3. Vizuální hledisko 13. Předseda stran vizuální podobnosti uvedl, že řetězce slov „Mailbox“ a „MAIL BOX“ nelze považovat za vizuálně výraznější než ostatní prvky porovnávaných označení, avšak vizuální podobnost srovnávaných označení vyplývající se shody v počáteční a opticky delší části než jsou zbývající rozdílné části obou označení nemůže být neutralizována vizuálním rozdílem v částech druhých. Část „de“ napadeného označení „Mailboxde.cz“ není nijak vizuálně zvýrazněna, aby ji mohl spotřebitel vnímat jako samostatnou část, nebo aby jakkoli dominovala celkovému vzhledu a potlačila vizuální podobnost prvních částí porovnávaných označení. Podle předsedy může být část „de“ naopak snadno přehlédnuta; průměrný spotřebitel ji bude vnímat jako prvek doplňkový, nikoli rozlišující. 14. Předseda trval na tom, že namítaná ochranná známka „MAIL BOXES ETC.“ vizuálně sestává ze tří samostatných slovních prvků oddělených (na rozdíl od napadeného označení „Mailboxde.cz“) mezerami, tudíž nelze souhlasit se žalobkyní, že by ji žalovaný rozděloval na 3 prvky. Žalovaný nepostupoval nikterak nekonzistentně, jeho postupu předseda nemá co vytknout. 15. Předseda žalovaného rovněž uvedl, že rozdílnost v zápisu malými a velkými písmeny nehraje u slovní ochranné známky žádnou roli. Rozdíl tedy lze nalézt až v částech „de.cz“ a „ES ETC.“, které však nemohou nijak dominovat