1 Afs 20/2008 — Nejvyšší správní soud

9 A 153/2023- 60 - text 16 9 A 153/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň Mgr. Ing. Silvie Svobodové a JUDr. Naděždy Řehákové v právní věci žalobkyně: Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO: 00635162 sídlem Nemocniční 898/20A, 702 00 Ostrava zastoupené advokátem Mgr. Markem Šimkou sídlem Moravské náměstí 754/13, 602 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí Ministra pro místní rozvoj ze dne 20. 10. 2023, č. j. MMR-50547/2023-26, takto: I. Rozhodnutí ministra pro místní rozvoj ze dne 20. 10. 2023, č. j. MMR-50547/2023-26, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 17 363 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně Mgr. Marka Šimky, advokáta. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 23. 12. 2023 k Městskému soudu v Praze (dále jen „soud“) domáhala přezkumu rozhodnutí ministra pro místní rozvoj (dále jen „ministr“) ze dne 20. 10. 2023, č. j. MMR-50547/2023-26 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým ministr o námitkách žalobkyně, coby příjemce dotace, rozhodl tak, že potvrdil jako oprávněné Opatření Ministerstva pro místní rozvoj, odboru řízení operačních programů, coby poskytovatele dotace (dále jen „žalovaný“) ze dne 22. 3. 2023. 2. Opatřením poskytovatele dotace byla žalobkyně informována o nevyplacení části dotace poskytnuté z Integrovaného regionálního operačního programu (dále jen „IROP“) ve výši 10 %, tj. částky 1 260 593,73 Kč, nárokované v žádosti o platbu číslo CZ.06.3.05/0.0/0.0/16_034/0005181/ 2022/001/POST v rámci projektu registrační číslo CZ.06.3.05/0.0/0.0/16_034/0005181 s názvem „Klinický informační systém“ (dále jen „Opatření“). 3. Ke korekci dotace došlo na základě kontroly Centra pro regionální rozvoj České republiky (dále jen „Centrum“), jako zprostředkujícího subjektu Řídícího orgánu Integrovaného regionálního operačního programu (dále jen „ŘO IROP“) z důvodu porušení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „ZZVZ“) při zadávání nadlimitní veřejné zakázky s názvem „Dodávka a implementace Klinického informačního systému“ (dále jen „veřejná zakázka“), číslo veřejné zakázky VZ 0002, zadávané v otevřeném zadávacím řízení dle § 56 ZZVZ, jež bylo zahájeno dne 23. 2. 2021 odesláním formuláře oznámení o zahájení zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek (dále jen „zadávací řízení“), neboť žalobkyně: - porušila § 36 odst. 1 ZZVZ a zásadu zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 ZZVZ, když požadovala dodání licencí klinického informačního systému vázaných na jednotlivá lůžka, čímž stanovila zadávací podmínky tak, že určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu a vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, když takovou licenční politiku na trhu nabízel pouze dodavatel Medsol s. r. o., IČO: 24201596, se sídlem Lužná 591/4, 160 00 Praha (dále jen „vybraný dodavatel“), se kterým následně dne 12. 11. 2021 uzavřela smlouvu o dílo a smlouvu o podpoře a rozvoji systému (dále jen „Zjištění A.1“); - a dále porušila § 36 odst. 1 ZZVZ a § 73 odst. 6 písm. b) ZZVZ společně se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 ZZVZ a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 ZZVZ tím, že stanovila požadavek na prokázání splnění technické kvalifikace člena realizačního týmu „Vedoucí realizačního týmu“ v rozsahu nepřiměřeném předmětu veřejné zakázky, když požadovala předložení „2 referenčních projektů spočívajících v dodávce a implementaci klinického informačního systému jako zdrav. prostředku třídy II pro ARO/JIP“, kdy tento požadavek lze současně považovat za nadbytečný a bezdůvodně omezující hospodářskou soutěž, přičemž tento postup mohl mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky (dále jen „Zjištění A.2“). II. Napadené rozhodnutí 4. Žalobkyně podala proti Opatření odůvodněné námitky, doručené dne 6. 4. 2023. 5. První část námitek se vztahovala ke Zjištění A.1. Žalobkyně předně uvedla, že stanovila ve vztahu k licencování lůžek neutrální zadávací podmínky, založené čistě na svých legitimních potřebách. K tomu dále uvedla, že svou odpovědí č. 8 ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 3, tedy že „[z]adavatel požaduje multilicenci pro uživatele a licence pro 9 lůžek (cena 7a rozšířeni vč. licencí o další lůžko je součástí přílohy č. 4)“, pouze konstatovala, že nevyžaduje multilicenční politiku ve vztahu k lůžkům a že stanovila zadávací podmínky bez ohledu na konkrétní licenční politiky dodavatelů. Formulaci „Licence pro 9 lůžek“ je dle žalobkyně nutné chápat tak, že požadovala, aby součástí dodávky byla licence pro 9 lůžek, což je dáno prostorovým omezením ARO, a to bez ohledu na to, jaký konkrétní licenční mechanismus dodavatel použije. Dle žalobkyně nebyla ani v zadávací dokumentaci, ani v rámci vysvětlení zadávací dokumentace, požadována pouze licence na jednotlivá lůžka. Žalobkyně v námitkách dále uvedla, že vybraný dodavatel nebyl jediným relevantním dodavatelem, neboť obchodní společnost Philips také realizuje licence vztažené k jednotlivým lůžkům (řešení Philips nabízí společnost SNT Plus s.r.o.). Na evropském trhu je, dle žalobkyně, k dispozici rovněž řešení společnosti General Electric (GE), které v České republice nabízí společnost medisap s.r.o. 6. Ve druhé části podaných námitek žalobkyně reagovala na Zjištění A.2. Žalobkyně k požadavku realizace referenčních projektů vztahujících se ke zdravotnickému prostředku II. třídy vymezila, že kategorizace zdravotnických prostředků vychází z evropské legislativy, přičemž zdravotnické prostředky třídy IIa nebo IIb (souhrnně třída II.) jsou definovány i v jiných státech Evropské unie, a proto by taková reference či zkušenost dle zadávací dokumentace byla pro zadavatele uznatelná. Žalobkyně ve svých námitkách dále poukazovala na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 13. 4. 2021, sp. zn. 29 Af 63/2020-213 a na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), ze dne 14. 2. 2020, sp. zn. ÚOHS-S0229/2019/VZ, ze kterých dle žalobkyně plyne, že požadavky na referenční zakázky u vedoucího realizačního týmu proto odpovídají předmětu poptávaného plnění a zadavatel prostřednictvím daných podmínek minimalizuje riziko, že budoucí vybraný dodavatel nebude schopen předmět plnění veřejné zakázky realizovat řádně. 7. Závěrem žalobkyně navrhla provést revizi posouzení obou zjištění, neboť byla přesvědčena o tom, že se zjištěných pochybení nedopustila a žalovaný věc neposoudil správně. 8. Napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 23. 10. 2023. 9. K námitkám vztahujícím se ke Zjištění A.1. ministr uvedl, že žalobkyně v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 jasně stanovila, že požaduje licenci na 9 lůžek, tedy licenci na konkrétní počet lůžek, nikoli, že umožňuje podat nabídku bez ohledu na konkrétní licenční politiku, jak se snaží dovodit ve svých námitkách. Tuto skutečnost stvrzuje dodatek uvedený v závorce odpovědi na dotaz č. 8, tedy, že cena za rozšíření včetně licence o další lůžko je součásti přílohy č. 4. Z takové formulace nelze dle ministra dovodit jiný závěr, než že žalobkyně požadovala licenci na jednotlivá lůžka. Ministr dále konstatoval, že z prezentace společnosti Philips v této věci nelze stanovit žádné podpůrné závěry, které by potvrzovaly tvrzení žalobkyně, a to, že by společnost Philips nabízela klinický informační systém odpovídající zadávacím podmínkám, tedy, že toto řešení splňovalo politiku licencí po jednotlivých lůžkách. 10. Ve vztahu ke Zjištění A.2. ministr konstatoval, že žalobkyně stanovila požadavek na technickou kvalifikaci vedoucího realizačního týmu ve výši dvou projektů s minimální hodnotou 5 mil. Kč bez DPH každý. Tento požadavek byl však nepřiměřený vzhledem k předpokládané hodnotě veřejné zakázky (cca 17,7 mil. Kč bez DPH), neboť představoval více než 56 % této hodnoty. Takto nastavený požadavek omezil hospodářskou soutěž, protože jej mohl splnit pouze jeden dodavatel na trhu. Ačkoli žalobkyně tvrdí, že zkušenosti se zdravotnickými prostředky II. třídy dle evropské legislativy měly být uznatelné i ze zahraničí, žádný jiný dodavatel takovou referenci nepředložil. Ani společnost medisap s.r.o., která se necítila diskriminována, nesplnila všechny požadavky. To podle kontrolního orgánu ukazuje, že nastavení kvalifikace bylo natolik omezující, že jej mohl splnit pouze jeden subjekt, a tudíž nelze tvrdit, že zahraniční zkušenosti byly reálně uznatelné. V reakci na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 13. 4. 2021, sp. zn. 29 Af 63/2020-213, ministr uvedl, že nejde o přiléhavý případ, protože v dané věci byla požadovaná kvalifikace vedoucího projektu stanovena v rozsahu 10 % hodnoty zakázky, zatímco zde šlo o více než 56 %. Navíc v daném