6 As 18/2009 — Nejvyšší správní soud

10 A 112/2024- 35 - text č. j. 10 A 112/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Jaromíra Klepše a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci žalobce: P. D. nar. X. bytem X. zastoupený JUDr. PhDr. Pavlem Uhlem, Ph.D., Ph.D., advokátem sídlem Kořenského 15, 150 00 Praha 5 – Smíchov proti žalovanému: Nejvyšší státní zastupitelství sídlem Jezuitská 585/4, 660 55 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12.09.2024, č. j. 1 SIN 309/2024-5 takto: I. Rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 12.09.2024, č. j. 1 SIN 309/2024-5, a rozhodnutí Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 31.07.2024, č. j. SIN 35/2024-13 se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 17 363 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce, JUDr. PhDr. Pavla Uhla, Ph.D., Ph.D., advokáta. III. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává. 16 Shodu s prvopisem potvrzuje S. Š. Odůvodnění: I. Předmět sporu 1. Žalobce podal dne 18.07.2024 Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze (dále též „povinný subjekt“ nebo „prvostupňový orgán“) žádost o informace v tomto znění (dále jen „žádost o informace“ nebo „žádost“): Dobrý den. Podle zákona č. 106/1999 Sb. vás žádám o poskytnutí následujících informací. 1. Kdy bylo VSZ v Praze postoupeno z NSZ anonymní trestní oznámení na podezření z úniků informací z tzv. případu Dozimetr, které bylo v květnu 2023 doručeno na VSZ v Olomouci a o kterém pak VSZ v Praze v srpnu 2023 vyrozumělo NSZ, že nebylo prokázáno spáchání trestného činu? 2. Kdo měl po přijetí tohoto oznámení z NSZ na VSZ jeho vyřízení na starosti a vyhodnotil, že nebyl spáchán trestný čin? 3. Kdo rozhodl na VSZ v Praze o tom, že bude zadán znalecký posudek na zjištění totožnosti pisatele, na základě jakého předpisu, kolik tento posudek stál a kdo jej uhradil? 4. Odkud pocházely pro účely vypracování tohoto posudku dokumenty, které sloužily jako srovnávací vzorek písma, kým a na základě jakého předpisu byly pro účely vypracování tohoto posudku poskytnuty? 5. Kdo rozhodl na VSZ v Praze o tom, že bude podán podnět z 13.6.2024 městskému státnímu zástupci k prověření spáchání možného kárného provinění, kterého se měla dopustit JUDr. Dagmar Máchová? 2. Povinný subjekt informace pod body 1-3 žádosti poskytl, a to písemností ze dne 31.07.2024, č. j. SIN 35/2024-12. O zbylé části žádosti (body 4 a 5) vydal prvostupňový orgán rozhodnutí o odmítnutí žádosti ze dne 31.07.2024, č. j. SIN 35/2024-13 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“ nebo „rozhodnutí povinného subjektu“). 3. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání ze dne 12.08.2024, které bylo rozhodnutím žalovaného ze dne 12.09.2024, č. j. 1 SIN 309/2024-5 (dále „napadené rozhodnutí“) zamítnuto. Žalovaný zároveň prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 4. Žalobce podanou žalobou navrhuje zrušení jak napadeného, tak prvostupňového rozhodnutí, a rovněž požaduje, aby soud uložil povinnému subjektu povinnost požadované informace poskytnout. II. Napadené rozhodnutí 5. Žalovaný nejprve vymezil předmět řízení, kterým jsou body 4. a 5. žádosti o informace. 6. Dále konstatoval, že žádost se nevztahuje k trestnímu oznámení, jak se žalobce zprvu mylně domníval. Ze správního spisu vyplývá, že anonymní podání, doručené na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci (viz. bod 1. žádosti) a následně postoupené povinnému subjektu, bylo správními orgány vyhodnoceno jakožto „pouhá přehledová informace obsahující odkazy na veřejné webové stránky, které obsahovaly informace o trestních věcech dozorovaných státními zástupci Vrchního státního zastupitelství v Praze.“ (viz písemnost povinného subjektu ze dne 31.07.2024, č. j. SIN 35/2024-12, jímž se poskytují informace pod body 1-3 žádosti o informace). 7. Žalovaný se shoduje s povinným subjektem v tom, že po posouzení předmětných bodů žádosti o informace správně dospěl k závěru, že jde o informace, na něž se vztahují důvody odmítnutí podle § 11 odst. 6 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o informacích,“ „informační zákon“ nebo „InfZ“). Žalovaný vymezuje postavení státního zastupitelství v systému trestního řízení a s odkazem na to považuje za nezbytné zachovávat v podstatném rozsahu důvěrnost kvalifikovaných informací o svých vnitřních rozhodovacích procesech. Poskytnutí požadovaných informací nutně znamená též jejich zveřejnění, a to by mohlo ohrozit schopnost státního zastupitelství hájit veřejný zájem. 8. Některé z požadovaných informací, např. ve vztahu ke srovnávacímu vzorku písma, lze označit až za informace procesně taktického charakteru, které jsou neveřejné. I zveřejňování detailních informací o tom, jak konkrétně probíhá činnost povinného subjektu při vyřizování určitého typu podání, jaký typ podkladů povinný subjekt obvykle vyžaduje apod., by mohlo být zneužíváno k procesním obstrukcím, nebo až k maření postupu povinného subjektu. 9. Poskytováním podrobných informací o konkrétní činnosti povinného subjektu by podle mínění žalovaného byla ohrožena jak práva třetích osob (např. ohrožení práva na spravedlivý proces, kterých se může daná činnost orgánů činných v trestním řízení týkat), tak i schopnost orgánů veřejné moci plnit úkoly uvedené v § 11 odst. 6 InfZ. 10. Žalovaný dodává, že odvolání žalobce je velmi strohé a odvolací důvod je vymezen široce. Žalobce v něm pouze uvádí, že nesouhlasí s důvody v odmítavém rozhodnutí, neboť má za to, že se nevztahují na informace, o které bylo žádáno. Přesto, veden zásadou vstřícnosti k žadatelům o informace, částečně žádosti bylo vyhověno. Odvolání lze tak dle názoru žalovaného považovat až za překvapivé. Blíže k tomu odkazuje na prvostupňové rozhodnutí, kde žalobci bylo vysvětleno, že požadavku na takto detailní informace související s konkrétním podáním nelze s ohledem na § 11 odst. 6 InfZ vyhovět jak v obecné rovině, tak v intencích konkrétní věci. 11. Odůvodnění napadeného rozhodnutí se tedy na požadované informace nepochybně vztahuje. V úvahu by sice mohly dle názoru žalovaného přicházet i důvody stanovené v § 11 odst. 1 písm. a) informačního zákona. Důvody odmítnutí, které užil povinný subjekt, však povahu věci lépe vystihují. Podle § 11 odst. 6 informačního zákona jsou chráněny též informace o činnosti orgánů činných v trestním řízení, nikoli však jen o trestním řízení, které ostatně nemusí v době podání žádosti ani probíhat. Obsah dokumentu pod bodem 1. žádosti o informace přitom souvisel s různými případy podezření z trestné činnosti a postupy orgánů činných v trestním řízení. Zbylá část žádosti ve své podstatě tematicky vychází ze zmíněného prvního bodu. 12. Žalovaný shrnuje, že poskytnutí detailních informací týkajících se „srovnávacího vzorku písma,“ by skutečně mohlo ohrozit schopnost orgánů veřejné moci zejm. vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost v případech, v nichž je nutno uplatňovat obdobné postupy. Z § 11 odst. 6 zákona o informacích je dále patrno, že informace tohoto charakteru lze poskytnout jen za předpokladu, že její poskytnutí neohrozí práva třetích osob. Žalovaný uvádí, že těmito právy mohou být i práva nemateriální. Poskytnutí odpovědi požadované v bodu 5. žádosti by uvedený negativní důsledek mělo, jak je uvedeno v prvostupňovém rozhodnutí pod bodem 7, na nějž žalovaný odkazuje. 13. Napadené rozhodnutí bere v potaz i veřejnou aktivitu žalobce coby novináře z prostředí justice. Jeho aktivita nepochybně může přispět k naplňování účelu práva na informace formou veřejné diskuse nebo kontroly výkonu veřejné moci. I přesto však žalovaný ve shodě s povinným subjektem zastává názor, že v daném případě je nutno dát přednost veřejnému zájmu na ochraně výše popsané schopnosti orgánů činných v trestním řízení a ochraně práv třetích osob před poskytnutím požadovaných informací. Možný přínos požadovaných informací k naplnění účelu práva na svobodný přístup k informacím je v daném případě podle žalovaného spíše nevýrazný, „váží“ tedy méně než ohrožení zájmů chráněných ustanovením § 11 odst. 6 InfZ. III. Žaloba a další podání účastníků 14. Žalobce na úvod v žalobě ze dne 12.11.2024 vymezuje své postavení coby novináře, předmět řízení a předchozí rozhodnutí ve věci. 15. Následně přechází ke třem důvodům žaloby: 1) napadené rozhodnutí dle jeho názoru nesprávně vztahuje ochranu informací v režimu trestního řízení i na režim řízení kárného a kárný orgán vnímá jako orgán činný v trestním řízení; 2) závěr o ohrožení veřejného zájmu je nepřezkoumatelný; 3) napadené rozhodnutí nesprávně vztahuje ochranu práv třetích osob na ochranu úředních osob v rámci povinného subjektu. 16. Žalobce nezpochybňuje skutečnost, že informace, které jsou zpracovávány v trestním řízení, požívají určité ochrany. To však platí pouze do té doby, dokud jsou vedeny pouze v režimu tohoto trestního řízení. Pokud se dané informace stáv