7 As 110/2014 — Nejvyšší správní soud

15 A 179/2025- 43 - text  16 15 A 179/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise a soudkyně Mgr. Věry Jachurové v právní věci žalobkyně: PRO-DOMA, SE, IČO: 242 35 920 se sídlem Budčická 1479, Praha 9 zastoupená advokátem Mgr. Jiřím Kokešem se sídlem Masarykova 153, Příbram proti žalované: Česká obchodní inspekce, ústřední inspektorát se sídlem Gorazdova 24, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 10. 2025, č.j. ČOI 138871/25/O100/So/Št, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyni se vrací přeplatek soudního poplatku ve výši 3 000 Kč. Přeplatek v uvedené výši bude žalobkyni vyplacen z účtu Městského soudu v Praze do 30 dnů právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně advokáta Mgr. Jiřího Kokeše. IV. Soud vyzývá právního zástupce žalobkyně advokátku Mgr. Jiřího Kokeše, aby ve lhůtě do tří dnů od doručení tohoto rozsudku soudu písemně sdělil číslo účtu, na který má být přeplatek soudního poplatku vrácený žalobkyni dle výroku III. tohoto usnesení zaslána, popř. adresu, na kterou má být poukázána poštovní poukázkou. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení shora specifikovaného rozhodnutí žalované (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto její odvolání a současně bylo potvrzeno rozhodnutí České obchodní inspekce, inspektorátu Středočeského a Hlavního města Prahy (dále jen „Inspektorát“) ze dne 7. 7. 2025, č.j. ČOI 62129/25/1000 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobkyně uznána vinnou z přestupku podle § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění účinném do 12. 12. 2024 (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“), jehož se dopustila tím, že dne 29. 11. 2024 na internetových stránkách www.pro-doma.cz (na e-shopu) informovala spotřebitele u tří druhů prodávaných výrobků o slevě z ceny, ačkoliv se nejednalo o slevu, ale o informaci o cenovém rozdílu mezi prodejní cenou žalobkyně a ceníkovou cenou výrobce. Jednalo se o následující výrobky: 1) Cihla POROTHERM 30 PROFI DRYFIX P10 – 247x300x249 mm – bylo uvedeno -42% a přeškrtnutá cena 132,01 Kč a dále prodejní cena 76,57 Kč/ks s DPH; 2) Cihla POROTHERM 38 T PROFI DRYFIX P8 – 248x380x249 mm – bylo uvedeno -35% a přeškrtnutá cena 276,73 Kč a dále prodejní cena 179,87 Kč/ks s DPH; a 3) Cihla Heluz Family 44 P10 2in1 broušená – 247x440x249 mm – bylo uvedeno -37% a přeškrtnutá cena 354,53 Kč a dále prodejní cena 223,35 Kč/ks s DPH. 2. Popsaným jednáním žalobkyně porušila zákaz používání nekalých obchodních praktik dle § 4 odst. 4 zákona o ochraně spotřebitele, a to užitím klamavé obchodní praktiky dle § 5 odst. 1 téhož zákona. Za spáchání popsaného přestupku byla žalobkyni dle § 24 odst. 19 písm. e) zákona o ochraně spotřebitele uložena pokuta ve výši 50 000 Kč a současně jí byla uložena povinnost uhradit náklady správního řízení ve výši 2 500 Kč. 3. Soud ze správního spisu zjistil, že přestupkové řízení bylo se žalobkyní zahájeno 28. 4. 2025 doručením oznámení o zahájení řízení, a to na základ výsledků provedené kontroly. Žalobkyně se k zahájení řízení vyjádřila podáním ze dne 6. 5. 2025 a následně bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí. 4. Žalovaná v odůvodnění napadeného rozhodnutí nejprve shrnula odvolací námitky žalobkyně, k nimž se následně vyjádřila. K námitce, že šlo o transparentní uvedení rozdílu mezi ceníkovou cenou výrobce a prodejní cenou žalobkyně, uvedla, že prezentace spočívala v použití výrazného procentního vyjádření v kombinaci s přeškrtnutou původní cenou a nižší aktuální cenou. Takové sdělení je v běžném vnímání průměrného spotřebitele chápáno jako nabídka slevy z dříve účtované prodejní ceny prodávajícího, nikoliv jako srovnání s ceníkovou cenou výrobce. Připojení vysvětlivky „Sleva z ceníku dodavatele“ (menším nevýrazným písmem nad nabídkou produktů jedné značky, případně až po rozkliknutí ikony „i“ v detailu jednotlivých produktů) nebylo způsobilé zvrátit dojem vytvářený dominantními prvky sdělení (procento slevy, přeškrtnutá vyšší cena, nižší aktuální cena). Zásadní je celkový dojem, který sdělení vyvolá u průměrného spotřebitele. Ten byl klamavý, neboť vytvářel zdání slevy, která nebyla poskytována. Není současně pravdou, že jednání žalobkyně nebylo v rozporu s požadavky odborné péče. Tento pojem zahrnuje také povinnost poskytovat pravdivé, nezkreslené a jednoznačné informace o cenových výhodách. Jestliže žalobkyně prezentovala jako „slevu“ rozdíl vůči ceníkové ceně výrobce a nikoliv své dříve uplatňované prodejní ceně, neposkytla pravdivou a jednoznačnou informaci. Nepostupovala tedy v souladu s odbornou péčí. 5. Posuzováno je to, zda je praktika způsobilá podstatně narušit ekonomické chování průměrného spotřebitele. Uvedení výrazného procenta „slevy“ a přeškrtnutí vyšší ceny jsou obecně silné stimuly k nákupu a vedou spotřebitele k závěru, že jde o dočasnou zvýhodněnou nabídku. Nejde-li ve skutečnosti o slevu z dřívější prodejní ceny, ale o srovnání s ceníkem výrobce, je taková praktika způsobilá ovlivnit rozhodování spotřebitele způsobem, který by při pravdivé a nezavádějící prezentaci nenastal. Neobstojí ani argument, že jde v odvětví o běžnou praxi v odvětví a zejména v segmentu B2B. Ochrana spotřebitele je kogentní a „odvětvové standardy“ ji nemohou derogovat. Nabídka byla v umístěna na e-shopu objektivně dostupném a srozumitelném také pro spotřebitele. Skutečnost, že část zákazníků žalobkyně jsou podnikatelé, nevylučuje aplikaci pravidel ochrany spotřebitele. 6. Žalobkyně sice následně označení „sleva“ a její procentuální vyjádření odstranila, zachovala však červeně zvýrazněnou přeškrtnutou vyšší cenu vedle aktuální nižší. To je pro průměrného spotřebitele typickým signálem slevy z dříve uplatňované prodejní ceny. Umístění doplňkové „informační“ ikony a rozklikávacího textu nemůže zhojit klamavý účinek základního vizuálního sdělení. Vysvětlení je méně nápadné, dostupné až po interakci spotřebitele a nadále pracuje s procentuálním vyjádřením snížení ceny vůči ceníku výrobce, čímž znovu posiluje dojem slevy, byť vztažené k jiné referenční hodnotě. Vizuálně dominantní prvky jsou nadále způsobilé vyvolat očekávání skutečné slevy z dřívější prodejní ceny. Je-li přeškrtnutá částka ceníkovou cenou výrobce, nikoliv dříve účtovanou cenou žalobkyně, je sdělení stále nejednoznačné a klamavé. Vysvětlivky ukryté za ikonou „i“ jsou doplňkovou, méně viditelnou informací. Nemohou zhojit nesoulad mezi vizuálním sdělením a skutečným stavem. Chce-li žalobkyně srovnávat prodejní cenu s ceníkovou cenou výrobce, musí volit formu komunikace. Žalobkyni (i po úpravě) zvolená forma neodpovídá požadavkům odborné péče a poctivých odborných praktik. Nápravná opatření nebyla plně účinná a dostatečná, pročež neodůvodňují snížení sankce. 7. Spáchaný přestupek je ohrožovací, negativním následkem je tedy již ohrožení zákonem chráněného zájmu (řádná informovanost spotřebitele a poctivost obchodních praktik), vnik škody není vyžadován (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“ ze dne 13. 10. 2020, č.j. 8 Afs 77/2020-32). Na způsob informování o slevách byl Inspektorát upozorněn podnětem spotřebitele, který uvedl, že žalobkyně inzeruje slevy, ač prodejní ceny zůstávají po dlouho dobu neměnné. To potvrzuje, že jednání žalobkyně bylo způsobilé vyvolat mylný dojem a narušit ekonomické chování spotřebitele. Nelze akceptovat tvrzení, že k přestupku došlo omylem či že okolnosti svědčí ve prospěch žalobkyně. Způsob prezentace cen se jeví jako zvolený vědomě, a to u více výrobků. Nešlo ani o první obdobné pochybení žalobkyně, ta byla za porušení povinnosti v oblasti ochrany spotřebitele opakovaně sankcionována. Je tedy vyloučeno, aby k nápravě postačilo projednání věci. Podmínky § 43 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „přestupkový zákon“) tedy nebyly naplněny. 8. Stran výše uložené sankce se žalovaná ztotožnila s hodnocením Inspektorátu, který hodnotil všechna zákonná kritéria. V neprospěch žalobkyně bylo hodnoceno, že byla pro porušení zákona o ochraně spotřebitele již sankcionována a dvakrát se dopustila také porušení dalšího zákona v dozorové pravomoci Inspektorátu. II. Obsah žaloby 9. Žalobkyně v prvním žalobním bodě namítla, že zákazníci v oboru stavebních materiálů očekávají a vyžadují informaci o ceníkové ceně výrobce a rozdílu mezi ní a prodejní cenou. Tento rozdíl je důležitý pro hlavní zákaznickou skupinu žalobkyně - podnikatele. Nebylo záměrem žalobkyně uvést spotřebitele v omyl, proto doprovázela uvedený cenový rozdíl vysvětlivkou. Dále žalobkyně obsáhle popsala postup při posouzení nekalosti obchodní praktiky a konstatovala, že se v posuzované věci nejedná o klamavou praktiku, nekalou obchodní praktiku ani o jednání v rozporu s dobrými mrav