6 Azs 235/2004 — Nejvyšší správní soud

2 Az 26/2025- 35 - text  12 2 Az 26/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Černou v právní věci žalobce X, nar. X státní příslušnost: X bytem X zastoupen Mgr. Pavlem Čižinským, advokátem, sídlem Varšavská 714/38, 100 00 Praha 2 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 7. 2025, č. j. OAM-104/ZA-ZA11-K11-2025, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 7. 2025, č. j. OAM-104/ZA-ZA11-K11-2025, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12 270 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce, Mgr. Pavla Čižinského, advokáta. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 7. 2025, č. j. OAM-104/ZA-ZA11-K11-2025 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“). II. Shrnutí žalobní argumentace 2. Žalobce v podané žalobě namítal, že označení jeho výpovědi v napadeném rozhodnutí jako nevěrohodné bylo nedůvodné. Nesouhlasil, že obsah jeho vyjádření v pobytovém správním řízení a vyjádření v azylovém řízení byl rozdílný. V pobytovém správním řízení totiž nechápal, jaké okolnosti mohou být relevantní. 3. Dále měl za to, že jeho kontakty s prominentem R. M., se kterým spolupracoval i v období voleb, činily jeho činnost v X politickou, a proto žalovaný pochybil, když jeho aktivitu nepovažoval za související s jeho politickým přesvědčením a výkonem politických práv. 4. Napadené rozhodnutí rovněž považoval za nepřezkoumatelné, neboť žalovaný neposoudil přiměřenou pravděpodobnost pronásledování ani reálnost hrozby mučení. Je přitom zřejmé, že R. M. bude v X pronásledován a státní orgány budou mít zájem na nalezení co největšího množství kompromitujícího materiálu k prominentově osobě, což by mohlo vést k výslechům žalobce. Zdůraznil, že v X dochází k rozsáhlému zneužívání justice, zdokumentovány jsou případy mučení a perzekuce politických oponentů. Domníval se, že se mu ve vlasti nedostává záruk, že jako osoba s kontakty na M. nebude pronásledován ani mučen. 5. Navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný zrekapituloval obsah azylového příběhu žalobce. Uvedl, že s žalobou nesouhlasí, neboť v případě žalobce nebyly dány důvody pro udělení jakékoli z forem mezinárodní ochrany. Shrnul, že tvrzeným důvodem pro udělení mezinárodní ochrany byla obava žalobce, že na něm budou X orgány vymáhat falešné svědectví vůči R. M. 7. Zdůraznil důležitost výpovědi žadatele v řízení o mezinárodní ochraně a požadavek na její věrohodnost, přičemž svůj argument podpořil odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu (dále také „NSS“). Měl za to, že vyjádření žalobce v různých řízeních před správním orgánem byla nekonzistentní a obsahovala natolik závažné rozpory, že žalovaný neměl povinnost vyhodnotit tvrzené skutečnosti nasvědčující pronásledování nebo vzniku újmy žalobci ve vlasti. Žádná z těchto skutečností totiž nebyla věrohodná. 8. Navrhl zamítnutí žaloby. IV. Obsah správního spisu 9. Z obsahu spisového materiálu předloženého žalovaným vyplynuly následující, pro rozhodnutí ve věci samé podstatné, skutečnosti: 10. Dne 24. 1. 2025 podal žalobce žádost o udělení mezinárodní ochrany (dále jen „žádost“). Žalovanému správnímu orgánu pak dne 27. 1. 2025 byla doručena písemnost, ve které žalobce shrnul důvody své žádosti, konkrétně spolupráci s prominentem R. M. a s tím spojenou obavu z vynucování falešné výpovědi a mučení při výslechu X orgány. 11. Při poskytnutí údajů k žádosti ze dne 3. 2. 2025 žalobce uvedl, že pochází z X, dorozumí se X a rusky a je sunnitským muslimem. Od roku 2015/2016 se zajímá o politiku, jako dobrovolník se během období voleb zabýval agitací a účastnil se mezinárodních konferencí. To se týkalo nezfalšovaných voleb. V roce 2017 byl rovněž pozorovatelem ve volební místnosti. Podporoval Sociálně demokratickou stranu X, jejímž zakladatelem byl A. A., bývalý X, který se v současnosti nachází ve Y. Nikdy ale nebyl členem žádného politického uskupení. Žalobce je svobodný a bezdětný. V X naposledy pobýval v B., ale pochází z vesnice K., kde žije jeho rodina. V listopadu 2019 vycestoval do M., následně autobusem do L., kde chvilku pracoval. Dále se v únoru 2020 vydal autobusem do P. a N. Do ČR přicestoval vlakem 1. nebo 2. března 2020, od té doby území ČR neopustil. V minulosti disponoval ruským vízem. O mezinárodní ochranu žádá poprvé. Cítí se zdráv, nemá žádná zdravotní omezení. Nikdy nebyl trestně stíhán ani odsouzen za trestný čin. Jako důvod pro podání žádosti uvedl nemožnost návratu do vlasti, kde je pronásledován z politických důvodů. Státní orgány po něm v X vyžadují podání falešného svědectví v neprospěch R. M. 12. Během pohovoru k žádosti konaném dne 3. 2. 2025 žalobce sdělil, že přijel právě do ČR, protože je tu málo jeho krajanů a jde o slovanskou zemi a řeč, tedy je to tu pro něj jednodušší. Svůj život v X do roku 2019 popsal tak, že jeho rodina patří do střední ekonomické třídy, žila si dobře. Otec byl státním zaměstnancem, matka pracovala v bance. Žalobce dokončil bakalářské vysokoškolské studium na X fakultě. Ihned po ukončení studia zemi původu opustil. Během studia pracoval jako právní konzultant v rámci fakulty, kde fungovala X. Žalobce konzultace poskytoval jako dobrovolník, někdy na důkaz vděku od návštěvníků poradny nějaké peníze dostal. X se rozhodl opustit, protože ho už v roce 2018 pozvali na ministerstvo vnitra. Žalovaným správním orgánem byl vyzván, aby svou odpověď rozvedl, načež uvedl, že byl na jaře 2018 pozván na policii, kde byl dotazován na R. M., se kterým se v roce 2017 seznámil v období voleb. M. je v X vlivnou osobou, byl ředitelem celní správy. Po skončení M. funkce bylo zahájeno jeho vyšetřování, jakož i dalších osob, které s ním přišly do styku, včetně příbuzných a známých. M. byl donorem X fakulty, na které žalobce studoval. Peníze studentům dával i „na ruku“, aby se mohli účastnit mezinárodních konferencí. M. využíval služeb X, ve které žalobce jako konzultant působil. Jednalo se o záležitosti nákupu pozemků nebo sepisování smluv. Peníze od M. si měl brát žalobce přímo a dále je rozdělovat mezi další spolužáky. V průměru dostávali asi 100 až 150 USD. Žalobce se s M. osobně setkal několikrát i během prezidentských voleb. X rovněž pomohla M. založit nadaci na pomoc dětem. Pro převody peněz používal M. žalobcův bankovní účet a cestovní pas. Žalobce to pak zaplatil podle toho, co bylo potřeba. Jeho bankovní účet byl takto použit třikrát. M. je členem Sociálně demokratické strany X. S M. se žalobce seznámil během agitace v prezidentských volbách, tedy někdy v srpnu 2017, od té doby spolupracovali. Na konci roku 2017 žalobce M. navštívil v jeho domě v B., při další příležitosti ho viděl až v dubnu 2018. Pokaždé spolu řešili chod firmy z hlediska právních záležitostí. M. žalobci nabízel pozici v jeho firmě, příp. na celní správě. Společně se scházeli také proto, že M. financoval hodně činností X fakulty. V průběhu roku 2018 se žalobce setkával s M. pravidelně a často, až do začátku vyšetřování. Naposled ho žalobce viděl v červnu 2018 v kavárně O., městské částí A. v B. Na dotaz, proč nejdříve sdělil správnímu orgánu, že se s M. potkal několikrát a následně vypověděl, že se setkávali pravidelně, odpověděl, že to řekl jen tak, zhruba. K použití žalobcova bankovního účtu a pasu M. došlo poprvé v roce 2018 pro charitativní účely, převod byl asi ve výši 80 000 USD. Poté to bylo průběžně pro podporu právnické poradny, jednou 450 USD, jindy třeba 100 USD atd. Žalobce si vzpomněl, že to vlastně nebylo jen třikrát. M. nepoužíval účet žalobce pravidelně, ale prostě příležitostně. Bylo to určitě vícekrát. Na jaře 2018, když byl předvolán k podání výpovědi v souvislosti s trestním stíháním M., řekl žalobce vyšetřovatelům pravdu, co a jak chodilo. Sdělil přesně to, co nyní uvádí i před správním orgánem. Od té doby mu vyšetřovatelé stále volali, a aniž by obdržel písemné předvolání, řekli ať přijde a on prostě musel přijít, i když to několikrát odmítl. Na konci roku 2018 přišla oficiální výzva s předvoláním k prokuratuře. Na prokuraturu se dostavil a byl dotazován na stejné věci jako před vyšetřovateli. Jednali s ním slušně, ale tvrdě, chtěli, aby svědčil proti M., např. aby legálně dovezené zboží označil za nelegální. Chtěli, aby lhal, přesvědčovali ho, že se nemusí bát lhát, že v předmětné trestní věci už lhali i jiní a v klidu žijí. Pak se ho snažili i zastrašit, přišel pracovník X bezpečnostní služby, který měl veškeré informace o žalobcově rodině. Naléhali na něj, aby udělal, co po něm chtějí a ni