5 As 29/2009 — Nejvyšší správní soud

3 A 38/2025- 42 - text  9 3 A 38/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň JUDr. Petry Kamínkové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobkyně: San Anton s.r.o., IČO 28176829 sídlem Gagarinova 1106/25, 165 00 Praha 6 zastoupená advokátem Mgr. Pavlem Markem sídlem Na Poříčí 1070/19, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství sídlem Těšnov 17, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 3. 2025, č. j. MZE-21413/2025-13122 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Základ sporu 1. Žalobkyně žádala Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „Fond“) o mimořádnou podporu za škodu způsobenou mrazy na její borůvkové farmě podle nařízení vlády č. 264/2024 Sb. o stanovení některých podmínek provádění mimořádné finanční podpory pro odvětví ovoce postižené nepříznivými klimatickými jevy v roce 2024 (dále jen „nařízení vlády“). Jádrem sporu je otázka, zda měl Fond žalobkyni poskytnout mimořádnou podporu přesto, že si nesjednala místní šetření pro odhad škody přes Portál farmáře a škodu dokládala dokumenty soukromé pojišťovny. 2. Ve dnech 18. 4. – 24. 4. 2024 se v nočních a ranních hodinách měly vyskytovat na borůvkové farmě San Anton v lokalitě Těně – Smolárna nečekaně vysoké mrazy. Podle žalobkyně v důsledku těchto mrazů došlo k poškození vytvářených borůvkových plodů. Žalobkyně vzniklou škodu nahlásila Generali Česká pojišťovna a. s. (dále jen „pojišťovna Generali“), u které měla uzavřené zemědělské pojištění. 3. Žalobkyně doručila dne 30. 10. 2024 Fondu žádost o poskytnutí mimořádné podpory podle § 2 nařízení vlády. 4. Fond žádost zamítl rozhodnutím ze dne 6. 12. 2024, č. j. SZIF/2024/0745301, (dále jen „rozhodnutí Fondu“) z důvodu nesplnění podmínek stanovených § 3 odst. 3 nařízení vlády. Podle uvedeného ustanovení může být mimořádná finanční podpora poskytnuta pouze na základě informace Fondu o odhadu škod na ovoci. Fond uvedl, že nemůže akceptovat posouzení rozsahu škody pojišťovnou Generali. 5. Žalobkyně podala odvolání, které žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl a rozhodnutí Fondu potvrdil. Obsah správního spisu 6. Součástí správního spisu je tisková zpráva Fondu ze dne 20. 5. 2024 nadepsaná: „O kompenzaci škod způsobených mrazy budou moci pěstitelé žádat Státní zemědělský intervenční fond. Škodní komise zahajují místní šetření.“ Součástí tiskové zprávy je návod, jak žádat o místní šetření přes Portál farmáře i informace o tom, že po odeslání bude žadatel kontaktován ze strany SZIF ohledně termínu a rozsahu provedení místního šetření. Tisková zpráva dále uvádí, že protokol, který vznikne při kontrole na místě, bude jednou z podmínek pro následnou kompenzaci. 7. Tisková zpráva informuje, že důvodu co nejobjektivnějšího monitoringu škod je nezbytné provést registraci podle druhu nejpozději do určených termínů, pro drobné ovoce (maliny, borůvky, rybíz červený, bílý, černý a angrešt) do 31. 5. 2024. 8. Žalobkyně doručila dne 30. 10. 2024 žádost o poskytnutí mimořádné podpory dle § 2 nařízení vlády. Žalobkyně přiložila ke své žádosti o mimořádnou podporu dopis, z nějž vyplývá, že průběžně sledovala informace ve sdělovacích prostředcích a na webových stránkách Fondu ohledně možností kompenzace ze strany státu, resp. Fondu. Dne 25. 5. 2024 zjistila z webových stánek Fondu informaci o tom, že může zaregistrovat škodu a požádat o provedení místního šetření. To však neučinila, neboť v té době u ní již probíhalo šetření pojišťovny Generali, u které byla pojištěna pro případ poškození úrody mrazem. Pojišťovna Generali ji ujistila, že pro účely kompenzace od státu by závěry jejího místního šetření měly být dostatečně průkazné. Podmínky pro získání kompenzace od státu byly podle žalobkyně shodné s požadavky pojišťovny. 9. Z rozhodnutí Fondu vyplývá, že Fond žádost posoudil a dospěl k závěru, že ze strany žalobkyně nebyla dodržena podmínka stanovená v § 3 odst. 3 nařízení vlády, dle něhož Mimořádná podpora bude žadateli poskytnuta na výměru obhospodařovaného dílu půdního bloku nebo jeho části s konkrétním druhem ovoce vedené na žadatele v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle odstavce 2, na které bylo poškození konkrétního druhu ovoce na základě informace Fondu o odhadu škod na ovoci způsobených v přímé souvislosti s jarními mrazy v roce 2024 vyšší než 50 %. 10. Fond dále v rozhodnutí uvedl, že dne 20. 5. 2024 informoval na svých webových stránkách, že spustil aplikaci, jejímž prostřednictvím mohli pěstitelé ovoce, kteří byli zasažení jarními mrazy v dubnu 2024 požádat o místní šetření škod na ovoci na obhospodařovaných pozemcích, a to pro účely plánované mimořádné kompenzace škod. Na základě tohoto místního šetření byl potom vyhotoven záznam, resp. informace o odhadu škod na ovoci způsobených v přímé souvislosti s jarními mrazy v roce 2024. Vzhledem k významu této informace, která pro účely plánované mimořádné kompenzace škod obsahuje relevantní údaje o rozsahu škod na ovoci způsobených jarními mrazy v roce 2024, se předložení této informace stalo přijetím nařízení vlády nezbytnou podmínkou pro poskytnutí mimořádné podpory. Záznam měl být vyhotoven v souladu s informací uvedenou na webových stránkách Fondu na základě žádosti žadatelů zaslané prostřednictvím aplikace Fondu. 11. Žalobkyně nepožádala Fond o provedení místního šetření. Žalobkyně umožnila místní šetření toliko pojišťovně Generali, u níž měla sjednané zemědělské pojištění, a následně doložila Fondu podklady od pojišťovny Generali spolu s posudkem Českého hydrometeorologického ústavu (dále jen „ČHMÚ“), resp. tabulkou minimální denní teploty vzduchu a minimální denní přízemní teploty vzduchu v období 1. 4. – 30. 4. 2024 (dále jen „tabulka teplot ČHMÚ“). Tyto podklady však nelze považovat za „informace Fondu o odhadu škod na ovoci“. Jelikož žalobkyně nepožádala o provedení místního šetření Fondem, nesplnila příslušnou podmínku. Z toho důvodu Fond zamítl její žádost o mimořádnou podporu pro rok 2024. 12. Žalobkyně se proti prvostupňovému rozhodnutí odvolala. 13. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí ztotožnil s právním názorem Fondu. Žaloba 14. Žalobkyně brojí proti nedostatečnému zjištění skutkového stavu a neprovedení navržených důkazů. 15. Žalobkyně má za to, že podmínka, dle které je třeba doložit rozsah vzniklé škody výhradně pomocí protokolů vyhotovených Fondem, případně Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (dále též „Ústřední kontrolní ústav“), je také v rozporu s právem EU. Dle předmětných unijních pramenů práva je totiž hlavním cílem odškodnění skutečných hospodářských škod a správní orgány jsou tak povinny přihlížet k faktickému stavu, a to nehledě na konkrétní povahu relevantních podkladů. 16. Žalobkyně namítá, že jí poskytnuté podklady od pojišťovny Generali jsou zcela relevantní a byly vyhotoveny nestranným třetím subjektem s dobrou reputací na trhu, a je proto třeba se jimi zabývat. 17. Ustanovení § 3 odst. 3 nařízení vlády uvádí, že mimořádná podpora se vyplácí na základě informace Fondu o odhadu škod na ovoci, přičemž nespecifikuje žádné formální náležitosti takové informace. Formulaci „na základě informace Fondu o odhadu škod“ žalobkyně vykládá tak, že Fond musí být informován, respektive obdržet informaci o odhadu škod. 18. Na podporu svých tvrzení žalobkyně poukazuje na skutečnost, že v rámci zjišťovaní škod Fond sám delegoval část povinností spojených se šetřením na Ústřední kontrolní ústav. Dle žalobkyně je tudíž nerozhodné, zda informace o škodě pocházely od Ústředního kontrolního ústavu, či od třetího subjektu s dobrou reputací na trhu. 19. Tímto postupem, kdy žalovaný plošně odmítl průkaznost podkladů od pojišťovny Generali, aniž by je k důkazu provedl, zhodnotil je a jejich vypovídající hodnotou se zabýval, zkrátil žalobkyni na jejích procesních právech. 20. Žalobkyně upozorňuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu, která v obdobných případech dovodila, že správní orgán musí za účelem prokázání skutečného skutkového stavu provést i jiné než zákonném předvídané důkazy, pokud mohou přispět k odstranění pochybností o skutečném skutkovém stavu (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 6. 2003, č. j. 2 Ads 9/2003-50, a ze dne 24. 9. 2015, č. j. 2 As 114/2015-36). Dále žalobkyně zdůrazňuje, že případné nesplnění povinnosti součinnosti účastníka řízení označit důkazy na podporu svých tvrzení nezbavuje správní orgán povinnosti zjistit podstatný skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 7. 2019, č. j. 1 Azs 181/2018-29), 21. Žalobkyně také v tomto směru poukázala na následující závěry: „Není na libovůli správního orgánu, jakým způsobem s návrhy účastníků na provedení důkazů naloží, neboť správní orgán sice není ve smyslu § 52 správního řádu povinen všechny důkazy navržené účastníky provést, pokud však některé z nich neprove