4 A 17/2025 – Městský soud v Praze

4 A 17/2025- 34 - text  8 4 A 17/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou v právní věci žalobce: S. B., narozený dne X bytem X zastoupený advokátem JUDr. Matějem Šedivým sídlem Václavské náměstí 831/21, 110 00 Praha 1 proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 3. 2025, č. j. MV-15637-4/SO-2025 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 18. 3. 2025, č. j. MV-15637-4/SO-2025 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla odvolání žalobce a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 28. 11. 2024, č. j. OAM-48752-32/DP-2023 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobce o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání – osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) podle § 46 odst. 1 ve spojení s § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), neboť na základě předložených dokladů se nepodařilo ověřit údaje uvedené v žádosti. II. Obsah žaloby 3. Žalobce v žalobě uvedl, že v nalézací fázi řízení doložil coby doklad o zajištěném ubytování dokument vydaný institucí, na kterou dopadají vyhlášené sankce, nicméně v rámci odvolacího řízení žalobce změnil ubytovací adresu a doložil nový doklad o ubytování, který považuje za novou skutečnost nastalou v době po vydání zamítavého rozhodnutí, tj. skutečnost dle § 82 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Namítl, že byl postupem žalované zkrácen na svých právech, když se žalovaná touto novou skutečností nezabývala, ačkoliv tato dle žalobce zakládala důvod pro zrušení prvostupňového rozhodnutí a vrácení věci zpět k novému projednání správnímu orgánu I. stupně. 4. Navrhl, aby soud zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil žalované k novému projednání a rozhodnutí. III. Vyjádření žalované 5. Žalovaná trvala na zákonnosti a správnosti napadeného rozhodnutí, žalobní námitky odmítla jako nedůvodné a v podrobnostech odkázala na obsah napadeného rozhodnutí a na spisový materiál. Uvedla, že napadené rozhodnutí není nezákonné, není věcně nesprávné, není vnitřně rozporné ani nepřezkoumatelné. Žádné z (procesních) práv žalobce nebylo porušeno a v napadeném rozhodnutí se vypořádala se všemi odvolacími námitkami. 6. K žalobnímu bodu týkajícímu se nově doloženého dokladu o zajištění ubytování v rámci odvolacího řízení, odkázala na str. 5 napadeného rozhodnutí a zdůraznila, že žalobce nebyl postupem žalované v žádném případě zkrácen na svých právech, neboť s ohledem na zásadu koncentrace řízení dle § 82 odst. 4 správního řádu žalovaná nemohla k doloženému dokladu přihlédnout. 7. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. IV. Obsah správního spisu 8. Ze správního spisu soud zjistil, že dne 21. 11. 2023 podal žalobce žádost o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání – OSVČ podle § 45 zákona o pobytu cizinců. K žádosti doložil mimo jiné jako doklad prokazující zajištění ubytování na území potvrzení ze dne 6. 10. 2023, z něhož vyplývalo, že má zajištěno ubytování na jisté adrese. Potvrzení bylo opatřeno ověřovací doložkou o vlastnoručním podepsání panem M. S. a byla k němu doložena plná moc ze dne 17. 3. 2023, kterou Federální státní unitární podnik pro správu majetku v zahraničí Ruské federace zmocnil pana S. M. A. (dle cestovního dokladu M. S.) k tomu, aby při správě těchto nemovitostí zastupoval tento podnik a rozhodoval o pronájmu jak movitého, tak i nemovitého majetku ve vlastnictví Ruské federace. 9. Správní orgán I. stupně výzvou ze dne 1. 8. 2024, č. j. OAM-48752-21/DP-2023, dle § 45 odst. 2 správního řádu vyzval žalobce k odstranění vad žádosti, tedy k doložení nového dokladu o zajištění ubytování, který by netrpěl následujícími vadami. Ve výzvě správní orgán I. stupně odkázal na usnesení vlády České republiky č. 869 ze dne 15. 11. 2023, dle kterého byla Ruská federace, resp. agentura spravující nemovitosti ve vlastnictví Ruské federace zařazena na vnitrostátní sankční seznam podle zákona č. 1/2023 Sb., o omezujících opatřeních proti některým závažným jednáním uplatňovaným v mezinárodních vztazích (sankční zákon), a není oprávněna s majetkem Ruské federace jakkoliv nakládat, například uzavírat nájemní smlouvy a jinak je zatěžovat, tedy i poskytovat v nich ubytování dalším osobám. Správu nemovitostí bude v budoucnu vykonávat Finanční analytický úřad. K tomu správní orgán I. stupně konstatoval, že pan S. není v současnosti oprávněn v zastoupení Federálního státního unitárního podniku uzavírat nájemní smlouvy na nemovitosti v majetku Ruské federace ani nově umožňovat jiným osobám, zde pobývat a tím nemovitost zatěžovat. Z tohoto důvodu správní orgán I. stupně žalobcem předložený doklad o zajištění ubytování neakceptoval a vyzval žalobce k doložené nového dokladu o zajištění ubytování na jiném místě, který by odpovídal uvedeným zákonným podmínkám. Žalobci byla k odstranění vad žádosti poskytnuta lhůta 10 dnů ode dne doručení výzvy. Zároveň byl žalobce poučen, že pokud daný nedostatek ve stanovené lhůtě neodstraní, správní orgán jeho žádost zamítne. Bylo mu též sděleno, jaké náležitosti má splňovat doklad o zajištění ubytování. 10. Žalobce v reakci na tuto výzvu doložil dne 13. 8. 2024 potvrzení o zajištění ubytování na stejné adrese, které bylo opatřeno ověřovací doložkou o vlastnoručním podepsání panem D. Ch. (dne 9. 8. 2024) a byla k němu doložena plná moc ze dne 22. 3. 2024, kterou Federální stání unitární podnik pro správu majetku v zahraničí Ruské federace zmocnil pana Ch. k tomu, aby při správě těchto nemovitostí zastupoval tento podnik a rozhodoval o pronájmu jak movitého, tak i nemovitého majetku ve vlastnictví Ruské federace. 11. Prvostupňovým rozhodnutím ze dne 28. 11. 2024 byla žádost žalobce zamítnuta a povolení k dlouhodobému pobytu mu dle § 46 odst. 1 ve spojení s § 56 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců nebylo uděleno, neboť na základě předložených dokladů se nepodařilo ověřit údaje uvedené v žádosti. V odůvodnění tohoto rozhodnutí správní orgán I. stupně uvedl, že předložením nového dokladu o zajištění ubytování nebyly zhojeny nedostatky dokladu o zajištění ubytování, byť byl žalobce vyzván k odstranění vad. Bylo pouze prokázáno, že pan M. S. i pan D. Ch. jsou oprávněni jednat jménem Federálního státního unitárního podniku pro správu majetku v zahraničí Ruské federace, ovšem tento podnik byl zařazen na vnitrostátní sankční seznam, tudíž není podle sankčního zákona oprávněn s majetkem Ruské federace nacházejícím se na území České republiky, jakkoliv nakládat. Tím pádem ani pan S. a pan Ch. v jeho zastoupení nejsou oprávněni jakkoliv s tímto majetkem nakládat, tj. dávat do nájmu nebo v nich poskytovat ubytování po zapsání této agentury na sankční seznam. Zjednodušeně řečeno ani jedna z těchto osob není oprávněna s nemovitostmi v ČR ve vlastnictví Ruské federace jakkoliv nakládat a zatěžovat je. Za této situace tak ani doklad o zajištění ubytování ze dne 9. 8. 2024 není dle správního orgánu I. stupně dokladem ve smyslu § 31 odst. 5 zákona o pobytu cizinců, tedy dokladem vydaným osobou oprávněnou nemovitost užívat ani za jejího vlastníka jednat; nakládat s touto nemovitostí totiž může pouze Finanční analytický úřad. Správní orgán tak nemohl v důsledku nedostatečné součinnosti žalobce posoudit, zda má žalobce na předmětné adrese skutečně zajištěno ubytování, a tedy, zda jsou naplněny podmínky pro vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání. 12. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí dne 2. 12. 2024 blanketní odvolání, které podáním ze dne 8. 12. 2024 doplnil o novou skutečnost dle § 82 odst. 4 správního řádu v podobě smlouvy o nájmu bytu ze dne 1. 12. 2024 a navrhl, aby bylo prvostupňové rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena správnímu orgánu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí. Spolu s tím doložil Smlouvu o nájmu bytu, která byla uzavřena dne 1. 12. 2024 mezi panem I. B. N. jako pronajímatelem a žalobcem jako nájemcem, kdy dle čl. 2.1. této smlouvy pronajímatel přenechal nájemci (žalobci) do užívání pokoj v určité bytové jednotce na jisté adrese, a to od 2. 12. 2024 do 2. 12. 2025. 13. Napadeným rozhodnutím ze dne 18. 3. 2025 bylo odvolání žalobce zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno. Žalovaná se v odůvodnění tohoto rozhodnutí ztotožnila se závěry správního orgánu I. stupně, že žalobce ke své žádosti doložil doklad o zajištění ubytování, na základě kterého nebylo možné ověřit, zda má na území ČR zajištěno ubytování v soula