5 Afs 32/2007 — Nejvyšší správní soud

5 Afs 32/2007- 241 - text č. j. 5 Afs 32/2007 -241 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. a JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. v právní věci žalobců: a) Lesní společnost Hradec Králové, a. s., se sídlem Havlíčkova 580, Borohrádek, b) Forest Česká Lípa, a. s., se sídlem Děčínská 204, Česká Lípa, c) Forest Svitavy, a. s., se sídlem Pražská 920/69, Svitavy, d) Jihočeské lesy České Budějovice, a. s., se sídlem Zahradní čtvrť 385, Nové Hrady, e) Lesní společnost Jihlava, a. s., se sídlem Pávovská 3172, Jihlava, f) Lesy Český Rudolec, a. s., se sídlem Český Rudolec 41, g) Lesy Tábor, a. s., se sídlem Strkov 1, Planá nad Lužnicí, h) Lesy Vyšší Brod, a. s., se sídlem Míru 302, Vyšší Brod, i) Opavská lesní a. s., se sídlem Krajánkova 11/2390, Praha 4, j) AGROFOREST, a. s., se sídlem Nová Pláň 26, Bruntál, k) Lesy Beskydy, a. s., se sídlem Žižkova 965, Frýdlant nad Ostravicí, l) Lesostavby Frýdek-Místek a. s., se sídlem Slezská 2766, Frýdek-Místek, m) České lesy, a. s., se sídlem Lesní 691, Velké Losiny, n) Desná, a. s., se sídlem Maršíkovská 563, Český Rudolec, o) Lesní společnost Plasy, a. s., se sídlem Lipová 8, Plzeň, p) Agrowald Rožmberk, s. r. o., se sídlem Přízeř 31, Rožmberk, všech zastoupených Mgr. Janem Petříkem, advokátem, advokátní kancelář Brzobohatý Brož & Honsa, v. o. s., se sídlem v Praze 1, Klimentská 1207/10, proti žalovanému Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem Brno, tř. kpt. Jaroše 7, za účasti osoby zúčastněné na řízení: CE WOOD, a. s., se sídlem Zlín, Zlínské paseky 3662, zastoupené Mgr. Radkem Pokorným, advokátem v Praze 1, Karolíny Světlé 301/8, o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, o kasační stížnosti žalobců proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2006, č. j. 62 Ca 19/2006 - 148, takto: Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2006, č. j. 62 Ca 19/2006 - 148, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Brně (dále krajský soud) napadeným usnesením ze dne 1. 9. 2006, č. j. 62 Ca 19/2006 - 148, odmítl žalobu žalobců proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 27. 1. 2006, č. j. VZ/S227/05-151/5990/05-MO, jako správního orgánu I. stupně a proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vydaného „ve správním řízení pod sp. zn. S227/2005“, který rozhodoval ve II. stupni o rozkladu proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Žalobci měli za to, že v řízení vedeném před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S227/2005 byli účastníky řízení, avšak Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jim toto postavení odepřel. Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je podána osobami k tomu zjevně neoprávněnými. Domáhají-li se stěžovatelé přezkoumání zákonnosti předcházejícího správního řízení cestou odstranění prvostupňového meritorního rozhodnutí (ze dne 27.1.2006 – poznámka NSS), musí tak učinit pouze napadením druhostupňového rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o jejich řádném opravném prostředku proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, přičemž takovým rozhodnutím je v projednávané věci, podle krajského soudu, druhostupňové meritorní rozhodnutí III. (ze dne 27. 6. 2002 – poznámka NSS), které však žalobou napadeno nebylo. Druhostupňová rozhodnutí I. a II. byla vydána (dne 13. 4. 2006 – poznámka NSS) o rozkladech zadavatele a společnosti CE WOOD, a. s., nikoliv o rozkladech stěžovatelů. Proti usnesení krajského soudu podali kasační stížnost žalobci (dále stěžovatelé) z důvodu nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., z důvodu nezákonnosti rozhodnutí spočívající v nesprávném právním posouzení právní otázky soudem podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a z důvodu, že řízení před krajským soudem bylo stiženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci podle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Kasační stížnost stěžovatelé odůvodnili tak, že krajský soud odmítl jejich žalobu podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. z jediného důvodu, kterým je skutečnost, že se stěžovatelé dle jeho názoru nemohou domáhat zrušení druhoinstančních rozhodnutí I. (ze dne 13. 4. 2006 ve vztahu k zadavateli a společnosti CE WOOD, a. s. – poznámka NSS), ale pouze druhoinstančního rozhodnutí II (ze dne 27. 6. 2006 ve vztahu ke stěžovatelům – poznámka NSS); že druhoinstanční rozhodnutí I a II jsou výsledkem jediného správního řízení, kde v prvním stupni bylo správním orgánem rozhodnuto jediným prvoinstančním rozhodnutím. Postupem v rozporu se zákonem bylo žalovaným rozděleno správní řízení ve fázi rozkladu na více částí, kdy o rozkladu jednotlivých účastníků bylo žalovaným rozhodnuto zvlášť; že postup žalovaného při nepřipuštění stěžovatelů za účastníky řízení a v důsledku toho i vydání několika druhoinstančních rozhodnutí o rozkladech podaných proti jednomu provinstančnímu rozhodnutí je v rozporu se zákonem a dosavadní rozhodovací praxí NSS. Tento nesprávný postup nemůže být opakován v řízení před soudem prvního stupně. Pokud soud prvního stupně požaduje, aby stěžovatelé napadali druhoinstanční rozhodnutí II a nikoli druhoinstanční rozhodnutí I, pak je tato kasační stížnost podávána z důvodu nezákonnosti napadeného rozhodnutí o odmítnutí návrhu, nezákonnosti napadeného rozhodnutí spočívající v nesprávném právním posouzení právní otázky soudem prvního stupně v předcházejícím řízení a z důvodu, že řízení před soudem prvního stupně bylo stiženo vadou, která měla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé; že krajský soud přenesl do řízení o správní žalobě vadu správního řízení spočívající v tom, že ÚOHS rozhodl o rozkladech proti jednomu prvoinstančnímu rozhodnutí několika druhoinstačními rozhodnutími. O všech rozkladech podaných stěžovateli, zadavatelem a společností CE WOOD a. s. proti prvoinstančnímu rozhodnutí však mělo být rozhodnuto jedním společným druhoinstančním rozhodnutím; že stěžovatelé jsou osobami oprávněnými k podání žaloby proti druhoinstančním rozhodnutím I, neboť (a) druhoinstanční rozhodnutí I jsou rozhodnutí, jimiž byli stěžovatelé zkráceni na svých právech a zároveň v důsledku těchto rozhodnutí jsou změněna či závazně určena práva a povinnosti stěžovatelů a (b) druhoinstanční rozhodnutí I jsou jedinými meritorními a konečnými rozhodnutími vydanými ve správním řízení; že správní žaloba nemohla být podána proti druhoinstančnímu rozhodnutí II, neboť toto je z důvodu kompetenční výluky vyloučeno ze soudního přezkumu, když představuje úkon správního orgánu, jimž je upraveno vedení řízení před správním orgánem. Stěžovatelé proto navrhli, aby Nejvyšší správní soud usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2006, č. j. 62 Ca 19/2006 - 148 zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Osoba zúčastněná na řízení CE WOOD, a. s. ve vyjádření ke kasační stížnosti ze dne 22. 2. 2007 navrhla její zamítnutí. Rozhodnutí krajského soudu o odmítnutí žaloby je, podle ní, po skutkové i právní stránce správné a společnost CE WOOD, a. s., se s tímto rozhodnutím, jakož i s jeho odůvodněním v plném rozsahu ztotožňuje.Napadeným rozhodnutím předsedy ÚOHS nebyla dotčena subjektivní práva stěžovatelů a z tohoto důvodu nebyli stěžovatelé aktivně legitimováni k napadení tohoto rozhodnutí. Soud tedy rozhodl zcela správně v souladu s ustanovením § 46 odst. 1 písm. c), když žalobu stěžovatelů ze dne 12. 5. 2006 odmítl. Dále poukázala na skutečnost, že krajský soud rozhodl na základě žaloby podané dne 5. 9. 2006 stejnými žalobci jako v nadepsaném řízení rozsudkem č. j. 62 Ca 35/2006 - 251 ze dne 8. 12. 2006 tak, že zrušil rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. 2R 032/06, 035/06-Hr ze dne 27. 6. 2006, jakož i prvoinstanční rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 27. 1. 2006, č. j. VZ/S227/05- 151/5990/05-MO (tedy výše uvedené rozhodnutí ÚOHS). Zrušením rozhodnutí ÚOHS tudíž došlo k zániku jednoho z rozhodnutí, jehož zrušení se stěžovatelé domáhali ve své žalobě ze dne 12. 5. 2006 a řízení o žalobě před krajským soudem v případě zrušení jeho usnesení č. j. 62 Ca 19/2006 - 148 Nejvyšším správním soudem v rámci řízení o kasační stížnosti by bylo bezpředmětné. Kasační stížnost v této právní věci je nedůvodná, neboť usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2006, č. j. 62 Ca 19/2006 - 148, je správné. I pokud by však Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že napadené usnesení Krajského soudu v Brně je nesprávné, kasační stížnost je nedůvodná z toho důvodu, že žalobou napadané rozhodnutí ÚOHS bylo zrušeno v rámci jiného soudního řízení a rozhodnutí předsedy ÚOHS tudíž rovněž pozbylo jakékoli relevance. S ohledem na výše uvedené společnost CE WOOD, a. s. navrhuje, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatelů proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2006, č. j. 62 Ca 19/2006 - 148 se zamítl. Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení krajského soudu