5 As 45/2009 — Nejvyšší správní soud

5 As 45/2009- 139 - text č. j. 5 As 45/2009 - 147 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: Z. B., zast. advokátem Mgr. Markem Nespalou se sídlem AK Vyšehradská 21, Praha 2, proti žalovanému: Krajský úřad kraje Vysočina, odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství, se sídlem Žižkova 57, Jihlava, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Honební společenstvo Vanov, se sídlem Hradecká 515, Telč, zast. advokátem Mgr. Petrem Břečkou, se sídlem AK Fritzova 2, Jihlava, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 2. 2009, č. j. 30 Ca 267/2007 - 105, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žalovanému s e náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti n e p ř i z n á v á . III. Osoba zúčastněná na řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : Kasační stížností se žalobce (dále „stěžovatel“) domáhá zrušení výše označeného rozsudku Krajského soudu v Brně (dále „krajský soud“), kterým byla zamítnuta žaloba podaná proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 8. 2007, č. j. KUJI 51247/2007 ve věci zániku smlouvy o nájmu společenstevní honitby Vanov z důvodu poklesu počtu zvěře bažanta obecného v hospodářském roce 2006 pod minimální stav, který byl stanoven v rozhodnutí Městského úřadu Telč ze dne 4. 4. 2003, č. j. 18/03/ŽP/1-BE, jímž byla uznána společenstevní honitba Vanov. Stěžovatel podává kasační stížnost z důvodů uvedených v ust. § 103 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“), tedy pro nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem a rovněž pro vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech, resp. při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost rozhodnutí. Stěžovatel uvádí že s držitelem honitby Honební společenství (dále „HS“) Vanov uzavřel dne 7. 4. 2003 písemně nájemní smlouvu o „nájmu práva myslivosti“ v uznané honitbě HS Vanov. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to na dobu do 31. 3. 2013. Dne 22. 6. 2005 obdržel od starosty HS Vanov dopis označený jako výpověď smlouvy o nájmu honitby, jímž mu bylo oznámeno, že dne 19. 6. 2005 rozhodl výbor o vypovězení smlouvy a též byly sděleny důvody výpovědi. S důvody zde uvedenými stěžovatel nesouhlasil, proto podal dne 19. 9. 2005 k Okresnímu soudu v Jihlavě žalobu o určení neplatnosti výpovědi z nájmu (řízení vedeno pod sp. zn. 21 C 230/2005, dosud nenabylo právní moci); dne 14. 11. 2005 bylo soudem vydáno předběžné opatření, kterým bylo stěžovateli přiznáno právo v pronajaté honitbě realizovat výkon práva myslivosti. Stěžovatel však ve skutečnosti nemohl toto právo řádně vykonávat, neboť ze strany HS Vanov byl vystavován šikanóznímu jednání tak, aby nemohl řádně uplatňovat svá práva vyplývající z nájemní smlouvy. Mimo oznamování o spáchání přestupku nebyly stěžovateli odsouhlaseny držitelem honitby plány chovu a lovu, takže nemohl v honitbě lovit. Dne 13. 7. 2006 rozhodl Městský úřad Telč o uložení pokuty ve výši 5 000 Kč za porušení ust. § 3 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, z důvodu, že jako uživatel honitby nezajistil chov bažanta obecného v bažantnici honitby Vanov v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem. Proti rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které bylo zamítnuto, poté podal k Ministerstvu zemědělství podnět k přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení. Ze sdělení ministerstva ze dne 14. 6. 2007 je zřejmé, že bažantnice byla stěžovatelem provozována protiprávně; stejně protiprávně však byly stanoveny orgánem státní správy i minimální a normované stavy bažantí zvěře, když její intenzivní chov nebyl držiteli honitby ani uživateli právně povolen. Přes tyto skutečnosti stěžovatel pokutu zaplatil. Následně bylo rozhodnuto, ze stejných důvodů, pro které byla uložena pokuta, že podle ust. § 33 odst. 6 písm. h) zákona o myslivosti zaniká nájemní smlouva. Stěžovatel tvrdí, že krajský soud se v napadeném rozsudku dostatečně nevypořádal s tím, že hlavním podkladem pro napadené rozhodnutí žalovaného je správní rozhodnutí, které není v souladu se zákonem, konkrétně rozhodnutí Městského úřadu Telč ze dne 4. 4. 2003 č. j. 18/03/ŽP/1-BE, kterým bylo rozhodnuto o uznání společenstevní honitby Vanov, kde mimo jiné byl stanoven pro bažantí zvěř minimální stav 224 ks s poznámkou, že se jedná o bažantnici. Je evidentní, že tento počet byl stanoven právě proto, že se mělo jednat o bažantnici, neboť pokud by se jednalo o běžnou honitbu, pak by byly stanoveny počty jiné, mnohem nižší, jak stěžovatel doložil již k žalobě, obdobnými rozhodnutími Městského úřadu Telč pro srovnatelné sousední honitby. Jak však vyplývá z vyrozumění Ministerstva zemědělství č. j. 4227/2007-16230, 12369/2007-16230 ze dne 14. 6. 2007, v honitbě Vanov žádná bažantnice v době vydání rozhodnutí o uznání honitby neexistovala; stěžovatel zde cituje z uvedeného přípisu ministerstva. Stěžovatel tvrdí, že z uvedeného přípisu vyplývá, nejen, že bažantnice ve smyslu tehdy platného zákona o myslivosti neexistovala, ale rovněž, že pouze HS Vanov, tedy nikoli stěžovatel, bylo oprávněno zřízení bažantnice iniciovat a splnit všechny zákonem stanovené podmínky pro její zřízení, resp. uznání. Stěžovatel po celou dobu nájemního vztahu byl v domnění, že bažantnice je řádně uznána, o tom, že HS Vanov nesplnilo zákonné podmínky nevěděl ani nemohl vědět, tuto skutečnost se dozvěděl až z výše uvedeného přípisu ministerstva. Nemohl tedy, jak dovozuje krajský soud, iniciovat změnu napadeného rozhodnutí. V době, kdy se tuto skutečnost dozvěděl, již ani o žádnou nápravu usilovat nemohl, neboť uplynuly všechny zákonné lhůty pro podání jakéhokoli opravného prostředku či návrhu na zrušení vadného rozhodnutí. Podle názoru stěžovatele nelze rozhodnutí správního orgánu opřít o jiné, vadné rozhodnutí, byť jeho vadnost nebyla zákonným postupem konstatována. Správní orgán měl v takovém případě vyřešit otázku zákonnosti tohoto rozhodnutí jako otázku předběžnou. Stěžovatel rovněž namítá, že krajský soud nepřihlédl náležitě ke všem okolnostem, za kterých bylo napadené rozhodnutí žalovaného vydáno; tím má na mysli to, že ze strany HS Vanov mu bylo znemožněno uplatňovat práva vyplývající z nájemní smlouvy (neodsouhlasení plánu chovu a lovu, vedení sporu o určení neplatnosti nájmu). Stěžovatel za výše popsané situace neměl jistotu, že pokud umístí do honitby bažantí zvěř v předepsaném rozsahu (což je investice v řádech statisíců), bude mu také umožněno tuto investici náležitě využít, tedy vysazenou zvěř též slovit. Stěžovatel byl připraven svou povinnost splnit, a byl by ji nepochybně splnil, jako činil po celou předchozí dobu nájemního vztahu, pokud by mu v užívání nájemního práva nebylo výše uvedenými způsoby bráněno. Krajský soud však tyto skutečnosti nevzal v potaz. Stěžovatel namítá, že byl dvakrát trestán za tutéž věc, neboť mu ze stejného důvodu byla uložena již pokuta, výpověď z nájmu byla udělena za to, že protiprávní stav, za který mu byla uložena pokuta neodstranil. S argumentací krajského soudu, že se jednalo o sankce za různá jednání, stěžovatel nesouhlasí. Pokuta byla nadto stěžovateli uložena za porušení povinnosti uložené v § 3 odst. 2 zákona myslivosti dne 13. 7. 2006; rozhodnutí o zániku nájemní smlouvy bylo vydáno dne 12. 3. 2007, stěžovatel tedy objektivně nemohl protiprávní stav odstranit do doby vydání rozhodnutí o zániku nájmu. Pokud by měl napravit údajný protiprávní stav, pak by musel v období následujícím po uložení pokuty nakoupit dospělé bažanty a vypustit je do honitby, což je prakticky nerealizovatelné, neboť dospělé bažanty nelze na trhu sehnat. (Stěžovatel na vysvětlení uvádí, že vysazování bažantů do volné přírody probíhá tak, že v květnu se nakupují kuřata, která se po dobu cca 10 týdnů krmí ve voliérách a poté se postupně vypouštějí do volné přírody). Z vedeného vyplývá, že nápravu údajně protiprávního stavu za daných okolností mohl stěžovatel začít uskutečňovat nejdříve v květnu 2007; do té doby však došlo rozhodnutím správního orgánu k zániku nájemní smlouvy. Stěžovatel považuje za významné rovněž uvést, že vadné rozhodnutí Městského úřadu Telč ze dne 4. 4. 2003, kterým bylo rozhodnuto o uznání společenstevní honitby Vanov, nebylo dosud napraveno, tudíž stále platí ustanovení o minimálním stavu bažantí zvěře 224 ks. V současné době hospodaří v honitbě HS Vanov, což je mimo jiné v rozporu s usnesením Okresního soudu v Jihlavě ze dne 14. 11. 2005 a minimální počty bažantí zvěře stanovené ve výše uvedeném rozhodnutí nejsou ani dnes dodržovány, přesto Městský úřad v Telči neučinil vůči HS Vanov žádné opatření ani neuložil sankce tak, jak ve stejné věci učinil vůči stěžovateli. Stěžovatel m