4 Ads 14/2011 — Nejvyšší správní soud

4 Ads 14/2011- 393 - text 4 Ads 14/2011 - 400 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: S. M., zast. JUDr. Jaroslavem Dobrem, advokátem, se sídlem Čelakovského sady 8, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2008, č. j. 1 Cad 26/2005 – 190, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Zástupci žalobce JUDr. Jaroslavu Dobrovi, advokátovi, se sídlem Čelakovského sady 8, Praha 2, s e p ř i z n á v á odměna za zastupování v řízení o kasační stížnosti ve výši 1600 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Rozhodnutím žalovaného ze dne 31. 3. 2005, č. j. 2005/18924/21, bylo podle § 59 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „správní řád z roku 1967“, s účinností od 1. 1. 2006 nahrazen zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů [dále jen „správní řád“]) zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí ředitele Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 7. 3. 2005, č. j. KUOK/3997/05/OSV-DS/7025/SD-36, kterým byl zamítnut návrh žalobce na povolení obnovy řízení, týkající se pravomocného rozhodnutí ředitele Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 3. 2. 2005, č. j. KUOK/1363/05/OSV-DS/7025/SD-10. Rozhodnutím ředitele Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 3. 2. 2005 bylo jako nepřípustné zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí starosty města Zábřeh ze dne 5. 1. 2005, zn. S/12/05, kterým byl zamítnut návrh žalobce na vyloučení všech pracovníků Městského úřadu Zábřeh z projednávání jeho věci. V odůvodnění rozhodnutí dospěl žalovaný k závěru, že správní rozhodnutí ředitele krajského úřadu o nepovolení obnovy řízení vychází z objektivně zjištěných skutečností v souladu s ustanovením § 32 a násl. správního řádu z roku 1967, když žalobce neuvedl konkrétní skutečnosti, které by naplnily důvod pro povolení obnovy řízení; ředitel krajského úřadu přitom nepochybil ani při právním hodnocení věci. Proti rozhodnutí žalovaného se žalobce bránil žalobou ze dne 5. 4. 2005, v níž se domáhal jeho přezkoumání a zrušení. Současně požádal o ustanovení zástupce a podal návrh na přiznání odkladného účinku žaloby a návrh na vydání předběžného opatření, jímž bude Městskému úřadu v Zábřehu (který rozhodoval o žádosti žalobce o poskytnutí sociální dávky) nařízeno poskytovat mu od 1. 12. 2003 dávku sociální péče ve výši 7300 Kč měsíčně. Městský soud v Praze usnesením ze dne 5. 9. 2005, č. j. 1 Cad 26/2005 – 34, zamítl návrh na ustanovení zástupce. Usnesením ze dne 6. 9. 2005, č. j. 1 Cad 26/2005 – 36, nepřiznal žalobě odkladný účinek a usnesením z téhož dne, č. j. 1 Cad 26/2005 – 37, zamítl návrh na vydání předběžného opatření. Proti všem třem usnesením městského soudu se žalobce bránil kasační stížností ze dne 21. 9. 2005, ve které navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadená usnesení zrušil, a dále požádal, aby mu pro řízení o kasační stížnosti ustanovil zástupce Mgr. Pavlu Frodlovou, advokátku, se sídlem Slovanská 7 (nyní Husitská 11), Šumperk. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 17. 8. 2006 č. j. 4 Ads 37/2006 – 62, kasační stížnost v části směřující proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2005, č. j. 1 Cad 26/2005 – 36, a č. j. 1 Cad 26/2005 – 37, odmítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. V odůvodnění usnesení konstatoval, že kasační stížnost proti oběma usnesením městského soudu je nepřípustná podle § 104 odst. 3 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Městský soud v Praze usnesením ze dne 21. 11. 2006, č. j. 1 Cad 26/2005 – 76, ustanovil žalobci zástupce pro řízení o kasační stížnosti proti svému usnesení ze dne 5. 9. 2005, č. j. 1 Cad 26/2005 – 34, Mgr. Dagmar Dřímalovou, advokátku, se sídlem Muchova 9/223, Praha 6. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 29. 10. 2007, č. j. 4 Ads 35/2007 – 128, kasační stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2006, č. j. 1 Cad 26/2005 – 76, zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Následně Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 29. 10. 2007, č. j. 4 Ads 36/2007 – 134, zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 9. 2005, č. j. 1 Cad 26/2005 – 34, a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, když dospěl k závěru, že stěžovatel splňoval předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a je tudíž u něho splněna podmínka pro ustanovení zástupce soudem ve smyslu ustanovení § 35 odst. 8 s. ř. s. Na základě tohoto zrušujícího rozsudku Městský soud v Praze usnesením ze dne 14. 1. 2008, č. j. 1 Cad 26/2005 – 143, ustanovil žalobci (pro řízení o žalobě) zástupkyni Mgr. Dagmar Dřímalovou, advokátku. Proti tomuto usnesení se žalobce bránil kasační stížností ze dne 23. 1. 2008, přičemž na základě námitky podjatosti ze dne 6. 3. 2008 první senát Nejvyššího správního soudu usnesením ze dne 21. 5. 2005, č. j. Nao 60/2008 – 167, rozhodl, že soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Dagmar Nygrínová, JUDr. Marie Turková a JUDr. Petr Průcha nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci. Následně Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 27. 8. 2008, č. j. 4 Ads 27/2008 – 172, kasační stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 1. 2008, č. j. 1 Cad 26/2005 – 143, zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 16. 12. 2008, č. j. 1 Cad 26/2005 – 190, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Současně přiznal ustanovené zástupkyni žalobce Mgr. Dagmar Dřímalové, advokátce, odměnu za zastupování ve výši 2400 Kč. V odůvodnění poukázal na ustanovení § 19 odst. 3 ve spojení s § 63 odst. 2 správního řádu z roku 1967 a konstatoval, že žalobce v návrhu na obnovu řízení nepředložil žádné důkazy, které by svědčily o tom, že ředitel Krajského úřadu Olomouckého kraje byl z řízení vyloučen. Také nepodložil své tvrzení, že předmětná rozhodnutí byla dosažena trestným činem, ani že se opírala o důkazy, které se ukázaly nepravdivými. Neuvedl, jaká práva účastníka řízení mu byla odepřena. Žalobce tedy neuvedl konkrétní skutečnosti, které by naplnily důvody pro povolení obnovy řízení. Jeho námitky jsou vedeny ve zcela obecné rovině, a proto se městský soud nemohl těmito námitkami konkrétně zabývat. Dospěl k závěru, že žalovaný vycházel z dostatečně zjištěného skutkového stavu, věc správně posoudil po právní stránce a dostatečně svá tvrzení odůvodnil, přičemž nebylo porušeno žádné žalobcovo procesní právo. Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2008 se žalobce (dále též „stěžovatel“) bránil nyní projednávanou kasační stížností ze dne 30. 1. 2009, ve které požadoval zrušení rozsudku. Opakoval své přesvědčení, že ustanovená zástupkyně Mgr. Dagmar Dřímalová, advokátka, stěžovatele v řízení před městským soudem nezastupovala. Současně požádal o ustanovení zástupce JUDr. Víta Vohánky, advokáta, se sídlem Na Zámecké 457/5, Praha 4. Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. 5. 2009, č. j. 1 Cad 26/2005 – 225, zamítl návrh na ustanovení zástupce. Ke kasační stížnosti stěžovatele Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 30. 6. 2009, č. j. 4 Ads 85/2009 – 261, usnesení městského soudu ze dne 6. 5. 2009 zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Městský soud v Praze následně usnesením ze dne 26. 8. 2009, č. j. 1 Cad 26/2005 – 268, ustanovil žalobci pro řízení o kasační stížnosti proti svému rozsudku ze dne 16. 12. 2008 zástupkyni Mgr. Dagmar Dřímalovou, advokátku. Na základě žádosti zástupkyně o zrušení ustanovení zástupkyní stěžovatele podle § 20 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 4. 9. 2009, jakož i opakovaných přípisů stěžovatele Městský soud v Praze usnesením ze dne 10. 9. 2009, č. j. 1 Cad 26/2005 – 281, Mgr. Dagmar Dřímalovou, advokátku, zprostil povinnosti zastupovat stěžovatele v řízení o kasační stížnosti a ustanovil mu zástupce JUDr. Jaroslava Dobra, advokáta, se sídlem Čelakovského sady 8, Praha 2. Ke kasačním stížnostem stěžovatele Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 26. 3. 2010, č. j. 4 Ads 161/2009 – 253, odmítl kasační stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 8. 2009, č. j. 1 Cad 26/2005 – 268; současně zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 9. 2009, č. j. 1 Cad 26/2005 – 281, ve výroku, jímž soud ustanovil žalobci zástupce JUDr. Jaroslava Dobr