2 Ao 5/2011 — Nejvyšší správní soud

2 Ao 5/2011- 204 - text 2 Ao 5/2011 - 226 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci navrhovatelů: a) Londa spol. s r. o., se sídlem Praha 1, Křemencova 4, b) Frekvence 1, a. s., se sídlem Praha 2, Wenzigova 4, c) Evropa 2, spol. s r. o., se sídlem Praha 2, Wenzigova 4, všech zastoupených JUDr. Tomášem Jindrou, advokátem v Praze 1, U Prašné Brány 3, proti žalovanému Českému telekomunikačnímu úřadu, se sídlem Praha 9, Sokolovská 219, o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy, t a k t o : I. Návrh na zrušení čl. 13 odst. 4 písm. c) opatření obecné povahy, vydaného Českým telekomunikačním úřadem dne 7. 6. 2011, pod č. j. ČTÚ-28 175/2011-605, s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. III. Soudnímu znalci Ing. Jiřímu Mátlovi, bytem Brno, Luh 4, s e p ř i z n á v á znalečné ve výši 9300 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Soudnímu znalci Ing. Pavlu Žížalovi, bytem Praha 3, Roháčova 8, s e p ř i z n á v á znalečné ve výši 3255 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Návrhem podaným u Nejvyššího správního soudu dne 23. 8. 2011 se navrhovatelé domáhají zrušení části opatření obecné povahy vydaného Českým telekomunikačním úřadem dne 7. 6. 2011, pod č. j. ČTÚ - 28 175/2011-605; konkrétně se domáhají zrušení jeho čl. 13 odst. 4 písm. c), kterým byla, jako podmínka pro využití kmitočtového pásma vyhrazeného pro rozhlasovou službu, určena maximální hodnota výkonu celkového multiplexního signálu (MPX power) v hodnotě 0 dBr. Předmětným opatřením obecné povahy odpůrce, na základě ustanovení § 16 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění platném ke dni vydání opatření (dále jen "ZEK"), a ustanovení § 107 odst. 8 písm. b) a § 108 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, upravil část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/2206.2011-9 (vyhlášeného již dříve v Telekomunikačním věstníku v částce 14/2005) pro kmitočtové pásmo 87,5 - 146 MHz. Pokud jde o obsah tohoto opatření, odpůrce jím stanovil technické parametry a podmínky využití rádiového spektra ve shora uvedeném kmitočtovém pásmu; toto pásmo rozdělil na část určenou pro využití rozhlasovým vysíláním (do 108 MHz) a část vyhrazenou leteckým aplikacím (od 108 MHz). Stanovil současně další, podrobně strukturované, využití rádiového spektra v takto stanoveném rámci. V části vyhrazené pro rozhlasovou službu (oddíl 6) opatření deklaruje požadavek slučitelnosti jeho využívání se sousedním kmitočtovým pásmem, užívaným pro potřeby letecké navigační služby (čl. 13 odst. 2) Dle čl. 13 odst. 3 je provozování vysílacího rádiového zařízení možné pouze tehdy, je-li zajištěna jeho koordinace jak v rámci rozhlasové služby, tak i s leteckou radionavigační službou v sousedním pásmu. V čl. 13 odst. 4 pak opatření stanoví technické parametry pro plánování a koordinaci vysílacích rádiových zařízení rozhlasu; dle písm. c) výkon celkového multiplexního signálu nesmí překračovat úroveň 0 dBr. V poznámce pod čarou se odkazuje jak na definici MPX power, tak i na Doporučení mezinárodní organizace ITU-R BS.412-9, kterým byly stanoveny plánovací standardy pro zemské vysílání v pásmu FM. Dle čl. 25 a 26 bylo předchozí opatření obecné povahy (ze dne 19. 2. 2007), upravující danou problematiku, zrušeno a účinnost nového opatření byla stanovena ke dni 1. 11. 2011. V odůvodnění tohoto opatření se, v části vztahující se k článku, jehož částečného zrušení se navrhovatelé domáhají, akcentuje nutnost koordinace při využití kmitočtového pásma. Uvádí se zde, že v případě plánování vysílačů FM je jedním ze základních kritérií (…) dodržení ochranných poměrů pro výpočet rušení analogového rozhlasového signálu, které jsou uvedeny v čl. 13 odst. 4 písm. d). Tabulka obsahuje výtah základních údajů převzatých z doporučení ITU-R BS.412-9 (…) Rozvoj pokročilejších metod zpracování signálů (…) vede ke zvyšování energie (respektive úrovně) celkového multiplexního signálu. Důsledkem je zlepšení dosažitelnosti (respektive efektivního dosahu pokrytí) na úkor zhoršení ochranných parametrů, jak vůči ostatním stanicím FM v ČR a zahraničí, tak i vůči prostředkům letecké radionavigační služby (VOR, ILS), které využívají přilehlé pásmo 108 - 117,975 MHz, přednostně přidělené letecké radionavigační službě. Radionavigační služba požívá z hlediska Radiokomunikačního řádu zvláštních nároků na ochranu před škodlivým rušením, a to mimo jiné z důvodů klasifikace služby kategorií ´zajištění bezpečnosti života´. V tomto případě jde i o náročné fáze letů, jakým je přistávací manévr. Samotné stanovení parametrů dle čl. 13 je odůvodněno též reakcí na stížnosti regulátorů z Rakouska a Spolkové republiky Německo na překračování shora uvedených limitů, což bylo verifikováno vlastními měřeními provedenými odpůrcem. Pokud jde o vypořádání připomínek k návrhu předmětného opatření, ty byly vypořádány na tzv. diskuzním místě, jak to předpokládá § 130 ZEK. Svůj návrh na zrušení části opatření obecné povahy navrhovatelé odůvodňují především neurčitostí argumentace odpůrce, pokud jde o zdůvodnění přijatého řešení. Dle jejich názoru především není zřejmé, z čeho odpůrce dovozuje, že Doporučení ITU-R BS.412-9 má právní účinky pro členské země této organizace. Poukazují na fakt, že nejde o mezinárodní dohodu, kterou by byla ČR vázána; jde jen o nezávazné doporučení, které v řadě zemí nebylo vůbec implementováno. Hovoří-li se v odůvodnění o stížnostech zahraničních regulátorů, není zřejmé, kdo a jak se od provozních a plánovacích parametrů měl konkrétně odchýlit. Není také zřejmé, jak konkrétně by nedodržení předmětného parametru (hodnota MPX power) vedlo ke zhoršení ochranných poměrů vysílání. Zejména pak, pokud by za stávajícího stavu skutečně v praxi došlo k ohrožení bezpečnosti letecké dopravy (jak to zmiňuje opatření), jistě by o takové skutečnosti existovalo sdělení provozovatele radionavigační služby. Dle navrhovatelů dále ZEK neumožňuje v rámci oprávnění k využívání radiových kmitočtů uložit jiné podmínky, než ty, které jsou uvedeny v jeho ustanovení § 18 odst. 2. Předmětné opatření obecné povahy však není odůvodněno žádným z důvodů uvedených pod písm. a) až d) tohoto ustanovení. Navrhovatelé konečně též namítají porušení principu proporcionality (v mezích přezkumného algoritmu, vyplývajícího z judikatury Nejvyššího správního soudu). Uvádějí, že omezení stanovené v čl. 13 odst. 4 písm. c) opatření není v některých okolních zemích (Polsko, Slovensko) vůbec stanoveno; v Rakousku má pak tato stanovená hodnota vysokou toleranci ± 3 dBr. Mají dále za to, že vliv sporného parametru na cíl sledovaný opatřením (vyloučení ovlivnění jiných užívaných rádiových kmitočtů) nebyl prokázán. I kdyby snad tento vliv existoval, mohl by být eliminován za pomocí nových technologií, zejména audio processingu. Měla-li by být při respektování nově zavedeného omezení hodnoty MPX power zachována stávající kvalita příjmu, vyžádalo by si to od provozovatelů rozhlasového vysílání nákladné investice, aby bylo eliminováno s tím spojené snížení kvality příjmu (zejména v okrajových oblastech vysílání) a zvýšení citlivosti příjmu na atmosférické vlivy. Taková situace by vyvolala tlak na přidělování dalších kmitočtů a jejich koordinaci, což by vedlo ke zvýšení vzájemné interference těchto vysílačů, a tím ke snížení kvality vysílání. Provozovatelé by pak byli nepochybně postiženi též nižšími příjmy z reklamy. Odpůrce ve svém obsáhlém vyjádření k věci nejprve konstatoval obecná východiska dané problematiky a vyjádřil se též k právnímu rámci oblasti správy rádiového spektra. Uvedl, že je orgánem, do jehož kompetence spadá i správa rádiového spektra (§ 15 zákona), což zahrnuje (mimo jiné) sestavování návrhu plánu kmitočtových pásem ve formě národní kmitočtové tabulky (upraveno vyhláškou) a sestavování plánů využití rádiového spektra (upraveno formou opatření obecné povahy). Využití rádiového spektra musí být v souladu se zákonem, národní kmitočtovou tabulkou a plánem využití rádiového spektra; na mezinárodní úrovni je upraveno Radiokomunikační řádem Mezinárodní telekomunikační unie (ITU). Tento řád je součástí naší legislativy; ČR je členem ITU a Řád byl (ve formě národní kmitočtové tabulky) implementován do našeho práva vyhláškou číslo 105/2010 Sb. K první skupině námitek odpůrce uvedl, že předmětnou problematiku upravuje na mezinárodní úrovni taktéž tzv. Plán Ženeva, který je mezinárodní dohodou, upravující postup plánování rozhlasových vysílačů v pásmu FM. Tento plán odkazuje na konkrétní doporučení ITU; mimo jiné i na Doporučení ITU-R BS.412-9 (v jeho původní podobě). Pokud