6 As 61/2012 — Nejvyšší správní soud

6 As 61/2012- 29 - text  6 As 61/2012 - 33 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Kateřiny Šimáčkové v právní věci žalobkyně: J. Z., zastoupené JUDr. Janou Borskou, advokátkou, se sídlem Roháčova 2614, Tábor, o podání ze dne 23. 3. 2012, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 9. 2012, č. j. 10 A 85/2012 - 7, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení [1] Žalobkyně podala u Krajského soudu v Českých Budějovicích „(n)ávrh na obnovu řízení u Krajského soudu v Českých Budějovicích“ s tím, že jako žalovaného označila „(p)ozemkový úřad“ a „Ministerstvo zemědělství“. Kromě obnovy řízení se domáhala také „navrácení majetku patřícího panu F. K. …“, a dále toho, aby „v tomto případě byla řešena i nová důkazní svědectví a zaznělo, že vůči F. K. byl účelově zneužit Benešův dekret, a paní J. Z. náleží 2/6 celku majetku …“. K žalobě mimo jiné přiložila rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 4. 2011, č. j. 10 A 15/2011 - 42, kterým bylo ve věci žalobkyně vyhověno žalobě na ochranu proti nečinnosti Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu Písek. Doložila také rozhodnutí posledně uvedeného správního orgánu ze dne 12. 5. 2011, č. j. 91057/2011 MZE 130718, o nepovolení obnovy řízení, a rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Ústředního pozemkového úřadu, ze dne 13. 6. 2011, čj. 101154/2011-MZE-13302, o zamítnutí odvolání žalobkyně proti označenému rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu Písek. [2] Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl usnesením ze dne 1. 9. 2011, č. j. 10 A 70/2011 - 12, o postoupení věci Městskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že se žalobkyně domáhala přezkoumání postupu Ministerstva zemědělství [Ústředního pozemkového úřadu - pozn. Nejvyššího správního soudu], se sídlem Těšnov 17, Praha, proto je k řízení příslušný Městský soud v Praze jako krajský soud, v jehož obvodu se nachází sídlo tohoto orgánu. Po právní moci tohoto usnesení byla věc příslušnému soudu postoupena. [3] Městský soud v Praze usnesením ze dne 5. 10. 2011, č. j. 10 A 300/2011 - 18, vyzval žalobkyni k odstranění nedostatků žaloby, zejména k označení napadeného rozhodnutí a k uvedení žalobního petitu. Podáním ze dne 17. 10. 2011 žalobkyně upřesnila, že se žalobou domáhá zrušení trestního nálezu Okresního národního výboru v Milevsku ze dne 9. 12. 1948, č. j. VK 228/46 a žádá o výrok, že „v tomto případě byla zneužita státní moc a porušen právní řád za účelem politické diskriminace a zabavení majetku, který byl ukraden Ministerstvem zemědělství v roce 1951“, a dále požadovala, aby jí byl „navrácen majetek 2/6 celku“. Městský soud přípisem ze dne 20. 10. 2011, č. j. 10 A 300/2011 - 23, žalobkyni vyzval k doložení napadeného rozhodnutí. V podání ze dne 30. 10. 2011 žalobkyně označila za rozhodnutí, které má být v tomto řízení přezkoumáno, jednak opět trestní nález Okresního národního výboru v Milevsku a jednak „Krajský národní výbor v Českých Budějovicích Zn. j. 6293/1949“. Dále mimo jiné uvedla, že se v tomto jednání pokouší o zrušení trestního nálezu, a že se cítí „i v současné době tímto nálezem omezena na svých právech na dobré jméno a část majetku /2/6 celku/“. Městskému soudu přitom zaslala kopii uvedeného trestního nálezu a dále výměr Krajského národního výboru v Českých Budějovicích ze dne 15. 9. 1949, zn. j. 6293/1949-V. [4] Městský soud v Praze přípisem ze dne 2. 11. 2011, č. j. 10 A 300/2011 - 26, vyjádřil svůj nesouhlas s postoupením věci a předložil ji Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti podle ustanovení § 7 odst. 6 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Vycházel přitom ze zjištění, že se žalobkyně domáhá přezkoumání rozhodnutí Okresního národního výboru v Milevsku ze dne 9. 12. 1948, č. j. VK 228/46, a rozhodnutí Krajského národního výboru v Českých Budějovicích ze dne 15. 9. 1949, č. j. 6293/1949-V. Jelikož tedy podle názoru městského soudu v dané věci rozhodoval v posledním stupni Krajský národní výbor v Českých Budějovicích, jehož působnost dle § 20 odst. 2 zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, v tehdy účinném znění, přešla na Okresní úřad v Českých Budějovicích a následně dle čl. CXIX odst. 2 zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, v tehdy účinném znění, na Magistrát města České Budějovice, je v tomto řízení podle ustanovení § 69 s. ř. s. žalovaným správním orgánem Magistrát města České Budějovice. K projednání a rozhodnutí věci je proto podle městského soudu místně příslušný Krajský soud v Českých Budějovicích. [5] Následně žalobkyně podáním ze dne 3. 11. 2011 doplnila žalobu „o další důkazní materiál“, přičemž v záhlaví označila jako žalovaný orgán Ministerstvo zemědělství. V podání ze dne 24. 11. 2011 pak mimo jiné uvedla, že žádala jednak „o obnovení řízení, neboť … nová svědectví nebyla nikdy projednána“ a jednak „o zrušení Trestního nálezu, neboť to byl zcela účelový a diskriminační akt vůči slušnému člověku“, a proto požaduje, aby „na něj bylo hleděno jako na člověka, který se neprovinil vůči československému státu.“ Závěrem pak vyslovila, že žádá „o zrušení Trestního nálezu ONV v Milevsku Čj. Vk228/46 a vrácení zemědělského majetku který náležel panu F. K. …“ s tím, že „(m)inisterstvo zemědělství nemůže majetek nevydat, neboť nelze vycházet z účelových nálezů vydaných po roce 1948!!!!“. Konečně v podání ze dne 30. 11. 2011 žalobkyně uvedla, že zasílá další materiál „pro zrušení Trestního nálezu.“ [6] Nejvyšší správní soud rozhodl usnesením ze dne 23. 12. 2011, č. j. Nad 32/2011 - 42, tak, že místně příslušným pro vedení řízení je Krajský soud v Českých Budějovicích. V odůvodnění tohoto usnesení Nejvyšší správní soud uvedl, že v žalobě ze dne 24. 8. 2011 nebyly uvedeny všechny zákonné náležitosti předepsané s. ř. s., tudíž Krajský soud v Českých Budějovicích měl žalobkyni vyzvat k odstranění vad tohoto podání. Teprve poté, co bude postaveno najisto, jaký typ řízení požaduje žalobkyně vést a vůči komu, by bylo na místě řešit místní příslušnost. [7] Podáním ze dne 23. 3. 2012 se žalobkyně výslovně domáhala „žaloby na nečinnost Ministerstva zemědělství – Pozemkový úřad v Písku“, který odůvodnila tak, že podala návrh na obnovu řízení ve věci navrácení majetku po F. K. s odůvodněním, že nebyla řešena jí navrhovaná svědectví a že podala návrh na obnovu řízení u Krajského soudu v Českých Budějovicích proti Ministerstvu zemědělství – Pozemkový úřad v Písku. V obnově řízení se žalobkyně domáhala navrácení majetku po svém dědečkovi panu F. K., vůči němuž byl dle žalobkyně „zneužit tzv. Benešův dekret“ a dle žalobkyně je na něj nutné hledět jako na nevinného. K tomuto podání přiložila Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 10 A 15/2011 - 42 a rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 12. 5. 2011, č. j. 91057/2011-MZE-130718 a č. j. 101154/2011-MZE-13302. Žalobkyně dále uvedla, že „napadá všechna rozhodnutí, neboť v žádném rozhodnutí neproběhla žalobkyní navrhovaná důkazní svědectví“. Žalobkyně požadovala výrok soudu následujícího znění: „Ministerstvo zemědělství je povinno vrátit majetek patřící F. K. žalobkyni.“ [8] Usnesením ze dne 10. 9. 2012, č. j. 10 A 70/2011 - 128, Krajský soud v Českých Budějovicích vyloučil žalobu na ochranu proti nečinnosti Ministerstva zemědělství – Ústředního pozemkového úřadu Těšnov k samostatnému projednání. Usnesením z téhož dne č. j. 10 A 70/2011 - 129, Krajský soud v Českých Budějovicích dále vyzval žalobkyni, aby odstranila vady podání ze dne 23. 3. 2012 a uvedla je do souladu s platnou právní úpravou. V odůvodnění krajský soud žalobkyni ozřejmil, že žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu obsahuje podle ustanovení § 80 s. ř. s. kromě obecných náležitostí označení věci, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů a návrh výroku rozsudku. Krajský soud dále žalobkyni vysvětlil, že může správnímu orgánu pouze uložit povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení, čemuž musí odpovídat i petit žaloby. [9] Žalobkyně na výzvu soudu reagovala podáním ze dne 17. 9. 2012, v němž uvedla, že se domáhá zrušení trestního nálezu ONV v Milevsku ze dne 9. 12. 1948, č. j. VK 228/46 a zrušení Výměru Krajského národního výboru v Českých Budějovicích zn.j. 6293/194. Tyto dokumenty byly dle žalobkyně poplatné době po nástupu komunistického režimu a vylíčení skutečností je obsaženo v knize Vyhnanci – Akce Kulak. Žalobkyně navrhovala výrok soudu, podle něhož „se určuje, že v případě pana F. K., S. 8, byla v minulosti uvedenými listinami zneužita státní moc a p