1 Afs 204/2014 — Nejvyšší správní soud

1 Afs 204/2014- 32 - text 1 Afs 204/2014 - 36 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: MATURE TEPLICE s. r. o., se sídlem Tyršova 1007/16, Teplice, zastoupeného JUDr. Michalem Vihanem, advokátem se sídlem Školní 2, Teplice, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 25. 9. 2012, č. j. 9019/12-1300-501078, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 9. 2014, č. j. 15 Af 396/2012 – 36, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci [1] Finanční úřad v Teplicích (dále též pouze „finanční úřad“) rozhodnutím ze dne 23. 2. 2012, č. j. 41923/12/210913507350, vyměřil žalobci na dani z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) za zdaňovací období prosinec 2010 nadměrný odpočet v celkové výši 287.504 Kč oproti žalobcem uplatňovanému nadměrnému odpočtu ve výši 1.055.044 Kč. Podle správce daně žalobce neprokázal, že v posuzovaném období přijal v souladu s předloženými daňovými doklady zdanitelná plnění od společností TREON, s. r. o., a EKO TECH, spol. s r. o. Konkrétně neuznal správce daně nárok na odpočet daně uplatněný na základě faktur vystavených uvedenými společnostmi za stavební práce na následujících zakázkách: zateplení bytových domů v Teplicích, ul. Jaselská č. p. 316–319, ul. Americká č. p. 2205–2207, zateplení bytového domu v Bílině, ul. Jenišovská č. p. 221, čištění oken v Dubí, ul. k. Světlé č. p. 556–561, a střechy v Teplicích, ul. Buzulucká č. p. 325–327 a ul. Sokolovská cesta č. p. 339–340. Odvolání proti uvedenému rozhodnutí zamítlo Finanční ředitelství v Ústí nad Labem (dále jen „finanční ředitelství“) v záhlaví specifikovaným rozhodnutím. [2] Proti rozhodnutí finančního ředitelství podal žalobce žalobu, kterou zamítl krajský soud v záhlaví uvedeným rozsudkem. Proti rozsudku krajského soudu nyní žalobce (dále též „stěžovatel“) brojí kasační stížností. Nutno dodat, že Finanční ředitelství v Ústí nad Labem bylo ke dni 31. 12. 2012 zrušeno zákonem č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky. Jeho působnost přešla na Odvolací finanční ředitelství, které tak v nynějším řízení vystupuje jako žalovaný. II. Shrnutí odůvodnění napadeného rozsudku krajského soudu [3] Krajský soud se ztotožnil se závěrem finančních orgánů, podle nějž žalobce neprokázal, že se předmětná zdanitelná plnění z faktur vystavených společnostmi TREON, s. r. o., a EKO TECH, spol. s r. o., za subdodavatelské provedení stavebních prací uskutečnila tak, jak bylo žalobcem deklarováno. Žalobce sice na základě výzev správce daně předložil zpochybněné faktury, smlouvy o dílo uzavřené s těmito společnostmi, protokoly o předání a převzetí dotyčných staveb, stavební deníky k některým stavebním zakázkám a dále výpisy ze svých bankovních účtů údajně zachycující úhrady přijatých faktur od daných společností. Přesto se dle názoru soudu nepodařilo odstranit pochybnosti vzniklé na straně správce daně. [4] Silné pochybnosti o tom, že plnění proběhlo ve skutečnosti opravdu tak, jak deklaroval žalobce, vyvolává předně skutečnost, že z protokolů o předání a převzetí jednotlivých staveb vyplývá, že k převzetí stavebních prací od žalobce Podkrušnohorským bytovým družstvem, jakožto objednatelem, došlo dříve, než byly práce převzaty žalobcem od údajných subdodavatelských společností TREON, s. r. o., a EKO TECH, spol. s r. o. Soud považuje za nemožné, aby předměty stavebních zakázek žalobce předal objednateli bez vad a nedodělků dříve, než je sám převzal s vadami a nedodělky. Žalobce sice poukazoval na to, že jím zvolená praxe je běžnou praxí, avšak nijak neobjasnil, jak mohl po faktické stránce předávat jednotlivé zakázky konečnému objednateli, třebaže je v daném okamžiku vůbec neměl v držbě. [5] V případě faktur č. 2010111 a č. 2010112, vystavených společností TREON, s. r. o., a faktury č. 101001, vystavené společností EKO TECH, spol. s r. o., soud konstatoval, že ze smluv o dílo, které se k nim vážou, jednoznačně nevyplývá, zda práce fakturované žalobcem těmito subdodavatelskými společnostmi byly fakturovány včetně materiálu nebo pouze za práce samotné. Ve vztahu k fakturám č. 101001, č. 1010003 a č. 1010004, vystavených společností EKO TECH, spol. s r. o., sice žalobce předložil i stavební deníky, ovšem v těchto denících absentovaly údaje o názvech subdodavatelů žalobce, dále údaje o jménech a příjmeních konkrétních osob pracujících na staveništích a také v nich absentovaly údaje o záznamech o provádění jednotlivých prací a ukončení činností subdodavatelskými společnostmi TREON, s. r. o., a EKO TECH, spol. s r. o. Za tohoto stavu tak nebylo možné na základě předložených stavebních deníků osvědčit, kdo ve skutečnosti předmětné stavební práce prováděl. Podle krajského soudu je pro daný případ zcela podružné, zda stavební deníky obsahovaly či neobsahovaly náležitosti stanovené stavebními předpisy, neboť podstatné je to, zda údaje obsažené ve stavebních denících měly určitou vypovídací hodnotu ve vztahu k tomu, kdo konkrétně předmětné stavební práce prováděl a pro koho, bez ohledu na to, zda se jedná o obligatorní údaj stavebního deníku či nikoliv. Žalobci nic nebránilo v tom, aby stavební deníky vedl detailně a nad rámec zákonodárcem obligatorně vyžadovaných údajů, s vědomím toho, že takto detailně vedené stavební deníky mu případně pomohou při unesení důkazního břemene ve vztahu k uplatněnému nároku na odpočet DPH. [6] K odstranění pochybností o faktickém uskutečnění posuzovaného plnění dle soudu nepřispěly ani správcem daně obstarané svědecké výslechy jednatelů společností TREON, s. r. o., a EKO TECH, spol. s r. o. Tyto svědecké výpovědi sice potvrdily, že stavební práce měly subdodavatelsky provádět dané společnosti, avšak opět prostřednictvím dalších subdodavatelů. Jednotliví svědci sice obecně potvrzovali vystavení předmětných faktur vůči žalobci, ovšem jejich výpovědi byly vnitřně rozporné. Jakub Říha totiž z pozice jednatele společnosti TREON, s. r. o. (kterou zastával v době od 1. 11. 2010 do 9. 3. 2011), svědecky vypověděl, že faktury za sporné stavební zakázky vystavil, smlouvy o díla a protokoly o předání podepsal, dále že se zástupci žalobce jednal v létě 2010. V rozporu s tím však zároveň vypověděl, že před datem zápisu svého jednatelství do obchodního rejstříku pro dotyčnou společnost žádné úkony nevykonával. Dále svědek vypověděl, že po dobu předmětných stavebních zakázek, které byly pro společnost TREON, s. r. o., realizovány rovněž subdodavatelsky v létě 2010, byl na stavbách buď přítomen on nebo Josef Truhlář (stávající jednatel společnosti TREON, s. r. o.), současně však vypověděl, že on osobně do kontaktu s pracovníky subdodavatele nepřišel a neuděloval jim žádné pokyny. Dotyčný svědek nevěděl nebo si nepamatoval žádné konkrétní odpovědi ke stavebním zakázkám, jako např. kolik pater měly domy, které se zateplovaly, kdo byl stavbyvedoucím, kdo byl zadavatelem projektové dokumentace, kdo zajišťoval bezpečnost práce apod. Josef Truhlář (který zastával pozici jednatele společnosti TREON, s. r. o., v době od 9. 3. 2011), pak vypověděl, že vyplácel své subdodavatele hotově nejspíš každý týden, ačkoliv v době realizování stavebních prací nebyl oprávněn jednat za subdodavatele a ačkoliv peníze společnost TREON, s. r. o., od žalobce dostala zaplaceny až dva měsíce po vystavení faktur, tj. v prosinci 2010 a lednu 2011. K vyplácení subdodavatelů by tak muselo dojít z jiných peněžních prostředků než z prostředků společnosti TREON, s. r. o., neboť ta si založila účet až dne 15. 11. 2010 a k úhradě sporných faktur došlo až 29. 12. 2010 a 5. 1. 2011. Dále svědek vypověděl, že společnost TREON, s. r. o., si na konci roku 2010 zakoupila nový osobní automobil, třebaže správce daně z výpisu centrální evidence vozidel zjistil, že uvedená společnost v roce 2010 žádné vozidlo neprovozovala. Svědek rovněž poskytoval nekonkrétní odpovědi k jednotlivým stavebním zakázkám. A. S. z pozice švagra Jarmily Smrčkové, jednatelky společnosti EKO TECH, spol. s r. o., vypověděl, že uvedená společnost subdodavatelské faktury zaúčtovala a zahrnula do daňového přiznání k DPH za zdaňovací období 4. čtvrtletí roku 2010. Toto tvrzení však není pravdivé, neboť správce daně zjistil, že dotyčná společnost vystavené faktury nezahrnula do příslušného zdaňovacího období a DPH na výstupu z nich nebyla odvedena. Dále svědek vypověděl, že společnost EKO TECH, spol. s r. o., měla 5 zaměstnanců, kteří prováděli přípravné práce na stavebních zakázkách, třebaže správce daně zjistil, že dotyčná společnost měla v roce 2010 toliko 2 zaměstnance. [7] Vypovída