7 As 119/2013 — Nejvyšší správní soud

7 As 119/2013- 106 - text 7 As 119/2013 - 115 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobců: a) B + B cb s. r. o., se sídlem Široká 432/11, České Budějovice, b) PatentCentrum Sedlák a Partners s. r. o., se sídlem Husova tř. 1847/5, České Budějovice, oba zastoupeni JUDr. Yvetou Konfrštovou, advokátkou se sídlem U Trojice 780/5, České Budějovice, proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, se sídlem Antonína Čermáka 2a, Praha 6, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Brouk a Babka s. r. o., se sídlem Na Hutích 661/9, Praha 6, zastoupena Mgr. Ondřejem Čerychem, advokátem se sídlem Národní 32, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2013, č. j. 9 Ca 396/2009 – 266, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Včas podanou kasační stížností se žalobci B + B cb s. r. o. a PatentCentrum Sedlák a Partners s. r. o. domáhají u Nejvyššího správního soudu přezkoumání rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2013, č. j. 9 Ca 396/2009 – 266, kterým byly zamítnuty jejich žaloby proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 6. 10. 2009, sp. zn. O-65469, č. j. O65469/42510/2008/ÚPV, č. j. O-65469/43693/2008/ÚPV. Tímto rozhodnutím byl zamítnut rozklad žalobců a potvrzeno rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 6. 2008, sp. zn. O65469, č.j. 26578/2007, 63144/2007, 63422/2007, o zamítnutí návrhu žalobců na prohlášení ochranné známky č. 174983 ve znění „Brouk a Babka“ za neplatnou. Městský soud v Praze (dále také „městský soud“) v napadeném rozsudku dospěl k závěru, že žalovaný postupoval správně, když návrhy posuzoval podle platné úpravy v zákoně č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 441/2003 Sb.“). Na danou věc dopadá jeho přechodné ustanovení § 52 odst. 1 nikoliv § 52 odst. 4. Zápis ochranné známky se posuzuje podle zákona platného v době zápisu ochranné známky a podle současně platného zákona. Není důvodná námitka, že k zápisu předmětné ochranné známky vůbec nedošlo. V rejstříku ochranných známek je jednoznačně zapsána a tento zápis je právě proto předmětem sporu. Zápisná způsobilost ochranné známky pro účely prohlášení neplatnosti ochranné známky se zkoumá ve vztahu k označení, které tvoří ochrannou známku, nikoliv k postupům provázejícím podání přihlášky. Ochrany požívají ochranné známky zapsané v rejstříku ochranných známek, a to i ty, které by byly zapsány i v důsledku porušení procesních postupů. Je třeba vycházet z priority správnosti zápisu, chránit právní jistotu vlastníků ochranných známek i třetích osob a udržovat dlouhodobě trvající pokojný stav. Nemožnost zpochybnit zapsané ochranné známky z hlediska procesních postupů je dána zákonem stanovenými postupy, které zaručují práva třetích osob namítat nesprávnost přihlášky a její průzkum (opravné prostředky, námitkové řízení). K těmto způsobům obrany a hájení práv jiných osob se již v době, kdy byla známka zapsána, nelze vracet. Tento význam sleduje i ust. § 32 odst. 1 zákona č. 441/2003 Sb., a to odkazem na ust. § 4, § 6 a § 7 tohoto zákona. Tato ustanovení obsahují jen důvody zápisné nezpůsobilosti vztahující se toliko k označení. Proto jsou nedůvodné námitky nezákonnosti postupů žalovaného při nakládání s přihláškou ochranné známky. Zápisná způsobilost označení je neoddělitelně spojena s výrobky a službami, pro které je označení chráněno. To však nemůže vést ke zrušení napadeného rozhodnutí. Pokud se námitky o absenci seznamu či nedostatečné konkretizaci výrobků a služeb pojí s přihláškou ochranné známky v době před jejím zápisem roku 1994, zpochybňují toliko datum práva přednosti, nikoliv zákonnost zápisu ochranné známky. Proceduru zahájení řízení a odstraňování vad přihlášky až do zápisu ochranné známky nelze považovat za úkony hmotněprávního charakteru či dokonce znaky zápisné způsobilosti ve smyslu ust. § 4 a 6 zákona č. 441/2003 Sb. Tento proces má nicméně důsledky hmotněprávní v tom, že datum přijetí přihlášky ochranné známky je datem, kdy vzniká hmotné právo – právo přednosti ochrany. V daném případě byl tento časový okamžik v důsledku ne zcela transparentního postupu žalovaného pochybný. V současné době však není přezkoumatelné, kdo, kdy a jaké údaje na přihlášce doplňoval, neboť řízení o přihlášce již nelze otevřít. Pro posouzení okamžiku vzniku práva přednosti je klíčové vymezení ochranné známky. Ochranná známka „Brouk a Babka“ byla ve Věstníku žalovaného 4-1994 zveřejněna i pro třídu 18 mezinárodního třídění. I když lze polemizovat, zda právo přednosti lze dovozovat již k podání přihlášky (r. 1991) nebo až po jejím upřesnění (r. 1994), lze z data práva přednosti dovozovat toliko zákon platný v době podání přihlášky. Je nerelevantní dovozovat porušení zákona žalovaným v procesu přijetí ochranné známky, neboť podstatným kritériem platnosti ochranné známky je zápisná způsobilost. Ta se vztahuje k označení, které tvoří ochrannou známku, přičemž k tomu označení lze jako doprovodný znak zápisné způsobilosti připojit i skutečnost, že v době zápisu ochranné známky (17. 2. 1994) došlo seznatelným způsobem k upřesnění seznamu výrobků a služeb. Městský soud dále shledal, že nejsou dány žádné skutečnosti, které by bránily další existenci ochranné známky. U žalobce J. S. nebyla zjištěna existence konkurenční ochranné známky. Tento žalobce podal také návrh toliko z důvodů ust. § 4 písm. a), m) a g) zákona č. 441/2003 Sb., přičemž nesoulad zápisu se zákonem v těchto důvodech dovozoval nerelevantně z nesprávného procesního postupu při zkoumání přihlášky ochranné známky. Toliko částečně relevantně uvedl jako důvod zlou víru přihlašovatele mající za důsledek klamavost ochranné známky. Tuto klamavost pak neopodstatněně dovozoval z označení „BROUK+BABKA“ užívaného v době 1. republiky, avšak nikterak vžitému v současné době. Neuvedl žádné konkurující subjekty či služby, které by v době zápisu ochranné známky byly natolik průměrnému spotřebiteli známy, že by snahu přihlašovatele o klamavost potvrzovaly. Žalobce B + B cb s. r. o. oproti tomu vedla snaha ochránit svou ochrannou známku „BROUK + BABKA“ zapsanou pro třídu 18 mezinárodního třídění výrobků a služeb. Hlavní důvody neplatnosti ochranné známky však spatřoval v nesprávných postupech žalovaného vedoucích k zápisu ochranné známky. Tyto důvody neodpovídají významu důvodů podle ust. § 4 a 6 zákona č. 441/2003 Sb. Žalobce důvody zápisné nezpůsobilosti zaměnil za námitky, které co do jejich charakteru bylo možné uplatňovat v námitkovém řízení, případně v rozkladu, tedy v procesu přihlášky ochranné známky. Pokud jmenoval důvody zápisné nezpůsobilosti týkající se označení, pak tyto důvody se musejí týkat i téměř shodné ochranné známky žalobce, a to včetně námitky klamavosti a zlé víry, u kterých však neprokázal, v čem může ochranná známka klamat veřejnost, pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ výrobků nebo služeb, jestliže označení tvořící ochrannou známku bylo používáno dříve v zásadě v první polovině 20. století. I z hlediska ust. § 6 zákona č. 441/2003 Sb. nelze přisvědčit důvodům zápisné nezpůsobilosti předmětné ochranné známky. Žalobce nesprávně dovozuje, že starší ochrannou známkou je jeho ochranná známka sp.zn. O-113827 ve znění „BROUK +BABKA“ (zaniklá v roce 2006 neobnovením doby ochrany), ačkoliv tato známka byla přihlášena a zapsána dne 27.1.1998 s prioritou ode dne 13. 8. 1996. Soud proto nepovažoval za potřebné provádět dokazování obstaráním spisů ohledně osudu jeho ochranné známky. Městský soud neshledal důvodnými ani námitky směřující proti formulaci výroků napadených rozhodnutí. Požadavek členění výroků dle navrhovatelů, tříd výrobků a služeb, případně i podaných rozkladů není v souladu se zákonem a logikou, které sledují rozhodování o předmětu správního řízení. Soud nemohl přisvědčit ani námitce, že z důvodu absolutní neplatnosti je třeba zápis ochranné známky posoudit podle ustanovení občanského zákoníku. Řízení o zápis ochranné známky je řízením správním, jež je autoritativním aktem orgánu moci výkonné. Zápisem ochranné známky se neupravují vztahy mezi osobami v oblasti práva soukromého. Předmětem řízení je subjektivní veřejné právo na vznik či existenci nehmotného statku. Aplikace ustanovení občanského zákoníku dopadající na neplatnost úkonů soukromoprávní povahy je v dané věci vyloučena. Městský soud z uvedených důvodů zamítl žalobu jako nedůvodnou. Proti tomuto rozsudku městského soudu podali žalobci jako stěžovatelé (dále jen