2 As 301/2015 — Nejvyšší správní soud

2 As 301/2015- 37 - text 2 As 301/2015 - 45 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Marka Bedřicha a JUDr. Karla Šimky v právní věci navrhovatelky M. B., zastoupené JUDr. Miroslavem Muchnou, advokátem se sídlem Klatovy, Vídeňská 181, proti odpůrkyni Obci Železná Ruda, se sídlem Železná Ruda, Klostermannovo náměstí 295, zastoupené JUDr. Tomášem Tomšíčkem, advokátem se sídlem Plzeň, Vlastina 23, o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy  územního opatření o stavební uzávěře č. 1/2012, vydaného zastupitelstvem města Železná Ruda dne 16. 7. 2012, o kasační stížnosti navrhovatelky proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 10. 2015, č. j. 59 A 5/2015 – 91, t a k t o : Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 10. 2015, č. j. 59 A 5/2015  91, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci Zastupitelstvo města Železná Ruda vydalo dne 16. 7. 2012 opatření obecné povahy  územní opatření o stavební uzávěře č. 1/2012, ve kterém vymezilo území vyhlášenou stavební uzávěrou dotčené, dále rozsah a obsah omezení nebo zákazu ve smyslu stavební uzávěry a zároveň vymezilo dobu trvání územního opatření o stavební uzávěře do doby, než bude pro vymezenou oblast vydán regulační plán ve smyslu ustanovení § 69 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). Současně zastupitelstvo města Železná Ruda odůvodnilo vydané opatření obecné povahy a rozhodlo o zamítnutí námitek, které uplatnila navrhovatelka (dále jen „stěžovatelka“) jako vlastnice pozemků parcelních čísel 273/1 a 471 zapsaných na listů vlastnictví č. 914 pro obec a katastrální území Železná Ruda. Stěžovatelka podala dne 13. 7. 2015 u Nejvyššího správního soudu návrh na zrušení části opatření obecné povahy, územního opatření o stavební uzávěře vyhlášené zastupitelstvem města Železná Ruda č. 1/2012. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 15. 7. 2015, č. j. Na 217/2015 – 16, postoupil tuto věc Krajskému soudu v Plzni jako soudu věcně a místně příslušnému. Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 23. 10. 2015, č. j. 59 A 5/2015 – 91, návrh stěžovatelky jako nedůvodný zamítl. II. Skutkový stav a průběh řízení před správním orgánem Stěžovatelka je vlastnicí pozemků p. č. 273/1 a st. 471 zapsaných na listu vlastnictví č. 914 pro obec Železná Ruda a katastrální území Železná Ruda, které podle platného územního plánu sídelního útvaru Železná Ruda jsou zahrnuty do funkční plochy SÚ – smíšené území rekreačních ubytovacích zařízení. V květnu 2011 byl zpracován návrh zadání regulačního plánu obce Železná Ruda, místní část Železná Ruda, v jehož části B) byly definovány požadavky na vymezení pozemků a jejich využití s tím, že předmětem řešení jsou všechny pozemky v k. ú. Železná Ruda a k detailnímu řešení regulačním plánem jsou určeny speciálně definované plochy a pozemky. V části návrhu zadání regulačního plánu označené C) byly definovány požadavky na umístění a prostorové uspořádání staveb, podle kterých v jednotlivých rozvojových lokalitách budou stanoveny, upřesněny a projednány plošné a prostorové regulativy s ohledem na stávající urbanistickoarchitektonické aspekty území (stávající charakter stavby, její výška a typ a hustota zástavby), a to na základě doplňujících průzkumů území. Pro zadání regulačního plánu nebyly vzneseny žádné zvláštní požadavky kromě lokalit řešených jako problémové střety v území. Usnesením ze zasedání zastupitelstva města Železná Ruda č. 7 ze dne 30. 5. 2011 schválilo zastupitelstvo, v části usnesení 7/200, pořízení regulačního plánu sídelního útvaru Železná Ruda – místní část Železná Ruda. Dne 19. 10. 2011 zastupitelstvo města Železná Ruda usnesením č. 10 v části 10/310 schválilo zadání regulačního plánu sídelního útvaru Železná Ruda, místní část Železná Ruda a v části usnesení 10/317 současně pověřilo odbor výstavby zpracováním návrhu opatření obecné povahy, územního opatření o stavební uzávěře pro k. ú. Železná Ruda, v návaznosti na schválené zadání regulačního plánu sídelního útvaru Železná Ruda, místní část Železná Ruda. Dne 16. 7. 2012 zastupitelstvo města Železná Ruda usnesením č. 16 v části 16/491 vydalo opatření obecné povahy, územní opatření o stavební uzávěře pro k. ú. Železná Ruda č. 1/2012. Opatření obecné povahy, územní opatření o stavební uzávěře č. 1/2012 bylo zveřejněno veřejnou vyhláškou, která byla vyvěšena na úřední desce Městského úřadu Železná Ruda dne 7. 8. 2012 a sejmuta byla dne 23. 8. 2012. Opatření obecné povahy, územní opatření o stavební uzávěře č. 1/2012 v čl. I. vymezilo území stavební uzávěrou dotčené, v čl. II. vymezilo rozsah a obsah omezení nebo zákazu ve smyslu stavební uzávěry, v čl. III. definovalo možné výjimky ze zákazu a omezení a v čl. IV. vymezilo dobu trvání územního opatření o stavební uzávěře tím, že opatření platí do doby, než bude pro vymezenou oblast vydán regulační plán ve smyslu § 69 stavebního zákona. V čl. V. bylo opatření obecní povahy odůvodněno a současně bylo odůvodněno rozhodnutí o zamítnutí námitek uplatněných stěžovatelkou proti územnímu opatření o stavební uzávěře. III. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného Stěžovatelka podala proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost, v níž namítala, že rozhodnutí soudu je nezákonné pro nesprávné posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení, což zakládá důvod kasační stížnosti podle § 103 odstavec 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Zároveň stěžovatelka namítala, že rozsudek krajského soudu je nepřezkoumatelný pro jinou vadu řízení před soudem, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Tím byl naplněn důvod kasační stížnosti podle § 103 odstavec 1 písm. d) s. ř. s. V prvé řadě stěžovatelka namítla, že vadou řízení je dle jejího názoru fakt, že dne 21. 10. 2015 byly do soudního spisu žalovaným správním orgánem doplněny důkazy, se kterými se stěžovatelka nemohla dostatečně včas seznámit, když jí nebylo vyhověno v žádosti o dodatečnou lhůtu k seznámení se s těmito dokumenty. Stěžovatelka poukázala na to, že krajský soud neučinil potřebné zjištění podle části B) návrhu zadání regulačního plánu obce Železná Ruda, že k detailnímu řešení regulačním plánem jsou určeny jiné než označené pozemky ve vlastnictví stěžovatelky. Jedná se o plochy v zastavitelném území obce, návrhové plochy určené k zástavbě nacházející se v současně zastavěném území obce, zastavěné pozemky v současně zastavěném území nebo o zastavěné pozemky ležící v kontaktu s novými rozvojovými plochami a pozemky ve vybraných lokalitách, ležící v místech problémových střetů v území, pro které je využití pozemků dané základnímu funkčními regulativy schváleného územního plánu sídelního útvaru Železná Ruda a případné požadavky pro regulační plán budou řešeny v souladu se stavebním zákonem. Stěžovatelka vytýká rozsudku krajského soudu, že nezjistil, že označené pozemky stěžovatelky se nenachází v jednotlivých rozvojových lokalitách, v nichž podle části C) návrhu zadání regulačního plánu byly definovány požadavky na umístění a prostorové uspořádání staveb, ani v lokalitách řešených jako problémové střety v území, pro které byly pro zadání regulačního plánu vzneseny zvláštní požadavky. Krajský soud podle názoru stěžovatelky dále nezjistil, že požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území uvedené v části D) návrhu zadání regulačního plánu jsou již obsaženy v existujících předpisech a dokumentech, že také požadavky na řešení veřejné infrastruktury uvedené v části E) návrhu zadání regulačního plánu jsou obsaženy v existujících předpisech a dokumentech a případné nové požadavky se týkají pouze rozvojových území, elektrizace železniční trasy, řešení komunikačního obchvatu v označených koridorech či odstranění jednotlivých dílčích dopravních závad ve městě, tedy se netýkají označených pozemků stěžovatelky. Stěžovatelka namítla, že krajský soud nezjistil, že požadavky na veřejně prospěšné stavby a na veřejně prospěšná opatření uvedená v části F) návrhu zadání regulačního plánu jsou také obsaženy v existujících předpisech a dokumentech. Regulační plán je bude pouze upřesňovat, tedy ani tyto požadavky se netýkají označených pozemků stěžovatelky, stejně jako je tomu u požadavků na asanace uvedené v části G) návrhu zadání regulačního plánu a v případě dalších požadavků vyplývajících z územně analytických podkladů a zvláštních předpisů, uvedených v části H) návrhu zadání regulačního plánu. Vadu řízení před krajským soudem, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, stěžovatelka spatřuje dále ve skutečnosti, že soud neprováděl navrhované důkazy objasňující praxi zastupitelstva města Železná Ruda při udělování výjimek v období let 2006 až 2009 a důkazy uzavřenými smlouvami, jimiž žalovaný podmínil poskytnutí výjimek z vydaných stave