5 As 52/2016 — Nejvyšší správní soud

5 As 52/2016- 39 - text 5 As 52/2016 - 43 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: JUDr. F. K., zastoupený Mgr. Petrou Kučerovou, advokátkou se sídlem Sokolovská 47/73, Praha 8, proti žalovanému: Ředitelství silnic a dálnic ČR, se sídlem Na Pankráci 546/56, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2016, č. j. 9 A 20/2016 - 33, t a k t o : I. Kasační stížnost proti výroku II. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2016, č. j. 9 A 20/2016 - 33, s e o d m í t á . II. Kasační stížnost proti výrokům I., III. a IV. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2016, č. j. 9 A 20/2016 - 33, s e z a m í t á . III. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti proti výroku II. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2016, č. j. 9 A 20/2016 – 33. IV. Žalovanému s e náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti proti výrokům I., III. a IV. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2016, č. j. 9 A 20/2016 – 33, n e p ř i z n á v á . O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, kterou podal u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), domáhal, aby městský soud určil, že zásah žalovaného učiněný dopisem datovaným dnem 10. 12. 2015, č. j. 14625/21/15-21100-si, s připojeným návrhem kupní smlouvy č. j. 16425/21/15-21100-si, ohledně pozemku p. č. 475/61 o výměře 1161 m2, v obci Hořenice, kat. úz. Hořenice, zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, katastrální pracoviště Náchod, na LV 171, s kupní cenou 297 280 Kč stanovenou podle znaleckého posudku Alexandra Mikuláše ze dne 17. 10. 2014, s upozorněním, že nebude-li kupní smlouva uzavřena do 90 dnů od doručení tohoto dopisu, je žalovaný oprávněn podat žádost o zahájení vyvlastňovacího řízení, je nezákonný. Žalobce se dále návrhem ze dne 1. 2. 2016 domáhal vydání předběžného opatření, kterým by městský soud uložil žalovanému zdržet se podání žádosti o vyvlastnění k vyvlastňovacímu úřadu, která by se opírala o tvrzení, že žalobce neuzavřel v zákonné lhůtě kupní smlouvu č. j. 16425/21/15-21100-si ohledně pozemku p. č. 475/61 o výměře 1161 m2 v obci Hořenice, kat. úz. Hořenice, zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, katastrální pracoviště Náchod, na LV 171, s kupní cenou 297 280 Kč stanovenou podle znaleckého posudku Alexandra Mikuláše ze 17. 10. 2014, a dále uložil Městskému úřadu Jaroměř zdržet se zahájení řízení a rozhodnutí o vyvlastnění na podkladě žádosti žalovaného, která by se opírala o tvrzení, že žalobce neuzavřel v zákonné lhůtě kupní smlouvu č. j. 16425/21/15-21100-si ohledně pozemku p. č. 475/61 o výměře 1161 m2 v obci Hořenice, kat. úz. Hořenice, zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, katastrální pracoviště Náchod, na LV 171, s kupní cenou 297 280 Kč stanovenou podle znaleckého posudku Alexandra Mikuláše ze dne 17. 10. 2014. Městský soud usnesením ze dne 2. 3. 2016, č. j. 9 A 20/2016 - 33, ve výroku I. odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. žalobu pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení spočívající v absenci správního orgánu na straně žalovaného, ve výroku II. odmítl návrh na vydání předběžného opatření, ve výroku III. rozhodl o vrácení soudního poplatku za žalobu a ve výroku IV. rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Městský soud uvedl, že žalovaným je v dané věci Ředitelství silnic a dálnic ČR, jemuž lze nepochybně přičítat „autorství“ dopisu, který stěžovatel označil za nezákonný zásah. Za zcela mylné městský soud označil tvrzení stěžovatele, že mu žalovaný zmíněný dopis zaslal jako správní orgán; ten sice v rámci vyvlastňovacího řízení vystupuje jako vyvlastnitel, nicméně není nadán žádnou rozhodovací pravomocí. Rozhodovací pravomoc náleží výlučně vyvlastňovacímu úřadu, který jediný může rozhodnout o vyvlastnění práv k pozemku nebo ke stavbě a o náhradě za vyvlastnění [§ 15, § 24 odst. 2 zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)]. Ředitelství silnic a dálnic ČR je sice právnickou osobou, jak plyne z jeho zřizovací listiny, nebylo mu však zákonem svěřeno rozhodování o právech a povinnostech v oblasti veřejné správy, což platí rovněž pro vyvlastňovací řízení. II. Obsah kasační stížnosti Stěžovatel napadl usnesení městského soudu ve všech jeho výrocích kasační stížností z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. e) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), tedy z důvodu nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu. V kasační stížnosti stěžovatel především namítl, že městský soud žalobu neodmítl vůči ČR - Ředitelství silnic a dálnic České republiky, ale učinil tak ve vztahu k Ředitelství silnic a dálnic ČR jako samostatné právnické osobě; v tomto postavení však Ředitelství silnic a dálnic ČR žalováno nebylo, neboť vystupovalo jako organizační složka státu ve smyslu § 3, § 4 a § 5 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (dále jen „zákon o majetku ČR“), tedy jako ČR - Ředitelství silnic a dálnic České republiky. Podle stěžovatele se jednalo o výkon veřejné správy. Za nesprávný označil stěžovatel závěr městského soudu, podle kterého přezkum správního aktu v podobě výzvy žalovaného k uzavření smlouvy podle § 5 odst. 1 zákona o vyvlastnění náleží výlučně vyvlastňovacímu úřadu. Podle stěžovatele také není správná argumentace městského soudu, podle níž je právní postavení správního orgánu, jenž je způsobilým pasivně legitimovaným subjektem žaloby dle § 82 s. ř. s., založeno jen na základě zákona. Takovou zužující podmínku § 4 odst. 1 ani § 83 s. ř. s. nestanoví. Mezi vykonavatele veřejné správy je třeba řadit i tzv. nepřímé vykonavatele, na které byl zákonem nebo rozhodnutím na základě zákona delegován výkon státní správy. Takovým subjektem je také Ředitelství silnic a dálnic ČR, které je zřízeno rozhodnutím Ministerstva dopravy podle § 5 a § 20 zákona o majetku ČR. Jedná se o organizační složku státu, která je oprávněna nakládat s majetkem státu a nabývat jej, přičemž v rámci svěřeného oprávnění vykonává působnost státní správy a při zajišťování pozemků nutných pro výstavbu dálnic vykonává činnost správního orgánu ve smyslu § 83 s. ř. s. Má proto způsobilost učinit zásah, který je předmětem žaloby, a být věcně pasivně legitimovaným účastníkem řízení. Dopis Ředitelství silnic a dálnic ČR podle § 5 odst. 1 zákona o vyvlastnění spolu s návrhem kupní smlouvy a výhrůžkou vyvlastnění je vrchnostenským veřejnoprávním aktem, jenž je přezkoumatelný správními soudy podle § 82 s. ř. s. Podle stěžovatele nemá žaloba o určení nezákonného zásahu podle § 82 s. ř. s. sama o sobě odkladný účinek a je zřejmé, že tohoto účinku lze dosáhnout jen prostřednictvím vydání předběžného opatření, které by mělo zajistit ochranu vlastnickým právům stěžovatele, která jsou ohrožena vyvlastněním. Konečně stěžovatel uvedl, že k řešení věci by měl přispět nezávislý soud, a nikoliv vyvlastňovací úřad, který je ovlivněn lokálními politickými a ekonomickými zájmy na dostavbě dálnice, pro které pomíjí argumenty uplatněné stěžovatelem v námitkách proti vyvlastnění. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud rozsudek městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. S ohledem na hrozící vážnou újmu stěžovatel dále Nejvyššímu správnímu soudu navrhl, aby vydal předběžné opatření, kterým by uložil žalovanému zdržet se podání žádosti o vyvlastnění k vyvlastňovacímu úřadu, která by se opírala o tvrzení, že žalobce neuzavřel v zákonné lhůtě kupní smlouvu č. j. 16425/21/15-21100-si ohledně pozemku p. č. 475/61 o výměře 1161 m2 v obci Hořenice, kat. úz. Hořenice, zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, katastrální pracoviště Náchod, na LV 171, s kupní cenou 297 280 Kč stanovenou podle znaleckého posudku Alexandra Mikuláše ze 17. 10. 2014. Stěžovatel rovněž navrhl, aby Nejvyšší správní soud předběžným opatřením uložil Městskému úřadu Jaroměř zdržet se zahájení řízení a rozhodnutí o vyvlastnění na podkladě žádosti žalovaného, která by se opírala o tvrzení, že žalobce neuzavřel v zákonné lhůtě kupní smlouvu č. j. 16425/21/15-21100-si ohledně pozemku p. č. 475/61 o výměře 1161 m2 v obci Hořenice, kat. úz. Hořenice, zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, katastrální pracoviště Náchod, na LV 171, s kupní cenou 297 280 Kč stanovenou podle znaleckého posudku Alexandra Mikuláše z 17. 10. 2014. III. Vyjádření žalovaného a replika stěžovatele Žalovaný považuje napadené usnesení městského soudu za správné, přičemž odkázal na svá předchozí vyjádření ve věci. Z ob