3 As 230/2016 — Nejvyšší správní soud

3 As 230/2016- 60 - text 3 As 230/2016 - 64 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobců a) Mgr. J. Ř., zastoupeného Mgr. Pavlem Francem, advokátem se sídlem Brno, Údolní 33, b) Š. Z. D., c) J. Z., d) PhDr. M. P., proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 963/3, za účasti ProKraj, se sídlem Bílina, 5. května 47/44, v řízení o kasační stížnosti žalobce a) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 9. 2016, č. j. 11 A 215/2015 - 81, takto: I. Kasační stížnost se z a m í t á . II. Žalobce a) n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení n e p ř i z n á v á . IV. Osoba zúčastněná na řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: [1] Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 8. 9. 2016, č. j. 11 A 215/2015-81, byla zamítnuta žaloba na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, spočívajícím v registraci změny stanov politické strany „B10.cz“, jíž došlo ke změně názvu této politické strany na „ProKraj“. Touto žalobou se žalobci domáhali určení, že šlo o nezákonný zásah. [2] Městský soud v odůvodnění napadeného rozsudku nejprve odkázal na pojmové vymezení nezákonného zásahu v § 82 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) a shrnul, že v souzené věci má tento zásah spočívat v registraci změny názvu výše uvedené politické strany, namísto toho, aby žalovaný vydal rozhodnutí o odmítnutí registrace. Tím měl žalovaný zasáhnout do veřejných subjektivních práv žalobců, neboť ti byli za politickou stranu s obdobným názvem „Hnutí PRO! Kraj“ na kandidátní listině koalice „Hnutí PRO! Kraj“ zvoleni do zastupitelstva Ústeckého kraje v roce 2012. S odkazem na § 6 odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 424/1991 Sb.“), městský soud dovodil, že nezaměnitelnost názvu je zákonem vyžadována jen ve vztahu mezi názvy politických stran a politických hnutí. K otázce zaměnitelnosti totiž Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 26. 11. 2015, sp. zn. III. ÚS 102/15 (všechny nálezy Ústavního soudu jsou dostupné z http://nalus.usoud.cz) vyslovil, že tzv. „volební strany“ nejsou identické s politickými stranami a hnutími, neboť prvně jmenované mohou tvořit i další subjekty. Volební strany dále nejsou identifikovatelné toliko dle jejich názvu, ale dle celé řady dalších atributů (vylosované číslo volební strany, jednotliví kandidáti, či vylosované číslo volební strany ve spojení se jménem strany), což úzce souvisí právě s volebním systémem do komunálních voleb, založeným na zásadě poměrného zastoupení. Z listin předložených žalobci pak městskému soudu vyplynulo, že „Koalice Hnutí PRO! Kraj“ je sdružením tří politických stran: Hnutí za nezávislý a harmonický rozvoj obcí a měst, Křesťanské demokratické unie – Československé strany lidové (dále jen „KDU-ČSL“) a Strany zelených. Tyto registrované politické strany uzavřely dne 12. 9. 2012 koaliční smlouvu, upravující podmínky spolupráce při postupu před volbami do zastupitelstva Ústeckého kraje v roce 2012, financování předvolební kampaně a společný postup po volbách. „Koalice Hnutí PRO! Kraj“ však není ministerstvem vnitra registrována ani jako politická strana, ani jako politické hnutí. Ze všech výše uvedených důvodů městský soud dovodil, že právní úprava nechrání neregistrované sdružení nestraníků, neboť (na rozdíl od politické strany) je koalice pouhým institutem, umožňujícím účast ve volbách těm osobám (kandidátům), které nehodlají kandidovat za politickou stranu či hnutí. Koalice stran je navíc sestavována pro dané konkrétní volby, a tedy i její název je platný právě pro ně; ve volbách následujících může stejná koalice vystupovat pod jiným názvem. Z uvedeného vyplývá, že registrace politických stran a hnutí je zásadní skutečností, která má vliv na posouzení, zda musí být ve vztahu mezi subjekty splněna podmínka nezaměnitelnosti názvu a zkratky; pro ochranu ve smyslu ustanovení § 6 odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb., tedy nepostačí pouhé faktické vykonávání politické činnosti, jak tvrdí žalobci. Ze všech výše uvedených důvodů dospěl městský soud ke konečnému závěru, že registrace změny názvu strany B10 na „ProKraj“ nebyla nezákonným zásahem do práv žalobců, jako zástupců koalice. [3] Proti rozsudku městského soudu brojili žalobci kasační stížností. V průběhu řízení zaslal právní zástupce stěžovatelů oznámení, že došlo k ukončení právního zastupování žalobců b) až d). Jediným stěžovatelem zůstává žalobce a) [dále též jen „stěžovatel“], který také doplnil kasační stížnost o důvody [podřaditelné pod § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s.], pro které napadený rozsudek městského soudu napadá. Řízení o kasačních stížnostech dalších stěžovatelů bylo pravomocně zastaveno usnesením zdejšího soudu ze dne 30. 11. 2016, č. j. 3 As 230/2016-37. [4] Stěžovatel v úvodu své kasační stížnosti nejprve uvádí, že politické strany B10, Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst, KDU-ČSL, Strana zelených a příznivci neregistrované iniciativy Volby pro město Děčín uzavřeli dohodu o partnerství a vzájemné spolupráci, označovanou jako „Hnutí PRO! Kraj“. To se postupně etablovalo a formalizovalo a pozdější sled událostí vyústil v uzavření koaliční smlouvy a vytvoření „Koalice Hnutí PRO! Kraj“. V roce 2012 v krajských volbách do Ústeckého kraje kandidovali za „Koalici Hnutí PRO! Kraj“ kandidáti Strany zelených, KDU-ČSL a Hnutí za harmonický rozvoj obcí. V průběhu let 2012 a 2013 pak byly uzavřeny smlouvy týkající se financování volební kampaně; k poslední z nich se však politická strana B10 nepřipojila a ani v dalších volbách v roce 2016 se s jejím zapojením nepočítalo. Po postupném odchodu většiny svých členů a v návaznosti na porušení etického kodexu „Hnutí PRO! Kraj“ změnila politická strana B10 svoje stanovy a přejmenovala se na politickou stranu „ProKraj“; s tímto novým názvem se pak zaregistrovala v seznamu politických stran a hnutí vedeném žalovaným. Právě registraci změny názvu a související změny stanov stěžovatel vnímá jako nezákonný zásah, pro rozporu takového postupu s § 6 odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb. [5] V další části kasační stížnosti se stěžovatel vyjadřuje k pojmu „koalice“ tak, jak je použit například v § 20 odst. 1 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů (dále jen „zákon č. 130/2000 Sb.“), v návaznosti na čl. 5 Ústavy a čl. 22 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Uvádí, že ani naposledy zmíněný zákon a ani zákon č. 424/1991 Sb., pojem „koalice“ nedefinují; nejde tedy o právní, ale spíše o politologický pojem, který je třeba interpretovat nejen ve formálním, ale i materiálním smyslu. Domnívá se, že se nejedná pouze o neformální sdružení vytvořené pro účely volebního procesu, ale o sdružení politických stran a o právní subjekt. Žalovaný proto pochybil, pokud při úvaze, zda se název „ProKraj“ liší od názvu ostatních politických stran či hnutí vyvíjejících činnost na území České republiky, nevzal v potaz i jiná uskupení účastnící se politické soutěže na území České republiky. Aproboval-li městský soud přístup žalovaného odkazem na usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 11. 2015, sp. zn. III. ÚS 102/15, stěžovatel namítá, že toto usnesení nelze na projednávaný případ bez dalšího použít. Ústavní soud se zde totiž vyjadřoval k situaci, kdy zaměnitelnost obou názvů nebránila jejich registraci pro konkrétní volby, avšak v souzené věci šlo o registraci politické strany do registru politických stran. Formulace čl. 22 Listiny, týkající se soutěže politických stran, chrání dle názoru stěžovatele i úsilí směřující k založení a vzniku politické strany u koalice, které se volné politické soutěže aktivně účastní. Pokud tedy koalice působí pod nějakým názvem, je třeba jinému subjektu zabránit, aby toto jméno použil jako svůj název pro politickou stranu nebo hnutí. Stěžovatel dodává, že zatímco registrace strany nebo hnutí je zformalizováním politického úsilí, registrace názvu koalice je pouze institut umožňující kandidaturu do konkrétních voleb. Je proto třeba rozlišovat mezi kolizí názvů ve stejných volbách, a kolizi názvů při registraci politické strany nebo hnutí, kdy platí princip přednosti. Argumentace městského soudu by tak byla akceptovatelná pouze v případě, pokud by strana B10 chtěla kandidovat do krajských voleb v koalici s názvem „ProKraj“. Shodný názor podle stěžovatele vyplývá i z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 9. 2014, sp. zn. 40 A 9/2014. Stěžovatel tedy nesouhlasí s odlišením institutu volební a politické strany tak, jak je prezentována v citovaném usnesení Ústavního soudu, neboť registrace kandidátní listiny (o níž šlo v případě posuzovaném Ústavním soudem) probíhá odlišně od registrace politické strany. Domnívá se, že název po