— Nejvyšší správní soud

12 Ksz 4/2020- 64 - text 12 Ksz 4/2020 - 67 pokračování ROZHODNUTÍ Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., zástupce předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a přísedících JUDr. Miloslavy Vaňkové, JUDr. Michala Basíka, JUDr. Jiřího Machourka a prof. JUDr. PhDr. Miloše Večeři, CSc. při ústním jednání dne 16. 12. 2020 ve věci návrhu okresního státního zástupce v Kladně ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. SPR 363/2020, na zahájení řízení o kárné odpovědnosti JUDr. Martiny Elfmarkové, státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kladně, nar. X, trvale bytem X, takto: I. Podle § 314r odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, přiměřeně aplikovaného v kárném řízení dle § 25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, se schvaluje dohoda o vině a kárném opatření, která byla uzavřena mezi kárným navrhovatelem a kárně obviněnou dne 4. 12. 2020. II. V souladu se schválenou dohodou o vině a kárném opatření se JUDr. Martina Elfmarková, nar. X, státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kladně, trvale bytem X, P., podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů uznává vinnou, že v postavení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kladně při výkonu dozoru v trestní věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně pod sp. zn. 1 ZT 198/2017, v rozporu s povinnostmi státního zástupce při výkonu funkce odpovědně plnit své úkoly a respektovat přitom zásady, které zákon pro činnost státního zastupitelství stanoví, zejména postupovat odborně, svědomitě, odpovědně a bez zbytečných průtahů ve smyslu ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství a v rozporu s článkem 86 odst. 1 pokynu obecné povahy nejvyšší státní zástupkyně poř. č. 8/2009, ze dne 21. září 2009 o trestním řízení, nesplnila svou zákonnou povinnost dle ustanovení § 173a odst. 1 trestního řádu a nezaslala bezodkladně po právní moci ve stanovené lhůtě Nejvyššímu státnímu zastupitelství usnesení o zastavení trestní stíhání obviněného N. A. T. dle § 172 odst. 1 písm. a) trestního řádu, přestože tak byla povinna učinit nejpozději do 13. 8. 2019, takto učinila až dne 8. 10. 2019, přičemž na následnou žádost Nejvyššího státního zastupitelství o okamžité zaslání příslušného dozorového spisu a vyšetřovacího spisu policejního orgánu, doručenou Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně a předloženou dozorující státní zástupkyni dne 6. 11. 2019 nikterak nereagovala, předmětné spisy nezaslala a v důsledku takto zaviněných průtahů v rámci trestního řízení zmařila nejvyššímu státnímu zástupci zákonné oprávnění dle ustanovení § 174a odst. 1 trestního řádu, zrušit toto rozhodnutí, které bylo ze strany Nejvyššího státního zastupitelství – odboru trestního řízení, v rámci přezkumu vedeného pod spisovou značkou 1 NZA 1054/2019, shledáno jako nezákonné, tedy zaviněně porušila povinnosti státního zástupce a zaviněným jednáním ohrozila důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství, čímž spáchala kárné provinění podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, a za to se jí ukládá podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kárné opatření snížení platu o 10 % na dobu 4 měsíců. Odůvodnění: I. Průběh řízení [1] Kárný navrhovatel podal návrh na zahájení kárného řízení dne 29. 6. 2020. V něm uvedl, že postup kárné obviněné ve věci vedené u Okresního státního zastupitelství v Kladně (dále jen „OSZ v Kladně“) pod sp. zn. 1 ZT 198/2017 po vydání usnesení o zastavení trestního obsahoval několik vad, jejichž kumulací došlo ke zmaření zákonného kasačního oprávnění nejvyššího státního zástupce dle § 174a odst. 1 tr. řádu. [2] První pochybení kárně obviněné spočívá v nesprávném vyhodnocení nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení trestního stíhání. To nabylo právní moci již dne 6. 8. 2019. Nejpozději ve lhůtě do jednoho týdne, tj. do 13. 8. 2019, proto měla být věc předložena Nejvyššímu státnímu zastupitelství (dále jen „NSZ“) k výkonu případného kasačního oprávnění a Krajskému státnímu zastupitelství v Praze k provedení dohledu. Obviněný v dané trestní věci nebyl v daném případě osobou, která má právo podat stížnost proti usnesení, jímž bylo zastaveno jeho trestní stíhání z důvodu uvedeného v § 172 odst. 1 písm. a) tr. řádu, neboť se nemůže pro sebe domáhat příznivějšího rozhodnutí (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 18. 2. 1988, sp. zn. 11 Tz 1/88 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2000, sp. zn. 7 Tz 181/2000). V takovém případě, není-li zde další osoba oprávněná podat stížnost, nabývá usnesení právní moci již datem vydání. V tomto případě bylo rozhodnutí doručováno rovněž M. T. jako zákonné zástupkyni poškozeného, která proti usnesení byla oprávněna podat stížnost. Usnesení osobně převzala 2. 8. 2019, stížnost proti tomuto rozhodnutí nepodala a usnesení tak nabylo právní moci 6. 8. 2019. V dané věci tedy bylo povinností kárně obviněné vyznačit právní moc ke dni 6. 8. 2019, neboť již disponovala dokladem o doručení M. T. a nejpozději ve lhůtě do jednoho týdne, tj. do 13. 8. 2019, předložit usnesení o zastavení trestního stíhání NSZ. Kárně obviněná se dopustila i dalšího pochybení v souvislosti s vyznačováním právní moci. Datum 10. 9. 2019, které je uvedeno na mezinárodní doručence, neznamená datum uložení zásilky na poště s možností následné fikce doručení adresáta, ale jedná se o datum vypravení podepsané doručenky zpět do České republiky. Z obsahu doručenky je naopak zřejmé, že ani nebylo možné uplatnit fikci doručení, kterou nesprávně užila kárně obviněná, neboť obviněný usnesení osobně převzal a doručenka je adresátem v příslušné kolonce podepsána. Přesné datum doručení písemnosti obviněnému nelze z doručenky vyčíst. Nicméně jak bylo uvedeno, toto datum nemá žádný vliv na právní moc daného usnesení. [3] V krátkém časovém sledu pak navazovalo další pochybení kárně obviněné. Dne 6. 11. 2019 jí byla doručena ze strany NSZ žádost o předložení originálu trestního spisu a obsahu dozorového spisu - obratem, avšak tato z její strany nebyla nikdy vyřízena. Státní zástupce NSZ pak byl nucen spisové materiály vyžadovat až po telefonických urgencích, přičemž tyto byly NSZ doručeny až 9. 12. 2019, tedy 33 dnů poté, co mohlo být využito kasační oprávnění nejvyššího státního zástupce. [4] Porušení povinností, kterých se dopustila kárně obviněná, není drobným nedostatkem, který by bylo možné vyřešit jiným způsobem, nežli podáním kárného návrhu. Míra závažnosti kárného provinění je intenzivní, neboť porušení povinnosti státního zástupce spočívalo nejen v nedůvodných průtazích při předkládání usnesení o zastavení trestního stíhání NSZ za účelem možného výkonu kasačního oprávnění, ale rovněž v následném nereagování na doručenou žádost o okamžité zaslání spisových materiálu. Tato skutečnost zásadně zvyšuje závažnost kárného provinění. Pokud totiž státní zástupkyně vědomě, byť i z nedbalosti, ignoruje žádost NSZ, která navíc nesnese odkladu, pak svým jednáním nepochybně ohrožuje důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství. V rámci odůvodnění závažnosti kárného provinění nelze opomenout rovněž následek, tedy znemožnění výkonu zákonem předpokládaných pravomocí nejvyššího státního zástupce. Následek je tím závažnější, že usnesení kárně obviněné o zastavení trestního stíhání dle § 172 odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo po provedeném přezkumu ze strany NSZ shledáno jako nezákonné, které by bylo na místě zrušit. Po uplynutí lhůty nejvyššímu státnímu zástupci toto pochybení nelze žádným způsobem napravit. [5] V případě kárně obviněné státní zástupkyně navíc přistupuje k tomuto závažnému následku další okolnost hovořící v její neprospěch, že se kárného provinění dopustila v době, kdy vykonávala kárné opatření snížení platu o 10 % na dobu 10 měsíců, plynoucí z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2019, čj. 12 Ksz 5/2018-98, ve věci Martiny Elfmarkové I, jímž byla uznána vinnou za celkem 19 dílčích útoků pokračujícího kárného provinění. První skutek, za který byla kárně obviněná uznána vinou, spočíval v typově zcela shodném jednání. Kárně obviněná tak shodné kárné provinění opakovala v době, kdy za něj vykonávala kárné opatření. Navíc i věc sp. zn. 1 ZT 198/2017 je předmětem řízení před kárným soudem již podruhé, jelikož v rozhodnutí ve věci Martiny Elfmarkové I byla kárně obviněná v této věci shledána vinnou kárným proviněním spočívajícím v průtazích v řízení (skutek pod bodem 4. rozhodnutí). [6] Kárný navrhovatel se dozvěděl o všech rozhodných skutečnostech pro podání kárného návrhu z přípisu NSZ dne 10. 3. 2020. [7] Jako kárné opatření navrhl kárný navrhovatel snížení platu o 10 % na dobu 4 měsíců. [8] Dne 4. 12. 2020 předložil kárný navrhovatel soudu návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření, kterou uzavřel s kárně obviněnou téhož dne. V dohodě byl sjednán stejný druh a výměra kárného opatření, kte