Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · § 173a · Trestní právo
Stručně: Paragraf 173a Trestního řádu stanoví, že státní zástupce musí bezodkladně po nabytí právní moci doručit Nejvyššímu státnímu zastupitelství usnesení o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci, s výjimkou případů, kdy takové usnesení vydal evropský pověřený žalobce nebo evropský žalobce.
§ 173a Doručení usnesení Nejvyššímu státnímu zastupitelství
Usnesení o zastavení trestního stíhání a o postoupení věci doručí státní zástupce bezodkladně po právní moci Nejvyššímu státnímu zastupitelství; to neplatí, jde-li o usnesení vydané evropským pověřeným žalobcem nebo evropským žalobcem.
Oddíl pátý
Paragraf 173a Trestního řádu stanoví, že státní zástupce musí bezodkladně po nabytí právní moci doručit Nejvyššímu státnímu zastupitelství usnesení o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci, s výjimkou případů, kdy takové usnesení vydal evropský pověřený žalobce nebo evropský žalobce.
Co to znamená v praxi
Státní zástupce má povinnost informovat Nejvyšší státní zastupitelství o ukončení trestního stíhání zastavením nebo postoupením věci.
Tato povinnost nastává, jakmile je rozhodnutí o zastavení stíhání nebo postoupení věci konečné a nelze se proti němu odvolat (nabude právní moci).
Informace musí být doručena bez zbytečného odkladu.
Výjimka z této povinnosti platí pro rozhodnutí vydaná evropskými žalobci, kteří mají vlastní pravidla.
Na co si dát pozor
Nedodržení lhůty "bezodkladně" může být porušením povinnosti státního zástupce.
Nejvyšší státní zastupitelství má na základě doručeného usnesení možnost prověřit zákonnost rozhodnutí nižších státních zástupců, jak vyplývá z § 174a TŘ.
Státní zástupce musí pečlivě rozlišovat, zda usnesení vydal on sám, nebo evropský žalobce, neboť v druhém případě povinnost doručení Nejvyššímu státnímu zastupitelství odpadá.