9 Afs 186/2020 — Nejvyšší správní soud

9 Afs 186/2020- 37 - text 9 Afs 186/2020 - 43 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: CALYPSO GROUP s.r.o., se sídlem Brožíkova 550, Pardubice, zast. Mgr. Jiřím Šlencem, advokátem se sídlem Velké náměstí 148/11, Hradec Králové, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 4. 2019, č. j. 17610/19/5300-22441-705341, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 29. 6. 2020, č. j. 52 Af 46/2019 - 210, takto: I. Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 29. 6. 2020, č. j. 52 Af 46/2019 - 210, se zrušuje. II. Rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 30. 4. 2019, č. j. 17610/19/5300-22441-705341, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 15 342 Kč, k rukám jejího zástupce Mgr. Jiřího Šlence, advokáta se sídlem Velké náměstí 148/11, Hradec Králové, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Podanou kasační stížností se žalovaný (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích (dále jen „krajský soud“), kterým bylo podle § 78 odst. 1 a 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zrušeno shora uvedené rozhodnutí stěžovatele a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a byly potvrzeny: i. dodatečné platební výměry Finančního úřadu pro Pardubický kraj ze dne 15. 3. 2017, č. j. 399975/17/2801-50524-609436, a č. j. 400067/17/2801-50524-609436, kterými byla žalobkyni za zdaňovací období leden a únor 2016 doměřena daň z přidané hodnoty (dále též „DPH“) ve výši 204 472 Kč, resp. 312 740 Kč, a bylo jí uloženo zaplatit penále ve výši 40 894 Kč., resp. 62 548 Kč, a ii. platební výměry Finančního úřadu pro Pardubický kraj ze dne 15. 3. 2017, č. j. 400279/17/2801-50524-609436, a č. j. 400358/17/2801-50524-609436, kterými byl žalobkyni za zdaňovací období březen a duben 2016 vyměřen nadměrný odpočet ve výši 687 741 Kč, resp. 489 215 Kč. [2] Žalobkyně uplatnila nárok na odpočet DPH z plnění od společností HALÓ&HALÓ TRADING COMPANY s.r.o. (dále jen „HALÓ“), BOUNDLESS SERVIS s.r.o. (dále jen „BOUNDLESS“) a DAFFY & COMPANY s.r.o. (dále jen „DAFFY“). Plnění mělo spočívat v montáži kotvení a technické pomoci při montáži a kotvení třinácti nafukovacích hal ve Spolkové republice Německo a technické pomoci při servisu jedné nafukovací haly v České republice. Stěžovatel neuznal nárokovaný odpočet. [3] Odečíst daň na vstupu lze jen u zdanitelného plnění [§ 72 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění rozhodném pro projednávanou věc (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“)], avšak poskytnutí služeb vztahujících se k halám v SRN není předmětem daně (§ 2 zákona o dani z přidané hodnoty), jelikož místem plnění je místo, kde se nemovitá věc nachází (zde nafukovací haly v SRN; § 10 zákona o dani z přidané hodnoty). V případě poskytnutí služby související s halou v ČR (zdaňovací období duben 2016) žalobkyně neprokázala, že správcem daně zpochybněné zdanitelné plnění přijala od dodavatele uvedeného na faktuře (společnosti DAFFY). [4] Krajský soud vyšel z toho, že žalobkyně přijetí (zdanitelných) plnění doložila bezvadnými účetními doklady a dalšími listinami, správce daně však jejich uskutečnění právě společnostmi HALÓ, BOUNDLESS a DAFFY důvodně zpochybnil [§ 92 odst. 5 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“)]. Žalobkyně proto trvala na výslechu svědka Vladimíra Lejdara, který byl v období od ledna do dubna 2016 jednatelem těchto společností. Krajský soud dospěl k závěru, že správce daně pochybil, jelikož nevyvinul dostatečné úsilí k zajištění jeho výpovědi (§ 100 a § 92 odst. 2 daňového řádu), žalobkyni neumožnil prokázat rozhodné skutečnosti, a nezjistil tak skutkový stav co nejúplněji (§ 92 odst. 2 daňového řádu). [5] Svědek Lejdar byl k výslechu předvolán třikrát, po každé se omluvil. První omluvu k výslechu dne 6. 9. 2016 neměl správce daně akceptovat, neboť nebyla ničím doložena (svědek uvedl, že mu byla diagnostikována X). Další omluvě k výslechu dne 29. 9. 2016 z vážných zdravotních důvodů vyhověl správně. Svědek ji doložil zdravotním záznamem MUDr. V. P., CSC., (X) ze dne 13. 9. 2016, podle níž jeho současný zdravotní stav a rizika X nedovolují větší psychickou zátěž, X. Přesto správce daně pochybil tím, že nezjistil, zda a kdy bude možné svědka vyslechnout. [6] V průběhu odvolacího řízení mělo dojít k výslechu svědka dne 28. 11. 2018. Svědek se omluvil z vážných zdravotních a rodinných důvodů. Uvedl, že jeho matka je vážně nemocná, což sama doložila lékařským nálezem, podle něhož se léčí X. Předložil i zdravotní záznam MUDr. V. P., CSC., ze dne 20. 11. 2018 týkající se jeho osoby. Z něho neplyne, že by byl svědek bezprostředně ohrožen na životě či zdraví a neschopen výslechu (X). Správce daně neměl omluvu akceptovat a na výslechu měl trvat. [7] Správce daně se sice lékařky dotázal, kdy bude svědek schopen výslechu, přičemž z její odpovědi ze dne 16. 1. 2019 zjistil, že jeho stav odpovídá plné pracovní neschopnosti a potrvá pravděpodobně 2 až 3 měsíce, přičemž probíhá léčba na jiném pracovišti. Ani z toho však nelze zjistit, zda je svědek skutečně neschopen účastnit se výslechu. Nad rámec soud z obchodního rejstříku zjistil, že se svědek Lejdar zúčastnil dne 15. 3. 2019 valných hromad společností HALÓ a BOUNDLESS (ve druhém případě mu bylo schváleno udělení prokury). Správce daně proto musí v dalším řízení zjistit aktuální zdravotní stav svědka L. a vyvinout výrazně větší úsilí k provedení jeho výslechu (jež není v dispozici žalobkyně). I pokud by svědek nebyl výslechu schopen, měl by se správce daně pokusit zjistit podstatné skutečnosti alespoň písemně (svědek deklaroval ochotu písemné dotazy zodpovědět). Provedené důkazy a další relevantní skutečnosti poté (opětovně) zhodnotí a posoudí, zda sporná plnění byla uskutečněna deklarovanými dodavateli. [8] Dále krajský soud přisvědčil žalobní námitce ohledně nesprávně určeného místa plnění, protože dospěl k závěru, že SRN není místem plnění při poskytnutí služeb vztahujících se k žalobkyní dodaným nafukovacím halám. Nafukovací hala totiž není nemovitou věcí. [9] Soud konstatoval, že nafukovací hala není nemovitou věcí ve smyslu občanského zákoníku ani stavbou ve smyslu stavebního zákona. V souladu se zásadami jednotnosti, racionality a bezrozpornosti právního řádu platí stejný závěr i pro zákon o dani z přidané hodnoty. Není ani nemovitou věcí podle unijního práva, jak ve vyjádření k žalobě namítal stěžovatel. K zemi není připevněna pomocí obtížně uvolnitelných úchytů, její demontáž a přemístění není z povahy věci obtížně proveditelným úkolem a na jednom místě nemá být umístěna trvale [nepodobá se hausbótu, jímž se Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) zabýval v rozsudku ze dne 15. 11. 2012, Leichenich, C-532/11]. Svou povahou jde spíše o velký stan, který je k zemi připevněn (není s ní však pevně spojen), jehož demontáž lze provést bez obtíží a který je k přemisťování určen. Nájem konkrétně vymezené vodní plochy určené ke kotvení lodí (rozsudek Soudního dvora ze dne 3. 3. 2005, Fonden Marselisborg Lystbådehavn, C-428/02) je od projednávané věci odlišný. [10] Nafukovací hala není nemovitou věcí ani podle čl. 13b prováděcího nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ze dne 15. března 2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „prováděcí nařízení“), jelikož se nejedná o budovu (stavbu) spojenou se zemí, kterou by nebylo možné snadno rozebrat nebo přemístit. Nadto lze tento článek použít až od 1. 1. 2017, v projednávaném případě (zdaňovací období leden až duben 2016) se proto neuplatní. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření ke kasační stížnosti [11] Rozsudek krajského soudu napadl stěžovatel v celém rozsahu kasační stížností, jejíž důvody podřazuje pod § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s., a navrhl jeho zrušení a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení. [12] Správce daně vyvinul dostatečnou míru aktivity pro zajištění účasti svědka L. Svědek byl v průběhu řízení opakovaně předvolán, vždy se omluvil. První omluva sice nebyla doložena, nicméně svědkem uváděné skutečnosti se následně potvrdily. Druhá omluva byla doložena řádně a byla důvodná. I třetí omluva byla řádně doložena. Přiložený lékařský záznam soud hodnotil selektivně, jelikož mimo X z něj plyne, že svědek X. Lékařka zároveň potvrdila svědkovu dvou až tří měsíční p