6 As 251/2021 — Nejvyšší správní soud

6 As 251/2021- 54 - text  6 As 251/2021 - 57 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Langáška, soudce Filipa Dienstbiera a soudkyně Veroniky Juřičkové v právní věci žalobce: P. M., zastoupený JUDr. Šárkou Línkovou, advokátkou, sídlem Jiráskova 972, Pardubice, proti žalovaným: a) Vězeňská služba České republiky, sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4, b) Ministerstvo spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, c) Mgr. J. B., d) Ing. S. S., e) Mgr. T. H., f) Mgr. T. M., a g) Ing. O. H., týkající se podání žalobce ze dne 18. června 2021 označeného jako „správní žaloba pro hrubé porušování zákona o výkonu trestu odnětí svobody“, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. července 2021 č. j. 9 A 72/2021  13, takto: I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. července 2021 č. j. 9 A 72/2021  13 se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. II. Žaloba se odmítá v části, v níž směřovala proti žalovaným c), d), e), f) a g). III. Žalovaní c), d), e), f) a g) nemají právo na náhradu nákladů řízení. IV. Ustanovené zástupkyni žalobce JUDr. Šárce Línkové, advokátce, se přiznává odměna za zastupování, náhrada hotových výdajů a náhrada za promeškaný čas ve výši 11 649 Kč, která je splatná do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku z účtu Nejvyššího správního soudu. Odůvodnění: I. Vymezení případu [1] Podáním doručeným Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) dne 18. června 2021 označeným jako „žaloba asi správní pro hrubé porušování zákona o výkonu trestu odnětí svobody“ se žalobce domáhal, aby soud předběžným opatřením stanovil, že (I) všichni odsouzení z Pardubic mohou volat bezplatně DSZKSZHK M (dozorujícímu státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové, pozn. soudu), neboť žalovaná a) absolutně znemožnila kontakt s dozorovým státním zástupcem, (II) do splnění uvedeného požadavku se věznice zcela uzavře, (III) žalovaná a) poskytne dle § 17 [zákona o výkonu trestu odnětí svobody, pozn. soudu] právní pomoc, obálky, papír a bude poštu odesílat doporučeně s dodejkou, (IV) žalovaná a) přestane cenzurovat a vykrádat diplomatickou a úřední poštu, (V) žalovaná a) poskytne součinnost při studiu digitální části spisů, (VI) žalovaná a) přestane odpírat zdravotní péči, poskytovanou asi … H. a K., a (VII) žalovaná a) prověří asi úkladnou vraždu odsouzeného J. P., Pardubice, J. K., Ruzyně, a mnoha dalších. [2] Městský soud toto podání odmítl usnesením označeným v návětí. Vyšel z toho, že podání je návrhem na vydání předběžného opatření. Předběžné opatření však lze vydat pouze za předpokladu, že byl podán návrh na zahájení řízení, který není v tomto případě naplněn. Návrh na předběžné opatření je tudíž nepřípustný. Městský soud se zabýval i možností posoudit podání žalobce jako zásahovou žalobu, vyloučil ji však s ohledem nedostatek aktivní legitimace žalobce, který netvrdil, že by jednání žalovaných směřovalo přímo proti němu, jeho podání bylo obecné a plošné. II. Kasační stížnost a průběh řízení o ní [3] Žalobce (dále též „stěžovatel“) podal proti usnesení městského soudu kasační stížnost. Prostřednictvím ustanovené zástupkyně namítl, že jej měl městský soud vyzvat k odstranění vad podání, mělli je za nesrozumitelné. Stěžovatelovo podání bylo žalobou, nikoli návrhem na předběžné opatření. Stěžovatel je připraven doložit, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, a specifikovat, zda se domáhá ochrany proti zásahu či určení, že zásah byl nezákonný. Stěžovatel byl v průběhu výkonu jediného trestu odnětí svobody postupně přeřazován do celkem osmi věznic, aniž byl respektován jeho zhoršující se zdravotní stav. Před nástupem výkonu trestu nebyl invalidní. Do vazby by vzat v září 2015 a v roce 2019 mu byl zpětně s účinností od října 2015 přiznán invalidní důchod pro invaliditu III. stupně. Pohybuje se jen na invalidním vozíku, ačkoli jej před nástupem výkonu trestu nepoužíval. Žalovaná a) závažnost zdravotního stavu stěžovatele nereflektovala a nepřizpůsobila mu podmínky výkonu trestu. V době, kdy se rozhodovalo o prodloužení invalidního důchodu, mu vězeňský lékař sdělil, že bude vyšetřen, aby mu mohl být invalidní důchod odebrán, což stěžovatel pochopitelně odmítl, a proto o invalidní důchod přišel. Dalším pokusům o vyšetření stěžovatele bránila nespolupráce ze strany žalované a). Stěžovatel opakovaně podával stížnosti, k většině z nich nebylo přihlédnuto. [4] Žalovaný b), tj. Ministerstvo spravedlnosti, se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil se závěry městského soudu. Kasační stížnost považuje za nepřípustnou. Upozornil, že stěžovatel argumentuje důvody, které neuvedl v podání městskému soudu. Toto podání vůbec neobsahuje tvrzení o přímém zkrácení práv, stěžovatel je nespecifikoval ani v kasační stížnosti, pouze uvedl, že je připraven je doložit. Žalovaný b) dále zpochybnil svou pasivní procesní legitimaci. Požadavky stěžovatele je způsobilá naplnit pouze Vězeňská služba České republiky, tedy žalovaná a). Jednání jejích pracovníků nelze přičítat žalovanému b). [5] Žalovaní c) a d), tj. Mgr. J. B. a Ing. S. S., ve společném vyjádření vyjádřili názor, že usnesení městského soudu je správné a řádně odůvodněné. Ke skutkovým tvrzením uvedeným v kasační stížnosti nelze přihlížet, neboť nebyla uplatněna v řízení před městským soudem. [6] Ostatní žalovaní se ke kasační stížnosti nevyjádřili. III. Posouzení kasační stížnosti Nejvyšším správním soudem [7] Na úvod Nejvyšší správní soud přisvědčil žalovanému b), že námitky, jimiž stěžovatel brojí proti podmínkám ve výkonu trestu odnětí svobody, nejsou přípustné. Kasační stížnost proti usnesení o odmítnutí návrhu lze totiž podat pouze z důvodu uvedeného v § 103 odst. 1 písm. e) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), tedy z důvodu tvrzené nezákonnosti takového rozhodnutí (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. dubna 2005 č. j. 3 Azs 33/2004  98, č. 625/2005 Sb. NSS, a j.). Tvrzení stěžovatele o tom, že byla ve výkonu trestu porušována jeho práva, se však týkají věci samé a nijak nesouvisí s důvody, pro něž městský soud odmítl žalobu, pro jejich přezkum tudíž není v tomto řízení prostor. [8] Nejvyšší správní soud kasační stížnost ve zbývajícím rozsahu posoudil a dospěl k závěru, že je důvodná. [9] Stěžovatel v podání, kterým se obracel na městský soud, uvedl doslova „vydejte předběžné opatření“ (následovalo sedm bodů parafrázovaných v bodě [1] tohoto rozsudku). Městský soud se tedy správně zabýval tím, zda je návrh na vydání předběžného opatření (sám o sobě) přípustný, a správně dospěl k závěru, že nikoli. Již z § 38 odst. 1 s. ř. s. je totiž zřejmé, že předběžné opatření lze vydat pouze, bylli podán návrh na zahájení řízení. V soudním řízení správním tedy nelze – na rozdíl od občanského soudního řízení (srov. § 74 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád) – nařídit předběžné opatření před zahájením řízení. Aby byl návrh na předběžné opatření přípustný, musí být podán buď společně s návrhem na zahájení řízení, nebo až po něm. Samostatný návrh na nařízení předběžného opatření podaný mimo již zahájené řízení je nepřípustný ve smyslu § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. a jako takový musí být odmítnut. [10] Městský soud si nejprve položil správnou otázku, zda lze podání stěžovatele (označené jako „žaloba asi správní“) posoudit jako zásahovou žalobu. V tomto ohledu městský soud shledal nedostatek podmínek řízení [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř .s.] spočívající v nedostatku aktivní legitimace stěžovatele, neboť zásahovou žalobou nelze brojit proti jednání Vězeňské služby České republiky vůči všem osobám ve výkonu trestu odnětí svobody a stěžovatel ani neosvědčil, jaké konkrétní jednání žalované a) způsobilo zásah zaměřený přímo proti němu ve smyslu § 82 s. ř. s. [11] V prvé řadě lze (pro přesnost) podotknout, že nedostatek aktivní legitimace je důvodem pro odmítnutí návrhu proto, že byl podán osobou zjevně neoprávněnou [§ 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s., například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2005 č. j. 4 As 50/2004  59, č. 1043/2007 Sb. NSS], nikoli pro nedostatek podmínek řízení. Tato nepřesnost by sice sama o sobě ke zrušení usnesení městského soudu nestačila, Nejvyšší správní soud se však neztotožnil se závěrem městského soudu jako takovým. [12] Jak již bylo uvedeno, stěžovatel se svým podáním domáhal, aby městský soud stanovil, že (I) všichni odsouzení z Pardubic mohou volat bezplatně DSZKSZHK M., neboť žalovaná a) absolutně znemožnila kontakt s dozorovým státním zástupcem, (II) do splnění uvedeného požadavku se věznice zcela uzavře, (III) žalovaná a) poskytne dle § 17 právní pomoc, obálky, papír a bude poštu odesílat doporučeně s dodejkou, (IV) žalovaná a) přestane cenzurovat a vykrádat diplomatickou a úřední poštu, (V) žalovaná a) poskytne součinnost při studiu digitální části spisů, (VI) žalovaná a) přestane odpírat zdravotní péči, poskytovanou asi … H.