6 As 22/2022 — Nejvyšší správní soud

11 Kss 2/2022- 334 - text pokračování 11 Kss 2/2022 - 362 R O Z H O D N U T Í Kárný senát Nejvyššího správního soudu jakožto soudu kárného složený z předsedy senátu JUDr. Tomáše Langáška, LL.M., členů JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Michaela Květa a přísedících JUDr. Jana Jakovce, Mgr. Lukáše Trojana a JUDr. Olgy Rosenkranzové, Ph.D., projednal v ústním jednání dne 16. 1. 2023 kárný návrh ze dne 23. 5. 2022, doručený kárnému soudu dne 24. 5. 2022, kárné navrhovatelky: předsedkyně Městského soudu v Praze JUDr. Jaroslava Pokorná, sídlem Spálená 6/2, Praha 2, proti kárně obviněnému: JUDr. Kamil Kydalka, soudce Městského soudu v Praze, za přítomnosti jeho obhájce JUDr. Michala Paule, advokáta, sídlem Bělehradská 572/63, Praha 2, a rozhodl dne 6. 2. 2023 takto: I. JUDr. Kamil Kydalka, nar. X, soudce Městského soudu v Praze, se zprošťuje podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, kárného návrhu pro skutek spočívající v tom, že jako soudce Městského soudu v Praze zaviněným porušením svých povinností podle § 79 odst. 1 č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve spojení s § 2 odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), způsobil v období od 16. 1. 2020 do 31. 1. 2020 a od 11. 12. 2020 do 29. 4. 2021 nedůvodné průtahy v níže uvedených trestních věcech: 1) sp. zn. 3 T 2/2014, 2) sp. zn. 3 T 6/2015, 3) sp. zn. 3 T 3/2022, 4) sp. zn. 3 T 12/2016, 5) sp. zn. 3 T 6/2017, 6) sp. zn. 3 T 6/2020 a 7) sp. zn. 3 T 11/2020, čímž měl spáchat kárné provinění podle § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, protože skutek není kárným proviněním. II. JUDr. Kamil Kydalka, nar. X, soudce Městského soudu v Praze, se uznává vinným podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, že jako soudce Městského soudu v Praze zaviněným porušením svých povinností podle § 79 odst. 1 č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve spojení s § 2 odst. 4, § 181 odst. 2 a 3 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), způsobil v období od 1. 2. 2020 do 10. 12. 2020 a od 30. 4. 2021 do 23. 5. 2022 nedůvodné průtahy v celkem sedmi níže uvedených trestních věcech: 1) sp. zn. 3 T 2/2014 od 11. 2. 2020 do 12. 3. 2020, od 1. 9. 2020 do 5. 10. 2020, od 1. 9. 2021 do 7. 3. 2022 a od 1. 5. 2022 do 23. 5. 2022, 2) sp. zn. 3 T 6/2015 od 11. 2. 2020 do 12. 3. 2020, od 1. 9. 2020 do 5. 10. 2020, od 30. 4. 2021 do 23. 2. 2022, 4) sp. zn. 3 T 12/2016 od 1. 2. 2020 do 5. 10. 2020, od 26. 6. 2021 do 7. 2. 2022 a od 1. 5. 2022 do 23. 5. 2022, 5) sp. zn. 3 T 6/2017 od 1. 8. 2021 do 23. 3. 2022 a od 1. 5. 2022 do 23. 5. 2022, 6) sp. zn. 3 T 6/2020 od 1. 10. 2020 do 10. 12. 2020 a od 25. 9. 2021 do 23. 5. 2022, 7) sp. zn. 3 T 11/2020 od 18. 9. 2021 do 7. 3. 2022 a 9) sp. zn. 3 T 10/2021 od 13. 12. 2021 do 14. 1. 2022, přičemž rozhodnutím Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 15. 1. 2020 č. j. 16 Kss 3/2019 - 168, jež nabylo právní moci téhož dne, byl shledán vinným ze spáchání kárného provinění podle § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, spočívajícího v obdobném jednání, a bylo mu uloženo kárné opatření snížení platu o 10 % na dobu dvanácti měsíců, tedy v době před zahlazením dřívějšího kárného provinění zaviněně porušil povinnosti soudce a ohrozil důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů. Tím spáchal kárné provinění podle § 87 odst. 1 ve spojení s § 88 odst. 1 písm. b) in fine zákona o soudech a soudcích a za ně se mu ukládá kárné opatření snížení platu o 30 % na dva roky podle § 88 odst. 1 písm. b) in fine zákona o soudech a soudcích. Odůvodnění: I. Návrh na zahájení kárného řízení [1] Předsedkyně Městského soudu v Praze (dále též „navrhovatelka“) podala dne 24. 5. 2022 podle § 8 odst. 2 písm. f) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále též „kárný zákon“), k Nejvyššímu správnímu soudu jakožto soudu kárnému návrh na zahájení kárného řízení proti soudci tohoto soudu JUDr. Kamilu Kydalkovi (dále též „kárně obviněný“ nebo „soudce“), datovaný dnem 23. 5. 2022. Obvinila jej ve smyslu § 86 a § 87 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), z toho, že se dopustil nedůvodných průtahů v celkem devíti trestních věcech sp. zn. 3 T 2/2014, 3 T 6/2015, 3 T 3/2022, 3 T 12/2016, 3 T 6/2017, 3 T 6/2020, 3 T 11/2020, 3 T 9/2021 a 3 T 10/2021 (dále zjednodušeně věci č. 1 až 9); tvrzení navrhovatelky k jednotlivým věcem jsou podrobně rekapitulována níže v části VIc. Skutková zjištění v jednotlivých spisech. [2] Kárný návrh navrhovatelka uvedla informacemi k osobě kárně obviněného, jenž je soudcem od roku 1988 a k Městskému soud v Praze (dále jen „městský soud“) byl přeložen k 1. 1. 1999. Od té doby působí jako předseda senátu soudního oddělení 3 T, které vyřizuje prvostupňovou soudní agendu. Dále navrhovatelka uvedla, že vůči kárně obviněnému bylo v minulosti již třikrát vedeno kárné řízení, přičemž pokaždé byl uznán vinným. Podstatou prvních dvou případů (rozhodnutí ze dne 11. 6. 2015 č. j. 16 Kss 7/2014-92, věc Kydalka I, upuštěno od uložení kárného opatření, a ze dne 28. 11. 2018 č. j. 13 Kss 6/2017-538, věc Kydalka II, uložena důtka) bylo nevhodné chování soudce v soukromém životě, spočívající v aktivním zapojení do volební kampaně, respektive nevhodné a spekulativní vyjádření o motivech vyhlášení amnestie prezidentem republiky. Poslední rozhodnutí ze dne 15. 1. 2020 č. j. 16 Kss 3/2019-168, věc Kydalka III, kterým byl soudci snížen plat o 10 % na dvanáct měsíců, se týkalo zaviněných průtahů v deseti trestních věcech, přičemž ve čtyřech z nich průtahy přetrvávají doposud a jsou předmětem rovněž tohoto návrhu (věci č. 1, 2, 4 a 5, respektive věci sp. zn. 3 T 2/2014, 3 T 6/2015, 3 T 12/2016 a 3 T 6/2017). [3] Navrhovatelka vymezila počátek žalovaného období dnem následujícím po rozhodnutí kárného soudu Kydalka III, tj. 16. 1. 2020 (věci č. 1 až 4). Konec průtahového období pak vymezila slovem dosud, což nutno interpretovat jako den datace kárného návrhu, tj. 23. 5. 2022. Relevantní poznatky k podání návrhu načerpala z prověrky provedené místopředsedou městského soudu pro trestní úsek Mgr. Michalem Roubíčkem ve druhé polovině prosince 2021. Zachovaná je tedy jak subjektivní, tak objektivní lhůta ve smyslu § 9 odst. 1 kárného zákona. Navrhovatelka připustila, že období, za které podává návrh, bylo poznamenáno pandemií onemocnění covid-19, což se odrazilo ve vyšší organizační náročnosti vedení řízení a doporučeních Ministerstva spravedlnosti. Poznamenala však, že danou otázku kárný soud již rozebral v rozhodnutí ze dne 17. 1. 2022 č. j. 11 Kss 1/2021-173, věc Krátký. S ohledem na závěry tohoto rozhodnutí uvedla, že průtahy ve věcech č. 1 – 5 byly disciplinárně řešeny už před pandemií, kontinuálně trvaly do prověrky na konci roku 2021 a trvají až do doby podání kárného návrhu. Průtahy ve věcech č. 6 – 9 spadají až do období průběhu a dohasínání pandemie. Ani u jedné skupiny průtahů tudíž není dána souvislost s pandemií. K tomu doplnila, že všech 19 předsedů senátu vyřizujících prvostupňovou trestní agendu u městského soudu má srovnatelné pracovní podmínky a ostatní soudci i v období pandemie dokázali zajistit pokračování nalézání práva ve svých věcech; pouze kárně obviněný způsobil tak rozsáhlé průtahy. [4] Navrhovatelka vyzdvihla, že všemi trestními věcmi pojatými do návrhu se prolíná nerespektování základního imperativu trestního procesu, aby řízení bez průtahů směřovalo k rozhodnutí věci [§ 181 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)], přičemž limitem pro činění úkonů směřujících ke skončení věci je tříměsíční lhůta stanovená v § 181 odst. 3 trestního řádu. Zároveň je podstatné, že úkony soudce musejí být efektivní, nikoliv tzv. „úkony pro úkony“. Brání-li nějaká skutečnost posunu v řízení, musí být ze spisu patrná cílevědomá snaha odstranit takovou překážku. U věcí obsažených v návrhu takové úsilí zřejmé není. Kárně obviněný například opakovaně akceptuje nepodložené omluvy účastníků na poslední chvíli a aplikuje až bohorovný přístup. Bez přiměřené asertivity soudu přitom nelze očekávat, že by řízení postupovala bez průtahů vpřed. Obecně tedy kárně obviněnému vytýká absenci vůle pro zajištění všech podmínek pro úspěšné konání hlavního líčení a vedení věci k závěru (konečnému rozhodnutí). Ve věcech č. 8 a 9 pak kárně obviněný nařídil hlavní líčení po uplynutí lhůty dle § 181 odst. 3 trestního řádu, aniž by byla prodloužena. Podle navrhovatelky totiž rozeslání obžaloby s poučením o možnosti uzavřít dohodu o vině a trestu a prohlásit vinu není úkonem směřujícím ke skončení věci. [5] Navrhovatelka dále konstatovala, že dle jejího názoru bylo vedení městského soud