6 As 287/2023 — Nejvyšší správní soud

6 As 287/2023- 142 - text  6 As 287/2023 - 145 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudce Tomáše Langáška a soudkyně Jiřiny Chmelové v právní věci žalobkyně: AVIM PRAHA s.r.o., sídlem Sokolovská 352/23, Praha 8, zastoupené JUDr. Petrem Folprechtem, advokátem, sídlem Nádražní 343/23, Praha 5, proti žalovaným: 1) Český úřad zeměměřický a katastrální, sídlem Pod Sídlištěm 1800/9, Praha 8, 2) Zeměměřický a katastrální inspektorát v Praze, sídlem Pod Sídlištěm 1800/9, Praha 8, 3) Katastrální úřad pro Hl. m. Prahu, sídlem Pod Sídlištěm 1800/9, Praha 8, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) FORTE s. r. o., sídlem U Papírny 9/614, Praha 7, zastoupené JUDr. Petrem Voříškem, Ph.D., LL.M., advokátem, sídlem Přístavní 321/14, Praha 7, a II) „HABEAS CORPUS“, spolek, sídlem Ocelkova 643/20, Praha 9, adresa pro doručování P.O.BOX č. 21, Praha 98, zastoupeného JUDr. Petrem Folprechtem, advokátem, sídlem Nádražní 343/23, Praha 5, na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, o kasační stížnosti žalobkyně a osoby zúčastněné na řízení II) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 9. 2023, č. j. 5 A 91/202076, takto: I. Kasační stížnost žalobkyně a osoby zúčastněné na řízení II) se zamítá. II. Žalobkyně a osoba zúčastněná na řízení II) nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovaným se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. IV. Osoba zúčastněná na řízení I) nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení případu [1] Žalobou podanou k Městskému soudu v Praze se žalobkyně domáhala vyslovení nicotnosti a nezákonnosti vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V5484/2020101 vyhotoveného dne 18. 5. 2020 Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha (dále jako „vyrozumění“). Současně se domáhala zrušení vyrozumění a uložení povinnosti žalovaným do tří dnů od právní moci rozsudku zapsat do katastru nemovitostí na LV 249 pro k. ú. Karlín věcné břemeno užívání. [2] Městský soud žalobu shora označeným usnesením odmítl. Žalobkyně svými žalobními tvrzeními napadala vyrozumění samotné i řízení, které jeho vydání předcházelo, přičemž ponechala na soudu, aby určil, které z napadených jednání lze považovat za rozhodnutí a které za zásah. Dle městského soudu vyrozumění nenaplňuje požadavky kladené na individuální správní akt ve formální ani materiální rovině a nelze je považovat ani za samostatně žalovatelný zásah ve smyslu § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“), neboť se nijak nedotýká veřejných subjektivních práv žalobkyně. Žalovaný 3) ji pouze informoval o vydání rozhodnutí o provedení vkladu. Co se týče nezákonnosti vkladového řízení, městský soud upozornil na účel žaloby proti nezákonnému zásahu, kterým není přezkum procesního postupu správního orgánu ve správním řízení. V posuzované věci žalobkyně napadá postup v řízení, v němž žalovaný 3) ve věci meritorně rozhodl, ačkoli řízení bylo přerušeno a aniž by bylo vydáno rozhodnutí o pokračování v řízení. Ani v tomto případě tedy z povahy věci nemůže jít o zásah, neboť zvolený procesní postup je neoddělitelnou součástí zákonnosti rozhodnutí ve věci samé, které podléhá pravomoci soudu v „civilním“ řízení. Na okraj městský soud v otázce ústavnosti § 18 odst. 4 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), odkázal na judikaturu Ústavního soudu. II. Kasační stížnost a řízení o ní [3] Žalobkyně [stěžovatelka a)] a osoba zúčastněná na řízení II) [stěžovatelka b); společně jako „stěžovatelky“] podaly proti usnesení městského soudu kasační stížnost. [4] Za nezákonný zásah označují postup žalovaného 3), který po vydání usnesení o přerušení řízení ze dne 5. 3. 2020 vydal vyrozumění, aniž by mu předcházela jakákoli dohledatelná dokumentace či řízení. Za sporné stěžovatelky mají, zda je vyrozumění rozhodnutím, nicméně na jeho základě došlo k provedení nezákonného vkladu, respektive výmazu práva stěžovatelky a), a účinky rozhodnutí jsou s ním proto spojeny. Ve věci tedy jde o nezákonný zásah a nezákonný akt, přičemž žalovaní odmítají provést nápravu. [5] Stěžovatelky nesouhlasí s postupem městského soudu, který stěžovatelku a) nevyzval k doplnění žaloby, řádně nereagoval na její podání ze dne 12. 12. 2021 a nenařídil veřejné projednání věci. V důsledku toho došlo k umožnění nezákonného zásahu do vlastnictví stěžovatelky a) a původního vlastníka nemovitosti pana V. [6] Napadené rozhodnutí je dle stěžovatelek nepřezkoumatelné, neboť městský soud nijak nereagoval na podání stěžovatelky a) ze dne 12. 12. 2021, kde uvedla důležité skutečnosti. Rovněž nijak nereagoval na žalobní důvody, ve kterých stěžovatelka a) mimo jiné namítala konkrétní podvody žalovaných páchané na stěžovatelce a) týkající se poškozování její majetkové sféry a porušování evropského práva. [7] Městský soud navíc v řízení porušil právo stěžovatelek na řádný proces, neboť je nevyzval, aby se vyjádřili k osobám soudců, přestože ve věci původně vystupovala jiná předsedkyně, než která následně předsedala rozhodujícímu senátu. Nadto rozhodoval v neveřejném zasedání a osoboval si právo domýšlet nemožnost stěžovatelky a) vnést do řízení něco nového. [8] Výklad § 18 odst. 4 katastrálního zákona provedený městským soudem stěžovatelky považují za rozporný s ústavním pořádkem a navrhují zrušení § 18 odst. 4 katastrálního zákona, neboť nechrání skutečného vlastníka, v tomto případě stěžovatelku a) a pana V., jehož práva převzala stěžovatelka b). Dále navrhují zrušení § 106 odst. 2 s. ř. s., neboť lhůta 14 dnů neumožňuje zpracovat kvalitní kasační stížnost. [9] Žalovaný 1) se ve svém vyjádření ke kasační stížnosti zdržel věcného hodnocení věci a poukázal na to, že nevykonává státní správu katastru nemovitostí a na konkrétní vkladová řízení nemá žádný vliv. Případný opětovný vklad věcného břemene by byl možný pouze na základě rozsudku o určovací žalobě a příslušným katastrálním úřadem, nikoli žalovaným 1) a 2). Žalovaný 1) se tedy ve věci žádného nezákonné zásahu nedopustil. [10] Obdobně žalovaný 2) dle svého vyjádření není správcem katastru nemovitostí a není oprávněn provést do něj zápis. Popsal vývoj právní úpravy a vyrozumění nepovažoval za rozhodnutí, nýbrž pouhé sdělení, kterým nedochází k zásahu do práv účastníka řízení ani k zápisu do katastru nemovitostí. Žalovaný 3) před vydáním vyrozumění neoznámil účastníkům ukončení přerušení řízení, to však nezpůsobuje nezákonnost rozhodnutí o povolení vkladu. Žalovaný 2) se proto ztotožnil se závěrem městského soudu. [11] Žalovaný 3) označil kasační stížnost za nedůvodnou, ztotožnil se s městským soudem a odkázal na odůvodnění napadeného usnesení a své vyjádření k podané žalobě. K návrhu na zrušení § 18 odst. 4 katastrálního zákona odkázal na judikaturu Ústavního soudu a k návrhu na zrušení § 106 odst. 2 s. ř. s. na odbornou literaturu. Postup stěžovatelek označil za snahu obejít výluku ze soudního přezkumu prostřednictvím žaloby formálně zamířené proti vyrozumění a navrhl zamítnutí kasační stížnosti. [12] Osoba zúčastněná na řízení I) souhlasila s napadeným usnesením, postup žalovaného 3) označila za správný a poukázala na informativní charakter vyrozumění. Jeli stěžovatelka a) přesvědčena o trvání věcného břemene, může podat žalobu na určení jeho existence. Za daných okolností je však zřejmý jeho zánik uplynutím doby, na kterou bylo zřízeno. [13] K vyjádření žalovaných a osoby zúčastněné na řízení I) uplatnily stěžovatelky repliku. Žalovaného 1) považují za spoluodpovědného za vzniklý stav a jeho vyjádření za irelevantní. Tvrzení žalovaného 2) stěžovatelka a) vyvrátila již v podání ze dne 12. 12. 2021, které však městský soud zcela ignoroval, a v kasační stížnosti. Obdobně tomu bylo u vyjádření žalovaného 3). Následně se stěžovatelky vyjádřily k jednotlivým judikátům Ústavního soudu poukazovaným žalovaným 3) a odkázaly na svá předchozí podání. K vyjádření osoby zúčastněné na řízení jako důvod trvání věcného břemene dodaly nevyužití tzv. opce. III. Posouzení kasační stížnosti Nejvyšším správním soudem [14] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení, přičemž dospěl k závěru, že stížnost má požadované náležitosti, byla podána včas a osobami oprávněnými, a je tedy projednatelná. Poté přezkoumal napadené usnesení městského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů, ověřil při tom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). [15] Kasační stížnost není důvodná. [16] Nejvyšší správní soud se v nyní projednávané věci zabýval tvrzenou nezákonností usnesení o odmítnutí návrhu v rámci kasačních důvodů podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2022, č. j. 5 Afs 398/201919, či ze dne 23. 5. 2018, č. j. 6 Afs 8/201837). V