9 As 184/2024 — Nejvyšší správní soud

9 As 184/2024- 163 - text  9 As 184/2024 - 179 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobců: a) E. S., b) J. S., c) S. B., všichni zast. Mgr. Stanislavem Smrčkou, advokátem se sídlem Jakubské náměstí 580/4, Brno, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) Vysoká škola polytechnická Jihlava, se sídlem Tolstého 1556/16, Jihlava, zast. Mgr. Martinem Láníkem, advokátem se sídlem Italská 1274/8, Praha, II) Statutární město Jihlava, se sídlem Masarykovo náměstí 97/1, Jihlava, III) EG.D, a.s., se sídlem Lidická 1873/36, Brno, IV) Ing. J. F., zast. Mgr. Marií Mikulíkovou, advokátkou se sídlem Jakubské náměstí 580/4, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 1. 2024, č. j. 004474/2024/KUSK, sp. zn. SZ 101880/2023/KUSK ÚSŘ/Hr, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 8. 2024, č. j. 30 A 17/2024334, takto: Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 8. 2024, č. j. 30 A 17/2024334, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] K žádosti osoby zúčastněné na řízení I) („stavebník“) vydal Městský úřad Havlíčkův Brod („stavební úřad“) společné povolení, kterým byl schválen záměr „Studentské koleje Vysoké školy polytechnické, Jihlava, na pozemcích parc. č. 3007/9, 3007/12, 3019/1, 3019/2, 3020/1, 3020/2, 3020/3, 5861/1 a 5861/8 v katastrálním území Jihlava“ („společné povolení“). Stalo se tak poté, co byla u Magistrátu města Jihlavy a Krajského úřadu Kraje Vysočina deklarována nadkritická míra rizika tzv. systémové podjatosti. [2] Žalobkyně a) a c) jsou vlastnicemi dvojdomu tvořeného z budov č. p. XA a č. p. XB, nacházejícím se v obci Jihlava („dotčené nemovitosti“). Žalobci b) svědčí k budově č. p. XA věcné břemeno užívání. Nemovitosti se nacházejí v bezprostřední blízkosti stavebního záměru. [3] Proti společnému povolení žalobci podali odvolání, o kterém žalovaný rozhodl v záhlaví uvedeným rozhodnutím. Společné povolení částečně změnil tak, že do něj doplnil podmínky stanovené nadřízenými orgány dotčených orgánů vzešlé z přezkumů závazných stanovisek; ve zbytku společné povolení potvrdil. Proti rozhodnutí žalovaného se poté žalobci bránili žalobou podanou ke Krajskému soudu v Hradci Králové, který ji v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl. II. Obsah kasační stížnosti, vyjádření k ní a repliky stěžovatelů [4] Žalobci („stěžovatelé“) napadli rozsudek krajského soudu kasační stížností, jejíž důvody lze podřadit pod § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. V kasační stížnosti stěžovatelé uplatnili celkem devět okruhů kasačních námitek. [5] Stavební záměr představuje nezanedbatelné riziko pro statiku dotčených nemovitostí (1). Závazná stanoviska a jiné podkladové akty byly vydány úředními osobami, které byly z důvodu systémové podjatosti vyloučeny z projednávání věci (2). Žalovaný překročil meze své působnosti, delegovalli věc na stavební úřad, který mu místně nepodléhá (3). Stavební záměr je v rozporu s územním plánem města Jihlavy, neboť nebyl dodržen koeficient zeleně (4). Stavební záměr nepočítá s realizací zelené střechy s retencí pro dešťové vody, a je proto v rozporu s územní studií (5). Způsob likvidace srážkových vod ze stavebního záměru je v rozporu se zákonem (6). Imise způsobené stavebním záměrem, spočívající v zastínění dotčených nemovitostí, jakož i ztrátě výhledu a pozorovatelné oblohové složky, jsou nepřiměřené místním poměrům (7). Revizní závazná stanoviska orgánu památkové péče jsou zmatečná (8). Stavební záměr je z důvodů vyložených Komisí pro urbanismus a architekturu Rady města Jihlavy v rozporu s cíli a úkoly územního plánování (9). Jednotlivé kasační námitky jsou podrobně rozvedeny v části III níže. [6] Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti odkázal na závěry obsažené v rozhodnutí o odvolání a na svá vyjádření v řízení před krajským soudem. Zároveň se ztotožnil se závěry vyslovenými v napadeném rozsudku. Poté, co se vyjádřil k některým kasačním námitkám stěžovatelů (viz část III níže), navrhl kasační stížnost zamítnout. [7] Stavebník ve svém vyjádření uvedl, že veškeré námitky stěžovatelů správní orgány řádně posoudily, a to často i ve třech instancích. Čtvrtý přezkum pak provedl krajský soud. Námitky označil za evidentně šikanózní. Stěžovatelé zneužívají právo s cílem zdržet výstavbu vysokoškolských kolejí a znemožnit stavebníkovi čerpání dotací, v důsledku čehož by došlo ke zmaření realizace stavebního záměru. Napadený rozsudek považuje za správný a řádně odůvodněný. Poté, co se podrobně vyjádřil ke všem kasačním námitkám stěžovatelů (viz část III níže), navrhl kasační stížnost zamítnout. [8] Na vyjádření stavebníka reagovali stěžovatelé replikou. V té předně uvedli, že se je stavebník snaží tvrzeními o šikanózním charakteru jejich námitek pošpinit v očích rozhodujících osob a naklonit si je na svou stranu. To je překvapující zejména z důvodu, že stavebník je veřejnou vysokou školou, povolanou mimo jiné ke kultivaci veřejné diskuse. Stěžovatelé dlouhodobě neúspěšně usilovali o dosažení dohody se stavebníkem ohledně podoby stavebního záměru, která by respektovala zájmy obou stran. Následně se vyjádřili k některým tvrzením uvedeným ve vyjádření stavebníka (viz část III níže). [9] Ve svých dalších podáních stěžovatelé a stavebník polemizovali s otázkou (ne)vypořádání některých námitek ze strany žalovaného a případného přehlédnutí těchto namítaných pochybení ze strany krajského soudu. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [10] Nejvyšší správní soud úvodem konstatuje, že projednávaná kasační stížnost je mimořádně rozsáhlá, a to zejména počtem jednotlivých námitek obsažených v rámci každého z výše vymezených okruhů. Dříve, než přikročí k vypořádání jednotlivých okruhů námitek, považuje soud za užitečné připomenout ustálenou judikaturu, dle které správní soud nemusí reagovat na každou dílčí námitku, vystavíli vlastní argumentaci, v jejíž konkurenci námitky účastníků neobstojí (viz např. nález Ústavního soudu z 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 989/08, či rozsudek NSS z 6. 11. 2023, č. j. 10 As 276/2021110, bod 11). III.a Ke statickému ohrožení dotčených nemovitostí [11] Stěžovatelé mají za to, že realizace stavebního záměru představuje nezanedbatelné riziko pro statiku dotčených nemovitostí, na nějž upozornil zejména statický posudek Ing. L. K. z 23. 9. 2022 a podklady na něj navazující. Namítají, že krajský soud – jakož i předtím správní orgány – své skutkové závěry založily výhradně na odborných podkladech předložených stavebníkem. Jinak by nemohly dospět k závěru, že riziko škod na jejich majetku je minimální a že další stěžovateli navrhovaná opatření by vedla pouze k odhadu budoucí situace, nikoliv k jednoznačnému závěru. [12] Stavební záměr se má zakládat na několika desítkách vrtaných pilot opírajících se o skalní podloží, přičemž má dojít k odtěžení skalní horniny v místech podsklepení záměru. Ačkoliv jsou tyto činnosti zdrojem rázů a vibrací, projektová dokumentace se vlivem stavebního záměru na stabilitu okolní zástavby vůbec nezabývá, a není kompletní. Stěžovatelé proto v řízení před stavebním úřadem předložili nejprve vyjádření autorizovaného inženýra Ing. Z. H., z něhož plyne, že budova č. p. XA může být zakládáním záměru staticky ohrožena. Následně předložili posudek Ing. K., z něhož mimo jiné plyne, že budováním základů záměru vznikají pro dotčené nemovitosti „nezanedbatelná rizika, která se nesmějí přehlížet“. V tomto posudku Ing. K. navrhl provedení průzkumů a opatření, které by vyloučily hrozící znehodnocení dotčených nemovitostí. Šlo mimo jiné o 1) dodatečný průzkum pro určení průběhu jednotlivých vrstev zemin a hornin směrem k dotčeným nemovitostem, geofyzikální průzkum metodou ERT a MRS a dodatečné vrty směrem k těmto nemovitostem; 2) provedení zkušební piloty za současného měření vibrací u základů (či na povrchu) dotčených nemovitostí před realizací záměru; a 3) vypracování projektové dokumentace pilotového založení odbornou osobou s autorizací IG00 (Geotechnika) řešící hloubky pilot, optimalizaci na piloty menšího průměru a vhodnou technologii vrtání. Odborné závěry statika krajský soud v napadeném rozsudku fakticky ignoroval. [13] Stěžovatelé nerozumí závěru krajského soudu, že stavební úřad posudek Ing. K. vzal v potaz, přestože – jak sám krajský soud uznal – na jeho obsah výslovně nereagoval. Rovněž není zřejmé, z jakého důvodu tato skutečnost nemůže mít vliv na zákonnost společného povolení. Návrhy opatření učiněné v tomto posudku popírají závěr krajského soudu, že by došlo toliko k „odhadu budoucí situace“. [14] Krajský soud nadto při jednání neprovedl důkazy vyjádřením Ing. K. označeným jako „Seznam možných poruch od rázů a vibrací“ ze 7. 3. 2024 a odborným vyjádřením Ing. H. z 16. 4. 2024 a zároveň nevysvětlil, proč k je