9 Azs 39/2024 — Nejvyšší správní soud

9 Azs 39/2024- 33 - text  9 Azs 39/2024 - 39 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Tomáše Herce a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: J. A., zastoupená JUDr. Hugem Körblem, advokátem se sídlem Hybernská 1007/20, Praha 1, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 5. 2023, č. j. MV547984/SO2023, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 12. 2023, č. j. 30 A 48/202348, takto: Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21. 12. 2023, č. j. 30 A 48/202348, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Ve věci jde o prokázání zajištění prostředků k pobytu na území České republiky, kterým je podmíněno udělení dlouhodobého víza. Ustanovení § 13 odst. 2 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), umožňuje žadateli prokázat zajištění těchto prostředků i výpisem z bankovního účtu vedeného v cizí měně. Zákon nicméně stanoví jejich minimální výši pouze v českých korunách. Pro posouzení, zda žadatel uvedenou podmínku splnil, je proto nezbytný přepočet zůstatku na tomto účtu z cizí měny na české koruny. Správní orgán je při něm povinen vycházet přednostně z kurzu vyhlášeného Českou národní bankou ke dni podání žádosti, případně ke dni předložení nového výpisu z účtu, umožňujeli zákon správnímu orgánu k němu přihlédnout. [2] Žalobkyně je občankou Ghanské republiky. Dne 8. 11. 2022 požádala na Velvyslanectví České republiky v Akkře o udělení dlouhodobého víza za účelem studia na území České republiky. Byla totiž přijata ke studiu bakalářského oboru Economics and Management na Mendelově univerzitě v Brně, které mělo probíhat v období od 1. 2. 2023 do 31. 1. 2026. Jednou z příloh žádosti byl výpis z bankovního účtu vedeného u banky GCB Bank PLC v měně ghanské cedi (GHS) na jméno žalobkyně za období od 1. 8. 2022 do 7. 11. 2022, v němž byl uveden konečný zůstatek ve výši 79 752 GHS. Tímto výpisem žalobkyně prokazovala zajištění prostředků k pobytu na území podle § 13 odst. 2 písm. a) zákona o pobytu cizinců. Na žádost Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) předložila dne 21. 12. 2022 další výpis z bankovního účtu za období od 1. 11. 2022 do 21. 12. 2022 (dále jen „druhý výpis z účtu“), podle něhož činil konečný zůstatek 60 124 GHS. [3] Ministerstvo o žádosti rozhodlo informací o důvodech neudělení dlouhodobého víza ze dne 26. 1. 2023, č. j. OAM141947/DV2022, a podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců žalobkyni vízum neudělilo. Bakalářské studium mělo být jen zástupným důvodem k prokázání účelu pobytu a žalobkyně nedostatečně vysvětlila, v čem má pro ni spočívat jeho konkrétní přínos. Žalobkyně zároveň neprokázala zajištění prostředků k pobytu na území ve výši stanovené v § 13 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona o pobytu cizinců. Vzhledem k zamýšlené roční délce pobytu měla ke dni rozhodnutí prokázat částku 115 810 Kč (zohledňující zvýšení částky existenčního minima k 1. 1. 2023). Ministerstvo však na základě přepočtu zjistilo, že konečný zůstatek uvedený ve druhém výpisu z účtu ve výši 60 124 GHS činil pouze přibližně 109 882 Kč. I když není v odůvodnění rozhodnutí uveden zdroj použitého kurzu, ve správním spisu jsou založeny vytištěné kopie internetových stránek www.kurzy.cz s údaji o přepočtech různých částek v ghanských cedi na české koruny, včetně konečného zůstatku. Přepočet konečného zůstatku byl uskutečněn podle kurzu platného ke dni 23. 1. 2023. [4] Žalobkyně požádala podle § 180e odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců o nové posouzení důvodů neudělení dlouhodobého víza. V žádosti blíže vysvětlila svůj zájem o studium vybraného studijního programu. Podle jejího názoru měla v době podání žádosti prokázat zajištění prostředků ve výši 110 260 Kč (podle částky existenčního minima platné do 31. 12. 2022). V této souvislosti žalobkyně vytkla ministerstvu chybějící odůvodnění, které se týká přepočtu cizí měny na české koruny, a uvedla jednotlivé dny z období, kdy bylo vedeno řízení o její žádosti, v nichž by s ohledem na výkyvy v kurzu ghanského cedi prokázala zajištění prostředků k pobytu na území. Poukázala i na kurz 2,308 vyhlášený Českou národní bankou dne 30. 12. 2022. Žalobkyně předložila nový výpis z bankovního účtu, tentokrát za období od 1. 12. 2022 do 17. 2. 2023 (dále jen „třetí výpis z účtu“), s údajem o konečném zůstatku ve výši 74 348 GHS. [5] Žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) jako státní orgán příslušný podle § 180e odst. 7 zákona o pobytu cizinců ve věci vydala v záhlaví uvedené rozhodnutí, označené jako informace o novém posouzení důvodů neudělení dlouhodobého víza za účelem studia, kterým žádosti žalobkyně nevyhověla. Nesplnění některé z podmínek pro udělení víza, což je důvod pro neudělení dlouhodobého víza podle § 56 odst. 1 písm. l) zákona o pobytu cizinců, shledala v tom, že žalobkyně neprokázala zajištění prostředků k pobytu na území. Konečný zůstatek na druhém výpisu z účtu ve výši 60 124 GHS činil ke dni 27. 4. 2023 částku přibližně 109 473 Kč. Ani v tomto případě nebyl zdroj kurzu uveden v odůvodnění rozhodnutí. Stěžovatelka upozornila, že Česká národní banka vyhlásila žalobkyní uvedený kurz 2,308 až pro měsíc leden 2023, zatímco pro měsíce listopad a prosinec 2022 a únor a březen 2023 vyhlásila kurzy nižší. Pro měsíc prosinec 2022, kdy stěžovatelka doložila druhý výpis z účtu, Česká národní banka vyhlásila kurz 1,698, jemuž odpovídá přepočet uvedeného zůstatku ve výši přibližně 102 091 Kč. Žalobkyně proto nebyla použitím jiného kurzu poškozena, ale zvýhodněna. Jdeli o třetí výpis z účtu, stěžovatelka uzavřela, že podle § 180e odst. 3 zákona o pobytu cizinců nemohou být důvodem žádosti o nové posouzení důvodů neudělení víza skutečnosti, které cizinec nedoložil nebo neuvedl v žádosti o udělení víza. [6] Proti rozhodnutí stěžovatelky podala žalobkyně žalobu, o níž Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) rozhodl napadeným rozsudkem tak, že rozhodnutí stěžovatelky zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. Přípustnost žaloby shledal navzdory výluce ze soudního přezkumu podle § 171 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců. Jejímu použití totiž brání právo na soudní přezkum zaručené v čl. 47 Listiny základních práv Evropské unie (při respektování argumentace obsažené v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 13. 12. 2017, Soufiane El Hassani proti Minister Spraw Zagranicnych, C403/16), které se uplatní i u rozhodování o udělení dlouhodobého víza za účelem studia [srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“ nebo „kasační soud“) ze dne 4. 1. 2018, č. j. 6 Azs 253/201649, č. 3718/2018 Sb. NSS]. [7] Krajský soud nepřisvědčil námitce žalobkyně, že by stěžovatelka měla rozhodovat podle právního stavu v době podání žádosti o udělení dlouhodobého víza. Při tomto rozhodování se uplatní obecné pravidlo, že správní orgán rozhoduje podle skutkového a právního stavu ke dni vydání rozhodnutí, což v tomto případě znamenalo k 26. 1. 2023, kdy byla vydána informace ministerstva (krajský soud v této souvislosti odkázal na rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2018, č. j. 1 As 165/201840). Prostřednictvím prostředků k pobytu se ostatně prokazuje soběstačnost v době pobytu, pročež by cizincem prokázaná částka měla odpovídat ekonomické realitě. Zvýšení částky existenčního minima od začátku roku 2023 vypovídá o tom, že náklady na zajištění výživy a základních potřeb se v České republice zvýšily a žalobkyně se s nimi bude potýkat. Změna kurzu zase může mít faktický dopad na její schopnost směnit své prostředky v cizí měně za české koruny, v nichž bude většinu svých nákladů na pobyt v České republice hradit. Podle krajského soudu by cizinec neměl finanční prostředky na svůj účet převádět účelově před podáním žádosti jen proto, aby splnil zákonný požadavek pro svůj pobyt. Dostatkem peněz by měl disponovat trvale. Bylo by vhodné, aby měl k dispozici finanční prostředky o něco vyšší než částku vyplývající z právních předpisů a z převodních kurzů platných v době podání jeho žádosti. S určitou rezervou je třeba počítat s ohledem na možnou změnu skutkového i právního stavu, která v průběhu řízení může nastat. [8] Stěžovatelka postupovala správně, vycházelali při svém rozhodování z druhého výpisu z účtu, a tedy pro posouzení žádosti byla rozhodnou částka 60 124 GHS. Krajský soud jí však vytkl postup při výpočtu, kolik prostředků má žalobkyně v české měně k dispozici. Již ministerstvo nijak neodůvodnilo výběr kurzů platných právě pro dny 23. a 24. 1. 2023, ani použití dat právě z internetových stránek www.kurzy.cz, a tento postup jednoznačně nevysvětlila ani stěžovatelka. Pouze uvedla jednotlivé kurzy vyhlášené Českou národní bankou pro měsíce listopad 2022 až březen 2023 s tím,