1 Afs 100/2009 — Nejvyšší správní soud

50 Af 6/2019- 60 - text  11 50 A 6/2019 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové ve věci žalobkyně: Jihočeská sociální pomoc, o. p. s., IČO 26034948 sídlem Klavíkova 1570/7, 370 04 České Budějovice proti žalovaný: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno v řízení o žalobách proti rozhodnutím žalovaného ze dne 21. 12. 2018, čj. 56509/18/500010470-706239, čj. 56513/18/5000-10470-706239 a čj. 56514/18/5000-10470706239, takto: I. Žaloby se zamítají. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Krajský soud předně poznamenává, že usnesením ze dne 23. 10. 2019, čj. 50 Af 6/2019-54, spojil dle § 39 odst. 1 s. ř. s. řízení vedená pod sp. zn. 50 Af 6/2019, sp. zn. 50 Af 7/2019 a sp. zn. 50 Af 8/2019 ke společnému projednání a věci jsou nadále vedeny pod společnou sp. zn. 50 Af 6/2019. A. Vymezení věci původně vedené pod sp. zn. 50 Af 6/2019 2. Úřad práce České republiky, krajská pobočka pro České Budějovice (dále jen „poskytovatel“), poskytl žalobkyni na základě uzavřené dohody ze dne 4. 8. 2016, č. CBAV14/2016 (dále jen „dohoda č. 1“), příspěvek na vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací, a to v rozsahu a za podmínek v této dohodě uvedených. 3. Žalobkyně vytvořila pracovní příležitost (druh práce – pomocná kuchařka) a přijala do pracovního poměru na dobu určitou od 5. 8. 2016 do 31. 1. 2017, resp. 31. 7. 2017 (dle dodatku pracovní smlouvy č. 1 ze dne 1. 2. 2017) uchazeče o zaměstnání doporučeného poskytovatelem. V dohodě č. 1 se poskytovatel zavázal poskytnout žalobkyni příspěvek ve výši vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance, včetně pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu zaměstnance, maximálně však 14 000 Kč měsíčně (respektive 15 000 Kč měsíčně po změně dohody č. 1 dodatkem č. 1 ze dne 27. 1. 2017). Za dobu poskytování příspěvku od 5. 8. 2016 do 31. 1. 2017 nesměl součet poskytnutých příspěvků překročit částku 84 000 Kč (respektive 174 000 Kč za období do 31. 7. 2017 po změně dohody č. 1 dodatkem č. 1 ze dne 27. 1. 2017). 4. Dne 11. 1. 2018 oznámil poskytovatel Finančnímu úřadu pro Jihočeský kraj (dále jen „správce daně“) podezření na porušení rozpočtové kázně ze strany žalobkyně, jelikož nedodržela podmínku stanovenou v článku V bod 2. dohody č. 1, a ačkoliv byla vyzvána k navrácení příslušné částky poskytnutého příspěvku, žalobkyně tak neučinila. 5. Dne 18. 1. 2018 zahájil správce daně u žalobkyně daňovou kontrolu. Žalobkyně byla následně dne 8. 3. 2018 seznámena s výsledkem kontrolního zjištění, dle něhož v rozporu s uzavřenou dohodou v některých měsících vyplácela mzdu a odváděla pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění až poté, co jí poskytovatel vyplatil příspěvek. Dne 19. 4. 2018 došlo k projednání zprávy o daňové kontrole, kterou žalobkyně téhož dne převzala. 6. V důsledku porušení rozpočtové kázně vydal správce daně platební výměr č. 110/2018 ze dne 23. 4. 2018, čj. 1057289/18/220031471302427 (dále jen „platební výměr č. 1“), na odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 97 170 Kč. 7. Dne 16. 5. 2018 podala žalobkyně proti tomuto rozhodnutí odvolání. Žalovaný toto odvolání rozhodnutím ze dne 21. 12. 2018, čj. 56509/18/500010470706239, zamítl a platební výměr č. 1 potvrdil. B. Vymezení věci původně vedené pod sp. zn. 50 Af 7/2019 8. Poskytovatel žalobkyni poskytl na základě uzavřené dohody ze dne 29. 11. 2016, č. CBAV51/2016 (dále jen „dohoda č. 2“), příspěvek na vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací, a to v rozsahu a za podmínek v této dohodě uvedených. 9. Žalobkyně vytvořila pracovní příležitost (druh práce – pomocná kuchařka) a přijala do pracovního poměru na dobu určitou od 1. 12. 2016 do 31. 5. 2017, resp. 30. 11. 2017 (dle dodatku pracovní smlouvy č. 1 ze dne 1. 6. 2017) uchazeče o zaměstnání doporučeného poskytovatelem. V dohodě č. 2 se poskytovatel zavázal poskytnout žalobkyni příspěvek ve výši vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance, včetně pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu zaměstnance, maximálně však 14 000 Kč měsíčně (respektive 15 000 Kč měsíčně po změně dohody č. 2 dodatkem č. 1 ze dne 24. 2. 2017). Za dobu poskytování příspěvku od 1. 12. 2016 do 31. 5. 2017 nesměl součet poskytnutých příspěvků překročit částku 84 000 Kč (respektive 177 000 Kč po změně dohody č. 2 dodatkem č. 2 ze dne 29. 5. 2017, jímž došlo k prodloužení obsazenosti pracovního místa do 30. 11. 2017). 10. Správce daně na základě důkazních prostředků, které měl k dispozici od poskytovatele, ověřil, že žalobkyně nevrátila poskytovateli poskytnutý příspěvek vyplacený v rozporu s podmínkami dohody č. 2 v termínu stanoveném výzvou k vrácení příspěvku ze dne 29. 11. 2017. Lhůta pro vrácení finančních prostředků uplynula 18. 1. 2018. 11. Dne 13. 3. 2018 správce daně zahájil daňové řízení ve věci vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně. V důsledku porušení rozpočtové kázně vydal správce daně platební výměr č. 109/2018 ze dne 18. 4. 2018, čj. 988946/18/220031471302427 (dále jen „platební výměr č. 2“), na odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 28 807 Kč. 12. Dne 16. 5. 2018 podala žalobkyně proti tomuto rozhodnutí odvolání. Žalovaný toto odvolání rozhodnutím ze dne 21. 12. 2018, čj. 56513/18/500010470706239, zamítl a platební výměr č. 2 potvrdil. C. Vymezení věci původně vedené pod sp. zn. 50 Af 8/2019 13. Poskytovatel žalobkyni poskytl na základě uzavřené dohody ze dne 30. 8. 2016, č. CBAV22/2016 (dále jen „dohoda č. 3“), příspěvek na vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací, a to v rozsahu a za podmínek v této dohodě uvedených. 14. Žalobkyně vytvořila pracovní příležitost (druh práce – pomocná kuchařka) a přijala do pracovního poměru na dobu určitou od 1. 9. 2016 do 28. 2. 2017, resp. do 31. 8. 2017 (dle dodatku pracovní smlouvy č. 1 ze dne 1. 3. 2017) uchazeče o zaměstnání doporučeného poskytovatelem. V dohodě č. 3 se poskytovatel zavázal poskytnout žalobkyni příspěvek ve výši vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance, včetně pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu zaměstnance, maximálně však 14 000 Kč měsíčně (respektive 15 000 Kč měsíčně po změně dohody č. 3 dodatkem č. 1 ze dne 24. 2. 2017). Za dobu poskytování příspěvku od 1. 9. 2016 do 28. 2. 2017 nesměl součet poskytnutých příspěvků překročit částku 84 000 Kč (respektive 174 000 Kč za období do 31. 8. 2017 po změně dohody č. 3 dodatkem č. 1 ze dne 24. 2. 2017). 15. Správce daně na základě důkazních prostředků, které měl k dispozici od poskytovatele, ověřil, že žalobkyně nevrátila poskytovateli poskytnutý příspěvek vyplacený v rozporu s podmínkami dohody č. 3 v termínu stanoveném výzvou k vrácení příspěvku ze dne 29. 11. 2017. Lhůta pro vrácení finančních prostředků uplynula 18. 1. 2018. 16. V důsledku porušení rozpočtové kázně vydal správce daně platební výměr č. 108/2018 ze dne 18. 4. 2018, čj. 988939/18/220031471302427 (dále jen „platební výměr č. 3“), na odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 28 000 Kč. 17. Dne 16. 5. 2018 podala žalobkyně proti tomuto rozhodnutí odvolání. Žalovaný toto odvolání rozhodnutím ze dne 21. 12. 2018, čj. 56514/18/500010470706239, zamítl a platební výměr č. 3 potvrdil. II. Shrnutí žalob 18. Žalobkyně ve všech žalobách shodně uvedla, že se s rozhodnutím správního orgánu prvního stupně a stejně tak s žalobou napadeným rozhodnutím neztotožnila. Dle jejího názoru se žalovaný nezabýval všemi věcnými a faktickými námitkami a odvolacími důvody. 19. Žalobkyně dále uvedla, že se stanoviskem správního orgánu prvního stupně nebyla nikdy seznámena. Dodala, že mzdy zaměstnancům vyplatila a odvody státu řádně zaplatila. Žádné finanční prostředky si nikdy neponechala a nikdy je nevyužila jiným způsobem a k jinému účelu. 20. Závěrem žalobkyně dodala, že tvrzení žalovaného o tom, že příspěvky od poskytovatele byly vypláceny neoprávněně, na základě nepravdivých údajů kategoricky odmítá, a že termín „nepravdivý“ je diametrálně odlišný od termínu „opožděný“. Prostředky vyplatila oprávněně a zpoždění několika dnů vysvětlila. 21. Žalobkyně navrhla, aby krajský soud žalobami napadená rozhodnutí žalovaného, jakož i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zrušil. III. Shrnutí vyjádření žalovaného a repliky žalobkyně 22. Žalovaný ve svém rozsáhlém vyjádření k žalobám nejprve shrnul dosavadn