2Aps 1/2005 — Nejvyšší správní soud

50 A 59/2017- 35 - text  11 50A 59/2017 č. j. 50 A 59/2017 -35 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Marie Trnkové ve věci žalobkyně: N. R., narozená X bytem X zastoupená advokátem JUDr. Václavem Kalinou sídlem Heydukova 101/2, 397 01 Písek proti žalované: Policie ČR, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje sídlem Lannova 26, 370 74 České Budějovice o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem spočívajícím ve výzvě a následném vynucení odebrání identifikačních údajů, k němuž došlo dne 27. 6. 2017 v souvislosti se zahájením trestního stíhání žalobkyně dle usnesení žalované ze dne 26. 6. 2017, čj. KRPC-28017-23/TČ-2017-020581. takto: I. Určuje se, že zásah žalované vůči žalobkyni ze dne 27. 6. 2017, spočívající ve výzvě a v provedení identifikačních úkonů u žalobkyně byl nezákonný. II. Žalované se přikazuje odstranění negativních důsledků nezákonného zásahu působících vůči žalobkyni v podobě nedůvodně evidovaných výsledků úkonů dle § 65 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky tak, že žalovaná provede likvidaci nezákonně získaných identifikačních údajů žalobkyně. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10 228 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce JUDr. Václava Kaliny. Odůvodnění: 1. Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) byla dne 28. 8. 2017 doručena žaloba na ochranu před nezákonným zásahem Policie ČR. Za nezákonný zásah byl žalobkyní označen postup žalované proti žalobkyni ze dne 27. 6. 2017 podle § 65 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (dále jen „zákon o policii“) spočívající ve výzvě a následném vynucení odebrání identifikačních údajů. 2. Žalobkyně uvádí, že se dostavila dne 27. 6. 2017 na Službu kriminální police a vyšetřování, územní odbor Písek (dále jen SKPV), aby zde na oddělení hospodářské kriminality podala vysvětlení jako svědek a poškozená, neboť došla k závěru, že jednání jejího bývalého přítele vůči ní naplňuje skutkovou podstatu přečinu podvodu. Žalobkyně byla zaskočena tím, že při podání vysvětlení bylo proti ní zahájeno trestní stíhání pro podezření z přečinu úvěrového podvodu, když na služebnu policie přišla podat trestní oznámení a měla být vyslechnuta jen jako svědek. Dne 27. 6. 2017 byla žalobkyně vyslechnuta jako obviněná a vyzvána, aby se podrobila sběru identifikačních údajů podle § 65 odst. 1 zákona o policii. Žalobkyně to zprvu odmítla, následně jí bylo sděleno, že pokud se tomuto úkonu nepodvolí dobrovolně, bude k tomu přinucena, resp. její odpor bude překonán. Žalobkyně sice pod touto pohrůžkou svolila, nicméně se uvedeným jednáním cítila dotčena a považuje jej za bezdůvodný zásah do soukromí, nezákonný akt a svévoli ze strany policie. Usnesením Okresního státního zastupitelství v Písku ze dne 27. 7. 2017 pak bylo usnesení o zahájení stíhání žalobkyně zrušeno. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla stíhána pro přečin úvěrového podvodu, není jí známo, k jakému účelu měly její identifikační údaje sloužit, neboť její daktyloskopické otisky ani DNA není s čím srovnávat, když tyto nebyly nikde snímány a ani nebylo zajištěno žádné místo činu. Z tohoto důvodu se žalobkyně domnívá, že postup podle § 65 odst. 1 a 2 zákona o policii byl zcela neodůvodněný. Takový úkon však musí být odůvodněný a racionálně ospravedlnitelný. Naplnění účelu, pro který jsou identifikační údaje snímány, tedy budoucí identifikace pachatelů, nelze očekávat u obviněných či podezřelých v případě hospodářské a obdobné kriminality. Žalobkyně je přesvědčena, že postupem policie byl porušen také § 11 písm. a) a c) zákona o policii a odkazuje na rozhodnutí sp. zn. 10A 30/2010. Žalobkyně dodává, že proti ní nikdy nebylo vedeno trestní stíhání, je bezúhonným občanem. Dále žalobkyně odkazuje rozhodnutí ESLP č. 30562/04 a 30566/04, který konstatoval, že samotné zpracování profilu DNA je třeba vnímat jako porušení čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále též „Úmluvy“), neboť u žalobkyně nebyl zákonný důvod pro zpracování profilu DNA. Ustanovení § 65 zákona o policii nelze vykládat jako neomezenou pravomoc policie provádět identifikační úkony vůči jakémukoli obviněnému bez ohledu na povahu trestného činu, jelikož takový výklad by byl v rozporu s Úmluvou, ústavním pořádkem ČR a zejména čl. 7 odst. 1 a čl. 10odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod (dále též „Listiny“). Policie jednala vůči žalobkyni nepřiměřeně, nezákonně a zneužila svá oprávnění nad rámec stanoveného účelu. Žalobkyně současně požaduje likvidaci veškerých získaných identifikačních údajů. 3. Žalovaná navrhla projednávanou žalobu zamítnout. Má za to, že je žádoucí a nezbytné zákonná oprávnění stanovená v § 65 zákona o policii důsledně využívat, aby byla žalovaná schopna plnit své zákonné úkoly a dostát tak očekávání široké veřejnosti plnit tyto řádným způsobem. Úkolem žalované je odhalovat trestnou činnost, stíhat trestné činy a chránit tak před touto škodlivou činností společnost. Aby mohla žalovaná plnit řádně a včas tyto úkoly, musí k tomu logicky disponovat i odpovídajícími nástroji. Při absentujícím oprávnění postupu dle předmětného ustanovení tak, jak je v současné době nastaven, by žalované de facto chyběly kriminalistické nástroje vedoucí k objasňování trestných činů a odhalování jejich pachatelů. Oprávnění žalované není neomezené, ale je limitováno vymezením účelu a nezbytností předmětného postupu k naplnění sledovaného cíle, tedy plnění zákonných úkolů. Zejména je v této souvislosti nutné opětovně zdůraznit, že provedením identifikačních úkonů v zákonných podmínkách, které jsou u žalobkyně zcela jistě splněny, a to stanoveným hlediskem subjektivní stránky trestné činnosti, pro kterou byla žalobkyně stíhána, rozhodně nemůže dojít k nezákonnému zásahu do jejích práv. Současně je stanovením přesných pravidel pro provádění identifikačních úkonů vyhověno také ustanovením ústavních zákonů, na jejichž základě musí být šetřeno podstaty a smyslu základních lidských práv a svobod a jejich omezení nesmí být zneužito k jiným než předem jasně daným zákonným účelům. Vyhověním žalobkyních požadavkům by došlo zcela jistě ke značnému zásahu do působnosti žalované a tím i výraznému ztížení plnění jejích zákonných úkolů. Aby žalovaná mohla dostát plnění svých povinností při předcházení, odhalování a vyšetřování trestné činnosti a stíhání pachatelů trestných činů, musí k tomu využít zákonem založeného oprávnění, což v dané věci učinila. 4. Z průběhu řízení před orgány činnými v trestním řízení vyplývajícího ze žalobkyní předložených příloh, jež jsou součástí žaloby a z písemností poskytnutých žalovanou, bylo zjištěno, že usnesením žalované ze dne 26. 6. 2017, čj. KRPC-28017-23/TČ-2017-020581 bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně jako obviněné ze spáchání A) přečinu úvěrový podvod podle § 250b odst. 1, odst. 3 trestního zákona, dle zákona č. 140/1961 Sb., účinného do 31. 12. 2009 (skutek č. 1), B) přečinu úvěrový podvod podle § 211 odst. 1 trestního zákoníku (skutek č. 2), C) přečinu úvěrový podvod podle § 211 odst. 1, odst. 4 trestního zákoníku (skutek č. 3), D) přečinu úvěrový podvod podle § 211 odst. 1 trestního zákoníku (skutek č. 4), E) přečinu úvěrový podvod podle § 211 odst. 1, odst. 4 trestního zákoníku v pokračování podle § 116 trestního zákoníku (skutek č. 5, 6), F) přečinu úvěrový podvod podle § 211 odst. 1 trestního zákoníku v pokračování podle § 116 trestního zákoníku (skutek č. 7, 8), G) přečinu úvěrový podvod podle § 211 odst. 1, odst. 4 trestního zákoníku v pokračování podle § 116 trestního zákoníku (skutek č. 9, 10), H) přečinu úvěrový podvod podle § 211 odst. 1 trestního zákoníku (skutek č. 11). 5. Dne 27. 6. 2017 byla žalobkyně vyslechnuta. Do protokolu o výslechu obviněné ze dne 27. 6. 2017, čj. KRPC-28017-30/TČ-2017-020581 žalobkyně mj. uvedla, že využívá svého práva k věci nevypovídat a označila obhájce, který ji bude v dané věci zastupovat (JUDr. Kalina). Současně vzala na vědomí, že pokud do 19. 7. 2017 nedodá plnou moc ke svému zastupování, budou následovat další úkony bez obhájce. 6. Žádostí o provedení identifikačních úkonů ze dne 27. 6. 2017 bylo žalovanou požádáno o to, aby u žalované byly provedeny tyto úkony: popis, kriminalistické otisky, daktyloskopické otisky, odběr biologického materiálu (ústní stěr) a o vložení záznamu o provedeném identifikačním úkonu do informačního systému FODAGEN. V žádosti se dále uvádí, že žalobkyně se provedení identifikačních úkonů podrobí dobrovolně, resp. že se jim podrobila. 7. Usnesením vydaným příslušnou státní zástupkyní dne 27. 7. 2017 pod čj. ZT 183/2017 – 21, bylo shora označené usnesení o zahájení trestního stíhání žalobkyně dle § 174 odst. 2 písm. e) zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu (dále jen „trestní řád“) zrušeno, neboť jde o rozhodnutí neodůvodněné. 8. Krajský soud se žalobou zabýval podle § 82 a násl. zá