9 As 1/2009 — Nejvyšší správní soud

51 A 32/2024- 39 - text  8 51 A 32/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D., ve věci žalobce: T. M. zastoupen advokátem JUDr. Milanem Zápotočným sídlem Telečská 7, Jihlava proti žalovanému: rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích sídlem Branišovská 1645/31a, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 8. 2024, č. j. JU/01/18100/24, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se v této věci brání proti ukončení svého vysokoškolského studia. Žalobce se dne 21. 5. 2024 dostavil na opravný termín státní závěrečné zkoušky (dále také jako „SZZ“) z předmětu geografie. U této zkoušky neuspěl. Následně se žalobce neúspěšně domáhal anulace výsledků SZZ ze zdravotních důvodů, neboť při konání SZZ nebyl zdravotně způsobilý, jeho zdravotní stav se během zkoušky zhoršil, což mělo vliv na negativní výsledek zkoušky. 2. Správní orgány svůj postup kontinuálně opírají zejména o čl. 21 odst. 5) opatření děkana PF JU č. 7/2017, o studiu v bakalářských a magisterských studijních programech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „opatření děkana“), které stanovuje, že „[j]estliže se student k SZZ dostaví, má se za to, že mu v jejím vykonání nebrání žádné relevantní důvody. Po zahájení SZZ se tak již nemůže domoci omluvy nebo následného anulování výsledku, a to ani ze zdravotních důvodů, tedy ani omluvy podle odstavce 3.“ Žalobce jako student při zápisu do studia dne 2. 9. 2020 svým podpisem stvrdil informovaný souhlas s dodržováním vnitřních předpisů a provozních řádů a měl být proto s vnitřními předpisy seznámen. 3. V rámci řízení o ukončení studia žalobce požádal děkanku fakulty podáním ze dne 12. 6. 2024 o stanovení nového termínu SZZ a s odkazem na možnost procesního přezkoumání SZZ namítl, že nebyl prokazatelně poučen o podmínkách SZZ a důsledcích jejího seznámení, to proběhlo až ex post a proto nemohl využít možnost omluvy z důvodu špatného zdravotního stavu, který se v průběhu SZZ zhoršoval. Této žádosti děkanka rozhodnutím ze dne 18. 6. 2024 nevyhověla s odkazem na čl. 21 odst. 5 opatření děkana s tím, že prezenční listina s poučením je pouze informativní a opatření děkana je závazné bez dalšího. 4. Prvostupňovým správním rozhodnutím ze dne 18. 6. 2024, č. j. S/FPE/24/00001401, rozhodla děkanka Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích o ukončení studia žalobce dle § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s čl. 31 odst. 1 písm. h) Studijního a zkušebního řádu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (dále jen „studijní řád“). Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný odvolání žalobce dle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zamítl a prvostupňové správní rozhodnutí potvrdil. II. Stručný obsah žaloby 5. Na prvním místě žalobce namítá neposkytnutí možnosti kvalifikovaně se seznámit s poučením o pravidlech konání SZZ před započetím skládání SZZ. Žalobce tvrdí, že toto poučení mu bylo předloženo až po vykonání SZZ jako součást podepisované prezenční listiny. Žalovaná dle žalobce porušila svoji povinnost řádně poučit žalobce o průběhu SZZ; došlo rovněž k porušení jeho práv na možné podání námitek a v konečném důsledku i k samotné nezákonnosti SZZ z důvodu neposkytnutí poučení o pravidlech konání SZZ. K prokázání průběhu SZZ předkládá žalobce čestná prohlášení a navrhuje provést důkaz výslechem v žalobě konkretizovaných svědků. 6. Žalobce má dále za to, že mělo být vyhověno jeho žádosti o anulaci výsledku SZZ (rozhodnutí proděkanky ze dne 6. 6. 2024). Toto rozhodnutí bylo odůvodněno odkazem na čl. 21 odst. 5 opatření děkana. Zde je dle žalobce zakotvena tzv. vyvratitelná domněnka. Tu žalobce vyvrátil lékařskou zprávou ze dne 22. 5. 2024 a prokázal tak existenci relevantního důvodu osvědčujícího jeho nezpůsobilost řádně vykonat SZZ, a to v důsledku nepříznivého zdravotního stavu. Nesprávné rozhodnutí o jeho žádosti mělo za následek přijetí nesprávného rozhodnutí o ukončení studia. Nepřiznivý zdravotní stav navrhuje žalobce prokázat lékařskou zprávou ze dne 22. 5. 2024, čestnými prohlášeními, odborným vyjádřením ze dne 9. 7. 2024. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 7. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 4. 12. 2024 navrhl podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout. 8. Žalovaný má za to, že rozhodnutí o ukončení studia bylo v souladu se zákonem o vysokých školách a vnitřními předpisy. Žalobce se dostavil ke zkoušce, čímž potvrdil, že je schopen ji vykonat, a nemůže se dodatečně omlouvat na základě zdravotních důvodů; žalobce měl možnost se omluvit před zkouškou. Opačný závěr by vedl k tomu, že student by se mohl vždy ex post omluvit, pokud by nebyl se svým výsledkem spokojen. Každý student musí svůj zdravotní stav posoudit a podle toho se SZZ zúčastnit či se z ní omluvit; roli hrají i psychosomatické stavy, které jsou objektivně těžko hodnotitelné. Co se týče poučování studentů, text prezenční listiny je pouze informativní a informace zde uvedené plynou z vnitřních předpisů, které jsou pro studenty závazné a žalobce o existenci opatření věděl a měl se s ním seznámit, jak stvrdil informovaným souhlasem při zápisu. Dle žalovaného je v daném ustanovení opatření děkana nikoli vyvratitelná domněnka, ale domněnka nevyvratitelná. K tomu žalovaný cituje § 28 odst. 1 správního řádu a § 134 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) jako příklady vyvratitelných domněnek založených na explicitním připuštěním prokázání opaku. Spojení „má se za to“ považuje žalovaná v této věci za nevyvratitelnou domněnku, což koresponduje i s její úvahou, že omluvit se z konání SZZ ze zdravotních důvodů musí být učiněno před zahájením SZZ. 9. Otázku skutečného zdravotního stavu žalobce nepovažuje žalovaný za rozhodnou. IV. Posouzení věci krajským soudem 10. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších zákonů, dále jen „s. ř. s.“). 11. Krajský soud rozhodl bez jednání (§ 51 s. ř. s.). 12. Žaloba není důvodná. 13. Úvodem krajský soud konstatuje, že podaná žaloba je prakticky totožná s odvoláním žalobce. Neobsahuje žádnou novou argumentaci, žádnou polemiku s důvody žalobou napadeného rozhodnutí. Má-li krajský soud přezkoumat žalobou napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, pak jsou jeho možnosti značně omezeny. 14. Dle § 68 odst. 1 písm. g) zákona o vysokých školách platí, že vysoká škola rozhoduje o právech a povinnostech studenta ve věci nesplnění požadavků podle § 56 odst. 1 písm. b). Dle § 56 odst. 1 písm. b) téhož zákona platí, že studium se dále ukončuje nesplní-li student požadavky vyplývající ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu. 15. Podle čl. 31 odst. 1 písm. h) Studijního a zkušebního řádu Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích účinného od 1. 9. 2017 (dostupná na https://www.jcu.cz/images/UNIVERZITA/Dokumenty/vnitrni-predpisy-JU/studijni-a-zkusebni-rad-jihoceske-univerzity-v-ceskych-budejovicich-pdf.pdf) platí, že „[d]ěkan rozhodne o ukončení studia pro nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu, jestliže student v bakalářském, navazujícím magisterském nebo magisterském studijním programu nesložil státní závěrečnou zkoušku ani v opravném termínu nebo ve lhůtě podle čl. 27 odst. 5“. 16. Jak krajský soud shrnul v úvodu tohoto rozsudku, žalobce nejprve žádal o anulaci výsledků SZZ ze zdravotních důvodů, čemuž proděkanka nevyhověla. Následně v rámci vyjádření v řízení o ukončení studia žalobce podal žádost o stanovení náhradního termínu SZZ, což provázal s žádostí o „procesní přezkoumání SZZ“. 17. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 17. 12. 2009, č. j. 9 As 1/2009-141, zdůraznil, že s konáním každé zkoušky přitom není spojeno pouze její ohodnocení, ale zákon s konáním zkoušky spojuje také „subjektivní veřejné právo studenta na to, aby daná zkouška proběhla za podmínek stanovených studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem [§ 62 odst. 1 písm. d)], přičemž tomuto právu studenta odpovídá povinnost vysoké školy stanovené podmínky dodržet. V tomto kontextu lze v kontrole jejich dodržení spatřovat výkon státní správy.“ Pokud student podá žádost děkanovi, aby přezkoumal, zda nedošlo k porušení tohoto práva, je pak následné děkanovo rozhodnutí podle § 68 zákona o vysokých školách bezpochyby rozhodnutím o právech a povinnostech studenta, a jako takové představuje zásah do jeho právní sféry. Proto se jedná o rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. So