1 As 318/2018 — Nejvyšší správní soud

66 A 2/2025- 31 - text  10 66 A 2/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Bednaříkovou ve věci žalobce: Tomáš Vlk, IČO 71025383 se sídlem Čisovice 153, Čisovice zastoupen JUDr. Emilem Flegelem, advokátem se sídlem K Chaloupkám 3170/2, Praha 10 proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 11. 2024, čj. KUJCK 134257/2024, takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 18. 11. 2024, čj. KUJCK 134257/2024, a rozhodnutí Městského úřadu Český Krumlov ze dne 29. 10. 2024, čj. MUCK 81506/2024/OS/TF, se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 21 404,10 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Český Krumlov (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 29. 10. 2024, čj. MUCK 81506/2024/OS/TF (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění účinném ke dni spáchání přestupku (dále jen „zákon o silničním provozu“), kterého se dopustil tím, že jako provozovatel vozidla v rozporu s § 10 odst. 3 zákona o silničním provozu nezajistil, aby při užití jeho vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená zákonem․ Za to byla žalobci uložena pokuta ve výši 2 000 Kč. 3. K porušení pravidel silničního provozu došlo dne 29. 6. 2024 kolem 05:23:14 hodin v Českém Krumlově na silnici I/39, v ulici Chvalšinské, v úseku cca mezi křižovatkou s ulicí Špičák a ulicí Fialková. Úsekový rychloměr SYDO Traffic Velocity v měřeném úseku 678,7 m zaznamenal jízdu motorového vozidla RZ X, kdy nezjištěný řidič v rozporu s § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu řídil uvedené vozidlo rychlostí 59 km/h (tj. 56 km/h po odečtu tolerance ± 3 km/h) v místě, kde je nejvyšší dovolená rychlost 50 km/h. Toto jednání nezjištěného řidiče vykazuje znaky přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. II. Shrnutí žaloby 4. Žalobce v žalobě uvedl, že byl postupem žalovaného zkrácen na svých právech a považuje napadené rozhodnutí za nezákonné, proto navrhl, aby krajský soud napadené rozhodnutí a jemu předcházející rozhodnutí prvního stupně zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. 5. Stěžejní námitka žalobce je založena na tom, že správní orgán prvního stupně neučinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku. Správní orgán prvního stupně podle žalobce zcela proti smyslu právní úpravy přistoupil k jeho potrestání jako provozovatele vozidla za situace, kdy měl veškeré indicie vedoucí ke skutečnému řidiči – pachateli přestupku. Žalobce připomněl, že již před vydáním prvostupňového rozhodnutí sdělil správnímu orgánu prvního stupně jméno, příjmení a místo trvalého pobytu řidiče. Třebaže v řešené věci správní orgán prvního stupně neznal datum narození pachatele přestupku, měl na základě sdělených údajů reálnou možnost řidiče kontaktovat, což neučinil. Správní orgán prvního stupně tak měl vyzvat označeného řidiče k podání vysvětlení, čímž by splnit nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku, jak mu stanoví § 125f odst. 5 zákona o silničním provozu. Dle názoru žalobce znalost data narození není podmínkou pro to, aby správní orgán prvního stupně mohl přestupce kontaktovat. 6. Žalobce namítl, že jelikož správní orgány rezignovaly na možnost zjistit pachatele přestupku, nebyly dány zákonné podmínky pro zahájení řízení s provozovatelem vozidla a obě správní rozhodnutí byla vydána nezákonně. III. Shrnutí vyjádření žalovaného a replika žalobce 7. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Nejprve stručně shrnul skutkový stav věci. Poté sdělil, že žalobce byl poučen o možnosti sdělit totožnost řidiče, přičemž takovými údaji se rozumí jméno, příjmení, datum narození a adresa trvalého pobytu. Žalobce ve svém vysvětlení neuvedl datum narození řidiče, proto ho správní orgán prvního stupně vyzval k doplnění chybějících údajů. Na tuto výzvu žalobce nereagoval, proto bylo zahájeno přestupkové řízení se žalobcem jako provozovatelem motorového vozidla. 8. Žalovaný odkázal na obstrukční taktiky, které se používají v případech odpovědnosti provozovatele za spáchání přestupku neznámým řidičem, např. označení osoby obtížně dosažitelné (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2020, čj. 4 As 450/2019-36). Žalovaný připomněl i případy, kdy „pátrací povinnost“ správních orgánů je oslabena (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2020, čj. 10 As 315/2018-32). Žalovaný tak má za to, že na základě poskytnutých údajů nemohl správní orgán prvního stupně provést vyhledání osoby řidiče z dostupných databází, proto v jednání žalobce spatřuje obstrukční taktiku, a to rovněž za situace, kdy adresa pobytu údajného řidiče, kterou žalobce poskytl, je ve skutečnosti sídlo speditérské společnosti, která se zabývá přeposláním poštovních zásilek z území USA do celého světa včetně ČR. Žalovaný navrhl provést dokazování pořízeným snímkem z webu googlemaps, ze kterého plyne, že bydliště údajného řidiče je komerční objekt a nemůže se jednat o objekt určený k bydlení. 9. Žalobce ve své replice setrval na svém žalobním návrhu a odkázal na judikaturu správních soudů, ze které plyne, že absence sdělení data narození tvrzeného řidiče nebrání správním orgánům pokusit se jej kontaktovat (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 3. 8. 2023, čj. 56 A 7/2023-32). Pokud správní orgán prvního stupně rezignoval na obeslání řidiče, jedná se o postup co nejrychlejšího a nejpohodlnějšího dosažení inkasování pokuty (srov. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 8. 2014, čj. 30 A 43/2014-40). Žalobce rovněž odkázal na judikaturu správních soudů k otázce doručování výzvy k podání vysvětlení osobám žijícím v zahraničí (zejména rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 11. 2021, čj. 5 As 141/2019-22). Žalobce dodal, že správnímu orgánu prvního stupně sdělil korespondenční adresu řidiče. Důkazní návrh žalovaného označil žalobce za irelevantní a bezcenný a doplnil, že nikdy netvrdil, že jde o adresu fyzického bydliště řidiče. Rovněž odkázal na právní úpravu postupu doručování adresátům správního řízení (srov. § 20 odst. 1 a § 22 správního řádu), ze které plyne, že se přednostně doručuje na adresu pro doručování; adresa trvalého pobytu je až třetí adresou, která připadá v úvahu při doručování písemností. Adresátům v zahraničí se doručuje tam, kde je jejich sídlo nebo pobyt, příp. jiná adresa pro doručování podle § 19 odst. 4 správního řádu. Žalobce shrnul, že skutečnost, že se adresa pobytu označeného řidiče nachází mimo území ČR, ještě nezbavuje správní orgány povinnosti pokusit se takového řidiče kontaktovat. IV. Obsah správního spisu 10. Na základě oznámení o podezření ze spáchání přestupku Městskou policií Český Krumlov ze dne 1. 7. 2024 vyzval správní orgán prvního stupně žalobce jako provozovatele vozidla podle § 125h zákona o silničním provozu, aby uhradil určenou částku či sdělil totožnost řidiče vozidla v době přestupku. Této možnosti žalobce využil a v reakci na výzvu uvedl jméno a adresu řidiče: „K. P.“. 11. Dne 9. 9. 2024 zaslal správní orgán prvního stupně žalobci výzvu (doručenou dne 12. 9. 2024) k doplnění následujících údajů: datum narození označeného řidiče, doplnění dalších dokumentů, prokazujících řízení vozidla tímto řidičem – kopii dokladů, smlouvu o zapůjčení vozidla apod. Na dodatečnou výzvu žalobce nijak nereagoval a chybějící údaje nedoplnil. Správní orgán prvního stupně věc přestupku řidiče usnesením ze dne 5. 9. 2024, čj. MUCK 69820/2024/OS/LS, odložil a zjišťováním pachatele přestupku se dále nezabýval. 12. Posléze příkazem ze dne 10. 10. 2024, čj. MUCK 69821/2024/OS/Če, správní orgán prvního stupně uznal žalobce vinným z předmětného přestupku provozovatele motorového vozidla. Proti příkazu podal žalobce včasný odpor. Současně doručil správnímu orgánu prvního stupně sdělení, že „jméno řidiče bylo sděleno ds28. 7.“ 13. Po podání odporu uvědomil správní orgán prvního stupně žalobce o pokračování v řízení o přestupku a umožnil mu seznámit se s podklady pro rozhodnutí. Následně správní orgán prvního stupně vydal prvostupňové rozhodnutí, proti němuž podal žalobce odvolání. O odvolání žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím. V. Právní hodnocení věci 14. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích ža