2 As 75/2009 — Nejvyšší správní soud

51 A 18/2025- 119 - text  24 51 A 18/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D., ve věci žalobce: ARNIKA – program Toxické látky a odpady sídlem Seifertova 327/85, Praha 3 zastoupen advokátem JUDr. Ondřejem Tošnerem, Ph.D. sídlem Slavíkova 23, Praha proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí sídlem Vršovická 1442/65, Praha 10 za účasti: I) Náš domov, z.s. sídlem Na Staré cestě 252/8, Rudolfov II) ZEVO Vráto, a.s. sídlem Okružní 632, České Budějovice zastoupen advokátem JUDr. et Mgr. Tomášem Sequensem sídlem Jungmannova 745/24, Praha 1 III) Spolek T.G.M. novevrato.cz sídlem Hlinská 580/9A, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 7. 2025, č. j. MZP/2025/210/2405, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Podáním ze dne 20. 9. 2024 požádala společnost Teplárna České Budějovice, a.s., jako provozovatel zařízení o vydání podstatné změny integrovaného povolení. Zařízení vlastní společnost ZEVO Vráto, a. s. [OZNŘ II)]. Rozhodnutím prvostupňového správního orgánu Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 20. 12. 2024, č. j. KUJCK 143899/2024, bylo rozhodnuto ve věci změny integrovaného povolení dle § 19a odst. 2 o integrované prevenci. Žalobou napadeným rozhodnutím bylo postupem dle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), uvedené rozhodnutí změněno tak, že se upravilo znění některých podmínek. Ve zbytku bylo prvostupňové rozhodnutí postupem dle § 90 odst. 5 správního řádu potvrzeno. 2. Jak popisují vydaná rozhodnutí, podstatná změna se týkala zájmu provozovatele vybudovat zařízení na energetické využívání odpadů ve stávajícím průmyslovém areálu „Výtopna Vráto“, dále po změně integrovaného povolení ZEVO Vráto. V navrhovaném ZEVO Vráto bude energeticky využíván směsný komunální odpad (SKO) (po vytřídění papíru, plastů, skla, kovů, textilu a biologického odpadu), objemný odpad (OO) a ostatní energeticky využitelné odpady (OEVO) vyprodukované prioritně v Jihočeském kraji a přilehlých ORP (obcích s rozšířenou působností). Jako případný potřebný doplněk pro plné využití kapacity ZEVO budou zpracovávány i odpady prokazatelně vznikající na území ostatních krajů České republiky. V ZEVO Vráto budou zpracovávány pouze odpady kategorie „ostatní“ dle zákona č. 541/2020 Sb. a dle vyhlášky č. 8/2021 Sb. (katalog odpadů), jejichž seznam je uveden ve schváleném provozním řádu ZEVO Vráto. V zařízení nebudou využívány odpady dovážené ze zahraničí. Bude zcela zrušen provoz Výtopny Vráto a bude nahrazen nově vybudovaným zařízením na energetické využití odpadů – ZEVO Vráto. Jeho kapacita bude činit 160 000 t/rok s min. 1/3 výkonem v návaznosti na odklon od skládkování a plnění cílů hierarchie odpadového hospodářství. Technologie má být navržena v souladu s nejlepšími dostupnými technikami (BAT) a má splňovat emisní limity. Zkušební provoz má začít v lednu 2029, životnost zařízení má být 30 let. 3. Záměr byl kladně posouzen dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) ve znění pozdějších předpisů. Pro záměr vydalo Ministerstvo životního prostředí dne 29. 4. 2022 souhlasné závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí pod č. j.MZP/2022/510/548, Sp. zn.: ZN/MZP/2021/510/96 (stanovisko EIA). Toto podkladové závazné stanovisko bylo následně potvrzeno závazným stanoviskem ministra životního prostředí č. j. MZP/2024/290/1653 ze dne 07.11.2024 (dále též „první potvrzující stanovisko EIA“), a to v rámci přezkumu pro odvolací řízení proti územnímu rozhodnutí. V rámci nynějšího odvolacího řízení poté potvrzeno závazným stanoviskem ministra životního prostředí ze dne 2. 7. 2025, č. j. MZP/2025/290/530 (dále též jako „druhé potvrzující stanovisko EIA“). Dále je zde závazné stanovisko krajského úřadu k ověření změn záměru, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí ze dne 1. 11. 2024, č. j. KUJCK 127325/2024 (dále též „stanovisko k ověření změn EIA“). 4. Rozhodnutím Magistrátu města České Budějovice (dále jen „stavební úřad“) ze dne 21. 5. 2024, č. j. SU/4331/2023-36, ve spojení s rozhodnutím Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 20. 1. 2025, č. j. KUJCK 141588/2024, došlo k umístění záměru. Rozsudkem ze dne 21. 5. 2025, č. j. 65 A 3/2025-226 (dále také jako „předcházející rozsudek“), zdejší soud zamítl žalobu žalobce proti uvedenému rozhodnutí krajského úřadu. Proti rozsudku zdejšího soudu podal žalobce kasační stížnost, řízení o ní je vedeno u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 9 As 88/2025. II. Stručný obsah žaloby 5. Na prvním místě žalobce namítá, že nebylo možno vydat změnu integrovaného povolení (§ 19a zákona o integrované prevenci), neboť se nejedná o změnu stávajícího zařízení, ale o nové zařízení. Provoz stávajícího zařízení má být ukončen, zařízení odstraněno a bude vybudována novostavba nového zařízení. Toto nové zařízení, dle územního rozhodnutí, již není výtopnou, ale zařízením na energetické využívání odpadu (ZEVO). Nejedná se o podstatnou změnu v užívání, způsobu, provozu nebo rozsahu stávajícího zařízení [§ 2 písm. i) téhož zákona], ale o odstranění stávajícího zařízení a o výstavbu nového, jiného zařízení. Bylo nutné vydat nové integrované povolení. 6. Dále žalobce namítá porušení požadavků § 1 odst. 1 zákona o integrované prevenci a § 1 odst. 1, 3 odst. 2 a 4 a přílohy č. 1 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“). Žalobce navrhoval úpravu podmínek pro přijímání odpadu do ZEVO Vráto tak, aby odpovídaly uvedené právní úpravě a požadavkům na předcházení vzniku odpadu a cíle recyklace, včetně závazků z evropské politiky. Žalobce požadoval, aby integrované povolení dle § 13 odst. 4 písm. c), d), e) a f) zákona o integrované prevenci obsahovalo podmínky zajišťující soulad provozu ZEVO s cíli zákona o integrované prevenci, zákona o odpadech a oběhového hospodářství, včetně sledování míry recyklace v obcích. Těmto požadavkům nebylo vyhověno. Rozhodnutí je v tomto ohledu nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost a pro nedostatek důvodů. 7. Žalobce připomíná, že § 3 zákona o odpadech stanoví hierarchii odpadového hospodářství s prioritou předcházení vzniku odpadu, následně opětovné použití, recyklaci a teprve poté energetické využití. Účelem zákona je ochrana životního prostředí a přechod k oběhovému hospodářství; cíle přílohy č. 1 vyžadují zvýšení recyklace komunálních odpadů na 55 % do roku 2025, 60 % do roku 2030 a 65 % do roku 2035. Žalobce dále odkazuje na svozovou studii, podle níž bude v roce 2030 v Jihočeském kraji produkce SKO, OO a OEVO 306 364 t/rok, z čehož má ZEVO Vráto kapacitu 160 000 t/rok (cca 52 %). 8. V Jihočeském kraji jsou plánována další zařízení ZEVO (Český Krumlov, Písek, Planá nad Lužnicí) s celkovou kapacitou 210 000 t/rok, zatímco záměr ZEVO Vráto má mít kapacitu 160 000 t/rok. Celkový potenciál 242 820 t/rok tak výrazně převyšuje potřeby regionu. Ani možnost provozu ZEVO na třetinové kapacitě (105 600 t/rok) neodstraňuje riziko ohrožení hierarchie odpadového hospodářství a cíle, aby od roku 2035 bylo energeticky využíváno nejvýše 25 % komunálních odpadů. Zařízení nevede k omezení množství odpadu ani k jeho recyklaci a představuje zdroj znečištění v rozporu s požadavky integrované prevence a BAT. 9. Žalobce namítá, že kapacita ZEVO může ohrozit plnění recyklačních cílů dle české i evropské legislativy, přičemž spalování odpadů podle nařízení EU 2020/852 poškozuje environmentální cíle EU. Plánovaná kapacita ZEVO Vráto převyšuje potřeby Jihočeského kraje, kde se navíc připravují další obdobné záměry (Písek, Planá nad Lužnicí, Český Krumlov). Nadměrná kapacita ZEVO oproti jiným plánovaným záměrům v kraji může omezit ekologicky šetrnější způsoby nakládání s odpady a bránit snižování jejich produkce, což je v rozporu s uvedenou právní úpravou. Nebude-li možné využít kapacitu ZEVO, nelze pro něj vydat integrované povolení, neboť odporuje cílům prevence a omezování znečištění a uplatňování nejlepších dostupných technik. 10. Žalobce namítá, že záměr nerespektuje Stockholmskou úmluvu (Sdělení č. 40/2006 Sb. m. s.), která vyžaduje předcházení tvorbě perzistentních organických látek (POP). Spalování odpadů je v příloze C úmluvy označeno jako proces vedoucí ke vzniku dioxinů a dalších POPs, což odporuje jejím cílům. Žalobce zdůrazňuje, že Stockholmská úmluva vyžaduje upřednostnění metod nakládání s odpady, které nevedou ke vzniku POPs. Příloha C doporučuje předcházení spalování odpadu a preferenci opatření jako minimalizace vzniku odpadů, recyklace, třídění