9 As 71/2008 — Nejvyšší správní soud

66 A 10/2025- 40 - text  11 66 A 10/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Bednaříkovou ve věci žalobce: V. R. bytem X zastoupen Mgr. Bc. Petrem Machem, advokátem se sídlem Slezská 1297/3, Praha 2 proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného čj. KUJCK 62596/2025, ze dne 1. 4. 2025, „VYPRAVENO dne: 20-05-2025“, takto: I. Rozhodnutí žalovaného čj. KUJCK 62596/2025, ze dne 1. 4. 2025, „VYPRAVENO dne: 20-05-2025“, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 23 280 Kč do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Rozhodnutím ze dne 11. 4. 2025, „VYPRAVENO dne: 20-05-2025“, čj. KUJCK 62596/2025 (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaný podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítl jako opožděné žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Jindřichův Hradec (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 29. 5. 2024, čj. DOP/12515/24/Kp (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění účinném ke dni spáchání přestupku (dále jen „zákon o silničním provozu“), kterého se dopustil porušením § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu tím, že dne 20. 2. 2024 v čase 10:22 hod. jako řidič motorového vozidla zn. Peugeot 308, RZ X na silnici II/164 v obci Otín ve směru na obec Jindřichův Hradec řídil uvedené vozidlo rychlostí 69 km/h (tj. 66 km/h po odečtu tolerance ± 3 km/h), v místě, kde je nejvyšší dovolená rychlost v obci 50 km/h. Za to byla žalobci uložena pokuta ve výši 2 000 Kč. II. Shrnutí žaloby 3. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné a nepřezkoumatelné, čímž byl žalovaným zkrácen na svých právech, a navrhl, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. 4. První námitka žalobce směřuje proti doručení prvostupňového rozhodnutí. Podle žalobce nemohlo dojít k doručení fikcí, jak tvrdí správní orgány. Žalobce poukazuje na tři podmínky, za kterých lze použít institut fikce doručení, a dodává, že správní orgán prvního stupně nesplnil podmínku podle § 23 odst. 5 správního řádu, neboť žalobce nebyl řádně poučen o právních důsledcích nevyzvednutí zásilky. Žalobce tedy neměl šanci naznat, že se jedná o písemnost od správního orgánu doručovanou podle správního řádu. K výzvě k vyzvednutí zásilky (dále též jako „Výzva“), kterou žalobce dohledal a soudu předložil v originále (RR845925201CZ), nebylo podle žalobce připojeno žádné poučení. Žalobce uvádí, že Výzva je i součástí správního spisu a že na její zadní straně není vyznačeno, že by k ní bylo připojeno poučení o právních důsledcích souvisejících s obsahem zásilky. Žalobce dále dodává, že z přiložené Výzvy nelze zjistit, že se jedná o písemnost doručovanou správním orgánem prvního stupně či písemnost doručovanou podle správního řádu. V souvislosti s tím žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 1. 2024, čj. 1 As 191/2023-26. K fikci doručení nemohlo podle žalobce dojít vzhledem ke skutečnosti, že poučení nebylo ve schránce při doručování zanecháno. Žalobce tvrdí, že odvolání ze dne 19. 4. 2025 bylo podáno včasně a napadené rozhodnutí je tedy nezákonné. 5. Druhá námitka žalobce souvisí s nepřezkoumatelností napadeného rozhodnutí. Argumentace týkající se právních účinků fikce doručení byla žalobcem uplatněna již v odvolacím řízení. Žalovaný tyto námitky podle žalobce zcela ignoroval a v napadeném rozhodnutí se s nimi nevypořádal. Žalovaný podle žalobce opomenul zhodnotit a posoudit Výzvu, kterou žalobce předložil na podporu svého tvrzení. Žalobce má za to, že tento postup žalovaného činí napadené rozhodnutí nepřezkoumatelným. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný ve svém vyjádření navrhuje žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Na základě doručenky, která je součástí správního spisu, je podle žalovaného zřejmé, že byl žalobce řádně vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo mu zanecháno i poučení. Žalovaný uvádí, že samotná Výzva dle jeho názoru nedokazuje, že žalobce neobdržel řádné poučení. 7. Tvrzení žalobce, že měl ve schránce pouze Výzvu bez dalšího poučení a informace, jaký správní orgán zásilku odesílal, považuje žalovaný za smyšlené a nepodložené. Žalovaný uvádí, že součástí doručované obálky je vždy část s řádným poučením, jejíž součástí je i údaj o odesílajícím správním orgánu, které je odtrženo doručovatelkou od obálky a vloženo do schránky adresáta; posléze byla žalobci vložena do schránky i samotná obálka s prvostupňovým rozhodnutím. Podle žalovaného z uvedeného vyplývá, že prvostupňové rozhodnutí bylo žalobci řádně doručeno a měl tedy možnost podat včasné odvolání. IV. Replika žalobce 8. Žalobce nerozporuje obsah doručenky, kde může být uvedeno, že byl žalobce vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo mu zanecháno poučení. Žalobce ve své argumentaci odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 7. 2017, čj. 5 As 242/2016-27, který uvádí, že ke zpochybnění doručenky postačí předestření jiné srovnatelně pravděpodobné reality a není zapotřebí prokázat opak. Žalobce v souvislosti s uvedenou judikaturou poukazuje na nezaškrtnutí kolonky na Výzvě „K této výzvě je připojeno poučení o právních důsledcích souvisejících s obsahem zásilky.“, které svědčí o tom, že poučení nebylo k Výzvě připojeno. Tímto žalobce zpochybňuje údaj uvedený na doručence prvostupňového rozhodnutí. 9. Žalobce dále uvádí, že vhození do schránky nedává žalovanému jistotu, že byla písemnost doručena do vlastních rukou adresáta, přičemž tento údaj dovozuje žalovaný z doručenky, kterou žalobce zpochybňuje. Podle žalobce není doručenka jednoznačným důkazem o vložení písemnosti, neboť se jeví jako dodatečně vyplňovaná. Tuto skutečnost žalobce shledává v dopsaném textu „FIKCÍ 12. 6. 2024 Kr“. Žalobce dále poukazuje na rozdíl mezi zápisem roku a odlišný sklon písma u příslušných kolonek doručenky, který svědčí o rozdílných poštovních doručovatelích. Žalobce v této souvislosti odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2016, čj. 3 As 26/2016-45. Žalobce dodal, že popírá, že by mu písemnost byla vložena do schránky. 10. Předložená Výzva je podle žalobce dostatečným důkazem pro zpochybnění tvrzení žalovaného, že poučení bylo ve schránce žalobce zanecháno. Žalobce dodává, že bylo povinností žalovaného, aby řádně přezkoumal předložený důkaz a zhodnotil jej. S tímto důkazem se žalovaný v napadeném rozhodnutí podle žalobce nevypořádal, což činí napadené rozhodnutí nepřezkoumatelným. Žalobce odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2019, čj. 7 As 269/2019-19, a rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 5. 2023, čj. 72 A 40/2021-37. Bagatelizace důkazní hodnoty Výzvy je podle žalobce v rozporu s judikaturou. Dále žalobce uvedl, že jeho tvrzení související s nevhozením poučení do schránky není smyšlené ani nepodložené. Žalobce nerozporuje, že součástí zásilky je poučení oddělitelné od obálky, ale nesouhlasí s tvrzením, že toto poučení bylo vhozeno do jeho schránky společně s Výzvou. V. Triplika žalovaného a předložení nového důkazu 11. Žalovaný dne 6. 2. 2026 krajskému soudu předložil vyjádření České pošty, s.p. ze dne 4. 2. 2026 k doručování zásilky RR845925201CZ. Z tohoto sdělení plyne, že při doručování předmětné zásilky byla do domovní schránky adresáta vložena Výzva k vyzvednutí zásilky spolu s poučením. Dle sdělení České pošty, s.p. poštovní doručovatelka zapomněla tuto skutečnost zaznamenat na Výzvu k vyzvednutí zásilky; na dodejku bylo vložení poučení do domovní schránky řádně zaznamenáno. 12. Dle názoru žalovaného byly podmínky doručení fikcí splněny. Správní řád nepožaduje, aby zanechání poučení bylo jakkoli výslovně vyznačeno přímo na oznámení o neúspěšném doručení (Výzvě k vyzvednutí zásilky). Podle názoru žalovaného nezaškrtnutí políčka na Výzvě k vyzvednutí zásilky nemůže vyvolat pochybnosti o tom, že poučení bylo zanecháno, když zanechání Výzvy a poučení je řádně vyznačeno na doručence. VI. Kvadruplika žalobce a vyjádření k novému důkazu 13. Žalobce považuje tvrzení o tom, že poštovní doručovatelka pouze zapomněla zaznamenat na Výzvu, že vhodila do schránky i poučení, za nekonkrétní a neprokázané. Uvedené sdělila třetí osoba, zaměstnankyně České pošty, s.p., přičemž není zřejmé, jak k tomuto závěru dospěla, zda vyslýchala poštovní doručovatelku, zda o tom má záznam, provedla interní šetření či zda jde pouze o její osobní nepodložený názor. Není zřejmé, jak třetí osoba, která doručování nebyla přítomna, s odstupem cca jednoho a půl roku zjistila, že poštovní doručovatelka toliko opomenula zaznamenat údaj o vložen