ÚOHS S0105/2022/KD – Uzavírání a plnění zakázaných dohod o přímém určení cen pro

Z Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) provedeného předběžného šetření vyplynuly důvodné indicie, že společnost EUROBEN, s.r.o., se sídlem Hřbitovní 696/3, 415 01

Úřad dne 8. 3. 2022 zahájil se společností EUROBEN správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0105/2022/KD ve věci možného spáchání přestupku stanoveného v § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001

Dne 3. 2. 2023 vyzval Úřad společnost EUROBEN6, aby sdělila, zda má zájem o využití procedury narovnání.7 Po souhlasu ze strany společnosti EUROBEN8 Úřad tuto proceduru zahájil9 a po ústním jednání10 konaném v jejím rámci vyjádřila společnost EUROBEN zájem v této proceduře pokračovat11.

Dne 4. 8. 2023 vydal Úřad sdělení výhrad k možnému narušení hospodářské soutěže společností

Dne 21. 8. 2023 společnost EUROBEN sdělila, že uznává svou odpovědnost za přestupek, jehož skutkové a právní hodnocení bylo uvedeno ve sdělení výhrad.13

Vzhledem ke splnění všech podmínek vydává Úřad v rámci procedury narovnání toto stručné rozhodnutí ve věci.

Společnost EUROBEN je obchodní společností zapsanou do obchodního rejstříku dne 5. 5. 1998.

Společníky společnosti EUROBEN jsou MVDr. Juraj Benčík, který je současně i jednatelem společnosti, a Soukromý svěřenský fond FOMA. Druhým jednatelem společnosti je Tomáš Trousil.

Společnost EUROBEN je prodejcem a výhradním distributorem dotčeného zboží značky Happy

Společnost EUROBEN naplňuje definici soutěžitele ve smyslu § 2 odst. 1 zákona.

Soutěžitel EUROBEN [obchodní tajemství]. Odběratelé nakupují dotčené zboží prostřednictvím portálu B2B nebo je objednávají telefonicky.16 O doporučených maloobchodních cenách (dále též „MOC“) dotčeného zboží jsou odběratelé soutěžitele EUROBEN informováni [obchodní tajemství]17 nebo jím zasílaných ceníků.18

Soutěžitel EUROBEN přiznal, že se svými odběrateli provozujícími e-shopy uzavíral pro další prodej dotčeného zboží dohody o udržování úrovně cen inzerovaných na internetových cenových srovnávačích. Odběrateli inzerované ceny rovněž kontroloval, přičemž o cenách s nimi komunikoval osobně, telefonicky nebo elektronicky. V případě, že odběratelé nedodržovali úroveň doporučených cen, soutěžitel EUROBEN je informoval, že jim budou sníženy slevy z velkoobchodní ceny anebo jim budou pozastaveny dodávky krmiva. Soutěžitel EUROBEN rovněž sdělil, že výše uvedené dohody byly z jeho strany iniciovány v průběhu roku 2016 a ukončeny

Přiznání soutěžitele EUROBEN a v něm předložené informace a podklady významným způsobem doplňují zjištění Úřadu, že soutěžitel EUROBEN kontroloval dodržování jím stanovených doporučených MOC inzerovaných odběrateli na internetu20, a pokud některý jeho odběratel nabízel výrobek za nižší cenu než jím stanovenou, byl na tuto skutečnost upozorněn a vyzván ke zvýšení inzerovaných cen.21 Soutěžitel EUROBEN rovněž vyzýval své distributory, aby zajistili úpravu cen u jejich odběratelů.22 Při nedodržení doporučených MOC uplatňoval soutěžitel

Konkrétní odběratelé na výzvy o úpravu cen přistupovali, tj. navyšovali MOC dle požadavků soutěžitele EUROBEN26, a to od 1. 1. 2016.27 K ukončení jednání spočívajícího ve vynucování dodržování doporučených MOC soutěžitelem EUROBEN od jeho odběratelů došlo ihned po provedení místního šetření (tj. 15. 9. 2021), od něhož soutěžitel EUROBEN upustil od jakéhokoli jednání, které by ve svém důsledku mohlo ovlivnit minimální cenu jím distribuovaného dotčeného zboží v rámci prodeje konečnému spotřebiteli.28

Cenová srovnání identifikovala relativně větší sladěnost MOC některých produktů z dotčeného zboží nabízených internetovými prodejci. Především MOC v případě krmiv pro psy značky

Soutěžitel EUROBEN usiloval o dodržování jím doporučených MOC dotčeného zboží ze strany svých odběratelů, které o výši cen informoval prostřednictvím XML feedu nebo jím zasílaných ceníků. Dodržování doporučených MOC kontroloval a v případě, že odběratel soutěžitele

Z hlediska posouzení dané věci a podmínek řádného fungování hospodářské soutěže ve smyslu soutěžního práva je potřebné vymezit relevantní trh, na kterém se projevily účinky jednání soutěžitele EUROBEN. Relevantním trhem se v souladu s § 2 odst. 2 zákona rozumí trh zboží30, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh je tedy třeba vymezit především z hlediska věcného a geografického. Při vymezení relevantního trhu je třeba vyjít z výchozího produktu zasaženého posuzovaným jednáním, jímž bylo soutěžitelem EUROBEN prodávané a distribuované dotčené zboží.

Úřad pro vymezení relevantního trhu na tomto místě podotýká, že jeho účel musí být odvozen od typu přestupku, jenž je v daném správním řízení stíhán. V případě cílových dohod je situace odlišná od dohod výsledkových, neboť u cílových dohod je narušení hospodářské soutěže, resp. nezanedbatelný negativní dopad na hospodářskou soutěž, presumováno a není nutné jej prokazovat. U cílových protisoutěžních dohod jsou tak nároky na přesnost vymezení relevantního trhu nižší. K tomuto dlouhodobě potvrzovanému závěru přitom dospěly i soudy.31

V rámci úvah o vymezení relevantního trhu Úřad přihlížel k podkladům a informacím získaným od soutěžitele EUROBEN, a dále vycházel ze své předešlé rozhodovací praxe.

V minulosti Úřad z věcného hlediska rozlišoval relevantní trhy (i) suchých krmiv pro psy, (ii) konzervovaných krmiv pro psy, (iii) suchých krmiv pro kočky, (iv) konzervovaných krmiv pro kočky a (v) pamlsků pro psy a kočky32, z hlediska geografického tyto trhy vymezoval územím ČR.

Krmiva pro psy a kočky je možné členit na suché a konzervované (mokré)33, neboť mají odlišné výrobní procesy, ingredience, receptury pro přípravu, přizpůsobené balení, vzhled, aroma a prodejní ceny. Rozdíly v konzistenci, vzhledu, chutnosti, nákladech, komfortu přípravy a skladování a nutričních vlastnostech mezi konzervovaným a suchým krmivem pro psy a kočky pak vedou k rozlišení spotřebitelských preferencí a užívání výrobků. Zákazníci nicméně volí pro

Mimo suchého či konzervovaného krmiva pro psy a kočky existuje celá široká škála snacků a pochoutek pro psy a kočky (tzv. pamlsky). Tyto výrobky jsou užívány zvláště mezi standardním krmením hlavně jako odměna. Většina těchto pamlsků nenabízí kompletní vyváženou stravu.

Stejně tak je tomu v případě doplňků stravy pro psy a kočky, které se od běžných krmiv odlišují vysokým obsahem vitaminů, minerálních látek nebo jiných látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem. Doplňky stravy nejsou rovněž plně zastupitelné s krmivy ani pamlsky a jsou určeny k podpoře a uchování zdraví zvířat s různým zaměřením (např. na pohybový aparát, imunitu či trávení).

Obecně proto existují v oblasti krmiv pro domácí zvířata důvody pro rozlišení trhů suchých a konzervovaných krmiv, v obou případech zvlášť pro psy a zvlášť pro kočky, a dále trhů pamlsků pro psy a kočky a doplňků stravy pro psy a kočky. V nyní řešeném případě veškerý sortiment soutěžitele EUROBEN (tj. suché a konzervované krmivo, pamlsky a doplňky stravy, ve všech případech pro psy a kočky) představuje dotčené zboží.

Úřad proto pro účely nyní vedeného správního řízení s ohledem na výše popsané skutečnosti a východiska vymezuje z hlediska věcného relevantní trhy jako trh (i) krmiv pro psy a (ii) krmiv pro kočky.34

V případě geografického vymezení trhu má Úřad za to, že na území ČR existují dostatečně homogenní podmínky pro prodej dotčeného zboží a zboží s ním zastupitelného v rámci všech v úvahu připadajících produktových relevantních trhů. Z hlediska geografického jsou uvedené výrobkové trhy definovány na národní úrovni, v daném případě pro účely tohoto správního řízení tedy územím ČR.

Úřad otázku přesného vymezení a případné podrobnější segmentace jednotlivých relevantních trhů s ohledem na charakter posuzovaného jednání soutěžitele EUROBEN ponechává v tomto případě otevřenou.

Při stanovení tržních podílů soutěžitele EUROBEN vycházel Úřad ze studií společnosti

Protiprávnost určitého jednání se posuzuje dle právní normy platné v době spáchání přestupku, není-li pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Jestliže se zákon změní během páchání pokračujícího přestupku, použije se zákon účinný v době, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku.39

Za dobu ukončení protiprávního jednání soutěžitele EUROBEN Úřad považuje 15. 9. 2021. Na hmotněprávní posouzení jednání soutěžitele EUROBEN se tedy uplatní zákon ve znění zákona č. 262/2017 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 9. 2017, neboť pozdější právní úprava není pro společnost EUROBEN příznivější.40 V otázkách neupravených tímto zákonem se postupuje s výjimkou ustanovení vyloučených v rámci § 22b odst. 8 zákona dle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále též „přestupkový zákon“), ve znění nálezu

Zákon v § 1 upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení mj. dohodami soutěžitelů (§ 3 odst. 1 zákona). Dle § 2 odst. 1 zákona se soutěžiteli rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.

Dle § 21a odst. 3 zákona může Úřad v řízení o dohodách narušujících hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného, srovnatelného nebo zaměnitelného zboží, kdy jednou ze stran těchto dohod je vždy tentýž soutěžitel, který jejich uzavření jiným soutěžitelům navrhuje, omezit okruh účastníků jen na tohoto soutěžitele.

Pokud účastník řízení ve věci zakázaných dohod tvrdí, že se na něj vztahuje výjimka podle § 3 odst. 4 nebo § 4 zákona, je dle § 21d odst. 1 zákona povinen navrhnout důkazy k prokázání, že podmínky pro použití takové výjimky jsou splněny. Pokud účastník řízení takové důkazy neoznačí, může Úřad pokládat za prokázané, že tyto podmínky splněny nejsou.

Dle § 7 přestupkového zákona se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. Jednání pokračujícího charakteru se přitom posuzuje jako jediný skutek de iure (tj. bez ohledu na počet dílčích útoků v něm zahrnutých).

Podle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále též „dohody“), jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku.

Dohodou v užším smyslu (dohodou stricto sensu) se rozumí jakékoli ujednání (konsensuální akt), z něhož vyplývá shoda projevů vůle dotčených soutěžitelů určitým způsobem v budoucnu jednat, a tedy omezit své vlastní soutěžní rozhodování a svobodu jednání.43 U protisoutěžních dohod stricto sensu proto není pro jejich uzavření vyžadována konkrétní forma či jiné formální náležitosti vztahující se k projevení vůle účastníků dohody navenek.

Zakázané jsou především dohody výslovně uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) až f) zákona, jako např. dohody o určení cen. Zákaz dohod dle zákona dopadá přitom jak na horizontální, tak i vertikální dohody soutěžitelů, kdy za horizontální dohody jsou dle § 5 odst. 1 zákona považovány dohody soutěžitelů, kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, a za vertikální dohody dle odst. 2 téhož ustanovení zákona pak dohody uzavírané mezi soutěžiteli, kteří působí na různých úrovních trhu zboží.

Zákon chrání hospodářskou soutěž nejen před faktickým narušením, ale i před potenciálním narušením. Z národní judikatury v případě výkladu zákazu dohod ve smyslu § 3 odst. 1 zákona plyne, že tyto dohody lze typově zařadit mezi přestupky ohrožovací, u nichž k naplnění skutkové stránky přestupku postačí reálné nebezpečí ohrožení zájmu chráněného zákonem (zákon je založen na principu potenciálního narušení soutěže). Potencialita narušení hospodářské soutěže se přitom vztahuje jak k protisoutěžnímu cíli dohod, tak k jejich protisoutěžnímu výsledku.

Při posuzování, zda dohody mezi soutěžiteli vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž tak, aby byly považovány za omezení hospodářské soutěže z hlediska cíle ve smyslu § 3 odst. 1 zákona, je třeba zkoumat obsah jejich ustanovení, jejich cíle, jakož i hospodářský a právní kontext, do kterého spadají.46

Dohody, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, nejsou považovány za zakázané.47 Kritéria zanedbatelného dopadu dohod na hospodářskou soutěž stanoví

Vertikální dohody o určení pevných či minimálních cen pro další prodej, jestliže z jejich obsahu, cíle, kterých mají dosáhnout, jakož i všech prvků charakterizujících hospodářský a právní kontext, do něhož spadají, vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž, představují dohody s cílem omezit hospodářskou soutěž.50 Takovéto cílové dohody o cenách mají totiž zásadně ze své podstaty negativní dopad na hospodářskou soutěž na trhu a jejich negativní dopad se presumuje, neboť tyto dohody směřují ke stanovení ceny zboží pro jeho další prodej v rámci dodavatelsko-odběratelského vztahu a eliminují tím možnost soutěžit na navazujícím stupni distribuce u odběratelů daného zboží, kteří by jinak zboží při jeho dalším prodeji mohli prodávat za vzájemně odlišné ceny a tím si cenově konkurovat.51 Kvůli takovýmto dohodám je ve výsledku znemožněna cenová soutěž v rámci značky na úrovni odběratelů a je tím zásadně omezena i soutěž vůči značkám ostatním, případně usnadněna koluze.

Za zakázaná jsou považována rovněž taková – zdánlivě doporučující – cenová ujednání, která jsou vybavena pokyny či spojena se sankcemi zavazujícími či motivujícími smluvní partnery dodržovat doporučené ceny pro další prodej. Doporučené ceny také nesmějí být doprovázeny ústními nebo písemnými pokyny anebo instrukcemi, popř. jinými závaznými opatřeními prosazujícími skrytý zájem prodejce anebo výrobce na dodržování doporučených cen jejich odběrateli při dalším prodeji, či dokonce provázeny přímo negativními důsledky při jejich nedodržování. Rovněž

Vertikální dohody o určení cen, jež mají charakter minimálních nebo fixních prodejních cen, cílící na eliminaci nebo snížení cenové konkurence představují zásadně cílové porušení soutěžních předpisů a spadají pod zákaz dohod stanovený v § 3 odst. 1 zákona. Dohody takového charakteru, jejichž samotným cílem je narušení hospodářské soutěže, nelze pokládat za dohody bagatelní a aplikovat na ně doktrínu de minimis. Takové dohody zpravidla taktéž nesplní kumulativní podmínky stanovené v § 3 odst. 4 zákona umožňující vynětí ze zákazu dohod, ani podmínky stanovené v § 4 odst. 1 zákona zakotvujícího na národní úrovni přímou aplikovatelnost blokových výjimek vydaných na unijní úrovni i pro vztahy bez unijního prvku.

Adresátem norem soutěžního práva je soutěžitel. Legální definice soutěžitele daná § 2 odst. 1 zákona je interpretována velmi široce a zahrnuje v podstatě jakékoli subjekty (včetně tzv. non subjektů), které se (alespoň nepřímo) účastní hospodářské soutěže.52 V kontextu unijního práva je pojem soutěžitel stavěn na roveň pojmu podnik, a proto lze při výkladu tohoto pojmu vycházet i z unijní judikatury, dle které je soutěžitelem jakýkoliv subjekt vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právním postavení tohoto subjektu a způsobu jeho financování.53 Hospodářskou činností je pak jakákoliv činnost spočívající v nabízení zboží nebo poskytování služeb na daném trhu.

Společnost EUROBEN vykonávala v šetřeném období hospodářskou činnost, neboť mj. distribuovala a prodávala dotčené zboží; představuje tedy soutěžitele ve smyslu zákona.

Úřad má za prokázané, že soutěžitel EUROBEN na základě své iniciativy uzavíral s odběrateli dohody o určení cen pro další prodej. MOC dotčeného zboží pro prodej konečným spotřebitelům stanovoval v cenících [obchodní tajemství]. Soutěžitel EUROBEN prodejní ceny dotčeného zboží nabízeného jeho odběrateli kontroloval. Pokud odběratelé prodávali dotčené zboží konečným spotřebitelům za ceny nižší než jím požadované, byli na tuto skutečnost soutěžitelem EUROBEN upozorněni a vyzváni k jejich zvýšení na požadovanou úroveň. V případě nepřistoupení na požadované MOC uplatňoval soutěžitel EUROBEN sankce (pozastavení dodávek nebo snížení slev na odebírané zboží). Odběratelé tak byli srozuměni s jednotnou cenovou politikou vyžadovanou soutěžitelem EUROBEN a akceptovali ji. Na základě výzev soutěžitele EUROBEN k nastavení MOC navyšovali jimi inzerovanou prodejní cenu dotčeného zboží na výši jím stanovenou, čímž se doporučené MOC staly ve skutečnosti cenami minimálními. Za vyjádření souhlasu s uzavřením a plněním cenových dohod pokládá Úřad i to, že někteří odběratelé sami upozorňovali soutěžitele

Shora popsané jednání soutěžitele EUROBEN a jeho odběratelů Úřad kvalifikuje, s ohledem na obsah dohod, jejich cíl a právní a hospodářský kontext, jako zakázané dohody dle § 3 odst. 1 zákona, které jsou ve smyslu § 5 odst. 2 zákona vertikálními dohodami a jejichž cílem je přímé určení minimálních cen dotčeného zboží pro další prodej konečným spotřebitelům.

Vertikální dohody narušující hospodářskou soutěž lze po formální stránce uzavřít různým způsobem – např. písemně, ústně nebo neformálním návrhem ze strany jednoho soutěžitele a jeho akceptací ze strany druhého soutěžitele. Vždy je však nezbytnou podmínkou zakázané dohody „shoda vůle“ obou stran, kdy strany musí výslovně anebo konkludentně participovat na uzavření a plnění dohody.54 Jinými slovy, pro naplnění znaků zakázané dohody je třeba explicitního či tacitního srozumění obou smluvních stran o jejich zamýšleném postupu v rámci hospodářské soutěže.

V případě vertikálních dohod o cenách uzavíraných soutěžitelem EUROBEN s jeho odběrateli spatřuje Úřad konsensus stran ohledně předmětného jednání v tom, že soutěžitel EUROBEN vyzýval odběratele k dodržování MOC dotčeného zboží při jeho dalším prodeji, čímž tedy předkládal návrhy cenových dohod, na které odběratelé přistupovali, neboť akceptovali tyto návrhy a nabízeli v jejich důsledku dotčené zboží konečným spotřebitelům za MOC stanovené soutěžitelem EUROBEN.

Úřad s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že posuzované vertikální dohody o cenách uzavírané a plněné soutěžitelem EUROBEN a jeho odběrateli naplňují podle § 3 odst. 1 zákona formální stránku zakázaných dohod o určení cen pro další prodej, přičemž se jedná o dohody stricto sensu.

K tomu, aby určitá dohoda (largo sensu) byla považována za zakázanou, musí být kromě formálních znaků naplněny i materiální podmínky protisoutěžního charakteru dohody, tzn. narušení hospodářské soutěže či alespoň možnost jejího narušení ve smyslu zákona.55

Úřad se zabýval otázkou, zda narušení hospodářské soutěže na relevantních trzích bylo cílem nyní šetřených dohod. Vertikální dohody uzavírané a plněné soutěžitelem EUROBEN a jeho odběrateli, jejichž předmětem bylo stanovení minimálních cen pro další prodej, Úřad posoudil s ohledem na jejich obsah, cíl, kterého měly dosáhnout, jakož i všechny prvky charakterizující hospodářský a právní kontext, do něhož spadaly. Shledal, že posuzované dohody vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž, a představují tak dohody s cílem omezit hospodářskou soutěž. Pro jejich cílový charakter je současně nelze považovat za dohody bagatelní, tj. za dohody se zanedbatelným dopadem na soutěž, a to i když by jinak byla splněna kritéria tržního podílu stanovená doktrínou de minimis.56

Úřad tak má za prokázané, že posuzované dohody spočívající v určování cen pro další prodej uzavírané a plněné soutěžitelem EUROBEN a jeho odběrateli naplňují podle § 3 odst. 1 zákona nejen formální, ale také materiální stránku zakázaných dohod.

Jelikož má Úřad za prokázané, že dohody o cenách byly plněny, neboť odběratelé navyšovali MOC dotčeného zboží dle pokynů soutěžitele EUROBEN, mělo předmětné protisoutěžní jednání

Úřad se rovněž zabýval otázkou, zda jednání soutěžitele EUROBEN může mít vliv na obchod mezi členskými státy, neboť v případě protisoutěžního jednání, jež má podstatný vliv na obchod mezi členskými státy, tj. bude u něho splněna podmínka existence unijního prvku, aplikuje Úřad hmotné právo podle článku 101 SFEU.57 Platí přitom, že pokud je zakázaná vertikální dohoda ze své samotné podstaty způsobilá ovlivnit obchod mezi členskými státy, existuje pozitivní domněnka, že dopady těchto dohod na obchod jsou znatelné, pokud celkový roční obrat dodavatele týkající se výrobků pokrytých dohodou překračuje 40 milionů EUR (bez DPH) nebo pokud souhrnný tržní podíl stran na jakémkoli relevantním trhu, který je ovlivněn dohodou, přesahuje 5 %.58 K závěru o znatelném dopadu na obchod mezi členskými státy tak postačuje alternativní naplnění jedné z těchto uvedených podmínek.59

Výše ročního obratu soutěžitele EUROBEN ani velikost jeho tržního podílu nesplňují podmínky stanovené Pokyny o dopadu na obchod. Úřad proto čl. 101 SFEU neaplikoval.

Důkazní břemeno k prokázání splnění podmínek pro vynětí ze zákazu dohod podle § 3 odst. 4 zákona leží na účastníkovi řízení. Soutěžitel EUROBEN takové důkazy v rámci řízení nepředložil.

Na posuzované dohody nelze použít žádnou z blokových výjimek dle § 4 odst. 1 zákona. Bloková výjimka se v daném případě nevztahuje na vertikální dohody, které obsahují tzv. tvrdá omezení hospodářské soutěže, mezi která patří i určení minimálních či fixních cen pro další prodej; taková omezení, bez ohledu na výši podílu dodavatele na relevantním trhu, nemohou požívat výhody blokové výjimky.60

Soutěžitel EUROBEN jednotlivé výše uvedené dohody o určení minimálních cen se svými odběrateli uzavíral a plnil postupně, veden jednotným cílem udržovat ceny dotčeného zboží na úrovni jím stanovených MOC. Každá taková dohoda s jednotlivým odběratelem by přitom byla

Úřad kvalifikuje takovéto postupné uzavírání a plnění zakázaných dohod s jednotlivými odběrateli soutěžitele EUROBEN jako dílčí útoky jednoho pokračujícího přestupku. Tyto útoky naplňují stejnou skutkovou podstatu přestupku, tj. zakázané dohody dle § 3 odst. 1 zákona, jsou vedeny jednotným záměrem, kterým je zajistit prodej dotčeného zboží odběrateli soutěžitele

Počátek posuzovaného jednání, jakožto jediného pokračujícího přestupku soutěžitele EUROBEN, nastal 1. 1. 2016.61 Tento přestupek trval do 15. 9. 2021.62

Soutěžitel EUROBEN je subjektem, který navrhoval uzavření cenových dohod jiným soutěžitelům.

Odpovědnost za porušení soutěžního práva a spáchání přestupku soutěžitelem EUROBEN Úřad přičítá účastníku řízení, společnosti EUROBEN, jako právnické osobě s právní osobností a adresátu práv a povinností, jednajícímu jako soutěžitel.

Podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Jedná se o obecný liberační důvod. Právnická osoba se tedy zprostí odpovědnosti v případě, jestliže prokáže realizaci všech možných opatření, kterými sama zabezpečila splnění dotčené povinnosti.

Úřad v průběhu správního řízení nezjistil, že by v době vytýkaného protisoutěžního jednání existovala na trhu objektivní skutečnost, která by si vynutila, aby společnost EUROBEN jednala protiprávně, která ji nutila porušovat její právní povinnost a v důsledku které společnost

Úřad tak neshledal žádnou objektivní skutečnost, pro kterou by společnost EUROBEN byla nucena jednat protiprávně, resp. v jejímž důsledku by neměla jinou možnost než jednat protiprávně. Lze proto uzavřít, že společnost EUROBEN nemůže být zproštěna odpovědnosti za přestupek podle

Úřad považuje za prokázané, že soutěžitel EUROBEN stanovoval pro prodej konečným spotřebitelům minimální MOC jím dodávaného dotčeného zboží, kontroloval jejich dodržování odběrateli a vyzýval je k navýšení MOC na jím stanovenou úroveň. Na cenové požadavky soutěžitele EUROBEN jeho odběratelé přistupovali. V případě nedodržení stanovených minimálních MOC uplatňoval soutěžitel EUROBEN vůči odběratelům sankce. V některých případech sami odběratelé soutěžitele EUROBEN upozorňovali na nedodržování stanovených minimálních MOC jinými odběrateli. Takto popsané jednání soutěžitele EUROBEN a jeho odběratelů představuje uzavírání a plnění vertikálních dohod o určení cen, které jsou zakázané ve smyslu § 3 odst. 1 zákona.

Tyto dohody Úřad posoudil jako zakázané dohody, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže.

Úřad shrnuje, že účastník řízení, společnost EUROBEN, se jako soutěžitel dopustil pokračujícího přestupku dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona tím, že v období od 1. 1. 2016 do 15. 9. 2021 uzavíral a plnil se svými odběrateli zakázané dohody v rozporu s § 3 odst. 1 zákona.

Podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona se právnická nebo podnikající fyzická osoba jako soutěžitel dopustí přestupku tím, že uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1 zákona. Dle § 22a odst. 2 zákona se za přestupek podle odst. 1 písm. b) téhož ustanovení zákona uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

Úřad dlouhodobě a konstantně v rozhodovací praxi ukládá soutěžitelům, kteří jsou podnikateli, pokuty dle obratového kritéria. Uvedený způsob stanovení horní hranice sazby pokuty odráží potřebu reflektovat ekonomickou sílu soutěžitele, která je velmi podstatným hlediskem proporcionality, a zajistit tak spravedlnost pokuty.64 Úřad tedy za horní hranici považuje částku

Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností daného případu. Uložená pokuta by měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní.65 Je požadováno, aby Úřadem uložená pokuta nepřekračovala zákonnou maximální hranici a dále, aby Úřad posoudil též celkovou aktuální finanční a majetkovou situaci soutěžitele, zda uložená pokuta nebude pro něj likvidační. 66

Úřad konstatuje, že posuzované jednání soutěžitele EUROBEN představuje porušení § 3 odst. 1 zákona. Úřad proto dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny podmínky pro uložení pokuty dle § 22a odst. 2 zákona.

Při vymezení konkrétní výše pokuty je Úřad povinen vyjít ze zákonných kritérií, která má tato pokuta v sobě odrážet. Podle § 22b odst. 1 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále se přihlédne k jednání právnické osoby v průběhu řízení před Úřadem a její snaze odstranit škodlivé následky přestupku. Úřad dle § 38 přestupkového zákona rovněž přihlédne k délce doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele, a k počtu jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku. Vyměření pokuty je výsledkem hodnocení řady faktických, ekonomických a právních skutečností, při respektování zákonných kritérií pro uložení pokuty, zásady přiměřenosti a zásady individualizace správního trestu.

Při stanovování pokuty postupuje Úřad v souladu s pravidly specifikovanými v Metodice pokut67, které spolu s obecnými principy správního trestání představují komplexní právní úpravu ukládání pokut i jejich vyměřování.

Hodnotu tržeb Úřad stanovil jako obrat z prodeje dotčeného zboží dosažený soutěžitelem

Podíl hodnoty tržeb se určí s ohledem na typovou závažnost danou samotnou charakteristikou přestupku a závažnost individuální, vyplývající ze způsobu a okolností jeho spáchání a jeho dopadů.

Posuzované vertikální dohody o určení minimálních cen spadají pod tzv. tvrdá omezení, jež typově patří mezi závažná porušení zákona, u kterých je podíl hodnoty tržeb stanoven v rozpětí

Při určení konkrétní výše tohoto podílu, resp. individuální závažnosti, Úřad prvotně vychází z tržní síly soutěžitele na vymezených relevantních trzích. Rovněž přihlíží k síle (oblíbenosti) značky, nezbytnosti zboží pro konečné spotřebitele, stejně jako k míře dopadu daného jednání na konečné spotřebitele. Bere v úvahu i to, zda jednání soutěžitele bylo úspěšně implementováno a mělo skutečný negativní dopad na hospodářskou soutěž, a také, zda a v jaké míře došlo k narušení inter-brand i intra-brand soutěže.

V nyní řešeném případě Úřad vzal do úvahy, že soutěžitel EUROBEN uzavírání cenových dohod inicioval a jejich dodržování kontroloval, vyzýval k jejich dodržování a v případě jejich nedodržení odběratele sankcionoval. Současně však Úřad pokládá za podstatné, že soutěžitel EUROBEN zaujímal na vymezených relevantních trzích velmi nízké tržní podíly. Vedle omezení soutěže intrabrand, na kterou měly posuzované dohody dopad, probíhala rovněž soutěž inter-brand, přičemž lze předpokládat, že na tuto soutěž byla míra negativního dopadu jednání soutěžitele EUROBEN s ohledem na výši jeho tržních podílů na relevantních trzích nízká. Úřad rovněž zohlednil, že

Soutěžitel EUROBEN uvedl v přiznání takové skutečnosti, které Úřadem shromážděné podklady neobsahovaly a které Úřadu umožnily prokázat delší trvání zakázaných cenových dohod, tj. nad rámec toho, co by byl Úřad schopen prokázat na základě jím zajištěných důkazů. Úřad však tyto informace nepoužil k tíži soutěžitele EUROBEN a v nyní posuzovaném případě stanovil koeficient času ve výši 2,42, který odpovídá protisoutěžnímu jednání o délce 29 měsíců, tedy od 7. 5. 2019 do 15. 9. 2021.

Základní částku pokuty, vyměřenou jako součin podílu hodnoty tržeb a koeficientu času, stanovil

V rámci posouzení polehčujících okolností Úřad přihlédl k tomu, že soutěžitel EUROBEN prokazatelně doložil, že i) dobrovolně ukončil protisoutěžní jednání ihned po provedení místního šetření70 a ii) aktivně informoval své odběratele o změně obchodních podmínek obsahujících nově ustanovení týkající se nezávaznosti MOC pro odběratele, kteří si prodejní ceny určují sami a na základě vlastního uvážení71. Úřad rovněž zohlednil, že soutěžitel EUROBEN nadstandardně spolupracoval v průběhu řízení, kdy své protisoutěžní jednání mj. podrobně popsal a přiznal se k němu a předložil dodatečné podklady a informace vztahující se k posuzovanému jednání72. To představovalo významnou přidanou hodnotu k důkazům Úřadu, kterými disponoval, a pomohlo mu směrem k prokázání porušení soutěžního práva a rovněž urychlení správního řízení.

Úřad rovněž zohlednil soutěžitelem EUROBEN nově zavedený compliance program, který považuje ve vztahu k fungování hospodářské soutěže na vymezených relevantních trzích, charakteru a typu zboží, obchodnímu modelu podnikání a velikosti soutěžitele EUROBEN za dostatečně efektivní.73

Na základě výše uvedených skutečností shledal Úřad v rámci polehčujících okolností spočívajících především v přiznání se k posuzovanému jednání a posílení důkazní síly Úřadu, ukončení daného jednání ihned po provedení místního šetření, dále informování odběratelů o úpravě obchodních podmínek nově zahrnujících ustanovení o nezávaznosti cenových doporučení a také zavedení efektivního compliance programu, důvod pro snížení základní částky pokuty o 65 %. Úřad neshledal žádné přitěžující okolnosti odůvodňující zvýšení základní částky pokuty.

Takto vyčíslená pokuta činí po zaokrouhlení na celé tisíce dolů 1 333 000 Kč a nepřevyšuje zákonem stanovenou hranici 10 % z celkového čistého obratu dosaženého soutěžitelem

Po zohlednění všech shora uvedených skutečností činí konečná výše pokuty uložená soutěžiteli

Úřad nepovažuje konečnou výši pokuty s ohledem na ekonomické údaje týkající se soutěžitele

Uloženou pokutu je společnost EUROBEN povinna uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku III. tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo společnosti EUROBEN.

V souladu s § 7 odst. 1 zákona Úřad uložil zákaz plnění dohod popsaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí do budoucna, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že společnost EUROBEN vytýkaným jednáním porušila § 3 odst. 1 zákona, jsou splněny zákonné podmínky dané § 95 odst. 1 přestupkového zákona, ve znění novely 417/2021, v návaznosti na § 79 odst. 5 správního řádu, k uložení náhrady nákladů správního řízení. S ohledem na rozsah prováděného dokazování má Úřad za to, že se jednalo o zvlášť složitý případ, a proto dle § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů určil paušální částku nákladů řízení, jež je povinna společnost EUROBEN uhradit, ve výši 3 500 Kč.

Náklady řízení je společnost EUROBEN povinna uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku IV. tohoto rozhodnutí na účet Úřadu vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 2022000105.

Ze všech shora podaných důvodů Úřad konstatuje, že společnosti EUROBEN, jako soutěžiteli, bylo prokázáno spáchání přestupku dle zákona spočívajícího v uzavření zakázané dohody narušující hospodářskou soutěž, a tedy v rozporu s § 3 odst. 1 zákona, a proto rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.