ÚOHS S0160/2021/KD – Uzavírání a plnění zakázaných dohod o přímém určení cen pro

Z Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) provedeného předběžného šetření vyplynuly důvodné indicie, že společnost EURONA s.r.o., se sídlem Lhota za Červeným

Úřad dne 9. 5. 2021 zahájil se společností EURONA správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0160/2021/KD pro možné porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“). Možné porušení zákona Úřad spatřoval v uzavírání a plnění zakázaných dohod o (i) přímém nebo nepřímém určení cen zboží pro další prodej a (ii) omezení internetového prodeje zboží, sjednávaných v obou případech mezi společností EURONA a jejími odběrateli, přičemž zbožím tvořícím předmět uvedených dohod byly prací prostředky, prostředky na mytí nádobí, čisticí prostředky do domácnosti, tělové přípravky, přípravky z řad péče o rostliny, přípravky z řad péče o automobily, přípravky a pochoutky pro domácí mazlíčky a potraviny z kategorie zdravé výživy2 (dále též „dotčené zboží“). Cílem nebo výsledkem uvedeného jednání společnosti EURONA mohlo být narušení hospodářské soutěže v oblasti dotčeného zboží.3

Dne 16. 9. 2021 vyzval Úřad společnost EURONA4, aby sdělila, zda má zájem o využití procedury narovnání.5 Po souhlasu ze strany společnosti EURONA6 Úřad tuto proceduru zahájil7 a po ústním jednání8 konaném ve věci společnost EURONA vyjádřila dne 6. 10. 2021 zájem v této proceduře pokračovat9.

Dne 2. 12. 2022 vydal Úřad výhrady k možnému narušení hospodářské soutěže společností

Dne 13. 12. 2022 společnost EURONA sdělila, že uznává svou odpovědnost za přestupek, jehož skutkové a právní hodnocení bylo uvedeno ve sdělení výhrad.11

Vzhledem ke splnění všech podmínek vydává Úřad v rámci procedury narovnání toto stručné rozhodnutí ve věci.

Společnost EURONA je obchodní společností zapsanou do obchodního rejstříku dne 3. 9. 2003.

Společnost EURONA se zabývá především vlastním vývojem, výrobou a prodejem širokého sortimentu ekologické bytové kosmetiky pro komplexní péči pro domácnost. Nabízí také produkty vlasové, tělové, pleťové kosmetiky a okrajově potraviny z kategorie zdravé výživy a doplňky stravy. Své výrobky dodává nejen na území České republiky (dále též „ČR“), ale i na území jiných států (Slovensko, Polsko).

Společnost EURONA je právnickou osobou, jejímž jediným jednatelem a společníkem je Lukáš

Soutěžitel EURONA dodává dotčené zboží svým odběratelům přímým prodejem, konkrétně prostřednictvím MLM systému13, přičemž dotčené zboží nabízí na webové stránce www.euronabycerny.com (dále též „internetová stránka“), která současně slouží i jako katalog dotčeného zboží. Podmínkou odběru dotčeného zboží je registrace odběratele na internetové

Odběratelé byli dle způsobu, jakým si zvolili s dotčeným zbožím dále nakládat, členěni na: • koncové zákazníky – odběratelé, kteří po registraci na internetové stránce objednávali dotčené zboží výhradně pro svou vlastní potřebu; • poradce a prodejce (označování jako NRZ – nezávislý registrovaný zákazník nebo NRP – nezávislý registrovaný poradce) – odběratelé, kteří objednávali dotčené zboží jak pro svou vlastní potřebu, tak pro následný prodej konečným spotřebitelům, příp. výhradně pro následný prodej konečným spotřebitelům.

Podmínky spolupráce soutěžitele EURONA platné a účinné od 3. 9. 2018 obsahovaly ustanovení (i) zakazující další prodej jeho výrobků prostřednictvím internetového prodeje a (ii) stanovující cenu pro další prodej, a to zejména z důvodu ochrany vybudované obchodní sítě a zajištění kvality distribuce jeho výrobků konečným zákazníkům (zejména poskytováním souvisejících služeb jako je představení výrobku, včetně informací o jeho složení, účincích a správném dávkování, příp. též možnost otestování výrobku). Soutěžitel EURONA vyzýval své odběratele v případě porušování podmínek spolupráce k nápravě, a to pod hrozbou zrušení registrace.16

V podmínkách spolupráce bylo v části II. Možnosti spolupráce uvedeno: NRZ odebírá zboží za nákupní ceny a dále ho prodává za katalogové ceny určené společností Eurona s.r.o. V části VII.

Soutěžitel EURONA nahodile kontroloval dodržování těchto ustanovení a v případě zjištění porušení byli dotyční odběratelé prostřednictvím e-mailů na tuto skutečnost upozorněni a vyzváni k nápravě.18

Uvedené dokládá např. e-mail ze dne 17. 8. 2020, ve kterém soutěžitel EURONA upozornil odběratele: [obchodní tajemství]19, nebo e-mail ze dne 24. 8. 2020 obsahující sdělení soutěžitele

Odběratelé na požadavky soutěžitele EURONA ohledně nastavení cen dotčeného zboží pro jeho další prodej konečným zákazníkům na úroveň katalogových cen přistupovali. To dokládá nejen samotné vyjádření soutěžitele EURONA21, ale i vyjádření jeho odběratelů.22

Soutěžitel EURONA rovněž své odběratele informoval, že pokud nebudou postupovat v souladu s podmínkami spolupráce, tj. nebudou při dalším prodeji dotčeného zboží dodržovat katalogové ceny, bude nucen přistoupit ke zrušení jejich registrace. Dané dokládá např. e-mailová komunikace ze dne 17. 8. 2020, ve které soutěžitel EURONA žádal o zjednání nápravy z důvodu nedodržování katalogových cen: [obchodní tajemství].23

V podmínkách spolupráce bylo v části IV. Pravidla pro objednání zboží a jeho další prodej mj. stanoveno: K prezentaci zboží může odběratel využít osobní internetovou stránku, přičemž je nutné stránku nastavit dle oficiálních Pravidel provozování osobních internetových stránek poradce Eurona s.r.o. V bodu 3 těchto pravidel nazvaného E-SHOP s možností objednání zboží a registrace bylo stanoveno: Stránky nesmí obsahovat E-shop ani odkaz na něj. Mohou obsahovat odpovědní formulář… (tato pravidla také stanoví: Podoba a obsah internetových stránek NRP/NRZ musí být před zveřejněním schválena vedením Eurona s.r.o.).24

Dle soutěžitele EURONA prodej dotčeného zboží prostřednictvím klasických e-shopů zcela nabourává distribuční koncepci jeho prodeje. Koncový spotřebitel proto měl dle těchto pravidel možnost nakoupit dotčené zboží na internetových stránkách NRP/NRZ prostřednictvím kontaktního formuláře, do něhož vyplnil, o jaké výrobky má zájem. Následně patřičný NRP/NRZ požadované výrobky doručil koncovému zákazníku nebo objednal u soutěžitele EURONA, pokud tyto neměl skladem. Odběratelé (NRZ/NRP) tedy nesměli pro další prodej provozovat vlastní eshop s dotčeným zbožím, přičemž jejich internetové stránky musely obsahovat odkaz/přímý prolink na internetovou stránku soutěžitele EURONA.25

Uvedené dokládají e-maily, ve kterých soutěžitel EURONA odběrateli sdělil: [obchodní tajemství] (e-mail ze dne 8. 11. 2019) nebo: [obchodní tajemství] (e-mail ze dne 21. 8. 2020).26

Soutěžitel EURONA sám kontroloval dodržování pravidel internetového prodeje a současně byl na jejich porušení upozorňován i samotnými odběrateli.27 Soutěžitel EURONA následně vyzýval zejména prostřednictvím e-mailu odběratele porušující pravidla k nápravě, přičemž v případě nestažení dotčeného zboží z webových stránek provozovaných odběrateli hrozil zrušením registrace, příp. takovou sankci uplatnil.28 Danému svědčí např. e-mail zaslaný soutěžitelem

Soutěžitel EURONA prostřednictvím MLM systému realizoval prodej dotčeného zboží dle podmínek spolupráce, v jejichž rámci od 3. 9. 2018 (i) vyžadoval po svých odběratelích při dalším prodeji dodržování jím určených katalogových cen dotčeného zboží, o jejichž výši informoval na svých internetových stránkách nebo prostřednictvím katalogu, a (ii) omezil svým odběratelům další prodej dotčeného zboží prostřednictvím internetového prodeje, resp. skrze jimi provozované e-shopy; odběratelům umožňoval provozovat internetovou stránku pouze za účelem prezentace dotčeného zboží, která musela být nastavena a schválena dle oficiálních pravidel pro provozování osobních internetových stránek poradce EURONA. Dodržování těchto podmínek spolupráce odběrateli (NRZ/NRP) soutěžitel EURONA kontroloval (na základě své iniciativy či upozornění samotných odběratelů) a vynucoval. V případě, že odběratel nedodržoval podmínky spolupráce, byl obvykle e-mailem vyzván k jejich dodržování, tj. ke zvýšení prodejních cen na úroveň katalogových nebo ke stažení dotčeného zboží z jím provozovaných webových stránek, a současně upozorněn, že může dojít ke zrušení jeho registrace, pokud nedojde k nápravě. V jednom případě ke zrušení registrace i došlo.

Soutěžitel EURONA bezprostředně po zahájení předběžného šetření, kdy zjistil, že by některá ustanovení podmínek spolupráce mohla být v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, podnikl kroky k nápravě. S účinností od 16. 11. 2020 vypustil z podmínek spolupráce ta ustanovení, která by mohla být v rozporu se soutěžními pravidly, a současně upravil znění některých svých dokumentů (např. tzv. Pravidla osobních internetových stránek poradců EURONA a Provozní řád poradenského centra nezávislého poradce/TOP manažera EURONA by CERNY), jež Úřadu předložil. Rovněž Úřad informoval, že pracuje na přípravě zcela nových podmínek spolupráce a souvisejících pravidel, jejichž dokončení očekával v průběhu ledna 2021.30

S účinností od 10. 5. 2021 začaly platit revidované a změněné podmínky spolupráce a další související dokumenty31. Tyto nové podmínky spolupráce již především neobsahovaly při dalším prodeji dotčeného zboží (i) povinnost dodržování katalogových cen a (ii) omezení prodeje prostřednictvím e-shopů provozovaných odběrateli (NRZ/NRP). Soutěžitel EURONA rovněž požádal všechny své tzv. TOP manažery, aby členy v jejich MLM síti o učiněných změnách informovali, stejně jako informoval všechny odběratele o změně podmínek spolupráce se společností EURONA, a to prostřednictvím hromadného direct mailu.32

Z hlediska posouzení dané věci a podmínek řádného fungování hospodářské soutěže ve smyslu soutěžního práva je potřebné vymezit relevantní trh, na kterém se projevují účinky jednání soutěžitele EURONA. Relevantním trhem se v souladu s § 2 odst. 2 zákona rozumí trh zboží33, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh je tedy třeba vymezit především z hlediska věcného a geografického, přičemž jejich definice vychází z analýzy poptávkové a

Úřad pro vymezení relevantního trhu na tomto místě podotýká, že jeho účel musí být odvozen od typu přestupku, jenž je v daném správním řízení stíhán. V případě cílových dohod je situace odlišná od dohod výsledkových, neboť účelem cílových dohod je právě narušení hospodářské soutěže, pročež nezanedbatelný dopad na soutěž nemusí být prokazován, neboť je u cílových dohod imanentní. Pak jsou samozřejmě také nároky na přesnost vymezení relevantního trhu nižší, protože jeho význam spočívá primárně v uchopení ekonomického a právního kontextu zakázané dohody. K tomuto dlouhodobě potvrzovanému závěru přitom dospěly i soudy.34

V rámci úvah o vymezení relevantního trhu Úřad přihlížel k podkladům a informacím poskytnutým soutěžitelem EURONA a jeho konkurenty.35

Soutěžitel EURONA se zaměřuje především na výrobu a prodej ekologických přípravků pro domácnost a tělové kosmetiky. Portfolio produktů soutěžitele EURONA je značně široké a zahrnuje následující kategorie dotčeného zboží: (i) prací prostředky,36 (ii) prostředky na mytí nádobí,37 (iii) čisticí prostředky do domácnosti,38 (iv) tělové přípravky,39 (v) přípravky z řady péče o rostliny,40 (vi) přípravky z řady péče o automobil,41 (vii) přípravky a pochoutky pro domácí mazlíčky42 a (viii) potraviny z kategorie zdravé výživy43. Některé z těchto produktů jsou pak vyráběny ve vícero parfemacích (zejména aviváže, parfémové sašetky, tekutá mýdla, přípravky na mytí nádobí, tzv. univerzální úklidové prostředky, sprchové gely, toaletní vody aj.). 44

Jak soutěžitel EURONA, tak oslovení konkurenti uvedli, že v jednotlivých kategoriích dotčeného zboží (zejména v oblastech pracích prostředků, prostředků na mytí nádobí, čisticích prostředků do domácnosti a tělových přípravků) existuje velké množství vzájemně zastupitelných značek řady výrobců. Spotřebitel si vybírá daný produkt na základě osobních zkušeností, analýzy dostupných nabídek na trhu a důvěry v konkrétní značku.45 Z hlediska nabídkové strany je tedy

Rozdělení dotčeného zboží na jednotlivé kategorie a snadnou zastupitelnost jednotlivých produktů v rámci každé kategorie potvrzuje i studie společnosti Euromonitor International47 s názvem Beauty and Personal Care in the Czech Republic (dále též „Studie“).48 Dle Studie by mohly být jednotlivé kategorie dotčeného zboží dále členěny na další podkategorie (např. kategorii tělové přípravky lze dále dělit na podsegmenty tuhá mýdla, tekutá mýdla, sprchové gely, deodoranty, parfémy atd.). Úřad nicméně přihlédl k dalším shromážděným podkladům a informacím relevantním v dané věci, z nichž je evidentní, že na takto případně segmentovaných (sub)trzích (zejména bytové a tělové kosmetiky) jsou struktura a soutěžní podmínky na nabídkových stranách obdobné, tj. působí na nich velké množství soutěžitelů, kteří prodávají obdobné produkty pouze pod jinými značkami.

Se zohledněním všech výše uvedených skutečností lze dle Úřadu uvažovat o vymezení relevantních trhů z produktového hlediska jako samostatných trhů (i) pracích prostředků, (ii) prostředků na mytí nádobí, (iii) čisticích prostředků do domácnosti, (iv) tělových přípravků, (v) přípravků z řady péče o rostliny, (vi) přípravků z řady péče o automobil, (vii) přípravků a pochoutek pro domácí mazlíčky a (viii) potravin z kategorie zdravé výživy. Úřad nevylučuje možné podrobnější členění těchto jednotlivých výrobkových trhů, avšak pro účely nyní vedeného správního řízení nepovažuje další segmentaci za potřebnou; jakkoli úžeji vymezený výrobkový trh by totiž neměl vliv na posouzení protisoutěžního charakteru jednání soutěžitele EURONA (vztahující se k celému jím dodávanému sortimentu dotčeného zboží), jelikož toto jednání naplňuje znaky cílových dohod.

V případě geografického vymezení trhu soutěžitel EURONA uvedl, že na území ČR existují dostatečně homogenní podmínky pro prodej dotčeného zboží a zboží s ním zastupitelného.49

Úřad zohlednil shora uvedené informace a skutečnosti a vymezil z hlediska geografického produktové trhy na národní úrovni, v daném případě tedy územím ČR, neboť na tomto území probíhá vztah nabídky a poptávky za homogenních podmínek, ale současně dostatečně odlišných od podmínek panujících v místech mimo toto území.

Pro účely nyní vedeného správního řízení, kdy není potřebné přesně definovat a podrobněji segmentovat relevantní trhy, vymezil Úřad územím ČR relevantní trhy (i) pracích prostředků, (ii) prostředků na mytí nádobí, (iii) čisticích prostředků do domácnosti, (iv) tělových přípravků, (v) přípravků z řady péče o rostliny, (vi) přípravků z řady péče o automobil, (vii) přípravků a pochoutek pro domácí mazlíčky a (viii) potravin z kategorie zdravé výživy.

Úřad s využitím údajů obsažených ve Studii provedl výpočty celkových objemů relevantních trhů.

Z hmotněprávního hlediska je odpovědnost za přestupek posuzována podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější. Za dobu spáchání přestupku se považuje okamžik jeho dokonání, u pokračujících přestupků poslední dílčí útok, neboť teprve tehdy je uskutečněno jednání, které je předmětem právního posouzení.52

Za dobu ukončení protiprávního jednání společnosti EURONA považuje Úřad 16. 11. 2020 (viz dále). Na hmotněprávní posouzení jednání společnosti EURONA se tedy uplatní zákon ve znění zákona č. 262/2017 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 9. 2017, neboť pozdější právní úprava není z hlediska posouzení správněprávní odpovědnosti a sankce pro společnost EURONA příznivější.53

Z hlediska procesního obecně platí zásada tzv. nepravé retroaktivity procesních norem, kdy se nové procesní právo a jeho změny aplikují od data nabytí jeho účinnosti i v řízeních zahájených před tímto datem, přičemž právní účinky dříve učiněných úkonů zůstávají zachovány, pokud přechodné ustanovení pozdější právní úpravy nestanoví něco jiného.55

Správní řízení je vedeno podle procesních ustanovení zákona ve znění novely 261/202156.57

Zákon v § 1 upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení mj. dohodami soutěžitelů (§ 3 odst. 1 zákona). Dle § 2 odst. 1 zákona se soutěžiteli rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.

Dle § 21a odst. 3 zákona může Úřad v řízení o dohodách narušujících hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného, srovnatelného nebo zaměnitelného zboží, kdy jednou ze stran těchto dohod je vždy tentýž soutěžitel, který jejich uzavření jiným soutěžitelům navrhuje, omezit okruh účastníků jen na tohoto soutěžitele.

Dle § 7 přestupkového zákona se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. Jednání pokračujícího charakteru se přitom posuzuje jako jediný skutek de iure (tj. bez ohledu na počet dílčích útoků v něm zahrnutých).

Podle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále též „dohody“), jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku.

Dohodou v užším smyslu (dohodou stricto sensu) se rozumí jakékoli ujednání (konsensuální akt), z něhož vyplývá shoda projevů vůle dotčených soutěžitelů určitým způsobem v budoucnu jednat, a tedy omezit své vlastní soutěžní rozhodování a svobodu jednání.59 U protisoutěžních dohod stricto sensu proto není pro jejich uzavření vyžadována konkrétní forma či jiné formální náležitosti vztahující se k projevení vůle účastníků dohody navenek.

Zakázané jsou především dohody výslovně uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) až f) zákona, jako např. dohody o určení cen, o omezení nebo kontrole výroby, odbytu či o rozdělení trhu apod.

Zákon chrání hospodářskou soutěž nejen před faktickým narušením, ale i před potenciálním narušením. Z národní judikatury v případě výkladu zákazu dohod ve smyslu § 3 odst. 1 zákona plyne, že tyto dohody lze typově zařadit mezi přestupky ohrožovací, u nichž k naplnění skutkové stránky přestupku postačí reálné nebezpečí ohrožení zájmu chráněného zákonem (zákon je založen na principu potenciální soutěže). Potencialita narušení hospodářské soutěže se přitom vztahuje jak k protisoutěžnímu cíli dohod, tak k jejich protisoutěžnímu následku. Zakázané jsou tedy takové dohody, které mají za cíl narušení soutěže (aniž by takového cíle bylo třeba byť jen částečně dosaženo), a dohody, které mají nebo mohou mít protisoutěžní následek (a to zásadně bez ohledu na to, zda byl takový následek stranami zamýšlen). Kritérii, na jejichž základě lze dovodit předpoklad protisoutěžního cíle, jsou přitom obsah a účel uzavřené dohody a hospodářské a právní souvislosti, za kterých k uzavření dohody došlo.60 U dohod majících protisoutěžní cíl již ze své podstaty není zapotřebí pro naplnění materiální stránky přestupku zkoumat jejich skutečné účinky na trhu.61

Při posuzování, zda dohody mezi soutěžiteli vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž tak, aby byly považovány za omezení hospodářské soutěže z hlediska cíle ve smyslu § 3 odst. 1 zákona, je tedy třeba zkoumat obsah jejich ustanovení, jejich cíle, jakož i hospodářský a právní kontext, do kterého spadají.62

Dohody, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, nejsou považovány za zakázané.63 Kritéria zanedbatelného dopadu dohod na hospodářskou soutěž stanoví

Vertikální dohody o určení pevných či minimálních cen pro další prodej typově představují závažnou formu cílových zakázaných dohod. Takovéto dohody o cenách mají totiž zásadně ze své podstaty negativní dopad na hospodářskou soutěž na trhu a jejich negativní dopad se presumuje, neboť tyto dohody směřují ke stanovení ceny zboží pro jeho další prodej v rámci dodavatelskoodběratelského vztahu a eliminují tím možnost soutěžit na navazujícím stupni distribuce u odběratelů daného zboží, kteří by jinak zboží při jeho dalším prodeji mohli prodávat za vzájemně odlišné ceny a tím si cenově konkurovat.65 Kvůli takovýmto dohodám je ve výsledku znemožněna cenová soutěž v rámci značky na úrovni odběratelů a je tím zásadně omezena i soutěž vůči značkám ostatním, případně usnadněna koluze.

Vertikální dohody o omezení internetového prodeje potlačují využití důležitého prodejního kanálu, a mohou proto narušovat hospodářskou soutěž a být typově považovány za dohody s cílem ji narušit. Vždy však záleží na skutečnem cíli a znění dohody a právním a ekonomickém kontextu, v němž je uzavřena. Využívání internetových stránek odběratelem je obecně považováno za formu pasivního prodeje66, jedná se totiž o dostupný způsob, jakým mohou zákazníci oslovit odběratele. Internet představuje účinný nástroj umožňující oslovit více různých zákazníků než použití pouze tradičních metod prodeje. Využívání internetu k prodeji výrobků musí být v principu umožněno každému odběrateli.67 Dohoda, která de facto zakazuje internet jako způsob uvádění zboží na trh, je považována za dohodu mající cíl omezit i pasivní prodej konečným zákazníkům, kteří by chtěli nakupovat on-line formou a kteří se nachází mimo fyzickou obchodní oblast daného odběratele.68 Za zakázaná jsou považována rovněž taková ujednání, jejichž nepřímým účelem je zabránit v účelném využívání internetu pro další prodej smluvního zboží. Omezení internetového prodeje je tedy obecně nepřípustné. Dohody o omezení internetového prodeje mají zpravidla proto ze své samotné podstaty negativní dopad na hospodářskou soutěž na trhu a jejich negativní dopad se presumuje, tedy jsou považovány za cílově protisoutěžní.

Avšak v případech speciálních distribučních systému (např. selektivní/výhradní distribuce) lze za předpokladu splnění stanovených kritérií (tzv. Metro kritéria)69 omezit určitým způsobem prodej prostřednictvím internetu, aniž by toto omezení bylo považováno za narušení hospodářské soutěže. V případě čistě kvalitativní selektivní distribuce musí být zaprvé prokázáno, že vlastnosti dotčeného výrobku vyžadují systém selektivní distribuce, a sice v tom smyslu, že s ohledem na povahu dotčených výrobků a zejména na jejich vysokou kvalitu nebo technickou náročnost představuje existence tohoto systému legitimní požadavek, neboť může zajistit kvalitu a správné používání daného výrobku. Zadruhé je nezbytné, aby byli další odběratelé vybíráni na základě objektivních kritérií kvalitativní povahy, která jsou pro všechny potenciální další odběratele stanovena jednotně a nejsou používána diskriminačním způsobem. Zatřetí je nutné, aby stanovená kritéria nepřekračovala meze toho, co je nezbytné.70, 71

Oba typy vertikálních dohod, tedy jak (i) o určení cen, jež mají charakter minimálních nebo pevných prodejních cen, cílící na eliminaci nebo snížení cenové konkurence, tak (ii) o omezení internetového prodeje bránící účinnému využívání internetu pro další prodej smluvního zboží, představují zásadně cílové porušení soutěžních předpisů a spadají pod zákaz dohod stanovený v § 3 odst. 1 zákona. Dohody takového charakteru, jejichž samotným cílem je narušení hospodářské soutěže, nelze pokládat za dohody bagatelní a aplikovat na ně doktrínu de minimis.

Pro úplnost je třeba dodat, že v současné době je pro vertikální dohody účinná nová bloková výjimka73, která rovněž neumožňuje vynětí ze zákazu jak dohod o určování cen pro další prodej74, tak dohod bránících účelnému využívání internetového prodeje75.76

Adresátem norem soutěžního práva je soutěžitel. Legální definice soutěžitele daná § 2 odst. 1 zákona je interpretována velmi široce a zahrnuje v podstatě jakékoli subjekty (včetně tzv. non subjektů), které se (alespoň nepřímo) účastní hospodářské soutěže.77 V kontextu unijního práva je pojem soutěžitel stavěn na roveň pojmu podnik, a proto lze při výkladu tohoto pojmu vycházet i z unijní judikatury, dle které je soutěžitelem jakýkoliv subjekt vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právním postavení tohoto subjektu a způsobu jeho financování. 78 Hospodářskou činností je pak jakákoliv činnost spočívající v nabízení zboží nebo poskytování služeb na daném trhu. Z unijní judikatury dále vyplývá, že pod pojem podnik mohou spadat nejrůznější podnikatelská sdružení či uskupení, tj. i mateřské a dceřiné společnosti, na které je z hlediska soutěžního práva nahlíženo jako na tzv. jednoho soutěžitele, za předpokladu, že tvoří tzv. jednu hospodářskou jednotku (single economic unit).79

Společnost EURONA, jako součást soutěžitele EURONA, vykonávala v šetřeném období hospodářskou činnost, neboť mj. distribuovala a prodávala dotčené zboží; představuje tedy soutěžitele ve smyslu zákona.

Úřad má za prokázané, že soutěžitel EURONA na základě své iniciativy uzavíral s odběrateli dohody o určení cen pro další prodej a dohody o omezení internetového prodeje, vtělené do podmínek spolupráce, které museli odběratelé akceptovat při registraci na internetové stránce soutěžitele EURONA a dodržovat při dalším prodeji dotčeného zboží konečným spotřebitelům.80

Tyto dohody soutěžitel EURONA sjednával s totožnými subjekty a ve shodném časově provázaném období, přičemž byly součástí jednotné strategie vůči jeho odběratelům spočívající v omezení jejich možnosti prodeje dotčeného zboží za jinou než soutěžitelem EURONA stanovenou cenu a omezení jejich možnosti prodeje dotčeného zboží prostřednictvím internetu.

Shora popsané komplexní jednání soutěžitele EURONA a jeho odběratelů Úřad kvalifikuje jako zakázané dohody dle § 3 odst. 1 zákona, které jsou ve smyslu § 5 odst. 2 zákona vertikálními dohodami, jejichž cílem je omezení prodeje dotčeného zboží konečným spotřebitelům za jinou než soutěžitelem EURONA určenou cenu a omezení internetového prodeje dotčeného zboží.

Vertikální dohody narušující hospodářskou soutěž lze po formální stránce uzavřít různým způsobem – např. písemně, ústně nebo neformálním návrhem ze strany jednoho soutěžitele a jeho akceptací ze strany druhého soutěžitele. Vždy je však nezbytnou podmínkou zakázané dohody „shoda vůle“ obou stran, kdy tyto musí výslovně anebo konkludentně participovat na uzavření a plnění dohody.81 Jinými slovy, pro naplnění znaků zakázané dohody je třeba explicitního či tacitního srozumění obou smluvních stran o jejich zamýšleném postupu v rámci hospodářské soutěže.

Vzhledem ke způsobu uzavírání posuzovaných dohod daného tím, že odběratelé soutěžitele

Úřad s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že posuzované vertikální dohody uzavírané a plněné soutěžitelem EURONA a jeho odběrateli naplňují podle § 3 odst. 1 zákona formální stránku zakázaných dohod, přičemž se jedná o dohody stricto sensu.

K tomu, aby určitá dohoda (largo sensu) byla považována za zakázanou, musí být kromě formálních znaků naplněny i materiální podmínky protisoutěžního charakteru dohody, tzn. narušení hospodářské soutěže či alespoň možnost jejího narušení ve smyslu zákona.

Úřad se zabýval otázkou, zda narušení hospodářské soutěže na relevantních trzích bylo cílem nyní šeřených dohod. Přihlédl přitom k tomu, že nyní posuzované dohody (tj. dohody o určení cen pro další prodej i dohody o omezení užití internetu jako prodejního kanálu) jsou Úřadem i Komisí dlouhodobě posuzovány jako dohody, které typicky ze své samotné podstaty narušují hospodářskou soutěž.82

Posuzované vertikální dohody uzavírané a plněné soutěžitelem EURONA s odběrateli Úřad kvalifikuje jako dohody vyvolávající výrazné omezení hospodářské soutěže, které mají protisoutěžní cíl již ze své podstaty. Pro jejich cílový charakter je současně nelze považovat za dohody bagatelní, tj. za dohody se zanedbatelným dopadem na soutěž, a to i když by jinak byla splněna kritéria tržního podílu stanovená na tuzemské i unijní úrovni doktrínou de minimis.83

Úřad tak má za prokázané, že posuzované vertikální dohody uzavírané a plněné soutěžitelem

Nad rámec uvedeného se Úřad zabýval tím, zda uzavírání a plnění posuzovaných vertikálních dohod uzavíraných soutěžitelem EURONA s jeho odběrateli vedlo ve zkoumaném případě k jejímu skutečnému narušení.

Úřad má za prokázané, že soutěžitel EURONA omezoval odběratele při stanovení cen jím dodávaného dotčeného zboží při jeho dalším prodeji konečným spotřebitelům a že ceny tohoto zboží neodpovídaly cenám, jaké by samostatně a nezávisle mohli zvolit jeho odběratelé.

Na základě shora uvedeného Úřad konstatuje, že posuzované dohody měly reálnou schopnost ovlivnit hospodářskou soutěž na vymezených relevantních trzích, neboť na nich cílily na omezení intenzity hospodářské soutěže. S ohledem na to, že tyto dohody byly plněny, mělo předmětné

Soutěžitel EURONA je subjektem, který navrhoval uzavření nyní posuzovaných dohod jiným soutěžitelům. Tyto dohody narušily hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného zboží. Z tohoto důvodu Úřad ve správním řízení omezil okruh jeho účastníků pouze na společnost EURONA, jednající jako soutěžitel, který na základě své iniciativy uzavíral s odběrateli tyto protisoutěžní dohody.

Úřad se rovněž zabýval otázkou, zda jednání společnosti EURONA může mít vliv na obchod mezi členskými státy, neboť v případě protisoutěžního jednání, jež má podstatný vliv na obchod mezi členskými státy, tj. bude u něho splněna podmínka existence unijního prvku, aplikuje Úřad hmotné právo podle článku 101 SFEU.84 Platí přitom, že pokud je zakázaná vertikální dohoda ze své samotné podstaty způsobilá ovlivnit obchod mezi členskými státy, existuje pozitivní domněnka, že dopady těchto dohod na obchod jsou znatelné, pokud celkový roční obrat dodavatele týkající se výrobků pokrytých dohodou překračuje 40 milionů EUR nebo pokud souhrnný tržní podíl stran na jakémkoli relevantním trhu, který je ovlivněn dohodou, přesahuje

Výše obratu soutěžitele EURONA (srov. odst. 93) a velikost jeho tržního podílu (srov. odst. 35) indikují, že nejsou naplněny podmínky stanovené pokyny Komise. Úřad proto čl. 101 SFEU neaplikoval.

Po zhodnocení, že posuzované dohody spadají pod zákaz dohod dle § 3 odst. 1 zákona, se Úřad dále zabýval tím, zda tyto dohody nelze z jejich zákazu vyjmout.

Důkazní břemeno v tomto ohledu leží na účastníku řízení, který je ve věci zakázaných dohod povinen ve smyslu § 21d odst. 1 zákona navrhnout důkazy k prokázání, že podmínky pro použití výjimky podle § 3 odst. 4 nebo § 4 zákona jsou splněny, pokud tvrdí, že se na něj výjimka vztahuje.

K tomu je potřeba uvést, že dle § 3 odst. 4 zákona se zákaz dohod podle § 3 odst. 1 zákona nevztahuje na dohody, které a) přispějí ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře technického anebo hospodářského rozvoje a vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích, b) neuloží soutěžitelům omezení, která nejsou nezbytná k dosažení cílů podle písmene a), c) neumožní soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu zboží, jehož dodávka nebo nákup je předmětem dohod. Aplikace

Společnost EURONA však netvrdila ani nedoložila žádné skutečnosti, jimiž by prokazovala zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo podporu technického nebo hospodářského rozvoje při současném vyhrazení přiměřeného podílu výhod spotřebitelům. Úřad tedy neshledal, že by byly naplněny podmínky pro uplatnění vynětí ze zákazu dohod dle § 3 odst. 4 zákona.

Na zakázané dohody uzavírané a plněné soutěžitelem EURONA a jeho odběrateli Úřad vylučuje také použití § 4 odst. 1 zákona zakotvujícího na národní úrovni přímou aplikovatelnost blokových výjimek vydaných na unijní úrovni i pro vztahy bez unijního prvku. Bloková výjimka se totiž nevztahuje na vertikální dohody, které omezují odběratele v určení cen pro další prodej (cen charakteru minimálních či fixních) ani na vertikální dohody omezující internetový prodej; taková omezení, bez ohledu na výši podílu dodavatele na relevantním trhu, nemohou požívat výhody blokové výjimky.87

Soutěžitel EURONA jednotlivé posuzované dohody uzavíral a plnil postupně. Každá taková dohoda by byla schopná samostatně naplnit skutkovou podstatu zakázané trvající dohody ve smyslu § 3 odst. 1 zákona, neboť od okamžiku jejího uzavření bylo s každým odběratelem nastaveno srozumění, že tento odběratel bude dodržovat soutěžitelem EURONA stanovené pevné ceny a nebude využívat vlastní e-shop pro další prodej dotčeného zboží.

Úřad kvalifikuje takovéto postupné uzavírání a plnění jednotlivých zakázaných dohod s jednotlivými odběrateli soutěžitele EURONA jako jednotlivé dílčí útoky jednoho pokračujícího přestupku. Tyto jednotlivé dílčí útoky, tj. uzavírání a plnění zakázaných dohod, totiž naplňují stejnou skutkovou podstatu přestupku, tj. zakázané dohody dle § 3 odst. 1 zákona. Jsou vedeny jednotným záměrem, kterým je omezit účinnou hospodářskou soutěž v oblasti internetového prodeje dotčeného zboží s cílem zajistit jeho prodej konečným spotřebitelům pouze za pevnou cenu. Jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, spočívajícím v předkládání podmínek spolupráce a hrozbě či uplatnění sankce za jejich nedodržování, a blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku, neboť byly prováděny kontinuálně od 3. 9. 2018 do 16. 11. 2020 a jejich předmětem bylo omezit odběratele v internetovém prodeji dotčeného zboží a v jeho dalším prodeji za jiné než soutěžitelem EURONA stanovené pevné ceny.

Počátek posuzovaného jednání, jakožto jediného pokračujícího přestupku soutěžitele EURONA, nastal 3. 9. 2018, kdy došlo více odběrateli prokazatelně k akceptaci podmínek spolupráce.88

Odpovědnost za porušení soutěžního práva a spáchání přestupku soutěžitelem EURONA Úřad přičítá účastníku řízení, společnosti EURONA, jako právnické osobě s právní osobností a adresátu práv a povinností, jednajícímu jako soutěžitel.

Podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Jedná se o obecný liberační důvod. Právnická osoba se tedy zprostí odpovědnosti v případě, jestliže prokáže realizaci všech možných opatření, kterými sama zabezpečila splnění dotčené povinnosti.

Úřad v průběhu správního řízení nezjistil, že by v době vytýkaného protisoutěžního jednání existovala na trhu objektivní skutečnost, která by si vynutila, aby společnost EURONA jednala protiprávně, která ji nutila porušovat její právní povinnost a v důsledku které společnost EURONA nemohla porušování povinnosti zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které bylo možné požadovat.

Úřad tak neshledal žádnou objektivní skutečnost, pro kterou by společnost EURONA byla nucena jednat protiprávně, resp. v jejímž důsledku by neměla jinou možnost než jednat protiprávně. Lze proto uzavřít, společnost EURONA nemůže být zproštěna odpovědnosti za přestupek podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona, neboť na trhu nebyly dány žádné objektivní skutečnosti či překážky, jež by jí bránily chovat se v souladu se soutěžním právem.

Úřad má prokázané, že soutěžitel EURONA stanovoval odběratelům v podmínkách spolupráce pro prodej dotčeného zboží konečným spotřebitelům povinnost (i) dodržovat pevné ceny a (ii) neprodávat dotčené zboží přímo prostřednictvím jimi provozovaných e-shopů. Dodržování podmínek spolupráce odběrateli kontroloval a v případě jejich nedodržování je vyzýval zejména prostřednictvím e-mailů k úpravě cen dotčeného zboží na jím stanovené pevné ceny nebo ke stažení dotčeného zboží z e-shopů odběratelů, a to i pod hrozbou sankce zrušení registrace, kterou v jednom případě i uplatnil. Na požadavky soutěžitele EURONA jeho odběratelé přistupovali a v některých případech dodržování podmínek spolupráce sami kontrolovali a upozorňovali soutěžitele EURONA na jejich nedodržování. Takto popsané komplexní jednání soutěžitele EURONA a jeho odběratelů vedoucí k narušení hospodářské soutěže prostřednictvím omezení možnosti prodeje dotčeného zboží konečným spotřebitelům za jinou než soutěžitelem

Tyto dohody Úřad posoudil jako zakázané dohody, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže.

Úřad shrnuje, že účastník řízení, společnost EURONA, se v období od 3. 9. 2018 do 16. 11. 2020 dopustil jednoho pokračujícího přestupku dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona tím, že jako soutěžitel

Podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona se právnická nebo podnikající fyzická osoba jako soutěžitel dopustí přestupku tím, že uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1 zákona. Dle § 22a odst. 2 zákona se za přestupek podle odst. 1 písm. b) téhož ustanovení zákona uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

Hranice stanovená pevnou částkou se uplatní zejména u soutěžitelů, kteří nejsou založeni za účelem podnikatelské činnosti a žádného obratu tudíž nedosahují. Úřad dlouhodobě a konstantně v rozhodovací praxi ukládá soutěžitelům, kteří jsou podnikateli, pokuty dle obratového kritéria. Uvedený způsob stanovení horní hranice sazby pokuty odráží potřebu reflektovat ekonomickou sílu soutěžitele, která je velmi podstatným hlediskem proporcionality, a zajistit tak spravedlnost pokuty.91 Úřad tedy v daném případě za horní hranici bude považovat částku 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností daného případu. Uložená pokuta by měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní.92 Je požadováno, aby Úřadem uložená pokuta nepřekračovala zákonnou maximální hranici a dále aby Úřad posoudil též celkovou aktuální finanční a majetkovou situaci soutěžitele, zda uložená pokuta nebude pro něj likvidační. 93

Úřad konstatuje, že posuzované jednání soutěžitele EURONA představuje porušení § 3 odst. 1 zákona. Úřad proto dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny podmínky pro uložení pokuty dle § 22a odst. 2 zákona.

Při vymezení konkrétní výše pokuty je Úřad povinen vyjít ze zákonných kritérií, která tato pokuta má v sobě odrážet. Podle § 22b odst. 1 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále se přihlédne k jednání právnické osoby v průběhu řízení před Úřadem a její snaze odstranit škodlivé následky přestupku. Úřad dle § 38 přestupkového zákona rovněž přihlédne k délce doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele, a k počtu jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku. Vyměření pokuty je výsledkem hodnocení řady faktických, ekonomických a právních skutečností, při respektování zákonných kritérií pro uložení pokuty, zásady přiměřenosti a zásady individualizace správního trestu.

Při stanovování pokuty postupuje Úřad v souladu s pravidly specifikovanými v Metodice94, které spolu s obecnými principy správního trestání představují komplexní právní úpravu ukládání pokut i jejich vyměřování.

Samotné vyměřování pokuty se skládá z několika relativně samostatných kroků. Nejprve je nutné stanovit hodnotu tržeb, tedy obrat dosažený soutěžitelem z prodeje zboží, jehož se narušení soutěže přímo či nepřímo týká, a to na územích přímo či nepřímo dotčených protisoutěžním jednáním. Úřad vzal v úvahu souhrnnou hodnotu tržeb soutěžitele EURONA dosaženou z prodeje dotčeného zboží na vymezených relevantních trzích realizovaného v roce 2019 (tedy v souladu se svou praxí poslední ucelený kalendářní rok, ve kterém se soutěžitel protiprávního jednání dopouštěl), která dle jeho vyjádření přestavuje částku [obchodní tajemství].95

Při stanovení podílu hodnoty tržeb, který se určí s ohledem na závažnost předmětného přestupku a okolnosti jeho spáchání, je tedy nutné zohlednit nejen typovou závažnost danou samotnou charakteristikou přestupku, ale i závažnost individuální, vyplývající ze způsobu a okolností jeho spáchání a jeho dopadů.

Posuzované vertikální dohody spadají pod tzv. tvrdá omezení, jež typově patří mezi závažná porušení zákona, u kterých je podíl hodnoty tržeb zpravidla stanoven v rozpětí 3 až 10 %.96 Při určení konkrétní výše tohoto podílu Úřad prvotně vychází z tržní síly soutěžitele a jeho tržního podílu dosahovaného na vymezených relevantních trzích. Rovněž přihlíží k síle (oblíbenosti) značky, nezbytnosti zboží pro konečné spotřebitele, stejně jako k míře dopadu daného jednání na konečné spotřebitele. Bere v úvahu i to, zda jednání soutěžitele bylo úspěšně implementováno a mělo skutečný negativní dopad na hospodářskou soutěž, a také, zda a v jaké míře došlo k narušení inter-brand i intra-brand soutěže.

V nyní řešeném případě pokládá Úřad za podstatné, že soutěžitel EURONA zaujímá na vymezených relevantních trzích [obchodní tajemství]. Vedle soutěže intra-brand, na kterou měly posuzované dohody dopad, probíhala rovněž soutěž inter-brand, přičemž lze předpokládat, že na tuto soutěž byla míra negativního dopadu jednání soutěžitele EURONA s ohledem na [obchodní tajemství] nízká. Na stranu druhou vezme Úřad v potaz, že dotčené zboží patří svým typem a charakterem mezi nezbytné statky, neboť se jedná o zboží denní potřeby, dále, že soutěžitel EURONA uzavírání posuzovaných dohod inicioval a trval na jejich dodržování, resp. jejich plnění vymáhal pod hrozbou sankce a tuto i aplikoval. Rovněž vezme v úvahu, že dohodami byly omezeny dva klíčové soutěžní parametry, a to možnost cenové soutěže a možnost efektivního prodeje zákazníkům prostřednictvím internetu. Vynucovaní plnění posuzovaných dohod soutěžitelem EURONA tak vedlo k tomu, že odběratelé sami upozorňovali na nedodržování podmínek spolupráce jinými odběrateli (jejich konkurenty) a žádali soutěžitele

Uvedené skutečnosti vedly Úřad k závěru, že ve vztahu k závažnosti přestupku jsou dány důvody pro stanovení podílu hodnoty tržeb ve výši [obchodní tajemství].

Míra narušení hospodářské soutěže je rovněž významně ovlivněna délkou protisoutěžního jednání. Do výše základní částky pokuty je proto tato doba přímo promítnuta použitím tzv. koeficientu času. Ten činí v nyní posuzovaném případě 2,25 a odpovídá protisoutěžnímu jednání o délce 27 měsíců (od 3. 9. 2018 do 16. 11. 2020).

Základní částku pokuty, vyměřenou jako součin podílu hodnoty tržeb a koeficientu času, stanovil

Jelikož soutěžitel EURONA prokazatelně doložil97, že (i) dobrovolně ukončil protisoutěžní jednání před zahájením správního řízení, (ii) všechny své odběratele informoval o nových podmínkách spolupráce98, (iii) provedl komplexní revizi své smluvní dokumentace tak, že tato je v souladu s požadavky zákona99, a (iv) nadstandardně spolupracoval v průběhu řízení, kdy se po zahájení předběžného šetření doznal k uzavírání a plnění posuzovaných dohod v rámci jím, po celou dobu trvání posuzovaného jednání, uplatňované komplexní strategie vůči svým odběratelům spočívající v omezení jejich možnosti prodeje dotčeného zboží za jinou než soutěžitelem EURONA určenou cenu a omezení jejich možnosti prodeje dotčeného zboží prostřednictvím internetu.

Takto vyčíslená pokuta činí po zaokrouhlení na celé tisíce dolů 15 967 000 Kč. Výše pokuty představuje cca 3 % z čistého obratu soutěžitele EURONA za účetní období roku 2021,100 nepřevyšuje tedy zákonem stanovenou hranici 10 %. Jelikož byly splněny všechny podmínky procedury narovnání, snížil Úřad výslednou částku pokuty o 20 %.

Po zohlednění všech shora uvedených skutečností činí konečná výše pokuty uložená soutěžiteli

Úřad nepovažuje konečnou výši pokuty s ohledem na aktuální celkovou finanční situaci soutěžitele EURONA101 za likvidační.

Uloženou pokutu je společnost EURONA povinna uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku III. tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo účastníka řízení.

V souladu s § 7 odst. 1 zákona Úřad uložil zákaz plnění dohod popsaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí do budoucna, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že společnost EURONA vytýkaným jednáním porušila § 3 odst. 1 zákona, jsou splněny zákonné podmínky dané § 95 odst.

Náklady řízení je společnost EURONA povinna uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku IV. tohoto rozhodnutí na účet Úřadu vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 2021000160.

Ze všech shora podaných důvodů Úřad konstatuje, že bylo prokázáno spáchání přestupku dle zákona spočívajícího v uzavření zakázané dohody narušující hospodářskou soutěž, a tedy v rozporu s § 3 odst. 1 zákona, a proto rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.