ÚOHS S0365/2020/KD – Uzavírání zakázaných dohod o přímém určení cen pro další pro

Z Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) provedeného předběžného šetření vyplynuly důvodné indicie, že společnost Z – TRADE s. r. o., se sídlem třída Soukenická 93,

Proto Úřad dne 24. 9. 2020 zahájil se společností Z – TRADE správní řízení sp. zn. ÚOHSS0365/2020/KD pro možné porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“). Možné porušení zákona spatřoval Úřad v uzavírání a plnění zakázaných dohod o přímém nebo nepřímém určení cen zboží pro další prodej sjednávaných mezi účastníkem řízení a jeho odběrateli nejméně od roku 2013, přičemž zbožím tvořícím předmět uvedených dohod byly svíčky a „aroma sortiment“. Cílem nebo výsledkem uvedeného jednání účastníka řízení mohlo být narušení hospodářské soutěže v oblasti uvedeného zboží.4

Úřad v průběhu správního řízení dovodil, že možné protisoutěžní jednání účastníka řízení by mohlo představovat i porušení Smlouvy o fungování Evropské unie (dále též „SFEU“). Úřad proto rozšířil a upřesnil předmět správního řízení tak, že v předmětu správního řízení vymezené možné protisoutěžní jednání účastníka řízení mohlo být způsobilé ovlivnit i obchod mezi členskými státy

Dne 3. 8. 2021 vyzval Úřad účastníka řízení6, aby sdělil, zda má zájem o využití procedury narovnání.7 Po souhlasu ze strany společnosti Z – TRADE8 Úřad tuto proceduru zahájil9 a po ústních jednání10 konaných ve věci účastník řízení vyjádřil dne 24. 2. 2022 zájem v této proceduře pokračovat11. Dne 17. 5. 2022 vydal Úřad výhrady k možnému narušení hospodářské soutěže společností Z – TRADE uzavřením zakázaných dohod (dále též „sdělení výhrad“).12 V přípise ze dne 31. 5. 2022 účastník řízení sdělil, že uznává svou odpovědnost za přestupek, jehož skutkové a právní hodnocení bylo uvedeno ve sdělení výhrad.13 Vzhledem ke splnění všech podmínek vydává Úřad v rámci procedury narovnání toto stručné rozhodnutí ve věci.

Společnost Z – TRADE je obchodní společností zapsanou do obchodního rejstříku dne 10. 3. 1992.

Společnost Z – TRADE je právnickou osobou, jejímiž jednateli jsou Ing. Zbyšek Záliš (starší), Lenka

Soutěžitel Z – TRADE se zabývá především prodejem a distribucí svíček a „aroma sortimentu“19, zejména luxusních značek Yankee Candle, WoodWick a Millefiori Milano (dále též „dotčené zboží“). Při prodeji dotčeného zboží působí jak na velkoobchodní, tak na maloobchodní úrovni

Soutěžitel Z – TRADE prodává dotčené zboží maloobchodním prodejcům prostřednictvím B2B systému22 nebo sítě obchodních zástupců.23 Někteří odběratelé nakupují dotčené zboží od soutěžitele Z – TRADE [obchodní tajemství]24.

Smlouvy označené jako „Vůně měsíce“, [obchodní tajemství], upravují mj. [obchodní tajemství]25,26 K akceptaci podmínek stanovených ve smlouvě s označením „Vůně měsíce“ došlo ze strany odběratelů nejpozději 20. 12. 2013.27 Soutěžitel Z – TRADE vybraným odběratelům zasílal rovněž dopisy stanovující prodejní ceny dotčeného zboží konečným spotřebitelům nejen v rámci slevových akcí, ale i po jejich skončení (např. „Akce Svatební den“ či „Letní výprodej“).28

Dle vyjádření stěžovatele a některých Úřadem oslovených maloobchodních prodejců (i) existovala od samého zahájení spolupráce domluva se soutěžitelem Z – TRADE na dodržování doporučených maloobchodních cen (dále též „MOC“),29 (ii) byli soutěžitelem Z – TRADE telefonicky upozorňováni a vyzýváni k dodržování jím doporučených MOC, které soutěžitel Z –

Záměr soutěžitele Z – TRADE docílit dodržování jím doporučených prodejních cen dotčeného zboží odběrateli je patrný z jeho interní komunikace obsahující návrh opatření pro odběratele

O podmínění zahájení obchodní spolupráce dodržováním prodejních cen svědčí e-maily zasílané soutěžitelem Z – TRADE jeho odběratelům obsahující ustálenou formulaci: [obchodní tajemství].34

Přistoupení potenciálních odběratelů na dodržování soutěžitelem Z – TRADE určených MOC potvrzují e-maily dokládající ochotu nebo příslib odběratelů dodržovat MOC.35

Kontroly prodeje dotčeného zboží odběrateli za soutěžitelem Z – TRADE určené ceny jsou zaznamenány i v dalších dokumentech z let 2016–2018 (zápisy z porad, osobní poznámky vedoucího pracovníka) obsahujících údaje o (ne)dodržování MOC konkrétními odběrateli36. Dané plyne také z interní komunikace ze dne 26. 6. 2020 poukazující na nezbytnost sledovat jednoho z odběratelů, resp. možnost pokračovaní spolupráce, pokud by tento přistoupil na dodržování cen.37

Povědomí odběratelů dodržovat MOC plyne z jejich oslovování soutěžitele Z – TRADE ohledně trvání na dodržování MOC38, informování o konkrétních prodejcích nedodržujících MOC39 nebo požadavku na vyřešení stavu spojeného s nedodržováním MOC40.

Výzvy ke zvýšení prodejních cen na úroveň soutěžitelem Z – TRADE stanovených a jejich akceptace odběrateli jsou patrné z další e-mailové korespondence.41

Uplatnění sankce ve formě nedodání zboží (ukončení obchodní spolupráce) odběratelům v případě nedodržení soutěžitelem Z – TRADE stanovených MOC dokazuje e-mail, ve kterém bylo odběrateli nabízejícímu dotčené zboží za nižší než požadované ceny sděleno, že mu již nebude zboží dále dodáváno.42 Stejně tak byly odmítnuty přímé dodávky dotčeného zboží novému odběrateli, neboť tento je prodával pod doporučenou cenou.43

Soutěžitel Z – TRADE uzavíral se svými odběrateli od roku 2013 smlouvy s označením „Vůně měsíce“ obsahující závazek dalšího prodeje dotčeného zboží za jím určené ceny. Pro tato smluvní ujednání, stejně jako pro další prodej dotčeného zboží mimo ně, stanovoval MOC, byť tyto ceny označoval jako doporučené. O výši MOC své odběratele informoval na internetových stránkách

Z hlediska posouzení dané věci a podmínek řádného fungování hospodářské soutěže ve smyslu soutěžního práva je potřebné vymezit relevantní trh44, na kterém se projevují účinky jednání soutěžitele Z – TRADE. Relevantním trhem se rozumí trh zboží45, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh je tedy třeba vymezit především z hlediska věcného a geografického. Při vymezení relevantního trhu Úřad v tomto případě vyšel z výchozího produktu zasaženého protisoutěžním jednáním, jímž jsou soutěžitelem Z – TRADE prodávané a distribuované svíčky a „aroma sortiment“ značek Yankee Candle, WoodWick a Millefiori Milano.

Úřad pro vymezení relevantního trhu na tomto místě podotýká, že jeho účel musí být odvozen od typu přestupku, jenž je v daném správním řízení stíhán. V případě cílových dohod je situace odlišná od dohod výsledkových, neboť účelem cílových dohod je právě narušení hospodářské soutěže, pročež nezanedbatelný dopad na soutěž nemusí být prokazován, neboť je u cílových dohod imanentní. Pak jsou samozřejmě také nároky na přesnost vymezení relevantního trhu nižší, protože jeho význam spočívá primárně v uchopení ekonomického a právního kontextu zakázané dohody. K tomuto dlouhodobě potvrzovanému závěru přitom dospěly nejen tuzemské, ale také unijní soudy.46

V rámci úvah o vymezení relevantního trhu Úřad přihlížel k podkladům a informacím získaným od soutěžitele Z – TRADE a jeho konkurentů. Oslovené subjekty však nedisponovaly jakýmikoli relevantními studiemi či analýzami, které by mohly Úřadu doložit a na základě kterých by bylo možné bez pochyby vymezit relevantní trh, a to jak z věcného, tak i geografického hlediska.

V případě svíček dodává soutěžitel Z – TRADE jednotlivé značky Yankee Candle, WoodWick a Millefiori Milano47 pod dalším doplňkovým označením (Original, Elevation, Home Inspiration,

Někteří oslovení prodejci potvrdili z důvodu podobného designu a totožného způsobu a účelu použití zastupitelnost soutěžitelem Z – TRADE dodávaných luxusních svíček s jinými značkami (Kringle Candle, Goose Creek Candle, Village Candle, Price’s apod.).50 Jiní považovali jednotlivé typy/druhy svíček a „aroma sortimentu“ dodávané pod luxusními značkami z hlediska charakteristiky, ceny a zamýšleného použití zastupitelné navzájem, přičemž tato zastupitelnost plyne z totožného využití, shodné či obdobné gramáže, vizuálních prvků či aroma.51 Důvodem je, že hlavní funkcí veškerých vonných výrobků je provonění prostoru, eliminace zápachu atd.; záleží jen na volbě zákazníka, kterou variantu produktu zvolí, tj. zda svíčku, aroma difuzér, vonný sáček, aromalampu, katalytickou lampu, vonné granule či autovůně.52

Lze rovněž konstatovat, že obě kategorie, tj. svíčky a „aroma sortiment“ dodávané pod luxusními značkami, se od „neluxusních“ značek vedle vyšší ceny liší také kvalitou, designem či prestiží. Do obou kategorií přitom spadá široká škála produktů, které nejsou zcela vzájemně zastupitelné pro konečného spotřebitele, slouží však primárně ke stejnému využití, a to ke (krátkodobé) výzdobě interiéru a navození žádoucí „atmosféry“ prostřednictvím specifických vůní.

Bylo by proto možné v nyní posuzovaném případě uvažovat o vymezení jednoho užšího samostatného výrobkového relevantního trhu, a to trhu svíček a „aroma sortimentu“, v obou případech dodávaných pod luxusními značkami (viz shora zmíněné značky). Úřad ale nevylučuje i možné širší vymezení výrobkového relevantního trhu zahrnujícího svíčky a „aroma sortiment“ bez členění na (ne)luxusní značky. S ohledem na výše uvedené (cílový charakter protisoutěžních dohod) a řádné dokončení procedury narovnání však ponechává otázku přesného vymezení produktového relevantního trhu otevřenou.

Z hlediska geografického vymezení trhu má soutěžitel Z – TRADE za to, že na území České republiky (dále též „ČR“) existují dostatečně homogenní podmínky pro prodej dotčeného zboží a

Pro účely nyní vedeného správního řízení, kdy není potřebné přesně definovat a podrobněji segmentovat relevantní trhy, Úřad s ohledem na výše popsané skutečnosti vymezuje z hlediska věcného relevantní trh jako trh svíček a „aroma sortimentu“ luxusních značek. Z hlediska geografického je uvedený výrobkový trh definován na národní úrovni, v daném případě tedy územím ČR, neboť na tomto území probíhá vztah nabídky a poptávky za homogenních podmínek, ale současně dostatečně odlišných od podmínek panujících v místech mimo toto území.

Soutěžitel Z – TRADE nebyl schopen kvalifikovaně odhadnout své podíly na relevantním trhu, a to pro absenci jakýchkoli relevantních studií či průzkumů. Stejně tak ani ostatní Úřadem oslovené subjekty nedokázaly stanovit procentuální podíl soutěžitele Z – TRADE na relevantním trhu.

Sám soutěžitel Z – TRADE uvedl, že v začátcích svého podnikání uváděl na český trh nový a toho času neznámý sortiment produktů (Yankee Candle). Tím ve své podstatě v ČR vytvořil celý (dříve neexistující) segment trhu s luxusním „aroma sortimentem“, resp. s luxusními vonnými svíčkami, na kterém byl v jeho začátcích jediným hráčem. Následně na trh postupně vstupovali další konkurenti (např. Notino, s.r.o., el nino parfum, s.r.o., New Wave či LUMA OBJEKT), čímž docházelo ke snižování tržního podílu soutěžitele Z – TRADE. I přes absenci konkrétních údajů

Z hmotněprávního hlediska je odpovědnost za přestupek posuzována podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele

Za dobu ukončení protiprávního jednání účastníka řízení Úřad považuje 24. 9. 2020 (viz dále). Na hmotněprávní posouzení jednání účastníka řízení se tedy uplatní zákon ve znění novely provedené zákonem č. 262/2017 Sb., o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže a o změně zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže), který nabyl účinnosti dne 1. 9. 2017; zákonná úprava skutkové podstaty dohod zakázaných a neplatných dle § 3 odst. 1 zákona (ani výše sankce za ni) přitom nedoznala po dobu trvání jednání účastníka řízení (tj. od 20. 12. 2013 do 24. 9. 2020) posuzovaného v tomto správním řízení žádných změn a pozdější právní úprava není pro účastníka řízení příznivější.62

Z hlediska procesního obecně platí zásada tzv. nepravé retroaktivity procesních norem, kdy se nové procesní právo a jeho změny aplikují od data nabytí jeho účinnosti i v řízeních zahájených před tímto datem, přičemž právní účinky dříve učiněných úkonů zůstávají zachovány, pokud přechodné ustanovení pozdější právní úpravy nestanoví něco jiného.64

Správní řízení je vedeno podle procesních ustanovení zákona ve znění novely 261/202165.66

Zákon v § 1 upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení mj. dohodami soutěžitelů (§ 3 odst. 1 zákona). Dle § 2 odst. 1 zákona se soutěžiteli rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.

Dle § 21a odst. 3 zákona může Úřad v řízení o dohodách narušujících hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného, srovnatelného nebo zaměnitelného zboží, kdy jednou ze stran těchto dohod je vždy tentýž soutěžitel, který jejich uzavření jiným soutěžitelům navrhuje, omezit okruh účastníků jen na tohoto soutěžitele.

Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. 12. 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy o založení Evropského společenství68 (dále též „nařízení

Dle § 7 přestupkového zákona se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. Jednání pokračujícího charakteru se přitom posuzuje jako jediný skutek de iure (tj. bez ohledu na počet dílčích útoků v něm zahrnutých).

Podle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále též „dohody“), jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku.

Dohodou v užším smyslu (dohodou stricto sensu) se rozumí jakékoli ujednání (konsensuální akt), z něhož vyplývá shoda projevů vůle dotčených soutěžitelů určitým způsobem v budoucnu jednat,

Zakázané jsou především dohody výslovně uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) až f) zákona, jako např. dohody o určení cen. Zákaz dohod dle zákona dopadá přitom jak na horizontální, tak i vertikální dohody soutěžitelů, kdy za horizontální dohody jsou dle § 5 odst. 1 zákona považovány dohody soutěžitelů, kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, a za vertikální dohody dle odst. 2 téhož ustanovení zákona pak dohody uzavírané mezi soutěžiteli, kteří působí na různých úrovních trhu zboží.

Obdobně jako na národní úrovni je zákaz dohod upraven i na unijní úrovni v čl. 101 odst. 1 SFEU, dle kterého jsou s vnitřním trhem neslučitelné, a proto zakázané, veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy EU a jejichž účelem nebo důsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, zejména ty, které přímo nebo nepřímo určují nákupní nebo prodejní ceny anebo jiné obchodní podmínky.

Zákon chrání hospodářskou soutěž nejen před faktickým narušením, ale i před potenciálním narušením. Z národní judikatury v případě výkladu zákazu dohod ve smyslu § 3 odst. 1 zákona plyne, že tyto dohody lze typově zařadit mezi přestupky ohrožovací, u nichž k naplnění skutkové stránky přestupku postačí reálné nebezpečí ohrožení zájmu chráněného zákonem (zákon je založen na principu potenciální soutěže). Potencialita narušení hospodářské soutěže se přitom vztahuje jak k protisoutěžnímu cíli dohod, tak k jejich protisoutěžnímu následku. Zakázané jsou tedy takové dohody, které mají za cíl narušení soutěže (aniž by takového cíle bylo třeba byť jen částečně dosaženo), a dohody, které mají nebo mohou mít protisoutěžní následek (a to zásadně bez ohledu na to, zda byl takový následek stranami zamýšlen). Kritérii, na jejichž základě lze dovodit předpoklad protisoutěžního cíle, jsou přitom obsah a účel uzavřené dohody a hospodářské a právní souvislosti, za kterých k uzavření dohody došlo.70 U dohod majících protisoutěžní cíl již ze své podstaty není zapotřebí pro naplnění materiální stránky přestupku zkoumat jejich skutečné účinky na trhu.71

Rovněž na unijní úrovni dle judikatury Soudního dvora EU platí, že pokud existuje protisoutěžní cíl dohody spočívající v narušení, omezení či ve vyloučení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, má taková dohoda vždy nezanedbatelný dopad na soutěž (tento dopad se presumuje). Pro účely uplatnění čl. 101 SFEU je proto u cílových dohod nadbytečné zkoumání konkrétních účinků dohody. V této souvislosti Soudní dvůr EU zdůraznil, že rozlišování mezi protisoutěžním cílem a výsledkem dohod vychází ze skutečnosti, že některé formy koluzí mezi podniky mohou být již ze své povahy považovány za škodlivé pro řádné fungování hospodářské soutěže. Soudní dvůr EU tedy učinil závěr, že dohoda, která může ovlivnit obchod mezi členskými státy EU a která má

Při posuzování, zda dohody mezi soutěžiteli vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž tak, aby byly považovány za omezení hospodářské soutěže z hlediska cíle ve smyslu § 3 odst. 1 zákona i čl. 101 odst. 1 SFEU, je tedy třeba zkoumat obsah jejich ustanovení, jejich cíle, jakož i hospodářský a právní kontext, do kterého spadají.73

Dohody, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, nejsou považovány za zakázané.74 Kritéria zanedbatelného dopadu dohod na hospodářskou soutěž stanoví

Vertikální dohody o určení pevných či minimálních cen pro další prodej typově představují jak na národní, tak na unijní úrovni závažnou formu cílových zakázaných dohod. Takovéto dohody o cenách mají totiž zásadně ze své podstaty negativní dopad na hospodářskou soutěž na trhu a jejich negativní dopad se presumuje, neboť tyto dohody směřují ke stanovení ceny zboží pro jeho další prodej v rámci dodavatelsko-odběratelského vztahu a eliminují tím možnost soutěžit na navazujícím stupni distribuce u odběratelů daného zboží, kteří by jinak zboží při jeho dalším prodeji mohli prodávat za vzájemně odlišné ceny a tím si cenově konkurovat. 76 Kvůli takovýmto dohodám je ve výsledku znemožněna cenová soutěž v rámci značky na úrovni odběratelů a je tím zásadně omezena i soutěž vůči značkám ostatním, případně usnadněna koluze.

Za zakázaná jsou považována rovněž taková – zdánlivě doporučující – cenová ujednání, která jsou vybavena pokyny či spojena se sankcemi zavazujícími či motivujícími smluvní partnery dodržovat doporučené ceny pro další prodej. Doporučené ceny také nesmějí být doprovázeny ústními nebo písemnými pokyny anebo instrukcemi, popř. jinými závaznými opatřeními prosazujícími skrytý zájem prodejce anebo výrobce na dodržování doporučených cen jejich odběrateli při dalším prodeji, či dokonce provázeny přímo negativními důsledky při jejich nedodržování. Rovněž

Vertikální dohody o určení cen, jež mají charakter minimálních nebo fixních prodejních cen, cílící na eliminaci nebo snížení cenové konkurence představují zásadně cílové porušení soutěžních předpisů a spadají pod zákaz dohod stanovený v § 3 odst. 1 zákona, resp. jsou dle čl. 101 odst. 1

Úřad aplikuje hmotné právo podle čl. 101 SFEU77 v případě, že jednání soutěžitele má podstatný vliv na obchod mezi členskými státy EU, tj. je u něho splněna podmínka existence unijního prvku.

Adresátem norem soutěžního práva je soutěžitel. Legální definice soutěžitele daná § 2 odst. 1 zákona je interpretována velmi široce a zahrnuje v podstatě jakékoli subjekty (včetně tzv. non subjektů), které se (alespoň nepřímo) účastní hospodářské soutěže.80 V kontextu unijního práva je pojem soutěžitel stavěn na roveň pojmu podnik, a proto lze při výkladu tohoto pojmu vycházet i z unijní judikatury, dle které je soutěžitelem jakýkoliv subjekt vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právním postavení tohoto subjektu a způsobu jeho financování. 81 Hospodářskou činností je pak jakákoliv činnost spočívající v nabízení zboží nebo poskytování služeb na daném trhu. Z unijní judikatury dále vyplývá, že pod pojmem podnik mohou spadat nejrůznější podnikatelská sdružení či uskupení, tj. i mateřské a dceřiné společnosti, na které je z hlediska soutěžního práva nahlíženo jako na tzv. jednoho soutěžitele, za předpokladu, že tvoří tzv. jednu hospodářskou jednotku (single economic unit).82

Soutěžitel Z – TRADE, jehož součástí je i účastník řízení, vykonával v šetřeném období hospodářskou činnost, neboť mj. distribuoval a prodával svíčky a „aroma sortiment“ luxusních značek; představuje tedy soutěžitele ve smyslu zákona a SFEU.

Úřad má za prokázané, že soutěžitel Z – TRADE na základě své iniciativy uzavíral s odběrateli dohody o určení cen pro další prodej. MOC dotčeného zboží pro prodej konečným spotřebitelům stanovoval na internetových stránkách jím provozovaných e-shopů, zveřejňoval v tiskových zprávách a dále v cenících či v B2B systému, byť ceny v nich uvedené označoval jako doporučené.

Jelikož jsou splněny podmínky svědčící znatelnému dopadu na obchod mezi členskými státy EU84, aplikuje Úřad na jednání účastníka řízení i hmotné právo dle čl. 101 SFEU.

Shora popsané jednání soutěžitele Z – TRADE a jeho odběratelů Úřad kvalifikuje jako zakázané dohody85 dle § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU, které jsou ve smyslu § 5 odst. 2 zákona vertikálními dohodami a jejichž předmětem je přímé určení minimálních cen dotčeného zboží pro další prodej konečným spotřebitelům.

Vertikální dohody narušující hospodářskou soutěž lze po formální stránce uzavřít různým způsobem – např. písemně, ústně nebo neformálním návrhem ze strany jednoho soutěžitele a jeho akceptací ze strany druhého soutěžitele. Vždy je však nezbytnou podmínkou zakázané dohody „shoda vůle“ obou stran, kdy tyto musí výslovně anebo konkludentně participovat na

V případě vertikálních dohod o cenách uzavíraných soutěžitelem Z – TRADE s jeho odběrateli spatřuje Úřad konsensus stran ohledně předmětného jednání v tom, že soutěžitel Z – TRADE podmiňoval zahájení a trvání obchodní spolupráce s odběrateli dodržováním MOC, vyzýval odběratele k dodržování MOC dotčeného zboží, čímž tedy předkládal návrhy cenových dohod, na které odběratelé přistupovali, když akceptovali tyto návrhy a realizovali prodej dotčeného zboží konečným spotřebitelům ve výši minimálních MOC stanovených soutěžitelem Z – TRADE.

Úřad s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že posuzované vertikální dohody o cenách uzavírané a plněné soutěžitelem Z – TRADE a jeho odběrateli naplňují podle § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU formální stránku zakázaných dohod o určení cen pro další prodej.

K tomu, aby určitá dohoda (largo sensu) byla považována za zakázanou, musí být kromě formálních znaků naplněny i materiální podmínky protisoutěžního charakteru dohody, tzn. narušení hospodářské soutěže či alespoň možnost (potencialita) jejího narušení ve smyslu zákona či SFEU.

Úřad se zabýval otázkou, zda narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu bylo cílem nyní šeřených dohod. Přihlédl přitom k tomu, že vertikální cenové dohody jsou Úřadem i Evropskou komisí87 dlouhodobě posuzovány jako dohody, které typicky ze své samotné podstaty cílí na narušení hospodářské soutěže; uvedené je současně aprobováno již zmíněnou tuzemskou soudní praxí.88

Vertikální dohody uzavírané a plněné soutěžitelem Z – TRADE a jeho odběrateli, jejichž předmětem je stanovení minimálních cen pro další prodej, Úřad kvalifikuje jako dohody vyvolávající výrazné omezení hospodářské soutěže, které mají zásadně protisoutěžní cíl již ze své podstaty. Pro jejich samotný charakter je současně nelze považovat za dohody bagatelní, tj. za dohody se zanedbatelným dopadem na soutěž, a to i když by jinak byla splněna kritéria tržního podílu stanovená na tuzemské i unijní úrovni doktrínou de minimis.89

Úřad tak má za prokázané, že dohody spočívající v určování cen pro další prodej uzavírané a plněné soutěžitelem Z – TRADE a jeho odběrateli naplňují podle § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU nejen formální, ale také materiální stránku zakázaných dohod.

Jelikož má Úřad dále za prokázané, že soutěžitel Z – TRADE omezoval odběratele při stanovení cen jím dodávaného dotčeného zboží při jeho dalším prodeji konečným spotřebitelům, neboť zahájení a trvání obchodní spolupráce s odběrateli podmiňoval dodržováním jím stanovených

Soutěžitel Z – TRADE je subjektem, který navrhoval uzavření cenových dohod jiným soutěžitelům.

Po zhodnocení, že posuzované dohody o určení cen pro další prodej spadají pod zákaz dohod dle § 3 odst. 1 zákona, resp. čl. 101 odst. 1 SFEU, se Úřad dále zabýval tím, zda tyto dohody nelze z jejich zákazu vyjmout.

Důkazní břemeno v této záležitosti leží na účastníkovi řízení, který je ve věci zakázaných dohod povinen ve smyslu § 21d odst. 1 zákona navrhnout důkazy k prokázání, že podmínky pro použití výjimky podle § 3 odst. 4 nebo § 4 zákona jsou splněny, pokud tvrdí, že se na něj výjimka vztahuje.

K tomu je potřeba uvést, že dle § 3 odst. 4 zákona (obdobně dle čl. 101 odst. 3 SFEU) se zákaz dohod podle § 3 odst. 1 zákona (obdobně čl. 101 odst. 1 SFEU) nevztahuje na dohody, které a) přispějí ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře technického či hospodářského rozvoje a vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích, b) neuloží soutěžitelům omezení, která nejsou nezbytná k dosažení cílů podle písmene a), c) neumožní soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu zboží, jehož dodávka nebo nákup je předmětem dohod. Aplikace uvedeného ustanovení zákona (či obdobně SFEU) vyžaduje kumulativní splnění vyjmenovaných podmínek, přičemž nesplnění byť jediné vede k nutnosti zamítnout žádost o výjimku.

Soutěžitel Z – TRADE v rámci procedury narovnání poskytl Úřadu vyjádření, v rámci kterého mj. uvedl argumenty potenciálně ospravedlňující jeho jednání, včetně případně pozitivních efektů na distribuci dotčeného zboží a konečného spotřebitele.90 Předložené argumenty však Úřad neshledal dostatečnými pro aplikaci výjimky dle § 3 odst. 4 zákona, resp. dle čl. 101 odst. 3 SFEU.91

Na zakázané dohody uzavírané a plněné soutěžitelem Z – TRADE a jeho odběrateli Úřad vylučuje také použití § 4 odst. 1 zákona zakotvujícího na národní úrovni přímou aplikovatelnost blokových výjimek vydaných na unijní úrovni i pro vztahy bez unijního prvku. Bloková výjimka se totiž nevztahuje na vertikální dohody, které omezují odběratele v určení cen pro další prodej (cen

Soutěžitel Z – TRADE jednotlivé dohody o určení cen uzavíral a plnil postupně. Každá taková dohoda by byla schopná samostatně naplnit skutkovou podstatu zakázané trvající dohody ve smyslu § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU, neboť od okamžiku jejího uzavření bylo s každým odběratelem nastaveno srozumění, že tento odběratel bude dodržovat soutěžitelem Z – TRADE stanovené minimální MOC.

Úřad kvalifikuje takovéto postupné uzavírání a plnění jednotlivých zakázaných dohod s jednotlivými odběrateli soutěžitele Z – TRADE jako jednotlivé dílčí útoky jednoho pokračujícího přestupku. Tyto jednotlivé dílčí útoky, tj. uzavírání a plnění cenových dohod, totiž naplňují stejnou skutkovou podstatu přestupku, tj. zakázané dohody dle § 3 odst. 1 zákona (resp. dle čl.

Počátek posuzovaného jednání, jakožto jediného pokračujícího přestupku soutěžitele Z – TRADE, nastal nejpozději 20. 12. 2013, kdy došlo prokazatelně k přistoupení odběratele na dodržování

Zákon s ohledem na koncepci objektivní odpovědnosti95 neukládá, aby Úřad u všech osob, které hodlá za porušení hmotněprávních ustanovení zákona sankcionovat, zkoumal zavinění, nicméně posouzení subjektivní stránky jednání Úřad považuje za možnou součást svých úvah o výši ukládané pokuty.

Při hodnocení subjektivní stránky popsaného přestupku vzal Úřad v úvahu skutečnost, že zakázané dohody byly uzavírány na návrh soutěžitele Z – TRADE, který trval na jejich dodržování, jejich plněním podmiňoval zahájení a trvání obchodní spolupráce a pod hrozbou sankcí plnění rovněž vymáhal, příp. sankci vůči odběrateli nedodržujícímu cenová ujednání uplatnil. Soutěžitel

Odpovědnost za porušení soutěžního práva a spáchání přestupku soutěžitelem Z – TRADE Úřad přičítá účastníku řízení, společnosti Z – TRADE, jako právnické osobě s právní osobností a adresátu práv a povinností, jednajícímu jako soutěžitel.

Podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Jedná se o obecný liberační důvod. Právnická osoba se tedy zprostí odpovědnosti v případě, jestliže prokáže realizaci všech možných opatření, kterými sama zabezpečila splnění dotčené povinnosti.

Úřad v průběhu správního řízení nezjistil, že by v době vytýkaného protisoutěžního jednání existovala na trhu objektivní skutečnost, která by si vynutila, aby účastník řízení jednal protiprávně, která jej nutila porušovat jeho právní povinnost a v důsledku které účastní řízení nemohl porušování povinnosti zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které bylo možné požadovat.

Úřad tak neshledal žádnou objektivní skutečnost, pro kterou by účastník řízení byl nucen jednat protiprávně, resp. v jejímž důsledku by neměl jinou možnost než jednat protiprávně. Lze proto uzavřít, účastník řízení nemůže být zproštěn odpovědnosti za přestupek podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona, neboť na trhu nebyly dány žádné objektivní skutečnosti či překážky, jež by mu bránily chovat se v souladu se soutěžním právem.

Úřad považuje za prokázané, že soutěžitel Z – TRADE stanovoval pro prodej konečným spotřebitelům minimální MOC jím dodávaného dotčeného zboží, jejich dodržováním podmiňoval zahájení a trvání obchodní spolupráce s odběrateli, kontroloval jejich dodržování odběrateli a vyzýval odběratele osobně, písemně nebo telefonicky k navýšení MOC na jím stanovenou úroveň, a to i pod hrozbou sankcí, které v případě prodeje dotčeného zboží za nižší než jím určené MOC rovněž uplatnil. Na cenové požadavky soutěžitele Z – TRADE jeho odběratelé přistupovali a v některých případech dodržování stanovených minimálních MOC jinými odběrateli rovněž sami kontrolovali a upozorňovali soutěžitele Z – TRADE na jejich nedodržování. Takto popsané jednání soutěžitele Z – TRADE a jeho odběratelů představuje uzavírání a plnění vertikálních dohod o určení cen, které jsou zakázané ve smyslu § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU.

Tyto dohody Úřad posoudil jako zakázané dohody, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže.

Úřad shrnuje, že účastník řízení, společnost Z – TRADE, se v období od 20. 12. 2013 do 24. 9. 2020 dopustil pokračujícího přestupku dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona tím, že jako soutěžitel Z –

Podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona se právnická nebo podnikající fyzická osoba jako soutěžitel dopustí přestupku tím, že uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1 zákona. Dle § 22a odst. 2 zákona se za přestupek podle odst. 1 písm. b) téhož ustanovení zákona uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. Dle § 21h odst. 5 zákona při ukládání pokut a opatření k nápravě v šetřeních nebo řízeních s unijním prvkem postupuje Úřad podle § 20 odst. 4 a podle hlavy VII zákona.

Hranice stanovená pevnou částkou se uplatní zejména u soutěžitelů, kteří nejsou založeni za účelem podnikatelské činnosti a žádného obratu tudíž nedosahují. Úřad pak dlouhodobě a konstantně v rozhodovací praxi ukládá soutěžitelům, kteří jsou podnikateli, pokuty dle obratového kritéria. Uvedený způsob stanovení horní hranice sazby pokuty odráží potřebu reflektovat ekonomickou sílu soutěžitele, která je velmi podstatným hlediskem proporcionality, a zajistit tak spravedlnost pokuty.97 Úřad tedy v daném případě za horní hranici bude považovat částku 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností daného případu. Uložená pokuta by měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní.98 Je požadováno, aby Úřadem uložená pokuta nepřekračovala zákonnou maximální hranici, a dále, aby Úřad posoudil též celkovou aktuální finanční a majetkovou situaci soutěžitele, zda uložená pokuta nebude pro něj likvidační.99

Úřad konstatuje, že posuzované jednání soutěžitele Z – TRADE představuje porušení jak § 3 odst.

Protože se soutěžitel Z – TRADE dopustil porušení zákona a SFEU, tedy jedním skutkem spáchal v jednočinném souběhu přestupek dle zákona a porušil SFEU, musí Úřad určit, které z těchto porušení je nejzávažnější a tím nejpřísněji trestné, tedy za které porušení bude pokuta primárně ukládána, a zohlednit spáchání dalšího porušení dle absorpční zásady.

V nyní posuzovaném případě platí, že porušení zákona i SFEU se soutěžitel Z – TRADE dopustil ve shodném časovém období a je pro ně stanovena totožná horní hranice sankce. Přestože se v posuzovaném případě znaky obou skutkových podstat jinak v zásadě kryjí, liší se účinkem protisoutěžního jednání na obchod mezi členskými státy EU. Úřad proto přihlédl zejména k tomu, že jednání soutěžitele Z – TRADE mělo skutečné negativní účinky na hospodářskou soutěž na relevantním trhu a bylo způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy EU. Vytvoření jednotného vnitřního trhu EU je přitom základním cílem unijního práva a za tím účelem byl do SFEU včleněn čl. 101. Z tohoto důvodu Úřad vyhodnotil jako závažnější porušení čl. 101 odst. 1 SFEU (dále též „primární porušení“).100

Při vymezení konkrétní výše pokuty je Úřad povinen vyjít ze zákonných kritérií, která má tato pokuta v sobě odrážet. Podle § 22b odst. 1 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále se přihlédne k jednání právnické osoby v průběhu řízení před Úřadem a její snaze odstranit škodlivé následky přestupku. Úřad dle § 38 přestupkového zákona rovněž přihlédne k délce doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele, a k počtu jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku. Vyměření pokuty je výsledkem hodnocení řady faktických, ekonomických a právních skutečností, při respektování zákonných kritérií pro uložení pokuty, zásady přiměřenosti a zásady individualizace správního trestu.

Při stanovování pokuty postupuje Úřad v souladu s pravidly stanovenými v Metodice101, které spolu s obecnými principy správního trestání představují komplexní úpravu ukládání pokut i jejich vyměřování.

Samotné vyměřování pokuty se skládá z několika relativně samostatných kroků. Nejprve je nutné stanovit hodnotu tržeb. Pro tento účel je potřebné vymezit tržby dosažené soutěžitelem z prodeje zboží, jehož se protisoutěžní jednání přímo či nepřímo týká, a to na územích přímo či nepřímo dotčených protisoutěžním jednáním.

Úřad zásadně bere v úvahu hodnotu tržeb soutěžitele dosaženou z prodeje zboží přímo či nepřímo dotčeného protisoutěžním jednáním na vymezeném relevantním trhu za poslední ucelený kalendářní rok, ve kterém se soutěžitel protiprávního jednání dopouštěl. Dle Metodiky však zásady pro vyměření pokuty nebudou aplikovány v nestandardních případech, kdy je možné specifika případu a míru odlišnosti stručně a jasně definovat a kde takový odlišný postup vyžadují principy přiměřenosti a spravedlnosti.102 V nyní posuzovaném případě je jasně patrný extrémní nárůst hodnot tržeb dosahovaných soutěžitelem Z – TRADE během sledovaného období, který v roce 2013 činil [obchodní tajemství] Kč, v roce 2019 již [obchodní tajemství] Kč. Uvedené skokové navýšení však v jednotlivých letech nebylo lineární a k nárůstu došlo zejména [obchodní tajemství], kdy hodnota tržeb překročila [obchodní tajemství] Kč, resp. převyšovala [obchodní

Při stanovení podílu hodnoty tržeb, který se určí s ohledem na závažnost primárního porušení a okolnosti jeho spáchání, je nutné zohlednit nejen typovou závažnost danou samotnou charakteristikou primárního porušení, ale i závažnost individuální, vyplývající ze způsobu a okolností jeho spáchání a jeho dopadů.

Posuzované vertikální cenové dohody spadají pod tzv. tvrdá omezení, jež typově patří mezi závažná porušení zákona, u kterých je podíl hodnoty tržeb zpravidla stanoven v rozpětí 3 až

V nyní řešeném případě pokládal Úřad za klíčový faktor, že soutěžitel Z – TRADE představuje předního distributora svíček a „aroma sortimentu“ luxusních značek na území ČR, resp. zaujímá na shora vymezeném relevantním trhu velmi silné postavení. Vedle omezení soutěže intra-brand lze tak důvodně předpokládat negativní dopady posuzovaných dohod i na soutěž inter-brand.

Na druhou stranu Úřad přihlédl k nižší míře prokázaného skutečného narušení hospodářské soutěže dané marginálním obratem dosaženým z prodeje dotčeného zboží na základě smluv s označením „Vůně měsíce“, jakož i nižší úrovní sladění cen dotčeného zboží, které vyplývá z cenových srovnání provedených Úřadem107. V této souvislosti Úřad rovněž přihlédl k tomu, že k uplatnění sankce za nedodržování MOC odběrateli došlo pouze v minimech případů. Za významnou Úřad považoval skutečnost, že dotčené zboží nepatří svým typem a charakterem mezi nezbytné statky.

Uvedené skutečnosti vedly Úřad k závěru, že v rámci závažnosti přestupku je důvodné stanovit podíl hodnoty tržeb ve výši [obchodní tajemství] %.

Míra narušení hospodářské soutěže je rovněž významně ovlivněna délkou protisoutěžního jednání. Do výše základní částky pokuty je proto tato doba přímo promítnuta použitím tzv. koeficientu času. Ten činí v nyní posuzovaném případě dle Metodiky 6,84 a odpovídá protisoutěžnímu jednání o délce 82 měsíců (od 20. 12. 2013 do 24. 9. 2020).

Základní částku pokuty, vyměřenou jako součin podílu hodnoty tržeb a koeficientu času, stanovil proto Úřad ve výši [obchodní tajemství] Kč.

Jelikož soutěžitel Z – TRADE prokazatelně doložil108, že (i) dobrovolně ukončil protisoutěžní jednání, (ii) všechny své odběratele informoval o tom, že MOC jsou z jeho strany pouze doporučovány a tato doporučení nejsou závazná (resp. že cenová politika je v plné diskreci odběratelů), (iii) upravil smlouvy označené jako „Vůně měsíce“ tak, že tyto nejsou v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, a (iv) reviduje svůj distribuční systém a svoji smluvní dokumentaci v souladu s požadavky zákona a SFEU, shledal Úřad v rámci polehčujících okolností důvod pro snížení základní částky pokuty o [obchodní tajemství] %. Úřad dále v rámci polehčujících okolností snížil základní částku pokuty o dalších [obchodní tajemství] %, neboť soutěžitel Z – TRADE doložil zavádění na míru soutěžitele Z – TRADE vytvořeného compliance programu, který Úřad považuje ve vztahu k fungování hospodářské soutěže na vymezeném relevantním trhu, charakteru a typu zboží, obchodnímu modelu podnikání a velikosti soutěžitele

Pokud se jedná o navýšení pokuty za souběh s přestupkem spočívajícím v porušení § 3 odst. 1 zákona, Úřad uvádí, že dle národní judikatury je oprávněn (nikoli povinen) mnohost přestupků zohlednit a pokutu navýšit,110 přičemž tento postup se týká spíše mnohosti přestupků při relativně samostatných jednáních, u nichž je po skutkové stránce možné jednotlivé přestupky přehledně vymezit a oddělit. V případě jednočinného souběhu přestupku podle § 3 odst. 1 zákona a porušení čl. 101 odst. 1 SFEU však není popsaná situace natolik jednoznačná.111 Nyní posuzované uzavírání a plnění zakázaných vertikálních cenových dohod, kvalifikované Úřadem primárně jako porušení SFEU, vedlo k narušení tuzemského soutěžního prostředí, které je ale

Přestože v posuzovaném případě došlo k jednočinnému souběhu porušení národního a unijního práva, není dle názoru Úřadu vhodné zvyšovat pokutu s ohledem na tento souběh, neboť takový postup by ve své podstatě znamenal navyšování sankce za jedno a to samé jednání. Z těchto důvodů Úřad v tomto rozhodnutí sice konstatoval porušení jak § 3 odst. 1 zákona, tak čl. 101 odst. 1 SFEU (jak je uvedeno ve výroku I.), avšak pokutu uložil jen za porušení unijního práva a bez přitížení (navýšení pokuty) pro porušení práva národního, což je ostatně postup ve prospěch účastníka řízení.112

Takto vyčíslená pokuta činí po zaokrouhlení na celé tisíce dolů 22 061 000 Kč.

Výše pokuty představuje [obchodní tajemství] % z čistého obratu soutěžitele Z – TRADE za poslední ukončené účetní období113, nepřevyšuje tedy zákonem stanovenou hranici 10 %.

Jelikož byly splněny všechny podmínky procedury narovnání, snížil Úřad výslednou částku pokuty o 20 %.

Po zohlednění všech shora uvedených skutečností konečná výše pokuty uložená soutěžiteli Z –

S ohledem na provedenou finanční analýzu účastníka řízení114 a relativně dlouhou dobu splatnosti pokuty má Úřad za to, že konečná výše pokuty neznamená ohrožení existence soutěžitele Z – TRADE, nemá tedy likvidační charakter, a současně je přiměřená okolnostem nyní řešeného případu.

Uloženou pokutu je účastník řízení povinen uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku III. tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo účastníka řízení.

V souladu s § 7 odst. 1 ve spojení s § 21h odst. 1 zákona Úřad uložil zákaz plnění dohod popsaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí do budoucna, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že účastník řízení vytýkaným jednáním porušil § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU, jsou splněny zákonné podmínky dané § 95 odst. 1 přestupkového zákona, ve znění zákona č. 261/2021 Sb., v návaznosti na § 79 odst. 5 správního řádu, k uložení náhrady nákladů správního řízení účastníku řízení. S ohledem na rozsah

Náklady řízení je účastník řízení povinen uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku IV. tohoto rozhodnutí na účet Úřadu vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 2020000365.

Ze všech shora podaných důvodů Úřad konstatuje, že bylo prokázáno spáchání přestupku dle zákona a porušení SFEU, spočívajících v uzavření zakázané dohody narušující hospodářskou soutěž, a tedy v rozporu s § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 SFEU, a proto rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.